Koupit pozemek, postavit dům, natáhnout pletivo a podél něj narazit špalír zeravů západních. Český národní sen o okamžitém soukromí proměnil satelity i venkov v přehlídku sterilních zelených zdí, které spíš než rozkvetlý ráj připomínají urnový háj. Než ale vyrazíte do hobbymarketu pro další paletu těchto jehličnatých vojáků, měli byste vědět jedno: na svůj pozemek si právě dobrovolně instalujete ekologickou poušť, chronického žíznivce a časovanou finanční bombu, která vám dřív nebo později zrezaví před očima.
Iluze soukromí z hobbymarketu
Touha odstřihnout se od zvědavých pohledů sousedů je pochopitelná, ale volba tújí jako univerzálního řešení představuje zahradnické lenošení dotažené k dokonalosti. Zeravy nabízejí rychlý růst, celoroční zeleň a lákavě nízkou pořizovací cenu v akčních letácích. Málokdo si však při zběsilém sázení padesáti sazenic vedle sebe uvědomuje, že si zadělává na monokulturní monstrum, které potřebuje neustálou péči, pravidelný řez a nekonečné kubíky vody. Výsledkem není přírodní zahrada, nýbrž fádní zelená kulisa, která z venkovního prostoru vytvoří těsnou a neosobní kobku. Vlastně jakési hřbitovní ostrůvky mezi náhrobky s urnami.
)
Zelená poušť, kde nezazpívá ani ptáček
Zatímco původní české dřeviny doslova kypí životem, tújový plot funguje jako dokonalý odpuzovač biodiverzity. Pro tuzemský hmyz, ptactvo i drobné savce má tato severoamerická dřevina zhruba stejnou ekologickou hodnotu jako betonový prefabrikát natřený zelenou barvou. Šupinaté jehličí tújí neposkytuje potravu housenkám našich motýlů, rostliny neobsahují nektar pro opylovače a husté, pryskyřicí prosycené větve lákají ptáky k hnízdění jen v časech naprostého zoufalství. Půda pod takovým plotem rychle degraduje, kyselé silice brání růstu čehokoli jiného a z hranice vašeho pozemku se stává mrtvá zóna, kterou život s díky obchází obloukem.
)
Pijavice s mělkými kořeny v éře sucha
V době, kdy se potýkáme s nepravidelnými srážkami a horkými léty, představuje túje v zahradě nebezpečného parazita na vodních zdrojích. Tyto stromy mají překvapivě mělký a hustý kořenový systém, který agresivně vysaje veškerou vláhu z horní vrstvy půdy a nenechá ani kapku pro okolní trvalky či trávník. Jakmile udeří sucho a vy plot nebudete denně dotovat litry pitné vody (tedy vlastně desítkami až stovkami litrů), začne chřadnout. Túje totiž neumí hospodařit s deficitem a v horkém letním větru odpařují obrovské množství vláhy, což z nich dělá neudržitelný luxus pro každého, kdo nechce platit horentní sumy za vodné a stočné.
)
Hnědá smrt přichází pomalu a nevratně
Největší zklamání přichází zhruba po deseti až patnácti letech, kdy se z pěstěného živého plotu stává prořídlá barikáda plná suchých větví. Působením sucha, fyziologického stárnutí, ale především invazních škůdců, jako je třeba krasoň mediteránní či též jalovcový (Lamprodila festiva), začínají zeravy masivně rezavět a odumírat odspodu a zevnitř. Jakmile se v kompaktní stěně objeví první hnědé díry, původní účel soukromí bere za své. Opravit takový plot nelze, protože nová sazenice v kořenové konkurenci dospělých stromů nepřežije. Majiteli pak zbývají jen oči pro pláč a vyhlídka na bagr, který celou tu kořenovou spoušť za těžké peníze vyrve ze země.
)
Živý plot, který skutečně žije
Cesta ven přitom existuje a je mnohem působivější i odolnější. Místo monotónního jehličnatého krunýře se vyplatí sáhnout po pestrých listnatých keřích, které mění barvu s ročními obdobími, kvetou a plodí. Volně rostoucí nebo tvarovaný plot z habru, ptačího zobu, dřínu, hlohu nebo jedlého muchovníku vytvoří neprostupnou bariéru, zadrží prach z ulice, ztlumí hluk a nabídne domov stovkám užitečných tvorů. Zahrada díky němu získá přirozenou hloubku a vy se zbavíte otravného pocitu, že žijete uprostřed vojenského cvičiště s přísně nařízeným dress codem, nebo že se procházíte uličkami hřbitova.
Zdroj: Česká společnost ornitologická – Zahrady pro ptáky a význam původních keřů; Agentura ochrany přírody a krajiny ČR – Vliv nepůvodních dřevin na lokální ekosystémy; Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta – Krasoň mediteránní a usychání cypřišovitých dřevin v ČR; Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví – Pěstování a odolnost živých plotů v podmínkách klimatické změny
)
