Když se řekne středověká sakrální architektura, v myslích většiny lidí vyvstanou masivní pískovcové či žulové katedrály západní Evropy. Severní a střední Evropa však napsala zcela unikátní kapitolu stavitelského umění. V oblastech kolem Baltu a v povodí Odry a Visly, kde chyběl kvalitní přírodní kámen, proměnili středověcí stavitelé obyčejnou hlínu v monumentální sakrální díla. Polská cihlová architektura – od svých románských počátků až po vrcholnou cihlovou gotiku (Backsteingotik) – dodnes fascinuje svou syrovostí, rytmem a neuvěřitelnou řemeslnou zručností.
Od románského slohu k cihlové revoluci
Použití pálené cihly nebylo v Polsku pouze estetickou volbou, ale čistě pragmatickou nutností. První cihlové stavby se na polském území začaly objevovat na přelomu 12. a 13. století s příchodem cisterciáků a dominikánů.
Raně románské stavby využívaly cihly v kombinaci se žulovým kvádříkovým zdivem. Cihly byly tehdy rozměrově větší (tzv. cihly typu buchta, cihly prstovité - prstovky) a pokládaly se do velmi silných vrstev malty. Přechod od románského slohu ke gotice znamenal nejen změnu tvaru oken a kleneb, ale i samotného zdění. Vznikla ikonická gotická vazba (střídání běhounů a vazáků v charakteristickém rytmu), glazované cihly pro ornamentální výzdobu a tvarovky umožňující klenout složité profilované portály.
)
)
)
)
Vratislav (Wrocław): Křižovatka slohů a monumentálních klášterů
Slezská Vratislav je jedním z nejdůležitějších center cihlové architektury ve střední Evropě. Zdejší stavitelství kombinovalo severní cihlové tradice s vlivy přicházejícími z Čech a jižního Německa.
Katedrála sv. Jana Křtitele na Tumském ostrově (Ostrów Tumski): Srdce vratislavské diecéze a jedna z prvních plně gotických staveb na polském území. Její cihlové průčelí s vysokými věžemi tvoří dominantu města. Katedrála fascinuje monumentálním trojlodím a dochovanými gotickými kaplemi.
)
)
)
)
)
)
Kostel sv. Kříže a sv. Bartoloměje: Architektonický unikát – dvoupodlažní cihlový kostel. Horní kostel sloužil kanovníkům, spodní farníkům. Stavba představuje čistou ukázku slezské gotiky s vysokými okny a štíhlou siluetou.
)
)
Kostel sv. Alžběty: Městský farní dům s věží, která v minulosti dosahovala výšky přes 130 metrů. Masivní cihlové zdivo bazilikálního trojlodí ukazuje sílu a bohatství vratislavského patriciátu.
)
)
)
)
Toruň: Hanzovní perla pod ochranou UNESCO
Pokud je Vratislav monumentální a pestrá, pak je Toruň nejčistší ukázkou baltické cihlové gotiky. Jakožto klíčový přístav Hanzovní ligy disponovala obrovským bohatstvím, které měšťané investovali do sakrálních staveb.
)
)
)
)
Katedrála sv. Jana Křtitele a sv. Jana Evangelisty: Monumentální trojlodní halový kostel. Jeho západní průčelí tvoří obří hranolová věž, která působí téměř jako nedostupná pevnost. Interiér skrývá bohaté gotické nástěnné malby a slavný zvon Tuba Dei.
Kostel sv. Jakuba: Považovaný za esteticky nejdokonalejší gotický kostel v Toruni. Na rozdíl od katedrály jde o baziliku s bohatě zdobenými štíty, keramickými vliesy a tvarovanými cihlami.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie: Původně františkánský klášterní kostel bez věže, který zaujme svou extrémní výškou lodě (27 metrů) a štíhlým vysokým trojlodím.
)
)
)
)
Klášterní stát a hrad Malbork: Řádová sakrální architektura
Při debatě o polské cihlové architektuře a církevních dějinách nelze opomenout Německý řád (Křižáky). Řád německých rytířů byl mnišsko-rytířským řádem podřízeným papeži, což znamená, že jeho sídla byla zároveň kláštery i pevnostmi.
Hrad Malbork (Marienburg): Největší cihlová stavba na světě. Ze sakrálního hlediska je klíčový Vysoký hrad (Zamkowy Wysoki), který sloužil jako klášter pro řádové bratry.
)
)
)
)
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Malborku: Nachází se přímo v srdci Vysokého hradu. V jeho apseidě se v minulosti nacházela osmimetrová mozaiková socha Madony s Dítětem obložená skleněnou mozaikou. Architektura kaple kombinuje přísnost řádového života s pompou sídla Velmistra.
Zámecká kaple sv. Anny: Pohřební kaple velmistrů Německého řádu umístěná pod kostelem Panny Marie, ukázka mistrovství v klenutí křížových a hvězdicových kleneb z cihel.
)
)
)
)
Sopot a pobřeží Baltu: Nejstarší chrámy v lázeňském stínu
Zatímco Sopot je dnes známý především svými lázněmi, molo a secesní zástavbou, jeho sakrální historie sahá hluboko do středověku.
Kostel sv. Jiří v Sopotech (Kościół św. Jerzego): Ačkoliv je dnešní stavba neogotická z počátku 20. století (navržená architektem Ludwigem von Tiedemannem), stojí na místě historického duchovního centra oblasti.
)
)
)
)
Nejstarší dochovanou historickou sakrální stopou v bezprostředním okolí Sopot je však Cisterciácký klášter v Gdaňsku-Olivě (pouhých pár kilometrů od Sopot). Oliwa byla duchovním správcem sopotských pozemků už od 12. století. Zdejší kostel – dnes Katedrála v Olivě – je nejdelším cihlovým kostelem v Polsku (107 metrů) a kombinuje románské jádro s vrcholně gotickým cihlovým trojlodím.
)
)
Cihlová gotika otiskla v Polsku svou tvář do celé země
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie v Gdaňsku (Bazylika Mariacka): Největší cihlový kostel na světě. Pojme až 25 000 lidí a jeho masivní tmavá silueta s plochou věží dominuje celému Gdaňsku.
)
)
)
)
Katedrála v Hnězdně (Gniezno) a Poznani (Poznań): Srdce polského státu a raného křesťanství. Obě katedrály prošly přestavbou z románského kamene do monumentální cihlové gotiky.
)
)
)
)
Gotické kostely v Krakově: Přestože Malopolsko využívalo více pískovec, krakovská Bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Mariánský kostel) na Hlavním rynku je zářným příkladem cihlové architektury jižního Polska.
)
)
)
)
Cihlová sakrální architektura v Polsku ukazuje, jak lze z jediného skromného materiálu vystavět jak nedobytné klášterní pevnosti, tak vzdušné chrámy směřující k nebi. Propojení užitkovosti, pevnostního charakteru a duchovní vznešenosti z ní dělá jeden z nejpozoruhodnějších architektonických fenoménů Evropy.
Zdroj: Krause, Walter: Gotik in Polen; Zabytki Architektury Gotyckiej w Polsce; Muzeum Zamkowe w Malborku; UNESCO
