Pražský magistrát dokončuje projektovou dokumentaci k plánované budově Vltavské filharmonie, která rozvířila mediální i veřejný prostor. Někomu se nelíbilo plánované umístění budovy, připomínky byly i ze strany ochrany životního prostředí, předmětem vášnivých diskusí byla také architektura. Praha je ale přesvědčena, že nový chrám kultury potřebuje a že jsou stávající prostory podobného typu v hlavním městě již nedostačující. V budově mají sídlit především Česká filharmonie a Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK. Navíc má však výstavba nového národního chrámu kultury podle záměru radních spustit proměnu neprostupného území v udržitelný a otevřený živý prostor. Vlastně má vzniknout celá nová čtvrť pro cca 25 000 lidí.
Začít by se mělo stavět v roce 2027
Pražský magistrát předpokládá, že by se po podání žádosti o stavební povolení mělo začít stavět v příštím roce a budova Vltavské filharmonie by měla být dokončena v roce 2033. Celé to má stát podle posledního odhadu 11,65 miliardy korun a město chce jednat se státem o možnosti zvýšení turistického poplatku, který by mohl pomoci s vícezdrojovým financováním stavby. Na konci loňského roku projekt získal kladné stanovisko v procesu posouzení záměru z hlediska životního prostředí (EIA), k podání žádosti o stavební povolení se odpočítávají měsíce.
)
Zeleň, propojení s řekou a změny v dopravě
Stavba Vltavské filharmonie, která se začala plánovat již v minulém volebním období, bude umístěna poblíž stanice metra Vltavská u nábřeží, na které bude přímo navazovat. Má být koncertním sálem nejvyšší kvality pro 21. století a zároveň otevřeným živým kulturním centrem, které vznikne transformací zanedbaného území. Vizí je vytvořit novou městskou čtvrť okolo poslední volné prestižní parcely u Vltavy. Vltavská je dnes bohužel jen rušnou dopravní křižovatkou v širším centru Prahy, budova Vltavské filharmonie má ale do prostoru vnést příjemné náměstí se zelení a s promenádou podél řeky. Silniční doprava by dokonce měla být svedena pod zem, Správa železnic připravuje otevření vlakového nádraží Praha-Bubny a Vltavská náplavka vybízí ke zřízení zastávky říční tramvaje.
Střecha projektu je pojatá jako pokračování veřejného prostoru náměstí, proto bude částečně ozeleněná a z větší části pobytová. Na vrchol střechy bude možné vystoupat buď atraktivními jezdícími schody, nebo po střešních ochozech. Odměnou budou jedinečné panoramatické výhledy na Prahu.
)
Proměna obrovského brownfieldu v novou čtvrť
Celá vize pak směřuje k proměně obrovského brownfieldu v novou pulsující městskou čtvrť na místě nevyužitého rozvojového území Holešovice – Bubny – Zátory. V širším centru Prahy tak vznikne místo pro život pětadvaceti tisíc obyvatel. A právě budova Vltavské filharmonie a její nejbližší okolí má rozběhnout urbanistický rozvoj daného území a nastartovat jeho transformaci. Jde přitom o reprezentativní místo u Vltavy, stavební parcela pro filharmonii je jenom pár kroků od řeky, podél které byly historicky umísťovány významné stavby jako Národní divadlo, UMPRUM, Rudolfinum, Právnická fakulta, Anežský klášter apod. Ze střešní terasy a z nejvyšších pater ochozů budovy bude krásný výhled na Hrad a na pražské panorama.
)
Hlavní rolí Vltavské filharmonie je vytvoření zázemí pro hudební tělesa a prostor pro zprostředkování kulturních zážitků. Budově je predikováno stát se zosobněním české hudební tradice a novým kulturním symbolem Prahy a celé České republiky. Zní to vznešeně, ale dnes využívané hudební síně jako Rudolfinum a Obecní dům byly postaveny před 110 lety; jejich kapacita je pro současné potřeby omezená, nevyhovuje akustikou i zázemím pro hudebníky i návštěvníky.
Praha je navíc inspirativním centrem kultury v národním, evropském i světovém kontextu. Jazýčky na váze významnosti se pouze v čase vychylují. Nová budova se také stane další architektonickou dominantou Prahy, už vizualizace působí zajímavě. Mohlo to celé vypadat klidně i jinak, ale v architektonické soutěži zvítězilo se svým návrhem dánské architektonické studio Bjarke Ingels Group. Především podle jejich práce se proto bude stavět.
Zvolená parcela se pro investora ukázala být nejlepší ze třiceti možných lokalit, o kterých se uvažovalo. Skvělá je zde i dopravní dostupnost, která se má ještě zlepšit.
)
O Vltavské filharmonii
Vltavská filharmonie je koncipována jako národní centrum hudební kultury, především hudebního umění. Architektonický návrh dánského studia Bjarke Ingels Group (BIG) tvoří hudební sály (hlavní, komorní a multifunkční + školní) a tzv. kreativní hub, který se bude skládat z hudebního oddělení Městské knihovny v Praze, nahrávacích studií a studovny hudební literatury. Mají zde být i hudební sbírky pražské knihovny.
Vltavská filharmonie má tedy mít tři podzemní a šest nadzemních podlaží a budou v ní tři sály: jeden velký koncertní pro asi 1800 sedících lidí, druhý komorní s 500 místy k sezení a stání a třetí multifunkční, do kterého se vejde 620 sedících nebo 1200 stojících lidí.
)
Vltavská filharmonie má být maximálně otevřená a její ambicí je přilákat nejen milovníky klasické hudby, ale také obyvatele a návštěvníky Prahy z celé země a zahraničí. Nabídne i velkorysé veřejné prostory s parkovými úpravami a lavičkami k posezení, prostorné foyer s kavárnou a dvě střešní restaurace s krásnými výhledy na Prahu.
Ve Vltavské filharmonii budou sídlit dva orchestry: Česká filharmonie a Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, které zde budou mít odpovídající prostory pro svou rezidenci a edukační programy. Zkušebny a menší výukový sál budou moci využívat hudební školy nejrůznějších úrovní z Prahy i z českých regionů a další subjekty.
)
Co má Vltavská filharmonie přinést
- Kulturní centrum s celodenní pestrou programovou nabídkou
- Zázemí hudebním tělesům a interpretům
- Kultivovaný veřejný prostor s parkem a promenádou podél Vltavy
- Proměnu neprostupného území v udržitelný a otevřený živý prostor
- Krásnou stavbu světové architektonické úrovně
- Modernizaci stanice metra Vltavská (přímý výstup k filharmonii)
- Nové vlakové nádraží Praha – Bubny (SŽ již staví)
- Překrytí severojižní magistrály a zpřístupnění řeky Vltavy
)
Součásti projektu Vltavské filharmonie
- Hudební sály: hlavní sál pro 1800 diváků, malý pro 550 diváků, multifunkční pro 500 sedících a 1200 stojících diváků, školní sál pro 200 diváků
- Kreativní hub: Hudební oddělení Městské knihovny v Praze, zkušebny a nahrávací studia, edukační prostory
- Zázemí pro umělce: zázemí pro dva rezidenční symfonické orchestry a hostující účinkující, zkušebna orchestru využitelná i pro hosty
- Zázemí pro návštěvníky: vstupní foyer s kavárnou a občerstvením, bistro a restaurace na střeše budovy, pobytové střešní terasy, jednotlivé foyer před hudebními sály
- Veřejný prostor: pobytová střecha a velkorysé náměstí s promenádou podél Vltavy
- Kompletní dopravní a technická infrastruktura: příprava parcely pro výstavbu budovy dle Územní studie Holešovice – Bubny- Zátory, zprostupnění území a svedení silniční dopravy pod zem
)
- Iniciátor projektu: Hlavní město Praha
- Architekt: Bjarke Ingels Group (Dánsko) a Afry (Česká republika)
- Projektový management: Delta Projektconsult + JE Group + Fetters management
- Odhadované náklady na výstavbu Vltavské filharmonie: 11,65 miliardy Kč
- Odhadované náklady na související projekty v území podle Územní studie: 4,8 miliardy Kč
- Odhadované náklady na připravované investiční procesy v území: 23 miliardy Kč
Zdroj: ARCHIWEB, STAVBAWEB, Vltavská filharmonie Praha, Pražská developerská společnost
)
