Revitalizace domu na rozhraní Libně a Vysočan ukazuje střídmý přístup k nájemnímu bydlení, který místo „maximalizace kapacity“ staví spíše na postupném rozvoji existujícího domu, aniž by budova ztrácela svůj potenciál a původní charakter. Architekt Matěj Šebek tu vytvořil novou vrstvu nad městem.
V Ostravě nabírá reálné obrysy jedna z technicky nejodvážnějších veřejných staveb současného Česka. Nové sídlo Moravskoslezské vědecké knihovny, známé pod názvem Černá kostka, udivuje konstrukcí, která v pozemním stavitelství nemá obdoby. Namísto běžného lesa sloupů se budova o půdorysu 36 na 36 metrů spoléhá na metody prověřené při budování mostů. Všechna patra visí na excentricky umístěných betonových jádrech, takže hotová stavba bude vizuálně i staticky fungovat jako devět mohutných mostních konstrukcí naskládaných na sebe.
Plot má u nás okolo svého pozemku většina lidí, ale co si postavit takové oplocení, které odolá i povodním? Šedesátiletý Nick Lupton z anglického Worcesteru se po řadě povodní pořádně naštval a rozhodl se jednat. Majitel domu ze 17. století se na povodně důkladně připravil a dům oplotil protipovodňovou zábranou. Když pak po další povodni oblétly planetu snímky z dronu, které ukázaly Nickovo úspěšné počínání, senzace byla na světě. Odolný ostrov uprostřed bahnivého živlu.
Co do rozlohy je třetím největším městem Kalifornie. A pokud to budeme počítat v rámci celých Spojených států amerických, je California City čtyřicáté největší. Největší, nikoli však nejlidnatější. Že jste o něm nejspíš nikdy neslyšeli? Není divu. Stálých obyvatel tu nejsou ani tři tisícovky.
Titulkem článku naznačená otázka slibuje jedno velké sci-fi anebo prostor pro milovníky konspiračních teorií. Ve skutečnosti se ale budeme docela držet „při zemi“. Fiktivní Atlantidu, inteligentní ještěry, potažmo mimozemské kolonisty z jiné planety necháme být. Tedy skoro...
Jsou informace, které nutně k životu nepotřebujete. Obohatí vás jenom tím, že jsou zajímavé. Následující text o dubajské Burj Khalifa, jednom z novodobých divů inženýrské praxe a stavitelství, je jich plný.
Některá světová velkoměsta pomalu ztrácejí jistou půdu pod vlastníma nohama. New York se každoročně propadne o několik milimetrů, Ciudad de México místy téměř o čtvrt metru a Teherán klesá pod zem ještě rychleji.
Plánujete stavbu domu a díváte se na prázdný pozemek? Největší nejistota každého stavebníka na začátku je: „Vejde se mi tam ten dům vůbec? Jak to bude vypadat? Kam dáme bazén, aby to celé dávalo smysl?“ Dům jedním tahem (DJT) na svém novém webu přichází s nástrojem, který vám dá odpovědi dřív, než vám projektant zvedne telefon.
Tyčí se nad západním Londýnem jako monument ze sci-fi filmu a dlouhá léta budila spíše strach než obdiv. Dnes je jednatřicetipatrová Trellick Tower jednou z nejvýraznějších architektonických památek britské metropole. Cesta od odsuzovaného experimentu sociálního bydlení k vyhledávané adrese milovníků designu však trvala desítky let a byla plná dramatických zvratů.
Ačkoliv byl poválečný architektonický vývoj v Československu svázán plánovaným hospodářstvím a diktátem prefabrikace, pod povrchem normalizační šedi vyrostly stavby, které předběhly svou dobu o celá desetiletí. Domácí tvůrci dokázali reagovat na světovou vlnu kosmického věku, high-tech i brutalismu a přetavit je do specifického, neopakovatelného vizuálního jazyka.
Není to jen zahrada a není to ani klasický památník. Rozsáhlý komplex na ostrově Awaji vznikl na místě, které člověk ovlivňoval tak dlouho, až tu příroda ovlivnila člověka – přírodní katastrofou. Dnes zde betonová geometrie, stovka terasovitých zahrad a výhled na Ósacký záliv vytvářejí působivou krajinu, v níž se příběh tragédie mění v téma obnovy.
Benátky se topí, Jakarta se propadá a Peking klesá kvůli tomu, že z jeho okolí mizí podzemní voda. Tři světové metropole, tři různé podoby stejného problému: půda pod městy přestává být spolehlivou oporou. Zatímco v Benátkách jde především o záchranu unikátního historického dědictví, v Jakartě a Pekingu jsou ve hře osudy desítek milionů lidí.
Že na velikosti (ne)záleží? Ani rekordní výška dnes není zárukou úspěchu. Názorně to dokládá příběh budovy Goldin Finance 117, známé též jako China 117 Tower.
Kde končí pouhé stěny a začíná skutečný domov? Jak se na podobě našich měst podepisují rozhodnutí politiků či developerů a jaké příběhy se skrývají za odvahou komunit stavět svépomocí? Od středy 30. září do pondělí 5. října 2026 proběhne v Praze, Brně a více než třech desítkách dalších českých i slovenských měst 15. ročník mezinárodního festivalu Film a architektura. Letošní jubilejní přehlídka nabídne pod výstižným mottem „Byt či nebyt“ unikátní pohled na kulturu bydlení i městského plánování.
Když se řekne středověká sakrální architektura, v myslích většiny lidí vyvstanou masivní pískovcové či žulové katedrály západní Evropy. Severní a střední Evropa však napsala zcela unikátní kapitolu stavitelského umění. V oblastech kolem Baltu a v povodí Odry a Visly, kde chyběl kvalitní přírodní kámen, proměnili středověcí stavitelé obyčejnou hlínu v monumentální sakrální díla. Polská cihlová architektura – od svých románských počátků až po vrcholnou cihlovou gotiku (Backsteingotik) – dodnes fascinuje svou syrovostí, rytmem a neuvěřitelnou řemeslnou zručností.
Uprostřed elegantní historické zástavby baltského letoviska Sopoty stojí stavba, která popírá klasické pravidlo pravých úhlů. Křivý dům (Krzywy Domek) vypadá, jako by se rozpouštěl pod žárem slunce nebo byl odrazem v zakřiveném zrcadle. Křivý dům je jednou z nejznámějších postmoderních staveb v Polsku a nejpřekvapivějším architektonickým prvkem na slavné sopotské pěší zóně Monciak v ulici Bohaterów Monte Cassino. Odhalte příběh jeho vzniku, inspiraci z pohádkových ilustrací i technické a konstrukční řešení, které drží tuto optickou iluzi bezpečně pohromadě.
Když přijedete do australského městečka Coober Pedy, na první pohled vás uvítá jen pustá, prašná krajina plná hromad hlíny a podivných komínů trčících ze země. Teploty tu v létě běžně atakují hranici 50 °C ve stínu. Přesto zde trvale žijí tisíce lidí. Jak to dokážou? Zhruba polovina z nich se totiž rozhodla přesunout svůj život tam, kam slunce nedosáhne – pod zem.
Když se řekne „největší budova světa“, většina lidí si hned vybaví do nebe čnící mrakodrapy. Jenže výška prostě není všechno. Existuje totiž stavba, která ostatní výškou netrumfne, a přesto je považována za nejtěžší budovu na světě. Rumunský Palác parlamentu v Bukurešti váží přibližně 4 098 500 tun.
Projekt DÚUL (Dům umění Ústí nad Labem) je fascinujícím příkladem toho, jak se syrová industriální stopa severních Čech dokáže propojit s rafinovaným minimalismem a moderním pojetím veřejného prostoru. Ústí nad Labem je město plné dramatických kontrastů – na jedné straně divoká, monumentální příroda Českého středohoří, na straně druhé drsná industriální historie. A přesně na této hraně balancuje i celá úspěšná realizace.
Který z mrakodrapů světa je momentálně nejvyšší? Čerstvá informace zastarává strašně rychle, protože stavební vývoj jde kupředu neuvěřitelným tempem. Včerejší rekordy mizí a nahrazují je nové. Šampion ovšem existuje i na opačném konci spektra a je stabilní už dlouho. V texaském Wichita Falls se tím nejmenším mrakodrapem světa chlubí už 107 let.
Těžko spočítat, kolik je na světě mostů. Je však téměř jisté, že většina z nich by byla větší než ten, který se pne nad Abrilongo, říčkou, která je spíše potokem. Ostatně i ten její most je spíše malým můstkem, lávkou. Přesto nad podobnými, mnohem rozměrnějšími stavbami, vynikne. Čím?
Příběh je to skoro pohádkový. Však taky pohádku vodní zámek Chateau Erken zpočátku připomínal. Jenže od romantiky se tahle nezvyklá novodobá stavba postupně odklonila. Nyní se mění ve stavbu, která by mohla být spíše kulisou hororu.
Maďarsko se v minulých letech stalo laboratoří stavebních projektů, nad nimiž zůstával rozum stát. Některé spolykaly evropské dotace, jiné se proměnily v symbol politického klientelismu a všechny společně ukazují, proč se o Maďarsku začalo mluvit jako o zemi neomezených možností.
