Pozemní stavitelství - články, návody, rady a tipy

Otázka domova pod lupou: Festival Film a architektura otevírá téma, které se dotýká každého z nás

Kde končí pouhé stěny a začíná skutečný domov? Jak se na podobě našich měst podepisují rozhodnutí politiků či developerů a jaké příběhy se skrývají za odvahou komunit stavět svépomocí? Od středy 30. září do pondělí 5. října 2026 proběhne v Praze, Brně a více než třech desítkách dalších českých i slovenských měst 15. ročník mezinárodního festivalu Film a architektura. Letošní jubilejní přehlídka nabídne pod výstižným mottem „Byt či nebyt“ unikátní pohled na kulturu bydlení i městského plánování.

Červené zlato severu: Příběh polské cihlové sakrální architektury

Když se řekne středověká sakrální architektura, v myslích většiny lidí vyvstanou masivní pískovcové či žulové katedrály západní Evropy. Severní a střední Evropa však napsala zcela unikátní kapitolu stavitelského umění. V oblastech kolem Baltu a v povodí Odry a Visly, kde chyběl kvalitní přírodní kámen, proměnili středověcí stavitelé obyčejnou hlínu v monumentální sakrální díla. Polská cihlová architektura – od svých románských počátků až po vrcholnou cihlovou gotiku (Backsteingotik) – dodnes fascinuje svou syrovostí, rytmem a neuvěřitelnou řemeslnou zručností.

Křivý dům v Sopotech: Když se pohádková iluze a organická architektura promění v beton a ocel

Uprostřed elegantní historické zástavby baltského letoviska Sopoty stojí stavba, která popírá klasické pravidlo pravých úhlů. Křivý dům (Krzywy Domek) vypadá, jako by se rozpouštěl pod žárem slunce nebo byl odrazem v zakřiveném zrcadle. Křivý dům je jednou z nejznámějších postmoderních staveb v Polsku a nejpřekvapivějším architektonickým prvkem na slavné sopotské pěší zóně Monciak v ulici Bohaterów Monte Cassino. Odhalte příběh jeho vzniku, inspiraci z pohádkových ilustrací i technické a konstrukční řešení, které drží tuto optickou iluzi bezpečně pohromadě.

Město, které se ukrylo před sluncem: Fascinující život v podzemním Coober Pedy

Když přijedete do australského městečka Coober Pedy, na první pohled vás uvítá jen pustá, prašná krajina plná hromad hlíny a podivných komínů trčících ze země. Teploty tu v létě běžně atakují hranici 50 °C ve stínu. Přesto zde trvale žijí tisíce lidí. Jak to dokážou? Zhruba polovina z nich se totiž rozhodla přesunout svůj život tam, kam slunce nedosáhne – pod zem.

Těžká váha. Rumunský Palác parlamentu je nejtěžší budovou světa

Když se řekne „největší budova světa“, většina lidí si hned vybaví do nebe čnící mrakodrapy. Jenže výška prostě není všechno. Existuje totiž stavba, která ostatní výškou netrumfne, a přesto je považována za nejtěžší budovu na světě. Rumunský Palác parlamentu v Bukurešti váží přibližně 4 098 500 tun.

Mezi betonem a stébly trav: Jak Dům umění v Ústí nad Labem (DÚUL) definuje moderní syrovost

Projekt DÚUL (Dům umění Ústí nad Labem) je fascinujícím příkladem toho, jak se syrová industriální stopa severních Čech dokáže propojit s rafinovaným minimalismem a moderním pojetím veřejného prostoru. Ústí nad Labem je město plné dramatických kontrastů – na jedné straně divoká, monumentální příroda Českého středohoří, na straně druhé drsná industriální historie. A přesně na této hraně balancuje i celá úspěšná realizace.

Ten nejmenší mrakodrap světa napálil radní texaského Kocourkova

Který z mrakodrapů světa je momentálně nejvyšší? Čerstvá informace zastarává strašně rychle, protože stavební vývoj jde kupředu neuvěřitelným tempem. Včerejší rekordy mizí a nahrazují je nové. Šampion ovšem existuje i na opačném konci spektra a je stabilní už dlouho. V texaském Wichita Falls se tím nejmenším mrakodrapem světa chlubí už 107 let.

El Marco. Nejmenší mezinárodní most světa, který vám umožní cestovat časem

Těžko spočítat, kolik je na světě mostů. Je však téměř jisté, že většina z nich by byla větší než ten, který se pne nad Abrilongo, říčkou, která je spíše potokem. Ostatně i ten její most je spíše malým můstkem, lávkou. Přesto nad podobnými, mnohem rozměrnějšími stavbami, vynikne. Čím?

Když nemáte starý hrad, postavte si nový. Chateau Erken ukazuje, co je to pastiš

Příběh je to skoro pohádkový. Však taky pohádku vodní zámek Chateau Erken zpočátku připomínal. Jenže od romantiky se tahle nezvyklá novodobá stavba postupně odklonila. Nyní se mění ve stavbu, která by mohla být spíše kulisou hororu.

Ligový stadion ve vesnici, úzkokolejka pro premiéra a stezka v korunách stromů na holoseči

Maďarsko se v minulých letech stalo laboratoří stavebních projektů, nad nimiž zůstával rozum stát. Některé spolykaly evropské dotace, jiné se proměnily v symbol politického klientelismu a všechny společně ukazují, proč se o Maďarsku začalo mluvit jako o zemi neomezených možností.

Město, jaké svět neviděl. Sto tisíc prodaných parcel, žádní obyvatelé

Co do rozlohy je třetím největším městem Kalifornie. A pokud to budeme počítat v rámci celých Spojených států amerických, je California City čtyřicáté největší. Největší, nikoli však nejlidnatější. Že jste o něm nejspíš nikdy neslyšeli? Není divu. Stálých obyvatel tu nejsou ani tři tisícovky.

Newtonův, da Vinciho? Matematický most je podfuk. Ale jenom trochu

O takzvaném „Matematickém mostu“ v Cambridge kolují legendy. Jedna připisuje jeho vznik Isaacu Newtonovi, druhá Leonardu da Vincimu, třetí tvrdí, že drží pohromadě bez jediného hřebíku. Skutečnost je o něco prostší. Ale pořád dost fascinující.

Architektonický zázrak nad Berounkou: Když se rodinný dům promění v ocelový most

Na strmém severním svahu nad Černošicemi s úchvatným výhledem do údolí řeky Berounky, na kopce Českého krasu a v dálce i na siluetu Prahy vznikla stavba, která posouvá hranice rezidenční architektury v Česku. Vila Sidonius, navržená renomovaným ateliérem Stempel & Tesař architekti, představuje nekompromisní inženýrský i estetický experiment, který ze zdánlivě „neobyvatelného“ pozemku vytěžil maximum.

Prvky architektury, podle kterých se v cizině neztratíte

Jsou to sice maličkosti a drobné prvky architektury, ale hned s nimi poznáte, na čem jste. Respektive: „kde jste“. Což by se vám teď, v časech zahraničních dovolených, možná mohlo hodit.

Zrychlení staveb výměnou za rizika? Drobný rozbor sporných bodů nové stavební reformy

České stavební řízení prochází další velkou transformací. Současná vláda sází na vytvoření jediné státní stavební správy, striktní lhůty a rušení samostatných stanovisek. Cíl je jasný: dostat Česko z chvostu žebříčků v rychlosti povolování staveb. Cenou za toto zrychlení je však řada ústupků a systémových změn, které vyvolávají ostrý odpor napříč společností. Podívejte se na pokus o rozbor hlavních sporných bodů, o nichž se aktuálně vedou nejsilnější debaty.

Sami sobě větrolamem. Kanadské městečko se brání zástavbou proti severáku

V severokanadském Fermontu našli neobvyklý způsob, jak se vypořádat s drsným subarktickým klimatem. Město ohrožované ledovým větrem a závějemi si vybudovalo vlastní ochranný štít – více než kilometr dlouhou obytnou budovu, která funguje zároveň jako větrolam, obchodní centrum i domov stovek lidí.

Strašilo mu na cimbuří, proto na radu ducha postavil rekordní věž

Titulek předjímá, že právník Peterson to neměl v hlavě úplně v pořádku. Jestli tomu ale tak bylo doopravdy, to s jistotou tvrdit nemůžeme. Některé počiny z jeho minulosti jej naopak usvědčují z velmi racionálního a často až vypočítavého myšlení. Konstrukce té nejvyšší věže z nevyztuženého betonu k nim ale nepatří.

Architektonický botox versus skutečná moderna: Kde končí pokrok a začíná levný make-up?

Postavit dnes „moderní“ dům je vlastně nesmírně jednoduché. Stačí splnit povinné desatero současné výstavby: hodit na fasádu bílou a antracitovou omítku, případně dřevěný nebo betonový obklad, osadit plastová okna v barvě (překvapivě) antracitu, připlácnout plochou střechu anebo pultovou (samozřejmě v antracitové barvě) a před vchod postavit krabici z tahokovu. Voil? Máte modernu. Nebo ne?

Kuriozita z Norska, kde se právě chystají stavět kolosální tunel pro nákladní lodě

Tunely? S těmi běžně počítáme u automobilové a vlakové dopravy. Jinde na ně narážíme jen zřídka a třeba samo spojení „tunel pro cyklisty“ působí skoro dojmem nějaké kuriozity. V Norsku se teď ale chystají k počinu, který naše představy o podobných stavbách dost významně promění. Chystají se stavět tunel pro nákladní lodě. A ano, bude ohromný.

Ve spolupráci s Be-po podlahy s.r.o.

Proč je betonová podlaha často vhodnější než anhydritová a kde ji upřednostnit?

Anhydritová podlaha je moderní řešení, které má oproti tradiční zavlhlé betonové směsi mnoho předností. Funguje to ale i naopak, žádná moderna není samospásná, stejně jako žádná klasika. Prostě existuje spousta důvodů a míst aplikací, kde je volba betonu mnohem výhodnější. Hlavní předností betonových podlah je odlišná práce s vlhkostí včetně způsobu vysychání, vhodnost do vlhčích a trvale vlhkých prostor, stejně jako prostor ohrožených vlhkostí. Betonovou podlahu lze navíc spádovat, zatímco anhydrit se aplikuje jako samonivelační vrstva, tedy dokonale vodorovná, ale litá. A podlahové topení? Anhydrit je pro ně skvělý, důsledně obalí trubky bez vzduchových bublin, ale beton má pro změnu mnohem vyšší tepelnou setrvačnost.

Nejčtenější články