Nový genetický experiment slibuje „fialové blaho“. Zakousnete se do fialových rajčat?

Genetický experiment na talíři, fialové blaho, borůvky v rajčatovém hávu. Tak se nyní média popasovávají se zcela novým GMO hybridem rajčat, vyvinutým americkou společností Norfolk Healthy Produce. V Americe se už kultivar pojmenovaný Purple Bliss (fialové blaho) prodává, další na řadě má být Austrálie spolu s Novým Zélandem. A určitě časem dorazí i k nám, globální tržiště je neukojitelné. Obzvláště baží právě po extravagantní eleganci. Ale můžeme od fialových rajčat opravdu očekávat až zázračné antioxidační vlastnosti díky vysokému obsahu antokyanů, jak americký GMO producent slibuje? Navíc prý i neuvěřitelně sladkou chuť? Chuť blaha?

Rajčata, tedy vlastně lilek rajče (Solanum lycopersicum) patří do čeledi lilkovité (Solanaceae). A to je čeleď, která zahrnuje skoro 2 500 druhů ve 102 rodech, z nichž největším je právě rod lilek (Solanum) s přibližně 1 500 druhy. K tomu ale ještě musíme připočítat kultivary (lidmi vytvořené odrůdy), jichž je jenom u rajčat okolo 10 000. Ano, tato rostlina, která byla nazvána „rajskou“, byť nemá s biblickým rájem nic společného, a která pochází ze středu a jihu Ameriky, doslova dobyla svět. Má však v takovém množství rajčatových hybridů Purple Bliss vůbec šanci uspět? Uvidíme.

Když se nad novým GMO počinem člověk trochu zamyslí, aniž by si zatím nastudoval další informace, právě čeleď lilkovité a rod lilek trpí jedním významným fenoménem, totiž přirozenou mezidruhovou hybridizací, která je ostatně v přírodě hojně rozšířeným fenoménem. Díky tomuto mechanismu vznikají nové adaptace i nové druhy. A nejčastěji ke křížení dochází právě mezi blízce příbuznými taxony.

Jenže v Norfolk Healthy Produce to udělali jinak. Sáhli totiž po genech hledíku většího (Antirrhinum majus), což je vlastně obyčejná bylina z čeledi jitrocelovité (Plantaginaceae). Právě díky této genetické výbavě má nový rajčatový hybrid vysoký obsah antokyanu, což je pigment zodpovědný za netypickou fialovou barvu rajčat. Mohli na to jít klidně i přes borůvky, ostatně se začal používat obchodní příměr „borůvky v rajčatovém hávu“, vybrali si však purpurově (nejen) kvetoucí bylinu. Hledík větší.

Antokyany jsou považovány za zázrak v medicíně přírodní i oficiální, stejně jako ve farmacii. Většina z nás si antokyany spojuje s borůvkami, lilkem a červeným vínem. Tyto silné rostlinné pigmenty ze skupiny flavonoidů slouží rostlinám jako ochrana před slunečním zářením i mrazem. Pro lidské tělo jsou však učiněným „elixírem“. Antokyany jsou lovci volných radikálů, působí tedy jako silné antioxidanty. Neutralizují škodlivé molekuly poškozující buňky v lidském těle. To ale není vše. Pomáhají také udržovat pružnost cév a snižovat krevní tlak, čímž chrání naše srdce. Mají i protizánětlivý efekt, respektive mohou tlumit chronické záněty v těle. Navíc prý existují i důkazy o podpoře paměti a zpomalování stárnutí mozkových funkcí. Dejte mi to rovnou do jedné tablety, dejte mi jich "pytel", a budu to polykat denně, chtělo by se říct. V Norfolk Healthy Produce "to" ale dali do rajčat.

Výrazně temně fialová rajčata nové GMO odrůdy Purple Bliss jsou fialově probarvena v celé své hmotě. Nejde tedy o již známou fialovou slupku, pod kterou se ukrývá červené rajče (např. odrůda Indigo Rose). Navíc prý chutnají podstatně sladčeji než „normální“ odrůdy této zeleniny, to však zatím nemůžeme ověřit. V každém případě jsem ale zvědav. Už dříve jsme vydali například článek o černých rajčatech a ta nejsou chuťově „nic moc“, vlastně mají chuť spíše mdlou, nevýraznou. A nejlepší bude z nich něco uvařit, třeba lečo. Nebo pořezané plátky alespoň osolit a opepřit. Uvidíme.

V Americe se fialová rajčata dostala na trh rychle, v australském prostředí to ale měla trochu těžší. Více méně však nakonec Úřad pro kvalitu potravin Austrálie a Nového Zélandu (FSANZ) souhlasil, že se mohou prodávat i u nich jako čerstvá zelenina nebo jako součást zpracovaných potravin. Vždy ale musí nést označení geneticky upravených potravin (GMO). Nezávisle na FSANZ schválil pěstování rajčat v zemi také Australský regulační orgán pro genetické technologie (OGTR), který dokonce nevydal ani žádná specifická opatření pro jejich pěstování. Odůvodnění znělo, že tato zelenina představuje „zanedbatelné riziko pro zdraví a bezpečnost lidí i životního prostředí“. Vzhledem ke snadné a časté mezidruhové hybridizaci lilkovitých se ale možná něco stane. Možná fialové brambory…

Lilkovité rostliny umožňují věci, o kterých se ještě nedávno žertovalo například i ve filmu Život a neobyčejná dobrodružství vojína Ivana Čonkina. Mičurin by se rozhodně zaradoval, jelikož lidstvo již prý vytvořilo potatom, tomtato či jednoduše česky bramborajče. Ano, brambory a rajčata sklidíte na jediné rostlině.

Ivan Vladimirovič Mičurin, který zemřel v roce 1935, byl ruský a později sovětský botanik, šlechtitel a ovocnář. Ten, kterému se to nakonec dost vymklo z rukou. Proč? I když skutečně vyvinul teorii a praktické techniky v oblasti vzdálené hybridizace, čímž vytvořil více jak 300 nových odrůd rostlin, jeho prokletí se jmenovala Stalin a Lysenko. A také Sovětský svaz. Mičurin se vlastně stal symbolickou obětí doby a politických turbulencí 1. poloviny 20. století. Jeho práce a život byly využívány sovětskou propagandou a především pseudovědcem Lysenkem. Ten se prohlašoval za Mičurinova žáka a pokračovatele, Mičurina pomohl ideologizovat a jeho kult byl exportován do celého tehdy nově vznikajícího sovětského bloku. Všechno to vedlo až k regresi vědeckých paradigmat v tehdejším Sovětském svazu a jeho bratrských zemích.

Nevím, jak na to koukáte vy, ale pro mne je mnohem přijatelnější GMO věda. Vždyť pološílený a zároveň nesmírně ambiciózní Lysenko by byl býval schopen křížit i psa s kaktusem, výzkum zfalšovat a výsledný produkt prezentovat na fotografiích. Kvetoucí pes s bodlinami. „Zlatá“ fialová rajčata s antokyany hledíku.

Jenom na okraj: Purple Bliss se také jmenuje kultivar marihuany (konopí).

Zdroj: Norfolk Healthy Produce, FSANZ, OGTR, aktualne.cz, Wikipedia, dspace.cuni.cz, ČESKÉSTAVBY.cz