Znovuzrození staré zahrady: Jak citlivě probudit zanedbaný pozemek a zachovat jeho duši

Znovuzrození staré zahrady: Jak citlivě probudit zanedbaný pozemek a zachovat jeho duši

Při koupi starší nemovitosti bývá zahrada často vnímána jako komplikace plná přerostlých křovin, náletů a zdánlivě dožívajících stromů. Prvotní nutkání povolat těžkou techniku (nebo si nějakou rovnou koupit) a začít na zelené louce je sice lákavé, ale připravuje majitele pozemku o to nejcennější, co penězi nelze koupit – vzrostlý ekosystém, mikroklima a nenapodobitelnou atmosféru již dříve někým založeného a udržovaného místa. Citlivá rekonstrukce staré zahrady je procesem postupného odkrývání vrstev, nikoli radikální destrukce. Pokud k prostoru přistoupíte s pokorou, získáte jedinečnou oázu, jejíž stín a kouzlo byste při založení nové zahrady budovali celá desetiletí.

O mladé stromy je třeba pečovat: Nová výzva podpoří ošetření i vzdělávání

O mladé stromy je třeba pečovat: Nová výzva podpoří ošetření i vzdělávání

Výsadbou stromu péče teprve začíná. Nadace Partnerství otevírá další ročník grantové výzvy Sázíme budoucnost: Péče o mladé stromy, která pomůže zajistit odborné ošetření mladých dřevin a zároveň vyškolit lidi, kteří se o ně v obcích a komunitách dlouhodobě starají. Mezi žadatele se rozdělí 850 tisíc korun, přičemž na jeden projekt lze získat 20 až 100 tisíc korun. Žádosti je možné podávat do 15. listopadu 2026 prostřednictvím systému Grantys.

Z továrních dvorů do zelených koridorů: Vršovice píší novou kapitolu městského bydlení

Z továrních dvorů do zelených koridorů: Vršovice píší novou kapitolu městského bydlení

Když se před lety začal pražský Karlín proměňovat ze záplavami zkoušené a industriální čtvrti v magnet pro mladé profesionály a mezinárodní firmy, mnozí to vnímali jako neopakovatelný fenomén. Dnes se však velmi podobný urbanistický posun odehrává jen o pár kilometrů jižněji. Vršovice, tradiční pražská čtvrť se silným průmyslovým odkazem, zažívají razantní transformaci. Z kdysi nepřístupných areálů a brownfieldů se stávají moderní rezidenční celky citlivě provázané s historickou zástavbou, přičemž klíčovým katalyzátorem proměny je nejen nová výstavba, ale i unikátní rekultivace bývalé dopravní infrastruktury.

Penalty od hradní věže, fotbal mezi historií a mořem. Chorvatský stadion je hitem internetu

Penalty od hradní věže, fotbal mezi historií a mořem. Chorvatský stadion je hitem internetu

Když se tady míč ocitne mimo hrací plochu, nebývá to klasický aut. Většinou to šplouchne a kopačák už vlny nesou pryč. Možná je to ale lepší, než když se daleký výkop obratem vrátí útočníkovi, protože se odrazil od hradní věže. Vítejte na Igrališti Batarija, nejslavnějším chorvatském fotbalovém hřišti. A díky internetu dnes možná i na jednom z nejslavnějších hřišť světa.

Vznešená vládkyně zahrad: Strastiplná i slavná pouť růže staletími

Vznešená vládkyně zahrad: Strastiplná i slavná pouť růže staletími

Od trnitého divocha na svazích starověké Asie až po dokonalý šlechtitelský klenot moderních parků, růže je živoucí kronikou lidské touhy po kráse. Její okvětní lístky voněly v ložnicích římských císařů, staly se němým svědkem krvavých britských válek o trůn a nakonec zažehly botanickou revoluci, která proměnila evropské zahrady v kvetoucí ráje.

Kolik vody zadrží a jak ochladí ulici. Kampaň TreeTag dává stromům v Česku jasná čísla

Kolik vody zadrží a jak ochladí ulici. Kampaň TreeTag dává stromům v Česku jasná čísla

Stromy ve městech nejsou jen estetickým doplňkem, ale fungují jako přirozená klimatizace, čistička vzduchu i houba na dešťovou vodu. Pro samosprávy však bývá obhajoba nákladů na jejich výsadbu a údržbu před veřejností často složitá. Do České republiky proto letos poprvé přichází celoevropská iniciativa TreeTag. Ta převádí ekologické funkce dřevin do konkrétních, snadno pochopitelných dat a prezentuje je přímo v ulicích formou informačních cedulek.

TIP! Přečtěte si naše seriály a najdete informace, které hledáte!
Školní zahrada v Červené Vodě je učebnice pod širým nebem. Tůň, včely, staré odrůdy i fotovoltaika

Školní zahrada v Červené Vodě je učebnice pod širým nebem. Tůň, včely, staré odrůdy i fotovoltaika

Základní a mateřská škola v Červené Vodě na Orlickoústecku měla kolem sebe zpevněné, málo užitečné plochy. Během sedmi let z nich vznikla zahrada o rozloze zhruba 2 000 metrů čtverečních, kde děti sledují koloběh vody v tůni, starají se o včely a ochutnávají ovoce starých krajových odrůd. Na střeše školy zatím pracuje fotovoltaika a uvnitř rekuperace.

Zahrady Appelternu: Od odvážného experimentu na půl hektaru po největší zahradní inspiraci Evropy

Zahrady Appelternu: Od odvážného experimentu na půl hektaru po největší zahradní inspiraci Evropy

V malebné krajině mezi řekami Mázou a Válou v nizozemské provincii Gelderland leží vesnička Appeltern. Právě zde se nachází fenomén, který nemá v evropském zahradním světě obdoby: Zahrady Appelternu (nizozemsky De Tuinen van Appeltern, nověji přejmenované jako Bloemenpark Appeltern). Nejde o klasickou botanickou zahradu ani o historický zámecký park s přísnou symetrií. Appeltern je živou, neustále se proměňující encyklopedií zahradního designu, kde na ploše přesahující 22 hektarů koexistuje více než dvě stě samostatných vzorových zahrad.

Ze zanedbaného parku si v Černovicích udělali náměstí, kde je radost posedět

Ze zanedbaného parku si v Černovicích udělali náměstí, kde je radost posedět

Brněnské Černovice nikdy neměly náměstí. Měly zanedbaný park na ulici Řehořova, kterému se lidé spíš vyhýbali. Krajinářská architektka Eva Wagnerová a architektka Miroslava Zadražilová z něj během jednoho léta udělaly místo, kam se chodí čekat na autobus, hrát si u vody i posedět ve stínu starých stromů. Déšť tu zůstává v zemi, cesty jsou z mlatu a lavičky stojí na žule vysbírané z brněnských ulic. Park je finalistou soutěže Adapterra Awards 2026.

Zázrak na jezeře Lago Maggiore: Jak rod Borromeo proměnil holou skálu v barokní drahokam Evropy

Zázrak na jezeře Lago Maggiore: Jak rod Borromeo proměnil holou skálu v barokní drahokam Evropy

Představte si nehostinný, skalnatý ostrůvek v Severní Itálii, na kterém žije jen hrstka rybářů. Píše se rok 1632 a vlivný šlechtic Carlo III. Borromeo se rozhodne pro téměř šílený projekt: vybudovat na tomto kusu kamene monumentální palác a visuté zahrady, které vytřou zrak celé evropské smetánce. Výsledek? Isola Bella (Krásný ostrov) – barokní div světa, který okouzlil Napoleona, Wellingtona i Dickense a dodnes vyráží dech cestovatelům z celého světa. Pokud hledáte cíl pro nezapomenutelný výlet, právě jste ho našli.

Ve spolupráci s Wavin Czechia s.r.o.
Průzkum Wavin: Česká města reagují na klimatickou změnu, brzdí je finance, pozemky a administrativa

Průzkum Wavin: Česká města reagují na klimatickou změnu, brzdí je finance, pozemky a administrativa

Dopady klimatické změny pociťuje 73 % tuzemských měst a jejich povědomí o problému roste. Jsou ochotná investovat do efektivního hospodaření s vodou, brzdí je ale nedostatek financí, komplikované majetkoprávní vztahy a složitost dotačních programů. Většině z nich navíc chybí systematické plánování. Vyplývá to z průzkumu společnosti Wavin Czechia, která na jaře 2026 oslovila 300 českých samospráv.

Město, které se ukrylo před sluncem: Fascinující život v podzemním Coober Pedy

Město, které se ukrylo před sluncem: Fascinující život v podzemním Coober Pedy

Když přijedete do australského městečka Coober Pedy, na první pohled vás uvítá jen pustá, prašná krajina plná hromad hlíny a podivných komínů trčících ze země. Teploty tu v létě běžně atakují hranici 50 °C ve stínu. Přesto zde trvale žijí tisíce lidí. Jak to dokážou? Zhruba polovina z nich se totiž rozhodla přesunout svůj život tam, kam slunce nedosáhne – pod zem.

Symfonie vody a kamene: Fascinující zahrady vily dEste

Symfonie vody a kamene: Fascinující zahrady vily dEste

Městečko Tivoli leží jen asi třicet kilometrů od rušného Říma, ale jakmile překročíte práh vily d'Este, ocitnete se v úplně jiném světě. Světě, kde hlavním architektem není jen člověk, ale především voda. Zahrady vily d'Este, zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO, představují absolutní vrchol renesanční zahradní architektury a dodnes nepřestávají udivovat svou technickou i vizuální genialitou.

Rostlinná gotika: Proč moderní zahradní design propadl černé barvě?

Rostlinná gotika: Proč moderní zahradní design propadl černé barvě?

Zahradní architektura prožívá zvláštní období. Dlouhá léta platilo nepsané pravidlo, že správná zahrada musí hrát všemi barvami duhy. Čím víc zářivě růžových petúnií, žlutých aksamitníků a červených pelargonií se na záhon vešlo, tím větší úspěch to mělo u sousedů. Výsledkem byl často vizuální ekvivalent cirkusového šapitó, ze kterého po pěti minutách bolely oči. Jenže s nástupem minimalismu, pohledového betonu, antracitových rámů a surového cortenu přišel šok. Barevný cirkus najednou vedle čistých linií současné architektury působil jako pěst na oko. A tehdy designéři objevili největší tabu botanického světa: totiž černou barvu.

Japonské zahrady nejsou tiché, sází na zvukové efekty

Japonské zahrady nejsou tiché, sází na zvukové efekty

Japonskou zahradu si zpravidla představujeme jako hluboce meditativní prostor. A přijde nám, že na takovém místě by jakýkoliv zvuk působil až nepatřičně, buřičsky. Jenže to je omyl. Japonská zahradní architektura pracuje se zvukem, a to docela záměrně. Bez něj by nebyla kompletní.

Proměnlivé plátno domova: Proč nejlepší zahrady nemají nikdy definitivní podobu

Proměnlivé plátno domova: Proč nejlepší zahrady nemají nikdy definitivní podobu

Představte si zahradu ne jako statický obraz zamrzlý v čase, ale jako živého člena domácnosti. Zahradu, která nemá definitivní, neměnnou podobu, ale dýchá, mění se a vyvíjí přesně podle toho, jak se mění životní rytmus lidské smečky za jejími okny. Zahradu, která nenosí masku dokonalé a nedotknutelné výstavní síně, ale raději funguje jako živé rodinné album.

Architektonický botox versus skutečná moderna: Kde končí pokrok a začíná levný make-up?

Architektonický botox versus skutečná moderna: Kde končí pokrok a začíná levný make-up?

Postavit dnes „moderní“ dům je vlastně nesmírně jednoduché. Stačí splnit povinné desatero současné výstavby: hodit na fasádu bílou a antracitovou omítku, případně dřevěný nebo betonový obklad, osadit plastová okna v barvě (překvapivě) antracitu, připlácnout plochou střechu anebo pultovou (samozřejmě v antracitové barvě) a před vchod postavit krabici z tahokovu. Voil? Máte modernu. Nebo ne?

Neplaťte vodné, vybudujte džungli: Jak na dešťovou zahradu, která přežije sucho i potopu

Neplaťte vodné, vybudujte džungli: Jak na dešťovou zahradu, která přežije sucho i potopu

Počasí v posledních letech připomíná náladového puberťáka. Buď tři měsíce neprší a trávník má barvu i texturu sušeného tabáku, nebo přijde průtrž mračen a z vaší příjezdové cesty je sjízdný kanál pro kajaky. Co s tím? Můžete buď dál spílat meteorologům, nebo proměnit svůj pozemek v geniální houbu, která každou kapku chytí, nepustí a přetaví v bujnou zelenou oázu. Vítejte ve světě dešťových zahrad – konceptu, u kterého se potkávají moderní ekologie a zdravý selský rozum s čistým zahradním hédonismem. Neexistuje větší blahobyt než dešťová zahrada.

Česká cena za architekturu 2026: Mezinárodní porota vybrala 25 nejlepších staveb letošního ročníku

Česká cena za architekturu 2026: Mezinárodní porota vybrala 25 nejlepších staveb letošního ročníku

Prestižní soutěžní přehlídka Česká cena za architekturu (ČCA) odhalila nominace pro svůj 11. ročník. Pětičlenná mezinárodní porota musela posoudit rekordní příval přihlášek – z 301 realizací dokončených na území České republiky v posledních pěti letech vybrala do užšího finále 25 výjimečných děl. Letošní výběr ukazuje, že současná česká architektura se posouvá od izolovaných luxusních solitérů k projektům s hlubokým společenským přesahem, udržitelností a kultivací veřejného prostoru. Výsledky letošní přehlídky budou vyhlášeny na slavnostním galavečeru 12. listopadu.