Titulek předjímá, že právník Peterson to neměl v hlavě úplně v pořádku. Jestli tomu ale tak bylo doopravdy, to s jistotou tvrdit nemůžeme. Některé počiny z jeho minulosti jej naopak usvědčují z velmi racionálního a často až vypočítavého myšlení. Konstrukce té nejvyšší věže z nevyztuženého betonu k nim ale nepatří.
Začátek kariéry na moři, pak v Indii
Jeho plné jméno znělo Andrew Thomas Turton Peterson a narodil se roku 1813 v Anglii. K jeho ranému životopisu můžeme doplnit jen tolik, že měl dobrodružnou povahu a neodbytný pocit, že byl předurčen pro „něco většího“. Proto také velmi záhy poklidnou Anglii opouští. Když se nechá najmout jako plavčík na obchodní loď, má za sebou necelá tři léta základního vzdělání. Zbytek, například jazyky, se naučí až na moři.
Přísná disciplína na palubě mu ale příliš nesvědčí. Proto při jedné zastávce z lodi zběhne a chce udělat kariéru v zemi neomezených možností. V Indii. Když to zkrátíme, uchytí se tam v solných dolech. Kde se, spíše pro svůj anglický původ než pro své schopnosti, vypracuje na předáka. Po pár letech ale pochopí, že ani tahle profese neodpovídá jeho představám. Za stržené peníze si tedy koupí lodní lístek zpátky.
)
Poté do jeho života vstoupí láska. Anebo možná právě ta osudová vypočítavost. Vyhlédne si a poblázní Charlottu Myersovou ze starého rodu pánů ze St. Clair. Čert ví, jak zrovna ji mohl mladík, který nemá vzdělání, titul ani majetek, zaujmout. Ale přesně tohle se stalo. A tím se všechno změní.
Vzestup ke slávě s příměsí betonu
Charlotte je totiž dcerou váženého plukovníka Královského dělostřelectva. Muže, který má konexe a umí se prosadit. I jeho zásluhou je, že se Andrew Peterson dostane v Anglii na práva. Stipendium mu platí tchán, který chce pro svou dceru jen to nejlepší. Co víc, když Peterson dostuduje – hloupý tedy nebyl, studia zvládl v rekordním tempu – najde mu místo advokáta. V indické Kalkatě.
Peterson, s nově nabytými znalostmi a vlastní průbojností, to tam dotáhne až k Nejvyššímu soudu. Ve třiatřiceti letech. Udělá si slušné právnické renomé, zbohatne. Vlastně se stane tím ideálním manželem pro dceru pana plukovníka. Po jehož skonu, mimo jiné, vyzíská víc než slušné jmění dědictvím. A když mu táhne na padesát, vrátí se znovu do Anglie, užívat si předčasného důchodu. Investuje, přestavuje.
)
Stárnoucí podivín se spirituálním byznysem
Dům své manželky u Arnewood Towers, malou útulnou vilku, rozšířil o čtyřicet pokojů. Přestavěl ji na učiněný hrad. Tedy spíš bunkr. Pan Andrew Peterson totiž nechává všechno stavět z betonu. Ten tehdy nový a moderní odolný materiál mu úplně učaroval. A když už tak zmiňujeme čarování a kouzla: pan Peterson v Anglii žije jednak z poskytování kvalifikovaných rad právnických, ale též nabízí služby duchovního média.
Peterson je totiž nadšeným spiritualistou.
Skrze něj můžete konzultovat své otázky s Pythagorem, Aristofanem, bajkářem Ezopem, Oliverem Cromwellem, Ježíšem nebo Williamem Shakespearem. Je to výhodný a velmi výnosný byznys, protože jedním vrzem obsáhne věci pozemské i nadpozemské. Navíc advokáta s praxí u Nejvyššího soudu v Kalkatě těžko můžete označit za podvodníka. Peterson se činí, bohatne. A stává se ještě větším podivínem.
Věž, jakou Anglie nepamatuje
To nejlépe ilustruje i jeho další počin, architektonický. Přijde mu totiž, že jeho pozemek ve Sway je příliš plochý a nevýrazný. A tak se tu rozhodne vystavět obří věž. Takovým stavbám, romantickým napodobeninám středověku, se v Anglii říká „folly“. Označuje to obecně nepravé stavby, vzniklé pro parádu. A taky to slovo značí „rozmar, hloupost, pošetilost anebo bláznovství“.
Jím budovaná Sway Tower vystihuje obojí. Na výšku má totiž 66 metrů. Trochu připomíná minaret, anebo štíhlou věž paláce nějakého indického maharadži. Indií se prý při návrhu inspiroval. Materiálem už nikoliv. I tohle obří dílo bude celé z betonu. Nezesíleného, bez železných výplní, bez jakékoliv strukturní výztuže. Na výtky, že takovou konstrukční zátěž betonové dílo neustojí, odpovídá prostě.
Návrh prý předem prokonzultoval s Christopherem Wrenem, a to byl, pane, nějaký architekt. Jen tedy, architekt Christopher Wren je už hezkých pár let po smrti. Pan Andrew Peterson ten návrh konzultoval s jeho duchem.
)
Dosud nejvyšší nevyztužená betonová konstrukce na světě
Stavba pak utěšeně roste. Úzká obdélníková věž, viditelná na míle daleko, se tyčí přímo vzhůru do výšky více než 60 metrů a je zakončena kupolí. Spirálovité schodiště, vedoucí vzhůru, je umístěné v samostatné přilehlé šestiboké věži a umožňuje návštěvníkům přístup do všech čtrnácti pater této pošetilosti. Náklady? Prý kolem třiceti tisíc liber. Učiněné jmění.
Věž je postavena výhradně z betonu vyrobeného z portlandského cementu, přičemž pouze okna mají železné podpěry. S rozměry zastavěné plochy 5,5 metru čtverečního spočívá na základech o hloubce 2,7 metru. Beton je u paty věže tlustý 60 cm. Tloušťka betonových stěn se postupně zmenšuje, jak věž stoupá, až na konečnou tloušťku 30 cm nahoře. Byla to první velká budova v Británii postavená výhradně z betonu, a dodnes zůstává nejvyšší nevyztuženou betonovou konstrukcí na světě.
Bláznovství pana Petersona
Účel? To už je složitější. Pan Peterson si přál, aby věž byla jeho mauzoleem. A chtěl, aby na vrcholku věže, v ochozu, plál věčný oheň. To mu ale úřady nepovolily, protože by prý ten jeho kolos mátl námořníky jako falešný maják. Takže z toho mauzoleum nakonec nebylo, a celá ta stavba byla ve své podstatě zbytečná. Sloužila jen holubům.
Byla to skutečně „folly“ se vším všudy, bláznivá, bezúčelná budova. Na svém místě stojí dodnes. Nedaleko pak uvidíte ještě jednu takovou, menší. Patnáctimetrovou. Tu Peterson nechal vystavět jako první, testovací objekt. Byl pan Andrew Thomas Turton Peterson blázen, strašilo mu na cimbuří? Těžko říct. Některé jeho životní kroky byly docela promyšlené, racionální. A ve vesnici Sway na něj vzpomínají dodnes.
)
Nejen kvůli tomu, že jim za vsí postavil ten rekordní kolos. Ale třeba i proto, že na jeho stavbě zaměstnával výhradně nezaměstnané a lidi ve finanční nouzi. Na pracháče, který chytře bohatl rozdáváním advokátských a spirituálních rad, měl docela rozvinuté sociální smýšlení. Věž byla v roce 1975 odprodána do soukromého vlastnictví. Její noví majitelé z ní museli vyklidit 18 tun holubího trusu, a postupně ji pak přestavěli – v přízemních partiích – na víkendové bydlení.
Pošetilost pana Petersona, ztělesněná tou nejvyšší nevyztuženou betonovou konstrukcí, tu ční do kraje dál.
Zdroj: Wikipedia.org, NewForestNPA.gov.uk, HistoricEngland.org.uk
