O takzvaném „Matematickém mostu“ v Cambridge kolují legendy. Jedna připisuje jeho vznik Isaacu Newtonovi, druhá Leonardu da Vincimu, třetí tvrdí, že drží pohromadě bez jediného hřebíku. Skutečnost je o něco prostší. Ale pořád dost fascinující.
Předně to není žádný most, ale lávka
Předně, není to most, protože domácí anglické zdroje jej nenazývají tak velkoryse, místo toho o Matematickém mostu hovoří jako o lávce. Nachází se ve městě Cambridge, proslaveném univerzitou. Leží mezi starou a novou částí Queens' College, přesněji řečeno v místech, kudy protéká říčka Cam. A nad ní se pak tyčí, i když ne nějak zásadně.
Z technické dokumentace vyčteme, že má na délku přesně 50 stop a 8 palců, tedy nějakých 15,44 metru. A pokud budeme počítat jen jeho délku mezi dvěma kamennými opěrami, měří samotné rozpětí mostu přibližně 12 metrů. Na naše poměry to není úplně málo, a klidně bychom něčemu takovému „most“ říkali. Ale nezapomeňte, v Anglii je to lávka. I když mimořádná.
)
V knize Historie Univerzity v Cambridge chválí autor Edmund Carter lávku (most) jako „jeden z nejpodivnějších tesařských kousků tohoto druhu v celé Anglii“. Prý proto, že stavební části mostu jsou „tak podivuhodně spojeny a podepřeny opěrami z rustikálního kamenného zdiva, že voda při běžné povodni nemůže dosáhnout jeho nejnižších trámů.“
Pokud ale nemáte čas čekat, až zase bude někdy v Cambridge povodeň – která se mostu nedotkne – zaujme vás na druhý pohled spíš něco jiného.
Oblouk z rovných kusů
Ačkoliv je Matematický most celý vystavěn výhradně z rovných trámů, má nepochybně klenutý tvar. Nic se tu nepřitesávalo do oblouků, nic se tu nezaoblovalo. Jsou to rovné trámky. Ale sestavené tak, že lávku přes říčku vytvořily v podobě krásně klenutého oblouku.
Jak se něco takového povedlo? To už chce konstrukční řešení pozorovat soustředěněji. Pak uvidíte, že jeho zábradlí je tvořeno mnoha mnohoúhelníky, které tvoří velmi pevnou konstrukci. Vlastně, že každé žebro nosné konstrukce mostu leží na tečnách ke kružnici opisující spodní stranu oblouku mostu. V samotném oblouku je každý prvek pod tlakem, s malou nebo žádnou boční silou, která by mohla způsobit ohyb. V místě křížení hlavních prvků přenáší dřevěný spoj tlakové napětí z jednoho prvku na druhý.
)
Obdivuhodně, skvěle propočítané
Případně uvidíte, že nosná deska je podepřena: „vodorovnými příčníky připevněnými ke spodní části radiálů, blízko spojení dvou tečen. Takže při působení zatížení se svislé síly rozloží podél tečen jako tlak opačný k tlakovým silám od tečen, čímž se vzájemně vyrovnávají“. Chceme tím říct, že most vypadá docela samonosně, tedy že svou konstrukci sám podpírá a nese.
Obdivuhodně, skvěle propočítané. Matematicky.
Leonardo v Cambridge?
Kde už jsme něco podobného viděli? Aha! V zápisníku Leonarda da Vinciho, který je uchován v Britské knihovně, se jeden takový podezřele podobný návrh mostu nachází. Génius jej vykreslil jako dílo z propletených kusů dřeva. Všechno je to jen o vyvážených silách, nebylo k tomu třeba hřebíků ani jiných spojovacích prvků, protože konstrukce byla samonosná.
Takže lávku přes říčku Cam postavil Leonardo da Vinci? Ne. I když se to tak říká. Stejně jako se říká, že most postavil druhý a nemenší génius Isaac Newton. Ale i tohle tvrzení je vedle. Matematický most v Cambridge byl postaven v roce 1749 na základě návrhu architekta Williama Etheridge. A ten se inspiroval u svého mistra, stavitele mostů Jamese Kinga.
)
Právě on využíval takových dřevěných středů při stavbě velkých mostů. Dřevěnou konstrukci z rovných trámů chytře využíval jako základ pro tvorbu kamenných oblouků. Jeho žák Etheridge si u Cambridge jen ušetřil práci, a místo solidního oblouku kamenného mostu vystavěl jen onu výdřevu s pochozí lávkou mezi univerzitními čtvrtěmi.
Možná proto tomu Angličané říkají lávka. Protože je to nehotový most.
)
Jinak ale je most na pohled fascinující. Minimálně do doby, než zjistíte, že Matematický most nestojí jen tak sám o sobě, nenese se vlastní vahou. Protože při jeho stavbě byly ve skutečnosti hřebíky a šrouby použity. Jen jsou dovedně skryty v konstrukci a osazeny směrem dovnitř. Tohle by si prostě da Vinci nedovolil. Ani Newton, který zemřel v roce 1727, dvacet dva let předtím, než byl most postaven.
Matematický most v Cambridge je zkrátka podfuk. Není to most, ale lávka. A není vlastně ani hotový, je to jen výdřeva pro stavbu kamenného oblouku mostu. Nic to ale neubírá na skutečnosti, že se v jeho konstrukci odráží fortel a pořádná tesařina. Spolu s mostařinou.
Zdroj: Wikipedia.org, history.queens.cam.ac.uk, grokipedia.com
