Obnovené mokřady, pestřejší zemědělská krajina, městské louky, úsporné budovy i protipovodňová nádrž. Do finále Adapterra Awards 2026 postoupilo 18 českých projektů, které ukazují různé cesty, jak lépe zvládat sucho, vedra i přívalové deště. O jednom z vítězů může rozhodnout veřejnost.
Osmý ročník hledá nejlepší příklady, jak se přizpůsobit změnám klimatu
Jak dostat vodu zpět do vysušené krajiny, omezit erozi zemědělské půdy nebo zpříjemnit život ve městech během horkého léta? Právě taková řešení představují finalisté letošního ročníku soutěže Adapterra Awards.
Do osmého ročníku se přihlásilo celkem 71 projektů, z nichž vzešlo 18 finalistů zastupujících krajinu, města i budovy. Zatímco o vítězích odborných kategorií rozhodne porota, Cenu sympatie má v rukou veřejnost. Hlasovat lze na webu Adapterra Awards až do 1. října 2026. Každý hlasující může vybrat až dva projekty.
A z čeho se letos vybírá?
)
)
Budovy: školka, kanceláře, bydlení i zázemí záchranářů
Tyto čtyři projekty dokazují, že klimatická odolnost může být součástí novostaveb i rekonstrukcí a nemusí znamenat pouze nižší spotřebu energie.
Kompletní rekonstrukce školky v Lubně
Mateřská škola z 50. let prošla rozsáhlou modernizací a zároveň se rozšířila o novou třídu. Kapacita se zdvojnásobila a rekonstrukce přinesla úspornější provoz i lepší hospodaření s dešťovou vodou.
Firemní sídlo Czech Games Edition
Místo demolice nedokončeného supermarketu dostal jeho železobetonový skelet nové využití. Dnes z něj je sídlo vydavatele deskových her Czech Games Edition, které spojuje energeticky úsporný provoz, zeleň a opatření pro lepší hospodaření s vodou.
)
)
Záchranářské základny budoucnosti
Šest nových výjezdových základen Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje nabízí posádkám modernější zázemí a zároveň velmi úsporný provoz. Budovy využívají obnovitelné zdroje a mohou mezi sebou sdílet vyrobenou elektřinu.
Rezidence Diorit
Někdejší lom v Brně-Komíně se změnil v rezidenční areál. Projekt využívá již dříve zastavěné či narušené území a kombinuje nízkoenergetické bydlení, rozsáhlou zeleň, práci s dešťovou vodou a podporu biodiverzity.
Sídla: více zeleně a vody mezi domy
Čtyři finalisté této kategorie ukazují, že klimatická opatření nemusí vznikat jen ve volné krajině. Význam mají také přímo mezi domy, ve veřejných parcích nebo na školních zahradách.
Revitalizace parku v brněnských Černovicích
Zanedbaný park se proměnil v živé centrum městské čtvrti. Zachovány zůstaly staré stromy, přibyla nová zeleň, propustné povrchy a snížená louka zachycující dešťovou vodu. Prostor dnes současně funguje jako park, místo setkávání i jakési chybějící náměstí Černovic.
Klimaticky odolná školní zahrada v Červené Vodě
Zhruba dvoutisícová školní zahrada funguje jako venkovní učebna klimatických opatření. Děti zde sledují hospodaření s vodou, starají se o včely nebo poznávají obnovitelné zdroje a zároveň vznikl pestřejší a příjemnější prostor pro školu i místní komunitu.
)
)
Květnaté louky mezi sídlišti Prahy 12
Část běžných sídlištních trávníků v Praze 12 nahrazují druhově pestřejší louky. Oproti intenzivně sečeným plochám lépe zadržují vláhu, méně se přehřívají a nabízejí potravu a úkryt hmyzu. Zároveň pomáhají propojovat okolní přírodní území.
Komunitní zahrady a farmy MetroFarm
MetroFarm přináší ekologické hospodaření přímo do města. Na třech pražských lokalitách propojuje komunitní zahradničení, pěstování potravin a péči o hospodářská zvířata a umožňuje obyvatelům poznat zemědělství z bezprostřední blízkosti.
)
)
Krajina: voda, stromy a návrat přirozenějšího hospodaření
Nejpočetnější skupinu finalistů tvoří projekty, které napravují následky intenzivního zemědělství, odvodňování a technických zásahů do vodních toků.
Proměna zemědělské krajiny u Mikulova
Velké lány v okolí Mikulova postupně doplňují stromy, louky, polní cesty a další krajinné prvky. Společný projekt města, spolku a dobrovolníků má především omezit erozi, zpomalit odtok vody a vrátit intenzivně využívané krajině větší pestrost.
Pestrá krajina pražské farmy
I uvnitř Prahy může vzniknout pestrá zemědělská krajina. Ekologické hospodářství Davida Ježka v Cholupicích rozděluje velké plochy pomocí stromořadí, květnatých luk a nektarodárných úhorů a vytváří prostor pro hmyz i další živočichy.
Obnova krajiny ve Vinařích
Rodina Sehnalových už více než dvě desetiletí mění okolí Vinaří na Kutnohorsku. Někdejší rozsáhlé lány postupně člení tůněmi, jezírky, remízky, biopásy a sady, díky nimž se do krajiny vrací voda, zeleň i živočichové.
Zelené Kujavy: cesty, aleje a tůně
Obec Kujavy na Novojičínsku obnovuje strukturu krajiny, kterou v minulosti výrazně změnilo kolektivní hospodaření. Vznikly nové tůně, obnovily se více než tři kilometry polních cest a přibyly stovky stromů a keřů i nové aleje.
Opatření pro zadržení vody na Frýdlantsku
Na místech, odkud dříve meliorace odváděly vodu co nejrychleji pryč, vznikají tůně, mokřady a další drobná vodní opatření. Jejich úkolem je zpomalit odtok, udržet více vody v krajině a vytvořit nové prostředí pro rostliny a živočichy.
)
)
Farma Člupy: Stín pro půdu, voda pro krajinu
Rodinná ekologická farma u Bučovic kombinuje zemědělství s péčí o krajinu. Stromy, travnaté pásy, pastviny, sady a tůně vytvářejí pestřejší prostředí, které lépe odolává suchu, erozi a vysokým teplotám, aniž by přestalo plnit svou produkční funkci.
Obnova potoků a mokřadů u Stráženské slati
Na Šumavě dostaly dříve napřímené potoky a odvodněné mokřady část své původní podoby zpět. Revitalizace území o rozloze 153 hektarů pomáhá zadržovat vodu, obnovovat rašeliniště a mokřady a podporovat přirozené rozlivy vodních toků.
Revitalizace vodního režimu v Černovicích
Nad rybníkem Klínot na Pelhřimovsku bylo odstraněno staré odvodnění, obnoven přirozenější tok potoka a vytvořen nový mokřad. Zajímavé je také to, že s prvotním impulzem k obnově přišlo samo místní zemědělské družstvo.
Revitalizace vodního toku a nivy Rudoltičky
Více než čtyři kilometry toků u Lanškrouna získaly přirozenější průběh. Napřímená koryta nahradily meandry, tůně, mokřady a nové výsadby, takže se voda může opět více rozlévat do okolní nivy a zůstávat v území.
Protipovodňová suchá nádrž Jelení
Suchá nádrž u Karlovic v Jeseníkách dokáže v případě povodně pojmout až 865 tisíc metrů krychlových vody. Svou funkci prokázala také při povodních v roce 2024. Projekt přitom doplňuje technickou ochranu obcí také revitalizací části vodního toku a vznikem tůní a mokřadů.
)
)
Letos se více sleduje také způsob hospodaření na půdě
Vedle tří hlavních kategorií se mohou projekty ucházet také o letošní speciální ocenění zaměřené na zemědělství. Důraz není pouze na množství vyprodukovaných plodin, ale na to, zda hospodaření pomáhá udržovat zdravou půdu, zadržovat vodu, omezovat erozi a podporovat biodiverzitu. Hodnotí se přitom i ekonomická životaschopnost řešení a možnost využít podobný přístup na dalších farmách.
Který projekt získá Cenu sympatie?
O odborných cenách rozhoduje porota, jeden z finalistů ale získá ocenění přímo díky hlasům veřejnosti. Hlasování o Cenu sympatie Adapterra Awards 2026 končí 1. října a vybrat lze až dva z osmnácti českých projektů.
Prohlédnout si všechny finalisty podrobněji a hlasovat je možné na stránce Adapterra Awards.
