Dům na úvodní fotografii je natolik podivný, že by tu snad nikdo bydlet nechtěl. Těžko říct, jak je možné, že byl vůbec postaven. Kritiky prý sklízí dost, jenomže nájem v domě se vypočítává z nájemníkových příjmů, proto není divu, že dům je stále plný. A ubytovaným jeho vzhled vůbec nevadí. Navíc je otevřen veřejnosti, která se může uvnitř budovy zchladit za veder ve skalní soutěsce, jakémsi kamenném údolí, což je ale vlastně chodba obložená kamennými deskami. Ostatně Valley (Údolí) je jméno, kterým se budova pyšní. I bytový dům může být přes svůj prapodivný vzhled v mnohém přínosný. Nebylo by lepší, kdyby se také u nás začaly stavět podobné nesmysly, ale hlavně aby lidé měli kde bydlet za dostupné peníze? Bytovka jako bytovka, hlavně když nájem nestojí desítky tisíc měsíčně za pár desítek metrů čtverečních a vlastnictví bytu dlouhé milióny… Nebo je všechno jinak?
Brzy zelený držitel prestižního ocenění
Dům, který nyní vypadá na první pohled jako rozeklaná skaliska, nebo nedostavěný pokus o zhmotnění architektova trojvěžatého snu, se totiž má časem svými mnoha terasami zazelenat. A vlastně vůbec nejde o žádného otloukánka, nýbrž o držitele prestižního ocenění pro mrakodrapy Emporis Skyscraper Award, které získal v roce 2021. Autory této neobvykle vypadající stavby jsou amsterdamští architekti z renomovaného ateliéru MVRDV. A šlo i o dost víc, než jenom o stavbu mrakodrapu s cenově dostupnými byty. Však posuďte sami.
Uprostřed prestižní finančnické čtvrti
Obytný mrakodrap zahrnuje také kanceláře, obchody a prostory pro kulturu, v podzemí má tři podlaží parkovacích stání, jeho střed je v oblasti nižších podlaží skutečně vybudován jako skalní soutěska, která je stále otevřena veřejnosti. A pokud byste dům čekali v nějaké okrajové chudinské čtvrti, zapomeňte na to. Postaven byl v amsterdamské čtvrti Zuidas, čtvrti plné finančníků, kde sídlí Světové obchodní centrum Amsterdam. Na ploše 75 000 m2 nabízí cca 200 bytů a mnohé další prostory k využití. A na rozdíl od jiných budov v Zuidasu, je dům pojmenovaný Valley (Údolí) opravdu otevřen i veřejnosti.
Dojem přírodního útvaru
Dům má vytvářet dojem přírodního útvaru, což není mezi okolními kancelářskými krychlemi a obdélníky s lesknoucími se fasádami až tak těžké. Tento dojem má však do budoucna ještě zveličit zeleň, která má pokrývat všechny volné plochy. Cca 13,5 tisíce květin a 271 keřů a stromů, které jsou v současnosti velice mladé, se časem rozrostou. A mají vytvořit terasovitý zelený ráj. Již nyní jsou na terasách rozvěšené první ptačí budky a budky pro netopýry. O zavlažování se stará automatický zavlažovací systém.
Tři věže
Dominantním prvkem bytového domu jsou tři věže. Co tím autoři sledovali, těžko říct, v každém případě je však každá jinak vysoká (67, 81 a 100 metrů), což ještě umocňuje dojem přírodního charakteru budovy. O to víc, že část budovy působí jaksi nedostavěně, chaoticky, roztříštěně, vlastně jako skalní terasy. Na fasádách této betonové zvláštnosti je navíc umístěno cca 40 tisíc kamenných dlaždic různých velikostí, které vytvářejí různé vzory.
Architekti si přitom dali záležet kromě neobvyklého vizuálního stylu budovy také na udržitelnosti. Energetický výkon domu je o 30 % lepší, než žádají místní stavební regule. Dům využívá nejnovější chytré technologie, přičemž je vybaven spoustou čidel, která hlídají kvalitu vzduchu, teplotu atd.
Valley vlastně působí jako rozeklaná skaliska. Jako by si architekti hráli s očima kolemjdoucích. Na jedné straně se stavba snaží tvářit spořádaně, moderně, striktně hranatě, aby se hodila do důstojného finančnického prostředí, na druhou stranu provokuje právě svými skalními věžemi a údolím. Směrem k sobě a do údolí pod sebou jsou jednotlivé věže jakoby rozbité, jejich povrch je velmi členitý, terasovitý, zdánlivě chaotický. Opravdu silně připomíná skutečnou skalní rozsedlinu.
Přesně takovou, jaké vznikají mezi větrem a vodou dosud nepříliš ošlehanými masivy. A do skutečného údolí se kdokoli snadno dostane na úroveň čtvrtého a pátého patra po dvou venkovních kamenných schodištích. Obyvatelé Amsterdamu se proto mohou procházet příjemným parkem, jehož podobu navrhl uznávaný krajinář Piet Outdolf. Až rostliny vyrostou a rozkošatí se, celý dům se stane symbolem myšlenky zelených měst. A skutečná jeskyně? Vlastně jde o zastřešenou uličku, která se táhne na úrovni přízemí. Právě zde má být otevřena centrála pro mladé vědce Sapiens Lab. S okolím je jeskyně propojena dvěma světlíky, které tvoří na úrovni údolí jezírka. Stěny jeskyně jsou obložené kamennými obklady jako fasády věží, aby nikdo nepochyboval, že jde o jeden celistvý geologický útvar. Ještě pořád si myslíte, že jde o jeden z nejhnusnějších domů na světě?
Každý byt má jiný půdorys
A samotné byty? Každý byt má jiný půdorys, každý je přitom umístěn a navržen tak, aby v něm byl dostatek denního světla, hezký výhled a aby měl právě svůj unikátní půdorys. Za těmito návrhy stojí interiéroví designéři z ateliéru Heyligers Architects. Stavba budovy trvala čtyři roky a první obyvatelé a firmy se do ní začali stěhovat už na konci roku 2021, kdy také byl dům oceněn.
Zdroj: Ateliér MVRDV, novinky.cz
Foto: Ossip van Duivenbode