Revitalizace domu na rozhraní Libně a Vysočan ukazuje střídmý přístup k nájemnímu bydlení, který místo „maximalizace kapacity“ staví spíše na postupném rozvoji existujícího domu, aniž by budova ztrácela svůj potenciál a původní charakter. Architekt Matěj Šebek tu vytvořil novou vrstvu nad městem.
Jak vměstnat co nejvíc domů na co nejmenší plochu a přitom nevytvořit anonymní sídliště? Nizozemský architekt Piet Blom na tuhle otázku odpověděl po svém. V Hengelo vyzdvihl 184 domů na betonové pilíře a prostor pod nimi přenechal ulicím, obchodům, hřištím a komunitnímu životu. Jak to celé dopadlo?
Běžný byt 3+1, který je u nás vzhledem k cenám nemovitostí a nájmů pro mnoho rodin nedosažitelný, evropskému vnímání přelidněnosti obydlí často nevyhovuje. Tedy pokud se například kvůli jednomu či dvěma z potomků nevzdáte obýváku. Obzvláště v panelových bytových domech ale nebývají podobné úpravy dispozic vlastně ani příliš možné. Jak se v Evropě počítá přelidněnost bytů?
Nebude to zrovna lichotivé čtení, natož optimistické. Říkávalo se „postav dům a zasaď strom“, to druhé můžeme udělat kdykoli, ale to prvé už nedělá většina z nás hodně dlouho. Jarní statistiky Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukázaly na současný paradox tuzemského stavebnictví. Zatímco celková stavební produkce vykazuje mírné oživení a křivky prodejů nových bytů v metropolích rostou, segment klasických rodinných domů zažívá tvrdé vystřízlivění. Počet dokončených domů meziročně propadl o rovných 20 %.
Ruská invaze proměňuje Kramatorsk v město plné ruin. Stovky civilních domů se staly terčem raket a dělostřelby. Je to zvláštní, ale domu č. 7 v ulici Mariji Pryjmačenko škoda nebyla. V něm sovětská mentalita zabíjela již dlouho před válkou.
Z Prahy si odskočit jen tak do Grónska? Žádný problém. Řeč totiž bude o kdysi největší obytné budově v dalekém Nuuku. A za příměr nám poslouží největší český megapanelák. Bytový dům v Zelenohorské ulici.
Musíte dům renovovat celý najednou, nebo můžete postupovat po krocích? Nová zelená úsporám umožňuje obojí, ale s jinými limity a jinými pravidly. Kdy se vyplatí co a jak podat víc žádostí postupně, vysvětluje energetický auditor Petr Kotek.
Když se před lety začal pražský Karlín proměňovat ze záplavami zkoušené a industriální čtvrti v magnet pro mladé profesionály a mezinárodní firmy, mnozí to vnímali jako neopakovatelný fenomén. Dnes se však velmi podobný urbanistický posun odehrává jen o pár kilometrů jižněji. Vršovice, tradiční pražská čtvrť se silným průmyslovým odkazem, zažívají razantní transformaci. Z kdysi nepřístupných areálů a brownfieldů se stávají moderní rezidenční celky citlivě provázané s historickou zástavbou, přičemž klíčovým katalyzátorem proměny je nejen nová výstavba, ale i unikátní rekultivace bývalé dopravní infrastruktury.
Má smysl adaptovat městský byt, který vznikl bezmála před šedesáti lety? Architekt David Bilo o tom nepochybuje. Navíc mu zakázka na „oživení“ jednoho takového bytu v Coimbře dala příležitost navázat na dílo slavného portugalského architekta.
Tyčí se nad západním Londýnem jako monument ze sci-fi filmu a dlouhá léta budila spíše strach než obdiv. Dnes je jednatřicetipatrová Trellick Tower jednou z nejvýraznějších architektonických památek britské metropole. Cesta od odsuzovaného experimentu sociálního bydlení k vyhledávané adrese milovníků designu však trvala desítky let a byla plná dramatických zvratů.
Ačkoliv byl poválečný architektonický vývoj v Československu svázán plánovaným hospodářstvím a diktátem prefabrikace, pod povrchem normalizační šedi vyrostly stavby, které předběhly svou dobu o celá desetiletí. Domácí tvůrci dokázali reagovat na světovou vlnu kosmického věku, high-tech i brutalismu a přetavit je do specifického, neopakovatelného vizuálního jazyka.
Existují odvážné experimenty architektury, které se i přes úvodní rozpaky do historie zapíší chvalně. Jsou experimenty, které úplně úspěšné nejsou. A pak je tu ještě Romanita. Unikátní panelová stavba z moldavského Kišiněva, která si i mezi neúspěšnými projekty vytváří svou svébytnou kategorii.
O Rezidenci Diorit v Brně-Komíně jsme už psali jako o příkladu, že město může růst do vlastních jizev místo do volné krajiny. Teď, když je dům rok obydlený, se dá říct i to, jak funguje v praxi: kolik vody zachytí, jak se chladí, co stojí měsíční správa a co developera překvapilo. Projekt navíc postoupil do finále soutěže Adapterra Awards 2026.
Že na velikosti (ne)záleží? Ani rekordní výška dnes není zárukou úspěchu. Názorně to dokládá příběh budovy Goldin Finance 117, známé též jako China 117 Tower.
Osm bytových jednotek, apartmány v dispozicích tří a čtyřpokojových. Celkem všechno pohromadě představuje nějakých 1537 metrů čtverečních užitné plochy. K tomu ještě pár soukromých teras a balkonů a taky vlastní kryté parkování. Když se to takhle přednese, jenom to zašumí. Jenže to, čím ohromuje bytový projekt Navarro, skutečně nejsou čísla.
Obnovené mokřady, pestřejší zemědělská krajina, městské louky, úsporné budovy i protipovodňová nádrž. Do finále Adapterra Awards 2026 postoupilo 18 českých projektů, které ukazují různé cesty, jak lépe zvládat sucho, vedra i přívalové deště. O jednom z vítězů může rozhodnout veřejnost.
Stavební průmysl prochází největší transformací za poslední půlstoletí. Éra velkolepých novostaveb na zelené louce a bezhlavého bourání starých objektů ustupuje novému globálnímu imperativu: adaptivnímu znovuvyužití (adaptive reuse) a cirkulární architektuře. Tento trend, který rezonuje od Londýna po Tokio, se naplno usadil i v České republice a mění způsob, jakým přemýšlíme o identitě a budoucnosti našich měst.
Na první pohled výhodná koupě: dvoupodlažní byt s výhledem na Volhu, dvě koupelny, mramorové schodiště a cena, za kterou byste v Česku pořídili sotva chatu v zahrádkářské kolonii. Stačí se ale podívat na fotografie a nadšení rychle vystřídá úžas. Leopardí motivy, zrcadla a lesk posouvají tento ruský interiér do kategorie, na kterou se nezapomíná.
V severokanadském Fermontu našli neobvyklý způsob, jak se vypořádat s drsným subarktickým klimatem. Město ohrožované ledovým větrem a závějemi si vybudovalo vlastní ochranný štít – více než kilometr dlouhou obytnou budovu, která funguje zároveň jako větrolam, obchodní centrum i domov stovek lidí.
Bublik, Bagel nebo též Kulaťák. A to na mysli nemáme ten pražský. Řeč bude o slavně neslavném stavebním experimentu z Moskvy, kde se architekti v 70. letech rozhodli pro jednou pojmout výstavbu panelového domu opravdu netradičně.
Panelový kolos, který je nepřekonatelným bludištěm vchodů, dvorů a chaotických adres. To vypadá jako zaručená noční můra všech pošťáků, místo, kde doručovatelé zásilek raději dávají výpověď předem. Najdeme ji v Lucku. A tahle Velká ukrajinská zeď je velmi pravděpodobně tou nejdelší obývanou budovou světa.
Ostrava zažívá v posledních letech velkou architektonickou renesanci a projekt Malé Lauby je toho dalším jasným důkazem. Zastupitelstvo města Ostravy schválilo zásadní změnu tohoto projektu. Původně plánovanou soukromou kliniku estetické medicíny a plastické chirurgie nahradí rezidenční bytový dům s aktivním městským parterem (přízemím). Pro historické jádro Ostravy je to skvělá zpráva. Místo uzavřeného zdravotnického provozu vznikne pulzující městský blok, který do centra vrátí běžný život, bydlení a veřejné služby. Výzvy se chopil renomovaný Ateliér Štěpán pod vedením architekta Marka Jana Štěpána.
Studentské koleje bývají vnímány jako samozřejmá součást univerzitního života a zároveň jako služba, která se bez veřejných dotací obejde jen těžko. V Amsterdamu ale už před více než šedesáti lety přišli s modelem, který funguje jinak.
