Světový vynález. Promění mechový beton městské fasády na živé ekosystémy zlepšující mikroklima?

Například sociální bydlení v Purmerendu, obytné budovy v Haarlemu, protihlukové stěny v Hoofddorpu, průmyslový komplex v Kortrijku (Belgie) a další pilotní projekty v Amsterdamu a Eindhovenu - v těchto případech byl mechový beton použit. Nizozemský startup Respyre byl založen v Leidenu teprve v roce 2021 odštěpením od TU Delft, což znamená, že na uvedení nového výrobku na trh jim stačily pouhé tři roky. A reálný dopad? Živé zelené povrchy místo šedivých betonových stěn. Povrchy, které pomáhají čistit vzduch, zlepšují klima, pomáhají tlumit hluk a umožní vytváření nových ekosystémů!

Jak to funguje v praxi? Bioreceptivní beton, který po ošetření gelem a osetí mechem umožňuje zeleni uchytit se na vertikálních konstrukcích bez potřeby půdy, zavlažování nebo pravidelné údržby, si vystačí s pouhým deštěm a vzdušnou vlhkostí. Ale nejde to hned a jakkoli, je třeba dodržet technologický postup. A potřebná bude také trpělivost a zpočátku zálivka.

Mikroporézní vrstva betonu bohatého na minerály byla navržena tak, aby zachycovala a udržovala okolní vlhkost a zároveň dodávala základní živiny přímo ke sporám mechu. Vlastně jde o jakýsi bioreceptivní substrát, který je jemně pórovitý a vyrábí se z recyklovaného kameniva a reaktivovaného cementu (termoaktivovaný nebo elektrický cement získaný ze starého demoličního betonu, u kterého byla chemicky obnovena jeho původní pojivová schopnost). Vznikají tak optimální podmínky pro usazování mechu na svislých površích. Růst mechu se jednoduše nastartuje tak, že se na beton nanese specializovaný gelový povlak, biogel, obsahující spory mechu a startovací živiny. Mech se rychle uchytí a díky dostatku vlhkosti a živin překoná kritickou ranou fázi svého vývoje. A pak už to jde ráz na ráz.

Mechový beton je v podstatě možné aplikovat na jakýkoli materiál, který bez potíží udrží tenkou vrstvičku speciálního porézního bioreceptivního betonu. Ze 70 až 85 % jde o recyklovaný materiál z odpadního betonu s upraveným pH, vysokou pórovitostí a texturou. Na bioreceptivní beton se pak aplikuje biogel s vybranými sporami mechu a živinami. Toliko prvních zhruba 8 až 12 týdnů je nutná dočasná závlaha, aby se mech uchytil a rozšířil, pak už přežívá sám pouze s pomocí občasného deště a aktuální vzdušné vlhkosti. A tato živá zelená vrstva přetrvává. Klíčová je však počáteční fáze s nutností dočasné závlahy, kterou je třeba správně aplikovat.

Ptáte se, zda se drahé fasády nepoškodí? Odpověď je jednoduchá, mech nemá kořeny, které by poškozovaly podklad, ale jen kotvicí vlákna (rhizoidy). Vrstva mechu navíc chrání podkladovou konstrukci před povětrnostními vlivy a prodlužuje tak životnost budov, respektive jejich fasád. Celá technologie je založena na patentech TU Delft, které jsou vědecky podložené (studie TU Delft, MIT, ETH Zurich) a mají již reálné instalace a prokázané měřitelné přednosti. Předně se fasáda ochladí až o 30 %, zachytí prach, zlepší své zvukově izolační vlastnosti a podpoří biodiverzitu. V dostupných zdrojích se neobjevují žádné zásadní negativní reference ani nějaké náznaky selhání projektů. Naopak byl producent opakovaně oceněn (Philips Innovation Award, Rabobank Impact Fund atd.).

Velmi nízké jsou i nároky na údržbu nových povrchů. Vrstva mechu je vlastně samoudržovací, jakmile se mech usadí, není potřebná trvalá závlaha ani prořezávání a jiné zásahy. Jenom se doporučuje hlavně v prvních letech občasný monitoring, zda nám přes mech nepřerůstají řasy za příliš vlhkého počasí. Zapomeňte na mechové obrazy a složitě konstruované živé vertikální stěny s mnoha promíchanými rostlinnými druhy. Jedinou stinnou stránkou mechového betonu je závislost na klimatu, protože mech potřebuje dostatečnou vlhkost. V extrémně suchých nebo velmi horkých oblastech může být růst mechu pomalejší nebo nerovnoměrný. Například v České republice by systém fungoval nejlépe na severu a ve vyšších polohách, za suchého léta by pak představoval největší problém jih Evropy.

Klíčová je počáteční fáze, kdy je třeba mech až 3 měsíce dočasně zavlažovat. Stinnou stránkou je také nevyzkoušenost technologie, dostupná data jsou stará 2 až 3 roky. Ovšem životnost mechové vrstvy je odhadována na desítky let, byť zatím není ověřena. Při nízké vlhkosti nebo špatném substrátu je zde riziko šíření řas a plísní, případně nerovnoměrného růstu mechu. A poslední stinnou stránkou je dosavadní dostupnost výhradně v Nizozemsku a Belgii. Pro Českou republiku dosud chybí materiály i licence. Společnost Respyre je navíc stále startupem, který teprve získává počáteční finance. Pro veřejnost nejsou dosud k dispozici ani přesné ceny, nejen pro českou, ale i pro nizozemskou a belgickou veřejnost.

Ambice však má startup Respyre velké. Jeho cílem je vyrábět zelené fasády „za ceny fasád šedých“, tedy ve větším měřítku a za minimálních finančních vstupů. Materiál je přitom recyklovaný a nevyžaduje složité konstrukce. V každém případě budou ceny podstatně nižší, než je tomu u tradičních zelených stěn se složitými systémy pro uchycení, zavlažování a výživu rostlin. Vždy ale bude mechový beton dražší než beton holý. Celkově však jde o jednu z nejslibnějších „jednoduchých“ zelených fasád na trhu – levnější, jednodušší a ekologičtější alternativu k běžným zeleným stěnám.

Nová technologie mechového betonu byla podpořena praktickými testy v Nizozemsku a Belgii za podpory a partnerství s univerzitami. Ukazuje možnosti čištění vzduchu, tepelné regulace, zadržování vody, tlumení hluku, zpříjemnění vzhledu měst a vytváření biotopů s pomocí jednoho z živých organismů, který působí na první pohled dojmem velmi primitivního života. Mechy jsou ale velmi komplexní mnohobuněčné organismy se složitým životním cyklem, které mají specializované tkáně a genetickou informaci dokonce rozsáhlejší než lidé. Jenom ve srovnání se suchozemskými vyššími rostlinami mohou být považovány za organismy jednoduššího charakteru. V každém případě ale dovedou mechy vytvářet vysoce funkční ekologické povrchy fasád. Alespoň ve startupu Respyre to prokázali.

Zdroj: parametric-architecture.com