Běžný byt 3+1, který je u nás vzhledem k cenám nemovitostí a nájmů pro mnoho rodin nedosažitelný, evropskému vnímání přelidněnosti obydlí často nevyhovuje. Tedy pokud se například kvůli jednomu či dvěma z potomků nevzdáte obýváku. Obzvláště v panelových bytových domech ale nebývají podobné úpravy dispozic vlastně ani příliš možné. Jak se v Evropě počítá přelidněnost bytů?
Většinu života přelidněně...
Když nad tím tak uvažuji, vlastně jsem bydlel v přelidněném bytě většinu svého života. S bratrem jsme měli jednu společnou místnost až do dospělosti, později tedy byla po přestěhování rozčleněna alespoň závěsem, ale máma zároveň obývala něco, co bylo vlastně kombinací ložnice a obýváku. Opět přelidněno. A když přeskočím spoustu let, dnes bydlíme tak, že jsme se vzdali obýváku ve prospěch dvou klučičích pokojů. Třetí samostatný pokoj má dcera, čtvrtý je ložnicí a pracovnou zároveň. Úplně přelidněno tedy vlastně doma nemáme, ale domácnost funguje spíše jako hotel se společnou kuchyní, chodbou a sociály. Ve starých barabiznách to o moc lépe nejde, jedině zbořit a postavit znova. Teprve až přebudujeme pergolou zastřešenou terasu na kombinaci pracovny a obýváku o ploše pouhých 12 m2, bude to o něco lepší. Ale jenom když zrovna nebudu pracovat. Další prostor, který lze přebudovat na obytný, je až pod střechou. Tuto možnost však necháváme pro některé z dětí, kdyby si potřebovalo vybudovat vlastní byt. A bylo ochotno prožívat generační patálie a s vyrůstajícími dětmi opět přelidněnost.
Jak se přelidněnost bytu počítá v EU
Je to vlastně velmi jednoduché, ale striktní. Nejde jenom o počet místností a jejich obyvatel, ale také o věk, pohlaví a vzájemné vztahy členů domácnosti. Pravidla jsou přitom neúprosná. Aby byt nebyl přelidněný, musí v něm být jedna společná místnost pro všechny (tu nyní nemáme, takže máme přelidněno), jedna ložnice pro pár dospělých (stejně se v ní cítím přelidněně, je zároveň pracovnou), vlastní pokoj pro každého dospělého nad 18 let a speciální nároky na dospívající děti různého pohlaví (ano, každé dítě má vlastní pokoj, i když v průměru s podlahovou plochou pouhých 12 m2, což je ale v současné levnější výstavbě vlastně standard).
Máme tedy se třemi dětmi k dispozici 4+1 a přestože má každý potomek (různého i stejného pohlaví) vlastní pokoj, nic to na přelidněnosti nemění. Minimální počet obytných místností podle evropského klíče prostě nemáme. Chybí nám 1 místnost a celková dispozice 5+kk nebo 5+1.
Kde se v Česku lidé nejvíce tísní? A jací?
Tato skutečnost má hlubokou logiku, nejvíce se u nás lidé tísní tam, kde jsou byty nejdražší, tedy v Praze. Na druhém místě je zřejmě Brno a pak následují ostatní krajská města, resp. kraje. Zajímavé však je, že prý na tom nejsme ve srovnání s ostatními státy EU s přelidněností bytů až tak špatně. Údajně mělo u nás v roce 2023 bydlet v přelidněných bytech přibližně 16 % obyvatel, v Praze to bylo 25 %. Alespoň to tvrdí Zpráva o dostupnosti bydlení, kterou každoročně sestavuje Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). V roce 2024 jsou čísla podobná. No nevím, v každém případě asi nebudou čísla tak alarmující proto, že lidé si nepořizují děti a s nimi se pak nemusí dělit o další místnosti. Porodnost stále klesá. Pro single stačí garsonka a pro bezdětný pár 2+kk. O seniorech nemluvě.
Přelidnění prý podle této zprávy zasahuje nejvíce domácnosti v nájemním bydlení (38,1 %), samoživitele a samoživitelky (36,1 %) a domácnosti s nejnižšími příjmy (30 %). Ano, tak to má být, je to jako dříve, děti si dělají nejchudší. Naopak jsou nejméně přelidněné domácnosti seniorů (5,4 %) a domácnosti bydlící ve vlastním (10,5 %). U seniorů je to logické a navíc je jich stále více. Přitom časem 1 z páru zemře dříve než druhý. A pak se statistiky ještě zlepšují. Statistiky přelidněnosti nám tedy zhoršují chudí a zlepšují senioři. Máme se vlastně krásně. Nebo ne?
A co naši sousedé?
Na západě se v době, kdy ve východním bloku převažovaly byty 3+1 pro rodiny se dvěma dětmi v jednom pokojíku, stavělo s důrazem na individualitu. Co se dělo? Stavěly se byty s větším počtem menších pokojů. Čtete správně. Ať už navrhne řešení jakýkoli systém, vždycky se dostaneme ke králíkárně. Přesně k podobné, jakou máme nyní my doma.
Díky strategii bytů o více malých pokojích dnes údajně žije třeba v Německu „přelidněně“ pouze 11 % populace a standardem je 1 pokoj pro každého. Jestliže sourozenci pokoj sdílejí, je to často vnímáno jako dočasné řešení, nebo jde o důsledek extrémně drahého nájemného ve velkoměstech. No, opět nevím… Jak do těchto čísel zakalkulovali někdejší rozdělení Německa na západní a východní, kdy se ve východní části stavělo v podstatě stejně jako v Česku? Asi ty domy zbořili… :-)
Jelikož jsme však národ posměvačský a nepřejícný, určitě nás zahřeje na duši, že mnohem hůře jsou na tom naši někdejší bratři Slováci. Tam prý žije podle evropských kritérií v přelidněných domácnostech více jak 30 % lidí, v Polsku je to dokonce 34 % obyvatel. Heč, heč… A úplně nejhůře jsou na tom prý Lotyši a Rumuni, přelidněně zde žije cca 40 % populace. Jenom tiše závidět přitom můžeme Malťanům, Holanďanům a Irům (cca 5 %). Vrrr…
A co vy. Máte doma přelidněno? Nebo ne?
Zdroj: mmr.cz, europa.eu, ČESKÉSTAVBY.cz, blesk.cz


