Pozemní stavitelství - články, návody, rady a tipy

Prvky architektury, podle kterých se v cizině neztratíte

Jsou to sice maličkosti a drobné prvky architektury, ale hned s nimi poznáte, na čem jste. Respektive: „kde jste“. Což by se vám teď, v časech zahraničních dovolených, možná mohlo hodit.

Zrychlení staveb výměnou za rizika? Drobný rozbor sporných bodů nové stavební reformy

České stavební řízení prochází další velkou transformací. Současná vláda sází na vytvoření jediné státní stavební správy, striktní lhůty a rušení samostatných stanovisek. Cíl je jasný: dostat Česko z chvostu žebříčků v rychlosti povolování staveb. Cenou za toto zrychlení je však řada ústupků a systémových změn, které vyvolávají ostrý odpor napříč společností. Podívejte se na pokus o rozbor hlavních sporných bodů, o nichž se aktuálně vedou nejsilnější debaty.

Sami sobě větrolamem. Kanadské městečko se brání zástavbou proti severáku

V severokanadském Fermontu našli neobvyklý způsob, jak se vypořádat s drsným subarktickým klimatem. Město ohrožované ledovým větrem a závějemi si vybudovalo vlastní ochranný štít – více než kilometr dlouhou obytnou budovu, která funguje zároveň jako větrolam, obchodní centrum i domov stovek lidí.

Strašilo mu na cimbuří, proto na radu ducha postavil rekordní věž

Titulek předjímá, že právník Peterson to neměl v hlavě úplně v pořádku. Jestli tomu ale tak bylo doopravdy, to s jistotou tvrdit nemůžeme. Některé počiny z jeho minulosti jej naopak usvědčují z velmi racionálního a často až vypočítavého myšlení. Konstrukce té nejvyšší věže z nevyztuženého betonu k nim ale nepatří.

Architektonický botox versus skutečná moderna: Kde končí pokrok a začíná levný make-up?

Postavit dnes „moderní“ dům je vlastně nesmírně jednoduché. Stačí splnit povinné desatero současné výstavby: hodit na fasádu bílou a antracitovou omítku, případně dřevěný nebo betonový obklad, osadit plastová okna v barvě (překvapivě) antracitu, připlácnout plochou střechu anebo pultovou (samozřejmě v antracitové barvě) a před vchod postavit krabici z tahokovu. Voil? Máte modernu. Nebo ne?

Kuriozita z Norska, kde se právě chystají stavět kolosální tunel pro nákladní lodě

Tunely? S těmi běžně počítáme u automobilové a vlakové dopravy. Jinde na ně narážíme jen zřídka a třeba samo spojení „tunel pro cyklisty“ působí skoro dojmem nějaké kuriozity. V Norsku se teď ale chystají k počinu, který naše představy o podobných stavbách dost významně promění. Chystají se stavět tunel pro nákladní lodě. A ano, bude ohromný.

Ve spolupráci s Be-po podlahy s.r.o.

Proč je betonová podlaha často vhodnější než anhydritová a kde ji upřednostnit?

Anhydritová podlaha je moderní řešení, které má oproti tradiční zavlhlé betonové směsi mnoho předností. Funguje to ale i naopak, žádná moderna není samospásná, stejně jako žádná klasika. Prostě existuje spousta důvodů a míst aplikací, kde je volba betonu mnohem výhodnější. Hlavní předností betonových podlah je odlišná práce s vlhkostí včetně způsobu vysychání, vhodnost do vlhčích a trvale vlhkých prostor, stejně jako prostor ohrožených vlhkostí. Betonovou podlahu lze navíc spádovat, zatímco anhydrit se aplikuje jako samonivelační vrstva, tedy dokonale vodorovná, ale litá. A podlahové topení? Anhydrit je pro ně skvělý, důsledně obalí trubky bez vzduchových bublin, ale beton má pro změnu mnohem vyšší tepelnou setrvačnost.

World of Volvo: Architektonická báseň o dřevě, sklu, svobodě a transformaci industriální identity

Když mezinárodní architektonické studio Henning Larsen pod vedením svého švédského ředitele designu Martina Stenberga Ringnéra zvítězilo v mezinárodní soutěži na podobu zážitkového a kulturního centra World of Volvo, dostalo zdánlivě pragmatický úkol. Měli propojit pod jednou střechou odkaz osobních automobilů Volvo Cars a průmyslového giganta Volvo Group. A to celé měli usadit do rostoucí industriální tkáně Göteborgu. Vzniklo však architektonické dílo, které redefinuje samu podstatu korporátní identity.

Londýnské stavební regulativy? Česko vám pak připadá jako stavitelů ráj

Máte pocit, že vám v Česku úřady mluví do každého detailu stavby? Že regulace v CHKO nebo památkové zóně už jsou za hranou? Pak vás možná překvapí, že proti Londýnu je to všechno jen lehký trénink. V britské metropoli se totiž ze stavebního řízení stalo něco mezi maratonem a minovým polem.

Budova Vltavské filharmonie spustí proměnu celé čtvrti, v létě Praha požádá o stavební povolení

Pražský magistrát dokončuje projektovou dokumentaci k plánované budově Vltavské filharmonie, která rozvířila mediální i veřejný prostor. Někomu se nelíbilo plánované umístění budovy, připomínky byly i ze strany ochrany životního prostředí, předmětem vášnivých diskusí byla také architektura. Praha je ale přesvědčena, že nový chrám kultury potřebuje a že jsou stávající prostory podobného typu v hlavním městě již nedostačující. V budově mají sídlit především Česká filharmonie a Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK. Navíc má však výstavba nového národního chrámu kultury podle záměru radních spustit proměnu neprostupného území v udržitelný a otevřený živý prostor. Vlastně má vzniknout celá nová čtvrť pro cca 25 000 lidí.

Rádi se dotýkáme nebes. Jak dlouho rostou po světě výškové budovy a které vládly oblakům?

Dochované architektonické památky ukazují, že lidstvo se snažilo stavět různými způsoby. Když ale bylo někde málo místa, což svědčilo o vyspělé civilizaci a vysoké koncentraci lidí, vždy jsme stavěli do výšky. Stejně jako když chtěl někdo zdůraznit svou moc nebo se přiblížit božstvům! První historickou zmínku o takových stavbách najdeme v Bibli a zřejmě mělo jít o největší stavbu, jakou kdy svět viděl, a která sahala právě až do nebes. A jak je to dnes? Nejvyšší mrakodrap má měřit více než kilometr.

Jak ochránit Brooklyn před velkou vodou? Nestavět hráze, ale městské pásmo života

Stoupající hladina moří nutí pobřežní města přehodnocovat svou budoucnost. Brooklyn v New Yorku není výjimkou. Ale místo tradičních hrází a norných stěn sem jistý architekt přichází se snivým návrhem, který s vodou nevede boj, nýbrž se jí zajímavým způsobem přizpůsobuje.

Ten nejméně vděčný projekt? Letištní terminály. Zastarají často dřív, než je dostaví

Stojí miliardy, ohromují architekturou, přesto však zestárnou dřív než většina běžných staveb. Letištní terminály jsou zvláštní paradox: čím velkolepější projekt, tím kratší je jeho skutečná životnost. Proč se z těchto ikon moderní dopravy stávají zastaralé relikty už po pár desítkách let?

Z metra až na vrchol. Čínský Wu-chan má rekordní systém eskalátorů

Nejdelší venkovní eskalátorový systém světa stojí v čínském Wu-chanu. Pod přístřešky tradičně stylizované architektury tu na sebe navazuje jednadvacet eskalátorů a několik pohyblivých chodníků, které dohromady měří 905 metrů. Jízda z metra až nahoru trvá věčnost, a proto připomíná spíš atrakci než běžný dopravní prostředek.

Zázrak, který se nepovedl. Nejbohatší vesnice Číny prodělala bankrot

Čína má vysoce propracovanou mediální strategii. Jako každá správná socialistická země své úspěchy ráda prezentuje celému světu, zatímco o neúspěších taktně mlčí. V případě Huaxi došlo na obě pozice. Z vychvalovaného hospodářského zázraku nejbohatší vesnice se přešlo do mlčení a cenzury. Protože zkrachovala.

Žila někdy na planetě Zemi nějaká jiná vyspělá civilizace, než ta naše?

Titulkem článku naznačená otázka slibuje jedno velké sci-fi anebo prostor pro milovníky konspiračních teorií. Ve skutečnosti se ale budeme docela držet „při zemi“. Fiktivní Atlantidu, inteligentní ještěry, potažmo mimozemské kolonisty z jiné planety necháme být. Tedy skoro...

Plan Voisin vyděsil celou Francii. A tím přinutil Pařížany konečně jednat

Do širokého povědomí veřejnosti se zpravidla dostanou jen ty plány slavných architektů, které se dočkaly realizace. Plán švýcarsko-francouzského architekta Le Corbusiera na přestavbu centra francouzského hlavního města ale zabodoval tím, že realizován nikdy nebyl. Podobu Paříže přesto ovlivnil.

Do výšek a ještě dál. Které mrakodrapy si letos sáhnou do nebes?

Hledět pozitivně do roku 2026 asi není úplně snadné. Architekti, kteří stojí za projekty nových mrakodrapů, ale s nadějí oči k nebesům upírají. Jaké stavby mají letos vyšplhat do oblačných výšek? Velká očekávání pro letošní rok se pojí se zeměmi, které si zpravidla s mrakodrapy úplně nespojujeme. Například s Kanadou, Pobřežím Slonoviny anebo Albánií.

Koupíte si dům v záplavové zóně a musíte postavit zeď. Luptonovi se s tou svou stali miláčky médií

Plot má u nás okolo svého pozemku většina lidí, ale co si postavit takové oplocení, které odolá i povodním? Šedesátiletý Nick Lupton z anglického Worcesteru se po řadě povodní pořádně naštval a rozhodl se jednat. Majitel domu ze 17. století se na povodně důkladně připravil a dům oplotil protipovodňovou zábranou. Když pak po další povodni oblétly planetu snímky z dronu, které ukázaly Nickovo úspěšné počínání, senzace byla na světě. Odolný ostrov uprostřed bahnivého živlu.

Sagrada Família dosáhla nebes, ale staví se dál. Navíc vystěhuje ze svého okolí tisíce lidí

Právě v pátek 20. února 2026 vztyčili v Barceloně nejvyšší bod slavné stavby chrámu Sagrada Família (Svatá rodina). Dělníci instalovali horní část kříže na věži Ježíše Krista a ta se od tohoto okamžiku tyčí do výšky 172,5 metrů. Po 144 letech se tak stavba posunula do svého finále, ovšem její úplné dokončení se neočekává dříve než za deset let. Nový bílý kříž je vysoký 17 metrů a věž bude oficiálně otevřena 10. června, na datum 100. výročí úmrtí architekta Antoni Gaudího.

Nejčtenější články