Slovo zlatokop má dnes v češtině více významů. Kromě pravé podstaty, tedy hledání (kopání, rýžování) zlata poukazuje na člověka hrabivého, nenasytného, jdoucího lidově řečeno přes mrtvoly, novodobě často i ženu, která udělá vše proto, aby získala movitého partnera či jiné výhody. Poukazuje také na tisíce lidí s hledačkami kovů, kteří křižují krajinu a tu a tam povrchově kopou, stejně jako na hledače vltavínů a jiných cenných druhů polodrahokamů. Praví zlatokopové ale stále existují, byť už to dávno není povolání, natož pro samozvané, nýbrž koníček. Kdo mu však propadl, tvrdí, že jde o krásný způsob prožití dne. A když se na dně pánve objeví nějaké to zlaté zrnko, vločka, takzvaná zlatinka, je důvod oslavovat, i když zlatokop nezbohatne. Dotknul se skutečného zlata, které sám našel.
Začali s tím Keltové, ale rýžovalo se i dříve
Zlatonosných řek, kde se dříve zlato těžilo ve velkém, je u nás více. Těžba zlata probíhala na našem území již v období předkeltského a keltského (Bójové) osídlení, rýžovalo se v náplavách řek, ale také se později prováděla hlubinná těžba. Za Bójů se zlato rýžovalo především v jižních a středních Čechách. Zlatou dobou těžby zlata však byl středověk, kdy rýžování ustupovalo hlubinné těžbě. Zlato těžené v Jílovém u Prahy tehdy zásobovalo královskou pokladnu, těžilo se však i v Kašperských Horách. V 16. století se rozběhla těžba v oblasti Zlatých Hor a Sklenářovic, kde se těžilo i v místních potocích. V dnešní době již skutečná těžba zlata na našem území neprobíhá nikde.
)
Přesto se ale ví, kde ještě jsou pod zemí smysluplné zásoby zlata. Je to v Kašperských Horách a jde o jedno z nejvýznamnějších zlatonosných ložisek v Evropě a zároveň o odhadovanou čtvrtinu veškerých zlatých podzemních zásob ČR. Navíc je zde také ložisko wolframu odhadem v hodnotě 150 miliard korun. Kopat ale nebudeme, natož se spouštět do starých šachet, nás zajímá rýžování.
)
Zlatonosné řeky a potoky
Ze zlatonosných řek byla historicky jednou z nejbohatších Otava, především v okolí Sušice a Písku (Kestřany). Dále Opava (Zlatá i Černá), kde se na severní Moravě a ve Slezsku rýžovalo od Vrbna pod Pradědem až po Nové Heřminovy. Známými zlatonosnými toky jsou také řeky Blanice (jižní Čechy) a Sázava (především v jílovském revíru), z menších toků to byla hlavně Olešnice a Zlatý potok (toky v oblasti Jeseníků - Zlaté Hory). Zajímavé je, že nejvíce zlata se v náplavech většinou vyskytuje v hloubkách 2,6 – 3,1 metru pod povrchem. Při povrchovém rýžování získáme 1 gram zlata většinou tak, že musíme vyrýžovat zhruba až 10 000 zlatinek.
)
Výhradně rekreační rýžování
V každém případě se dnes těžba zlata omezuje výhradně na rekreační rýžování, které lze vlastně označit i za sport, pohybu si při něm užijete dost. A pokud to chcete vyzkoušet a dosud jste se nezajímali o potřebné vybavení, stačí navštívit Hornický skanzen u Zlatých Hor. Zde vám umožní si „zarýžovat“ a případně se pro tuto činnost i nadchnout. Kromě řek pak není zlato výjimečnou záležitostí ani v českých potocích. Toky klikatící se šumavskými hvozdy a jesenickými roklemi ukrývají šupinky zlata (zlatinky), které čekají na své nálezce. Valounky a nugety nečekejte, ale při dostatečné trpělivosti se výsledky časem dostaví. A ryzost? Až 23 karátů.
Po stopách zlatonosných toků naší země
1. Rozhodně musíte navštívit Otavu
Kde vlastně s rýžováním zlata začít? Kdybyste přepluli přes oceán, poslali by vás na Klondajk v dnes kanadském Yukonu, my vás nejprve pošleme na Otavu. Ano, rýžovat by se určitě dalo i v říčkách, jejichž soutokem Otava vzniká (Vydra a Křemelná), ty však tečou po území CHKO, kde vlastně ani nesmíte sejít z turistické stezky.
)
)
Otava vždy byla a dosud je královnou českých zlatonosných toků, z hlediska historie rýžování však jde o dědictví keltské z cca poloviny prvního tisíciletí před naším letopočtem. Vlastně i název jedné ze dvou hlavních šumavských řek (Otava a Vltava) vychází z keltského jazyka. Slovo Atava znamenalo Bohatá řeka. A například tzv. sejpy v Modlešovicích na Strakonicku, které byly prohlášeny chráněnou památku, jsou stopami po tehdejším rýžování zlata. V rýžování později pokračovali i Slované a se zlatem je spojeno i založení měst Sušice, Horažďovice a Písek. Všechna samozřejmě leží na řece Otavě, která dokonce i pramení v oblastech bohatých na zlato.
Na rýžování zlata přitom vůbec nemusíte být sami a můžete tuto dovednost nejprve odkoukat od jiných. Třeba první srpnový víkend se každoročně konají v Kestřanech u Písku závody v rýžování zlata z Otavy. Trvá to už více jak 20 let.
2. Zlaté Hory v Jeseníkách
I v okolí Zlatých Hor se zlato dá na vybraných místech dosud rýžovat legálně. A skutečně hledači nacházejí v potocích drobné zlatinky. V okolí se dokonce hovoří o obnovení důlní těžby, ale místní o ni nestojí, brání se jí. Odhadovaných 11 tun zlata proto zřejmě zůstane ještě dlouho pod zemí. Naposledy se zde průmyslově těžilo v roce 1994 (důl na Příčném vrchu). Navíc je v ČR plošně zakázána těžba zlata pomocí těžké techniky.
Jeseníky se Zlatými Horami jsou vlastně druhou největší zlatonosnou oblastí v ČR. Zlaté Hory ale jsou jenom jednou z mnoha lokalit. Celkem na území ČR geologové evidují patnáct ložisek zlata s dostupnými zásobami cca 77 tun (cca 0,15 procenta celosvětových rezerv) o hodnotě cca 500 miliard korun. Všechny zlatonosné potoky a říčky naší země jsou součástí naší krajiny i kultury. A také ukrytým bohatstvím země, po kterém ještě nikdo nesáhl. Zbohatnout se však rýžováním na zlatě nedá, ale je to pro většinu z nás úplně nový a přitom historický zážitek.
)
)
Než se vydáte za svým zlatem
Než se ale vydáte za svým vlastním zlatem, prověřte si pravidla konkrétní vybrané lokality. Pokud zde rýžovat budete smět, vyberte si vždy místo za ohyby koryta nebo pod ústím přítoků. A až skončíte, pochopíte, že bohatstvím českého zlatokopa jsou zážitky.
)
K rýžování toho příliš nepotřebujete, postačí kovová nebo plastová rýžovací pánev, která se snadno vejde do každého batůžku. Nejlépe pánve 2, lze si jimi pak při rýžování navzájem vypomoci, nebo se může přidat další člen rodiny. Dále se hodí síto, přes které profiltrujete menší části a oddělíte větší minerály. A také pevná kovová lopatka na nabírání hmoty. Do pánve naberete ze dna potoka směs štěrku a písku. Pak opatrným kroužením spolu s průtokem vody odplavujete lehčí části, přičemž těžší zlatinky zůstávají na dně. Zlato má hustotu 19,3 g/cm3 a to znamená, že jde o výrazně těžší materiál, než jsou okolní nerosty a písek. Nejčastěji najdete zlatinky velikost 0,1 až 1 mm. A to znamená, že jsou pouhým okem jenom těžko rozpoznatelné. Ovšem jejich čistota by překvapila i zlatníky (23 karátů = 99 % = vyšší jakost než u běžných šperků).
)
Prodává se i další vybavení k rýžování zlata, dokonce i jednodušší stroje. Běžné jsou ruční pumpy, které nasají písek i z míst, kam se nedá dostat s lopatkou. Používají se také ruční splavy a rýžovací rohože a hlavně odsávačky pro oddělení zlatinek od jemných zrnek písku. Vždy je ale otázkou, kdy, co a do jaké míry je vlastně ještě legální, například malý přenosný rýžovací stroj určitě nelze použít, kde se vám zamane. Na specializovaných webech doporučují při rýžování používat kombinovaně i hledačku kovů.
Rýžování zlata pomocí ruční pánve je u nás povoleno, je však třeba ctít platnou legislativu. Především zákon o ochraně přírody a krajiny. Ten zakazuje aktivity, které by mohly poškodit přírodní prostředí, proto je nutné předem ověřit místní pravidla a obstarat si případná potřebná povolení.
)
)
Přehled lokalit vhodných pro rýžování zlata
Povodí řeky Otavy: Především okolí města Sušice, hlavně oblast mezi Dlouhou Vsí a Sušicí (historicky nejrozlehlejší rýžoviště s viditelnými sejpy). Dále v Kestřanech u Písku, kde se koná tradiční festival Rýžování zlata na Otavě. Rýžovat lze na Otavě i v okolí Horažďovic (Městské muzeum pořádá programy pro veřejnost s rýžováním) a Židlochovic („stoka“ u Židlochovic je cca 0,5 km od Horažďovic u kempu pod jezem se zvýšenou akumulací těžkých minerálů). Zajímavé jsou i lokality Úsek nad Rejštejnem (náplavy u Annína) a Petrovice u Sušice (Naučná stezka Rýžování zlata vedoucí kolem říčky Volšovky, přítoku Otavy).
Povodí řeky Sázavy: Možná naleziště zlatinek jsou hlavně v oblastech, kde řeka protéká v blízkosti historických dolů.
Povodí řeky Vltavy: Zkusit to můžete na dolním toku v říčních náplavech, třeba v okolí Krásné Hory nad Vltavou.
Povodí říčky Kocáby: Kocába protéká Novoknínskem, kde zlato rýžovali již Keltové.
Bojovský potok (Bojovák): Známá lokalita kousek za Prahou v okolí Mníšku pod Brdy.
Pitkovický potok: Menší tok u Prahy, kde byly také potvrzeny nálezy zlatinek.
Povodí řeky Opavy: Opava je na zlato velmi bohatá řeka, vyskytuje se zejména na jejím horním toku a přítocích v okolí Vrbna pod Pradědem (Černá, Střední a Bílá (Zlatá) Opava). Tyto přítoky odplavují zlato přímo z revíru Zlatých Hor.
Povodí řeky Olešnice: Olešnice přímo protéká oblastí Zlatých Hor, u jejího toku najdete i repliky historických zlatokopeckých mlýnů.
Zlatý potok: Protéká přímo Zlatými Horami.
Povodí řeky Moravice: Moravice je dalším z významných zlatonosných toků v Jeseníkách.
Zlatnice: Tento potok u Nové Paky je známý svými drobnými zlatinkami.
Zlatý potok u Habartova: Tento zlatonosný potok najdete v západních Čechách.
Říčky Blanice: Tyto zlatonosné říčky jsou na našem území 2. První teče v jižních Čechách a je přítokem Otavy, ta druhá je přítokem Sázavy. Nejlepší úseky jihočeské Blanice jsou na horním a středním toku, například v okolí Husince, Dvorů nebo Záblatí. Rýžovat lze i v okolí Vodňan (např. u Křepic), kde se dříve našly i unikátní zlaté plechy. Vlašimská Blanice přitékající do Sázavy je zlatonosná díky historicky nejbohatšímu českému dolu Roudný u Louňovic pod Blaníkem. Rýžovat lze v okolí obce Kamberk (dříve Zlaté Hory) a na přítocích pod Velkým Blaníkem.
Zdroj: poznatsvet.cz, rawgold.eu, ryzovani-zlata.eu, prokameny.cz, kudyznudy.cz, seznam.medium.cz, Wikipedia, lovecpokladu.cz, geology.cz
Kvíz: Mohl by z vás být úspěšný zlatokop, nebo si zlato pletete s mokrým pískem?
Novodobí zlatokopové potřebují hlavně rýžovací pánev, síto a lopatku. Hodit se ale může i další vybavení, hlavně však také znalost, kde vlastně je na našem území vůbec možné rýžovat. Nějaké větší kusy zlata a zbohatnutí ovšem nečekejte, najdete jenom drobné vločky a při opravdu bohatém nálezu se dostanete nejvýše na desetinky gramu. Co je třeba vědět o zlatokopectví, tedy o rýžování zlata?
