Po mistrovských zkouškách řemeslníků se volá už dlouho. Tuto tradici přeťala druhá světová válka a nástup komunistů po roce 1945, který nebyl plíživý, ale brutální. Na Jaltské konferenci byly mezi 4. a 11. únorem 1945 určeny sféry vlivu, i když se oficiálně hovořilo především o poválečném mírovém uspořádání Evropy. A Sověti nastoupili rychle. Nové uspořádání země pak už nepotřebovalo žádné mistry, „mistrem“ nějakého řemesla měl být každý z lidu, dokonce se hledali i lékaři, právníci a soudci „z lidu“. Je ale s podivem, že zrušení řemeslného mistrovství nebylo od roku 1949 dosud napraveno, více jak 36 let od 17. listopadu 1989 a 77 let právě od roku 1949. Teď by se to ale mohlo změnit. Nebo zase ne?
Hlavní cíl? Zvednout prestiž řemesel v Česku
Dlouho odkládané opětovné zavedení mistrovské zkoušky je příslovečně na spadnutí. Už potřetí. Návrh nyní podal podruhé ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) s cílem zvednout prestiž řemesel v Česku. Nemá jít o povinnost, ale možnost získat mistrovskou kvalifikaci. Návrh by měla vláda projednat do konce dubna letošního roku. Schválení Sněmovnou by neměl být podle mnohých politiků problém, protože podobný zákon vznikal již za bývalé vlády. A za té předchozí také (první pokus Karla Havlíčka).
)
Dobrovolnost, vyučení a praxe
Karel Havlíček k návrhu řekl Novinkám.cz: „Slíbil jsem, že do konce dubna bude návrh na vládě, a to splním. Dělám maximum pro to, aby se stihla účinnost od začátku roku 2027.“ Po opětovném zavedení mistrovské zkoušky přitom volají zástupci řemeslných cechů už léta, zřejmě i dlouhá desetiletí. Odhaduje se, že mistrovskou kvalifikaci by mohlo získat 48 povolání. Ke zkoušce by se mohli dobrovolně přihlásit ti, kteří mají formální vzdělání v oboru (např. výuční list, maturitu nebo vysokoškolský diplom) a zároveň nejméně 3 roky praxe za uplynulých deset letech.
)
Jednoznačná by přitom měla být dobrovolnost zkoušky. Jejím získáním by nemělo být podmíněno ani podnikání a účast ve veřejných zakázkách. Zákazníkům by ale mistrovské osvědčení mělo garantovat kvalitu služeb. Bude pak na každém, jestli bude preferovat řemeslníky s mistrovskou zkouškou, nebo zohlední jako hlavní kritérium například cenu, vytíženost, termín realizace apod.
)
K tématu Karel Havlíček doplnil: „Cílem není, aby to mělo desetitisíce řemeslníků, to není možné. Cílem je, aby to dostávali ti nejlepší, aby si to profesní svaz hlídal a vytvořili jsme respekt k řemeslu, k jeho historii i ke znalostem. Doufám, že možnost doložit vyšší kvalifikaci zvedne řemeslům prestiž.“
Tři části zkoušky
Podle současného návrhu by se zkouška měla skládat ze tří částí: jedné praktické (vytvoření mistrovského díla) a dvou teoretických (dokázání znalostí v oboru na úrovni odborné i obecné). Žadatel by měl za zkoušku zaplatit zhruba okolo 30 tisíc korun a právě tady je první zádrhel. Existují pochyby, zda taková částka neznevýhodní drobné živnostníky proti větším firmám. Odpověď z ministerstva zněla, že nemá jít o povinnou zkoušku, navíc by mělo být možné realizovat mistrovské dílo v rámci konkrétní zakázky. Ze strany Havlíčka padl i argument, že pokud by měl živnostník nebo řemeslník problém zaplatit si mistrovskou zkoušku, je vůbec otázkou, zda je to dobrý řemeslník.
)
Nesouhlas ze strany ÚOHS
Návrh se ale nezdá Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Tomu se nelíbí, že by provedení zkoušek měla mít ve své gesci pouze Hospodářská a Agrární komora. Úředníci ÚOHS se domnívají, že se tak tvoří monopol, jelikož návrh vůbec nezohledňuje možnost, že by za určitých podmínek mohl být okruh certifikačních autorit rozšířen. Mistrovskou kvalifikaci by podle úřadu měly smět provádět i další subjekty při splnění objektivních kritérií. Na to Karel Havlíček reagoval, že se na svěření zkoušek oběma komorám shodly všechny relevantní svazy a asociace v průmyslu. Mluvčí ÚOHS oponoval, že úřad celkově nepovažuje za vhodné při současném nedostatku pracovní síly de facto zavádět dvě kategorie konkrétních profesí. Podporu však má údajně návrh i u opozice, jelikož podobný návrh připravoval i bývalý ministr průmyslu a nynější poslanec Lukáš Vlček (STAN).
)
Třetí pokus
Jenže ono se to celé tak nějak prapodivně vleče. Havlíčkův návrh už totiž na konci volebního období schválila tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO) v roce 2021, již ale neprošel sněmovnou. A sněmovnou neprošel ani návrh Lukáše Vlčka. Zavedení mistrovské zkoušky přitom současný kabinet přislíbil ve svém vládním prohlášení i hospodářské strategii.
Historie mistrovských zkoušek řemeslníků
Historie mistrovských zkoušek řemeslníků na našem území je úzce spjata s vývojem cechovní soustavy. Právě ta garantovala kvalitu řemeslné výroby a tato tradice byla pilířem odborného vzdělávání po staletí. Až právě do poloviny 20. století. V středověku a raném novověku tedy byly mistrovské zkoušky součástí fungování cechů. Právě cechy regulovaly řemeslnou činnost, chránily zájmy členů a zajišťovaly vysokou úroveň odbornosti. Od roku 1918 pak byl systém mistrovských zkoušek pevně ukotven v cechovních pravidlech a zvyklostech. A ty trvaly až do zrušení cechů jako samosprávných orgánů v roce 1949, jelikož v roce 1948 došlo k potlačení soukromého podnikání. A právě s tím souviselo i zrušení mistrovských zkoušek. Nově se o obnovu mistrovských zkoušek snažila Hospodářská komora České republiky spolu s dílčími cechy od roku 2019. Cílem je zvednout prestiž řemesel a podpořit zájem mladých lidí o ně.
)
U jakých profesí by mělo být možné se stát mistrem v oboru?
U Hospodářské komory by měli smět o mistrovskou zkoušku žádat řemeslníci těchto oborů: autolakýrník, čalouník-dekoratér, číšník, dlaždič, dřevomodelář, houslař, instalatér-topenář, kadeřník, kameník, kamnář, karosář, keramik, keramik-dekoratér, keramik-modelář, klavírník, kosmetik, kovář, krejčí, kuchař, kytarář, malíř (natěrač-lakýrník-tapetář), mechanik motocyklů, mechanik nákladních automobilů a autobusů, mechanik osobních automobilů, montér suchých staveb, obkladač, obuvník, oční optik, podlahář, pokrývač, stavební klempíř, stavební truhlář, strojní mechanik-zámečník, tesař, truhlář-nábytkář, výrobce a opravář dechových hudebních nástrojů, výrobce skleněných vánočních ozdob, zedník, zlatník-klenotník.
U Agrární komory by měli žádat o mistrovskou zkoušku: cukrář, florista, pekař, pivovarník, podkovář, řezník, mlékař-sýrař, včelař a vinař.
Zdroj: novinky.cz, Wikipedia, ÚOHS, MPO
Kvíz: Jste opravdu dobrý řemeslník či alespoň kutil?
Pokud jste opravdu dobrý řemeslník či alespoň kutil, zodpovíte správně na všechny následující otázky. V opačném případě je třeba se zamyslet, jak to vlastně s řemeslem myslíte a jestli by nebylo lepší to nechat na jiných.
