Pokud se zajímáte o architekturu světového formátu, o dánském studiu BIG – tedy Bjarke Ingels Group – jste už někdy nejspíš slyšeli. Jejich projekty se počítají k těm, které je velmi nesnadné přehlédnout anebo o nich někde něco jenom nezaslechnout. Jejich nový projekt z Japonska je však v mnoha ohledech jiný. Usiluje totiž o to nebýt viděn.
Nebýt v místě realizace vidět
Z předlouhé řady úspěšných realizací dánského studia BIG se těžko vybere nějaká, která by se dala nazvat nenápadnou. Tím se liší jejich poslední projekt, který je zároveň jejich prvním v Japonsku. Spočívá totiž v návrhu luxusního rekreačního bydlení, které se snaží dokonale splynout s krajinou. Doslova nebýt v místě realizace vidět.
)
)
)
)
Tři odloučené stavby uprostřed přírody
Ta snaha se promítá už do samotného názvu projektu. Zní: „Not a Hotel“. Tedy „Není to hotel“. Jsou to sice luxusní vily, ale splývají s okolní krajinou. Ta je totiž (podle architektů i japonských investorů) tím hlavním nositelem kvalit. Nacházíme se na jihozápadním cípu ostrova Sagishima. Místa, které je obklopeno klidnými vodami Vnitřního moře Seto. Anebo ještě jinak, místa, které si Japonci nesmírně považují pro jeho hluboký a meditativní ráz.
Přijít do takového uspořádání s tím, že tu postavíte rekreační hotelový resort? To by vás místní ani přespolní asi moc nepochválili. A i proto je celý ten projekt koncipován odlišně. Jako tři odloučené stavby, samostatné vily, k nimž přináleží tři hektary víceméně nedotčených zalesněných pozemků a soukromá pláž. To aby ten zážitek z lokality nějak nenarušila „masovost“ cestovního ruchu.
Projekt s udržitelností v srdci
Zakladatel studia Bjarke Ingels proslul termínem „hedonistická udržitelnost“, kterým dokazuje, že ekologická architektura může být zábavná a luxusní. Tady to je dobře vidět. Not a Hotel je oázou pohody na klidném ostrově a taky důkazem, že skandinávský přístup k architektuře může spolu s japonskou tradicí vyústit v zajímavý kompromis. Takový, při kterém i moderní a technicky vyspělé stavby mohou být hluboce zakořeněné v místním prostředí.
)
Síť luxusních rekreačních domů fungujících na principu spoluvlastnictví
Stavba byla dokončena za necelé dva roky a je součástí konceptu investorů, kteří v Japonsku budují síť luxusních rekreačních domů fungujících na principu spoluvlastnictví. Majitelé tak získávají podíl na nemovitosti a možnost využívat ji v průběhu roku. Nejpodstatnější inspirací celého návrhu byla samotná krajina. Architekti se rozhodli zachovat přirozené modelování terénu a obnovit vegetaci, která musela být během stavby dočasně odstraněna.
Architekti postupovali skutečně důsledně, například místní traviny byly před zahájením prací pečlivě uskladněny a po dokončení vráceny zpět. Doplnily je olivovníky, citrusové keře a další původní druhy rostlin, takže se okolí po výstavbě postupně vrací do své přirozené podoby.
)
)
Podle názvu poznáte, jaký mají rozhled
Ty tři vily nesou názvy 180, 270 a 360, podle rozsahu panoramatických výhledů, které nabízejí. Každá z nich má čtyři ložnice a zcela odlišný charakter. Nejvýše položená vila 360 má kruhový půdorys s klidným vnitřním nádvořím a nabízí ničím nerušený výhled do všech stran na moře i okolní kopce.
Vila 270 otevírá široké panorama japonského souostroví a kromě bazénu nabízí také saunu, venkovní relaxační terasy a ohniště. Nejníže položená vila 180 kopíruje zakřivení pobřeží a její intimní dvůr s mechem, stromy a pozvolnými svahy vytváří klidnou atmosféru inspirovanou tradičními japonskými zahradami.
)
)
Studio BIG navrhlo stavby jako přirozené pokračování okolních kopců. Dlouhé zakřivené stěny z dusané hlíny vymezují soukromé prostory a zároveň nechávají obytné místnosti otevřené směrem k moři. Díky velkoformátovým proskleným fasádám se stírá hranice mezi interiérem a exteriérem, podobně jako tomu bylo u tradičních japonských posuvných stěn šódži. Černé břidlicové podlahy zase svým členěním připomínají skladbu tatami.
)
)
Tohle prostě není hotelový resort
Interiéry jsou řešeny jako velkorysé otevřené prostory. Koupelny, šatny a technické zázemí jsou soustředěny do samostatných objemů, které jsou shora osvětleny střešními světlíky. Přirozené světlo tak proniká i do místností bez oken a obyvatelé mají z každé části domu kontakt s oblohou. Tradiční japonské vany, vytápěné nekonečné bazény, venkovní ohniště i tlumená barevnost interiérů podporují pocit klidu a plynulého propojení s okolní přírodou.
Tři vily, s luxusním interiérem tak představují novou formu cestovního ruchu. Jsou součástí resortu, který má k hotelu opravdu daleko. A přitom si uchovávají míru komfortu, která hotely překonává.
Zdroj: Bjarke Ingels Group
Foto: Kenta Hasegawa
