Obnovené mokřady, pestřejší zemědělská krajina, městské louky, úsporné budovy i protipovodňová nádrž. Do finále Adapterra Awards 2026 postoupilo 18 českých projektů, které ukazují různé cesty, jak lépe zvládat sucho, vedra i přívalové deště. O jednom z vítězů může rozhodnout veřejnost.
Velká žlutočerná samice sedí uprostřed sítě nízko v trávě a na první pohled budí respekt. Křižák pruhovaný se v Česku výrazně rozšířil, člověka však neloví. Na zahradě naopak pomáhá zachytávat kobylky, sarančata a další hmyz.
Trojúhelníková hlava, dlouhé tělo a přední nohy složené jako k modlitbě: kudlanka působí exoticky, ale dnes ji lze potkat i v Čechách a na Moravě. Nebodá a rostlinám neškodí. Jako zvláště chráněný druh však patří do přírody, ne do terária.
Za závěsem, na rámu okna nebo na půdě se objevily podlouhlé komůrky ze zaschlého bláta. Uvnitř mohou být paralyzovaní pavouci a larva nenápadné kutilky asijské. Hnízdo vypadá znepokojivě, kutilka však nežije v útočné kolonii jako společenské vosy.
Je velká, má nápadné „oči“ a při vyrušení zatáhne hlavu, takže připomíná malého hada. Srpnový nález na fuchsii, vrbovce či svízeli ale obvykle není důvodem k panice: nejspíš jste potkali housenku některého z lišajů.
Hluboké bzučení, téměř černé tělo a křídla s fialovým leskem mohou vyvolat obavy. Drvodělka patří k největším evropským včelám, přesto není agresivní. V zahradě hledá květy a suché mrtvé dřevo, do něhož samice vyhlodává chodbu pro potomstvo.
Na první pohled připomínají sršeň a vosu, ve skutečnosti však patří mezi neškodné mouchy. Pestřenka sršňová a pestřenka vosí jsou mistryně převleku. Ukážeme, jak je rozeznat a proč jejich larvy vyrůstají přímo ve vosích hnízdech.
Může měřit přes čtyři centimetry a samice má na konci těla dlouhý pevný „bodec“. Pilořitka velká však nemá obří žihadlo, ale kladélko k ukládání vajíček do jehličnatého dřeva. Objevit se může u kulatiny, dřevníku i ze zpracovaného dřeva. A když si sedne omylem na vás, může vyvolat pěkný záchvat paniky.
Motýli patří k nejkrásnějším návštěvníkům zahrad a luk, ale ne každý si hned vybaví, kdo je babočka, bělásek nebo otakárek. Někteří k nám přilétají z daleka, jiní přezimují na půdách či ve sklepích a další začínají život nenápadně jako housenky na kopřivách nebo zelí. Otestujte si, jak dobře znáte nejběžnější české motýly.
Na zahradě nemusí útočit jen sucho, kroupy a slimáci. Někdy stačí pár nenápadných broučků, mušek nebo housenek a z pečlivě opečovávané úrody je najednou děravý salát, červivé jablko nebo bramborová nať oholená na kost. Vyzkoušejte si, jestli poznáte největší hmyzí záškodníky českých zahrad dřív, než se pustí do vaší sklizně.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
