Zázrak na jezeře Lago Maggiore: Jak rod Borromeo proměnil holou skálu v barokní drahokam Evropy

Zázrak na jezeře Lago Maggiore: Jak rod Borromeo proměnil holou skálu v barokní drahokam Evropy

Představte si nehostinný, skalnatý ostrůvek v Severní Itálii, na kterém žije jen hrstka rybářů. Píše se rok 1632 a vlivný šlechtic Carlo III. Borromeo se rozhodne pro téměř šílený projekt: vybudovat na tomto kusu kamene monumentální palác a visuté zahrady, které vytřou zrak celé evropské smetánce. Výsledek? Isola Bella (Krásný ostrov) – barokní div světa, který okouzlil Napoleona, Wellingtona i Dickense a dodnes vyráží dech cestovatelům z celého světa. Pokud hledáte cíl pro nezapomenutelný výlet, právě jste ho našli.

Ve spolupráci s Wavin Czechia s.r.o.
Průzkum Wavin: Česká města reagují na klimatickou změnu, brzdí je finance, pozemky a administrativa

Průzkum Wavin: Česká města reagují na klimatickou změnu, brzdí je finance, pozemky a administrativa

Dopady klimatické změny pociťuje 73 % tuzemských měst a jejich povědomí o problému roste. Jsou ochotná investovat do efektivního hospodaření s vodou, brzdí je ale nedostatek financí, komplikované majetkoprávní vztahy a složitost dotačních programů. Většině z nich navíc chybí systematické plánování. Vyplývá to z průzkumu společnosti Wavin Czechia, která na jaře 2026 oslovila 300 českých samospráv.

Město, které se ukrylo před sluncem: Fascinující život v podzemním Coober Pedy

Město, které se ukrylo před sluncem: Fascinující život v podzemním Coober Pedy

Když přijedete do australského městečka Coober Pedy, na první pohled vás uvítá jen pustá, prašná krajina plná hromad hlíny a podivných komínů trčících ze země. Teploty tu v létě běžně atakují hranici 50 °C ve stínu. Přesto zde trvale žijí tisíce lidí. Jak to dokážou? Zhruba polovina z nich se totiž rozhodla přesunout svůj život tam, kam slunce nedosáhne – pod zem.

Symfonie vody a kamene: Fascinující zahrady vily dEste

Symfonie vody a kamene: Fascinující zahrady vily dEste

Městečko Tivoli leží jen asi třicet kilometrů od rušného Říma, ale jakmile překročíte práh vily d'Este, ocitnete se v úplně jiném světě. Světě, kde hlavním architektem není jen člověk, ale především voda. Zahrady vily d'Este, zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO, představují absolutní vrchol renesanční zahradní architektury a dodnes nepřestávají udivovat svou technickou i vizuální genialitou.

Rostlinná gotika: Proč moderní zahradní design propadl černé barvě?

Rostlinná gotika: Proč moderní zahradní design propadl černé barvě?

Zahradní architektura prožívá zvláštní období. Dlouhá léta platilo nepsané pravidlo, že správná zahrada musí hrát všemi barvami duhy. Čím víc zářivě růžových petúnií, žlutých aksamitníků a červených pelargonií se na záhon vešlo, tím větší úspěch to mělo u sousedů. Výsledkem byl často vizuální ekvivalent cirkusového šapitó, ze kterého po pěti minutách bolely oči. Jenže s nástupem minimalismu, pohledového betonu, antracitových rámů a surového cortenu přišel šok. Barevný cirkus najednou vedle čistých linií současné architektury působil jako pěst na oko. A tehdy designéři objevili největší tabu botanického světa: totiž černou barvu.

Japonské zahrady nejsou tiché, sází na zvukové efekty

Japonské zahrady nejsou tiché, sází na zvukové efekty

Japonskou zahradu si zpravidla představujeme jako hluboce meditativní prostor. A přijde nám, že na takovém místě by jakýkoliv zvuk působil až nepatřičně, buřičsky. Jenže to je omyl. Japonská zahradní architektura pracuje se zvukem, a to docela záměrně. Bez něj by nebyla kompletní.

Proměnlivé plátno domova: Proč nejlepší zahrady nemají nikdy definitivní podobu

Proměnlivé plátno domova: Proč nejlepší zahrady nemají nikdy definitivní podobu

Představte si zahradu ne jako statický obraz zamrzlý v čase, ale jako živého člena domácnosti. Zahradu, která nemá definitivní, neměnnou podobu, ale dýchá, mění se a vyvíjí přesně podle toho, jak se mění životní rytmus lidské smečky za jejími okny. Zahradu, která nenosí masku dokonalé a nedotknutelné výstavní síně, ale raději funguje jako živé rodinné album.

TIP! Přečtěte si naše seriály a najdete informace, které hledáte!
Architektonický botox versus skutečná moderna: Kde končí pokrok a začíná levný make-up?

Architektonický botox versus skutečná moderna: Kde končí pokrok a začíná levný make-up?

Postavit dnes „moderní“ dům je vlastně nesmírně jednoduché. Stačí splnit povinné desatero současné výstavby: hodit na fasádu bílou a antracitovou omítku, případně dřevěný nebo betonový obklad, osadit plastová okna v barvě (překvapivě) antracitu, připlácnout plochou střechu anebo pultovou (samozřejmě v antracitové barvě) a před vchod postavit krabici z tahokovu. Voil? Máte modernu. Nebo ne?

Neplaťte vodné, vybudujte džungli: Jak na dešťovou zahradu, která přežije sucho i potopu

Neplaťte vodné, vybudujte džungli: Jak na dešťovou zahradu, která přežije sucho i potopu

Počasí v posledních letech připomíná náladového puberťáka. Buď tři měsíce neprší a trávník má barvu i texturu sušeného tabáku, nebo přijde průtrž mračen a z vaší příjezdové cesty je sjízdný kanál pro kajaky. Co s tím? Můžete buď dál spílat meteorologům, nebo proměnit svůj pozemek v geniální houbu, která každou kapku chytí, nepustí a přetaví v bujnou zelenou oázu. Vítejte ve světě dešťových zahrad – konceptu, u kterého se potkávají moderní ekologie a zdravý selský rozum s čistým zahradním hédonismem. Neexistuje větší blahobyt než dešťová zahrada.

Česká cena za architekturu 2026: Mezinárodní porota vybrala 25 nejlepších staveb letošního ročníku

Česká cena za architekturu 2026: Mezinárodní porota vybrala 25 nejlepších staveb letošního ročníku

Prestižní soutěžní přehlídka Česká cena za architekturu (ČCA) odhalila nominace pro svůj 11. ročník. Pětičlenná mezinárodní porota musela posoudit rekordní příval přihlášek – z 301 realizací dokončených na území České republiky v posledních pěti letech vybrala do užšího finále 25 výjimečných děl. Letošní výběr ukazuje, že současná česká architektura se posouvá od izolovaných luxusních solitérů k projektům s hlubokým společenským přesahem, udržitelností a kultivací veřejného prostoru. Výsledky letošní přehlídky budou vyhlášeny na slavnostním galavečeru 12. listopadu.

Krajina obětí války: Jak japonské technologie vrací život zničené půdě na Ukrajině

Krajina obětí války: Jak japonské technologie vrací život zničené půdě na Ukrajině

Ukrajinská černozem (mollisols) je globálním unikátem. Leží zde až třetina světových zásob této mimořádně úrodné půdy s hlubokým humózním horizontem a ideální schopností zadržovat vláhu. Současný válečný konflikt však tuto „obilnici světa“ vystavuje brutální devastaci. Válečné škody totiž neznamenají jen krátery a utuženou hlínu. Pod povrchem dochází ke strukturálnímu, chemickému a biologickému kolapsu půdního profilu, pro jehož obnovu nestačí pouhé srovnání terénu buldozerem. Klíčovým partnerem Ukrajiny v obnově zničené země se stalo Japonsko.

Zahrada jako z časů Karla Čapka. V Janovicích ožila prvorepubliková elegance i přírodní zahradničení

Zahrada jako z časů Karla Čapka. V Janovicích ožila prvorepubliková elegance i přírodní zahradničení

V Janovicích nad Úhlavou najdete na břehu řeky místo, které působí jako návrat do časů první republiky. Je to místo z dob, kdy se po podobné zahradě mohl procházet i Karel Čapek, zmíněný už v nadpisu článku. Místní prvorepubliková zahrada spojuje atmosféru meziválečných vilových zahrad s moderním ekologickým přístupem. Květinové záhony, růže, dobový nábytek i užitková část tu vytvářejí prostor, který není jen krásný na pohled, ale také přátelský k přírodě. Zahrada navíc získala v roce 2025 evropské ocenění za ekologické zahradničení. Působivou zahradu u řeky Úhlavy rozhodně stojí za to vidět.

Připravte zahradu na novou klimatickou realitu. Jak ji ochránit před suchem bez hektolitrů vody?

Připravte zahradu na novou klimatickou realitu. Jak ji ochránit před suchem bez hektolitrů vody?

Zahrada potřebuje hlavně vodu a sucho je v tomto směru přímým opakem ideálního stavu. Pomůže zadržování vody v zahradě, kypření, mulčování, výsadba stínicích stromů, budování větrolamů z keřů, kompostování, pěstování v polykulturách, střídmé, ale vydatné zalévání po ránu či k večeru, preference zálivky ke kořenům rostlin, vyšší sečení trávníku a sázka na rostliny s nižšími nároky na závlahu.

Benešova vila v Sezimově Ústí: Symbol pohnuté historie a jihofrancouzského šarmu se otevírá lidem

Benešova vila v Sezimově Ústí: Symbol pohnuté historie a jihofrancouzského šarmu se otevírá lidem

Benešova vila, letní sídlo druhého československého prezidenta Dr. Edvarda Beneše a jeho ženy Hany, představovala pro manželský pár jediný opravdový domov. Nehledejte ji ale v Praze, tento architektonický klenot stojí na soutoku řeky Lužnice a Kozského potoka v jihočeském Sezimově Ústí. Vila v sobě zrcadlí vytříbený vkus svých stavitelů i dramatické osudy československého státu ve 20. století. Po desetiletích politických zvratů, kdy sloužila jako uzavřené vládní sídlo, se právě letos otevírá nová kapitola její existence. Naplňuje se totiž poslední vůle paní Hany Benešové a vila přechází do rukou muzejníků, aby sloužila široké veřejnosti. Má se stát multifunkčním kulturním centrem a například v zahradách se mají pořádat svatby. Zahrady se už otevřely veřejnosti a každý může navštívit i hrobku československého exprezidenta a jeho choti.

Budova Vltavské filharmonie spustí proměnu celé čtvrti, v létě Praha požádá o stavební povolení

Budova Vltavské filharmonie spustí proměnu celé čtvrti, v létě Praha požádá o stavební povolení

Pražský magistrát dokončuje projektovou dokumentaci k plánované budově Vltavské filharmonie, která rozvířila mediální i veřejný prostor. Někomu se nelíbilo plánované umístění budovy, připomínky byly i ze strany ochrany životního prostředí, předmětem vášnivých diskusí byla také architektura. Praha je ale přesvědčena, že nový chrám kultury potřebuje a že jsou stávající prostory podobného typu v hlavním městě již nedostačující. V budově mají sídlit především Česká filharmonie a Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK. Navíc má však výstavba nového národního chrámu kultury podle záměru radních spustit proměnu neprostupného území v udržitelný a otevřený živý prostor. Vlastně má vzniknout celá nová čtvrť pro cca 25 000 lidí.

Při osvětlování zahrady je důležitá bezpečnost, rozmístění svítidel i nízká úroveň světelného smogu

Při osvětlování zahrady je důležitá bezpečnost, rozmístění svítidel i nízká úroveň světelného smogu

Vaše zahrada nemusí v noci zářit jako Burdž Chalífa v Dubaji, kasino Marina Bay Sands v Singapuru nebo věž Tokio Skytree. Vlastně by ani příliš svítit neměla a z určitých úhlů pohledu dokonce nesmí. Když přehodíte pořadí důležitých vlastností osvětlení zahrad uvedených v nadpisu článku a dáte na první místo potřebu dosažení co nejnižší hladiny světelného smogu, znamená to především ohleduplnost vůči sousedům, živým organismům v zahradě i sobě samým a své rodině. Jak si na zahradu posvítit citlivě?

Historický skleník se dočkal oživení. Památný Palmový dům se vrátil ke své původní kráse

Historický skleník se dočkal oživení. Památný Palmový dům se vrátil ke své původní kráse

V Evropě byla kdysi tropických skleníků spousta, byť se pochopitelně s jasnou převahou nacházely hlavně v Anglii. Ovšem přes Atlantik na západ jich nikdy nebylo k vidění mnoho. Jen hrstka, a do dnešních dní nepřežily téměř žádné. Právě to činí palmový skleník v Ontariu tak mimořádným. A letos se tento unikátní skleník konečně dočkal citlivé rekonstrukce.