Novodobý zámeček Chateau Erken (Zdroj: Wikipedia, Foto: Serinodd / CC BY-SA 4.0) Zobrazit fotky zobrazit 5 fotek

Příběh je to skoro pohádkový. Však taky pohádku vodní zámek Chateau Erken zpočátku připomínal. Jenže od romantiky se tahle nezvyklá novodobá stavba postupně odklonila. Nyní se mění ve stavbu, která by mohla být spíše kulisou hororu.

Odborně se tomu říká „architektonický pastiš“. Nazývá se tím stavba, která se snaží méně či více věrně napodobit starší historické slohy. Háček je ale v tom, že ta stavba je stavbou novodobou, a celé to připodobnění se historii těžce zavání kýčem. Může přitom jít jen o jeden konkrétní stavební prvek, anebo o ucelený projekt novostavby, připomínající navenek minulost jako celek, ovšem bez jakýchkoli historických souvislostí.

Co v článku najdete

Příklad pastiše

Příklad? Co byste řekli na nový rodinný dům, do kterého povede cesta přes vodní příkop a padací most? Anebo byste si raději nechali navrhnout dvoupatrová gotická okna v obýváku, klidně i s nějakou vitráží? Už z toho přirovnání je patrné, že architektonický pastiš bodá takovým nevkusem do očí. Není to přitom tak, že by gotika byla nehezká. Ale slušelo jí 12. – 15. století. Nedává smysl na novostavbě.

Stejně jako dnes nedává smysl ten padací most nebo hradní brána do garáže.

Vodní zámeček Chateau Erken (Zdroj: Wikipedia, Foto: Yuliya Naydanova / CC BY-SA 4.0)
Vodní zámeček Chateau Erken (Zdroj: Wikipedia, Foto: Yuliya Naydanova / CC BY-SA 4.0)

Pastiš postrádá kvalitu rekonstrukce historické stavby a nedá se ani považovat za moderní interpretaci starého prvku. Je to pouhé kopírování něčeho dávno minulého bez hlubšího obsahu. Roubenka ve velkoměstě, zámeček pana továrníka za vsí. Anebo hutně napodobené selské baroko na venkovském statečku/chalupě nějakého pražského podnikatele.

Proto skuteční odborníci po pastiši sahají jen v krajních případech a neradi.

Kýč nemá omluvu

Částečně ospravedlnit se dá tam, kde panuje snaha projektu „zapadnout“. Takže moderní dům do ulice starého města v takovém případě vpravíte s falešnou barokní fasádou. Vypadá to o něco lépe, ale pořád to úplně nesedí. Proč? Původní historické styly vznikaly jako přirozená reakce na tehdejší technologie a společnost, zatímco pastiš je jen takovou nafouknutou estetickou kulisou.

Navíc je často spojován s lidmi, pro které taková napodobená historie slouží jen jako známka vlastní okázalosti. Což je vlastně dokonalý příklad vodního zámku Chateau Erken.

Vodní zámeček Chateau Erken (Zdroj: Wikipedia, Foto: Delovaya Khronika YUGa & Lisov / CC BY-SA 4.0)
Vodní zámeček Chateau Erken (Zdroj: Wikipedia, Foto: Delovaya Khronika YUGa & Lisov / CC BY-SA 4.0)

Chyběl mu už jenom vlastní hrad

Kde ho najít? Abyste ho viděli v celé kráse, musíte se vydat do Kabardsko-balkarské republiky, v ruském regionu Severní Kavkaz. Jen kousek od tamního hlavního města, Nalčiku. Tedy v místě, kde se hrady a zámky středoevropského střihu nikdy dříve nebudovaly.

Kdo že jej nechal vystavět? Žádný rytíř, panovník anebo šlechtic, ale muž podobně bohatý, jako někdejší aristokraté. Jmenoval se Tembulat Erkenov, a byl to obchodník s vínem. Tedy, velkoobchodník a velkoproducent. Vlivný muž s mnohými konexemi, oligarcha. Po jeden čas rovněž místopředseda vlády Kabardino-Balkarska.

Kterého ale zjevně i přes tu slavnou reputaci nějak vnitřně užíralo, že si na etiketu vlastní vinařské produkce si nemůže nechat namalovat hrad, protože sám žádný hrad nemá. A tak si jeden takový „zámko-hrad“ nechal postavit.

Hrad jako zábava

Projekt byl dokončen v roce 2008, prošel bez výhrad schválením a o dvě léta později už byla hotová hrubá stavba. Která se v roce 2012 dočkala kolaudace. To dílo bylo - a stále je - ohromující. Ne nutně v pozitivním smyslu slova. Ale rozhodně ohromující.

V krátkosti, je to pětipatrová rádoby-románská stavba, doplněná o bránu, hradby a věže, které se pyšně vzpínají k nebesům. Stojí uprostřed jezera.

Tedy spíše umělé nádrže, protože si majitel jezero nechal kolem stavby vykopat a napustil ho vodou. Peníze mu nechyběly. Pan Erkenov rovněž „zvelebil“ na 2000 hektarů okolních pozemků. Vytvořil zde parkovou krajinu navázanou na vinice, doplnil mini-zoologickou zahradu. Běhali tu bažanti a pávi, na hladině jezera plavaly labutě. Pohádkový zámek v pohádkové scenérii.

Samozřejmě, celý ten hrado-zámek na vodě byl ztělesněním definice architektonického pastiše. Nepůvodní, historii nevkusně napodobující, kýčovitý, názorně dokládající jen rozmar zbohatlíka. Skutečný zámek jste v obrysech Chateau Erken mohli spatřit jen tehdy, kdyby zhasla všechna světla. Svou siluetou pak trochu původnost připomínal.

Za dne ji ale zkreslovaly užité moderní materiály, například okna v plastových rámech. Ta strojená pravidelnost, která se historii v ničem neblížila.

Vodní zámeček Chateau Erken (Zdroj: Wikipedia, Foto: Alexxx1979 / CC BY-SA 4.0)
Vodní zámeček Chateau Erken (Zdroj: Wikipedia, Foto: Alexxx1979 / CC BY-SA 4.0)

O palác dědic nestál

Na druhé straně - ne zrovna pochvalně, ale pro úplnost – lze připustit aspoň to, že Tembulat Erkenov tuhle záležitost vystavěl za své peníze a na svém pozemku. Nedopustil se žádného zjevného skandálu, nezpůsobil u stavby ekologickou havárii.

Památková hodnota té stavby je nulová, lezou z ní krabice klimatizací, coby novodobá záležitost nemá nic, co by si zasloužilo ochranu. Hřích to ale není. A kritika celého záměru? Ta je očekávatelná předem. „Je to kýč, rozmar oligarchy, který do autentické kavkazské krajiny uměle narouboval evropský středověký styl.“ Ale budiž.

Erkenov dal Severnímu Kavkazu hrad křížený se zámkem, který tu nikdy neviděli. A zjevně s ním měl i velké plány do budoucna. Mělo to být reprezentativní sídlo vinařství; sklepy měly uchovávat archiv vín; „na hradě“ měla vzniknout zvláštní enotéka; hvězdičky ruského Instagramu tu natáčely videa a po jistý omezený čas tu dokonce probíhaly svatební obřady a hostiny.

Takže tenhle Disneyland mohl skončit i pohádkově šťastným koncem.

Vodní zámeček Chateau Erken (Zdroj: Wikipedia, Foto: Legioner2016 / CC BY-SA 4.0)
Vodní zámeček Chateau Erken (Zdroj: Wikipedia, Foto: Legioner2016 / CC BY-SA 4.0)

Jenže v roce 2017 zakladatel hrado-zámku Chateau Erken nečekaně umírá. A jeho syn, dědic rodinného impéria, neměl o vinařství pražádný zájem. O hrátky s napodobeninou jezerní tvrze pak už tuplem ne. Vinařství přestalo fungovat a celý ten exotický areál začal chátrat.

Projevovalo se to zprvu nenápadně. Zvědavé turisty vítaly už jen zavřené brány a neudržované venkovní toalety. Vodní nádrž zarostla řasami, stal se z ní pohádkový brčálník. Kdepak labutě. Chvatně vystavěná honosná pevnost na vodě následně začala vykazovat známky zanedbání. Zdivočela i ta okolní mini-zoo.

Poslední zmínky z cestovatelských webů a recenzí už o zámku Chateau Erken nehovoří jako o pohádkovém sídle, ale spíše strašidelném hradu. Nepřirozenost celého toho architektonického pastiše, nepatřičnosti historické nápodoby, dnes nahrává vyloženě hororovému zjevu.

Zdroj: LuxuryLaunches.com, tripadvisor.co.uk, northcaucasusland.com