Podzim je tady. Takže už je čas konečně namotat hadice a odstavit je do kůlny k zazimování, stejně jako konve? Určitě ne. I když se to může zdát kontraintuitivní, i na podzim je na zahradě co zalévat. Vlastně si toho teď o vodu říká docela dost. Byť je tedy „útlum zálivky“ opravdu na programu, se zaléváním ještě zdaleka nekončíme.
Z dálky vypadá, jako kdyby byl postavený ze sirek. Až když se k němu přiblížíte, uvidíte, že jej netvoří zápalky, ale hustá spleť kůlů a bambusových rohoží. Pokud ale jde o váš celkový dojem z bezpečnosti provozu po takové konstrukci, ten se po takovém zjištění o moc nezlepší. Přesto se Ko Paen počítá k nesmírně populárním stavbám. I když každý rok vzniká nanovo.
Voda je pro ptáky po celý rok stejně důležitá jako krmivo. Nejméně vody se jim však dostává za mrazů a to je právě ta doba, kdy pozorný zahrádkář, který zároveň miluje ptactvo nebeské, naplní pítko čerstvou vodou. A pak to dělá po celou zimu. Problémem pítek je, že se voda i přes chladné počasí rychle kazí, protože ji ptáci rychle zaneřádí. Navíc ale také zamrzá. Stejně jako ostatní zdroje vody v okolí. Jak zamrzání vody v pítku omezit?
Plot má u nás okolo svého pozemku většina lidí, ale co si postavit takové oplocení, které odolá i povodním? Šedesátiletý Nick Lupton z anglického Worcesteru se po řadě povodní pořádně naštval a rozhodl se jednat. Majitel domu ze 17. století se na povodně důkladně připravil a dům oplotil protipovodňovou zábranou. Když pak po další povodni oblétly planetu snímky z dronu, které ukázaly Nickovo úspěšné počínání, senzace byla na světě. Odolný ostrov uprostřed bahnivého živlu.
Skalní chataři to sice nevidí rádi, ale i přestavbou staré chaty může vzniknout rodinný dům. Tedy vlastně domek, který se okolním chatařským souvislostem příliš nevymyká. Tedy především kromě trvalého bydlení. Ale k tomu se už uchýlili právě i mnozí chataři. Na okraji Prokopského údolí v Praze vznikl totální přestavbou chaty ze 70. let 20. století malý rodinný dům. Jak se povedl? Posuďte sami.
Vybírat si mezi přírodními katastrofami a hledat, která je pro vás lepší? To dá rozum, že nejpřijatelnější asi bude ta, která se vám vyhne. V arménském kraji Vayots Dzor si ale vybrat uměli. Už od 60. let mají jasno v tom, že všechno je lepší než sela. Specifický typ povodní. Něco, čemu se ve světě odborně říká „bahnotok“.
Hydroizolace dnes neřeší jen to, zda konstrukcí neproteče voda. Důležitá je také životnost, rychlost montáže, bezpečnost při pokládce i schopnost přizpůsobit se detailům stavby. Právě proto si stále větší pozornost získávají EPDM membrány Sopraguard, které nacházejí uplatnění na střechách, fasádách, v okolí oken i u jezírek a nádrží. V České republice je dodává společnost GWS Ground Waterproofing Systems.
Dopady klimatické změny pociťuje 73 % tuzemských měst a jejich povědomí o problému roste. Jsou ochotná investovat do efektivního hospodaření s vodou, brzdí je ale nedostatek financí, komplikované majetkoprávní vztahy a složitost dotačních programů. Většině z nich navíc chybí systematické plánování. Vyplývá to z průzkumu společnosti Wavin Czechia, která na jaře 2026 oslovila 300 českých samospráv.
Během letošní letní dovolené v Polsku jsem v kempu Sopot 34 narazil na věc, kterou jsem do té doby v životě neviděl. Uprostřed parného dne stála mezi chatkami neobvyklá válcová konstrukce hustě vypletená větvemi, po kterých neustále stékala voda. Když jsem k ní přistoupil, horký letní vzduch se jako kouzlem proměnil v chladivý a vlhký vánek. Kapičky vody dopadaly na celé mé tělo a osvěžovaly mne. Tento fascinující a přitom konstrukčně velice jednoduchý objev mě přiměl zjistit více o systému, který bez špetky moderní elektroniky a s pasivním procesem chlazení dokáže v horku ochladit své okolí až neuvěřitelně účinně. Jak toto zařízení vzniklo?
Způsob, jakým pojišťovny v Česku posuzují riziko velké vody, prochází zásadní proměnou. Zatímco dříve stačilo, že váš dům stál v obecně definovaném „rizikovém čtverci“ na mapě, dnes pojišťovny přecházejí na mnohem detailnější bodový systém. Nové technologické modely dokážou hodnotit doslova každou nemovitost zvlášť podle její přesné GPS polohy.
Počasí v posledních letech připomíná náladového puberťáka. Buď tři měsíce neprší a trávník má barvu i texturu sušeného tabáku, nebo přijde průtrž mračen a z vaší příjezdové cesty je sjízdný kanál pro kajaky. Co s tím? Můžete buď dál spílat meteorologům, nebo proměnit svůj pozemek v geniální houbu, která každou kapku chytí, nepustí a přetaví v bujnou zelenou oázu. Vítejte ve světě dešťových zahrad – konceptu, u kterého se potkávají moderní ekologie a zdravý selský rozum s čistým zahradním hédonismem. Neexistuje větší blahobyt než dešťová zahrada.
Letní idylka na vlastní zahradě má jednoho velkého nepřítele – fyziku. Moderní trendy nás sice naučily obklopovat se elegantním betonem, velkoformátovou dlažbou a minimalistickými gabiony, ale v červenci se tato architektonická nádhera mění v obří akumulační kamna. Jakmile teploměr olízne třicítku, vaše terasa už neslouží k odpočinku, ale k polnímu testování odolnosti lidského organismu proti sálavému teplu. Než ale poběžíte do hobbymarketu pro stínicí sítě a další hučící elektrickou klimatizaci do bytu (na zahradě by se bez valného efektu pořádně prodražila), zauvažujte o řešení, které nestojí ani korunu za elektřinu, neroztrhá se, skvěle vypadá a funguje tisíce let. Pojďme se zaměřit na architekturu stínu – tu zelenou.
Jihočeské moře opět zažívá náročný vstup do letní sezóny. Strach rekreantů i místních obyvatel rozdmýchaly zprávy o záhadných, bleskových úmrtích několika psů a také hromadných zažívacích potížích studentů ubytovaných v jednom z tamních hotelů. Mezi lidmi se okamžitě začaly šířit spekulace: Je voda v Lipně otrávená? Může za to selhávající kanalizace, nebo toxické sinice? Odborné analýzy Hydrobiologického ústavu Akademie věd ČR a Krajské hygienické stanice ukazují, že realita je složitější – čelíme totiž dvěma zcela odlišným problémům, které spolu paradoxně nesouvisejí. V každém případě je v Lipně už delší dobu málo vody, což se na její kvalitě projevuje nejvíce.
Kořenové čistírny odpadních vod jsou chytré řešení pro všechny, kdo chtějí čistit vodu přirozeně, úsporně a s respektem k přírodě. Hodí se třeba tam, kde není možné napojení na kanalizaci, tedy k chatám, chalupám a rodinným domům. Kořenové čistírny vyčistí odpadní vodu úspěšně i menším obcím nebo firmám. Stále častěji si je ale pořizují také majitelé domů, kteří chtějí vodu na pozemku udržet a znovu ji využít. Kořenové čistírny, to je vlastně čištění vody pomocí přírody.
Řeky procházejí v naší zemi v posledních letech především významnými architektonickými proměnami. Vnímání řek jako pouhých vodních toků, z nichž některé mají přehrady a vodní elektrárny, dopravních tepen a protipovodňových kanálů, se mění. Řeky se stávají živými společenskými, kulturními a rekreačními zónami. V tomto smyslu se samozřejmě mění především břehy řek, případně se na jejich proměnu připravují architektonické projekty. Projděte si seznam vybraných realizací a plánů.
Sucho právě zvyšuje riziko požárů, třeba v Praze zakázal magistrát rozdělávání ohňů. Pořádně nezapršelo celé jaro, v nejbližších dnech jsou ale očekávané deště spolu s ochlazením. Už dávno je nutné v zahradách zalévat, a proto, kdo má trochu rozumu, připravil si sběrné nádoby na dešťovou vodu, různé sudy a barely vhodně postavené pod okapy odvádějícími vodu ze střech. Můžeme si ale s dešťovkou dělat, co se nám zachce? I s používáním dešťové vody souvisí platná legislativa. Kdy a kde ji můžete využívat bez omezení?
Vlastně je to spíše dům než chata, nikoli užitnou plochou, ale vybavením. Novostavbu chaty najdete v malebném údolí potoku Kocába, na místě původního rekreačního objektu ze dvacátých let 20. století. Budova má jednoduchou formu, tedy obdélníkový půdorys, dvě patra (přízemí a podkroví) a sedlovou střechu. Vstupní podlaží je přístupné venkovním schodištěm, hlavní obytný prostor je orientován směrem do zahrady a k potoku. V podkroví jsou dva pokoje přístupné schodištěm. Vlastně jde o přestavbu chaty do jednoduché, tradiční formy domu se sedlovou střechou, který byl obložen odolným opalovaným dřevem. Okna jsou dřevěná a střecha z plechové falcované krytiny.
Slovo zlatokop má dnes v češtině více významů. Praví zlatokopové ale stále existují, byť už to dávno není povolání, nýbrž koníček. Kdo mu však propadl, tvrdí, že jde o krásný způsob prožití dne. A když se na dně pánve objeví nějaké to zlaté zrnko, vločka, takzvaná zlatinka, je důvod oslavovat, i když zlatokop nezbohatne. Dotknul se skutečného zlata, které sám našel.
Přírodní bazény vnímáme jako moderní způsob, jak si užít koupání bez chemie a zároveň zůstat v souladu s přírodou. Na první pohled připomínají klasický bazén – často mají jednoduchý, obdélníkový tvar – zásadní rozdíl je však ve vodě. Ta je živá, bez chlóru a dalších chemických přípravků.
Původně vlastně chtěli majitelé koupacího jezírka na zahradě v Kašperkách jenom obyčejnou tůňku, kde by pozorovali živočichy. Zahrada však svými dispozicemi umožnila vytvoření vodního díla, které uhranulo svým citlivým kompozičním začleněním do zahrady i Asociaci biobazénů a jezírek (ABAJ) při profesním sdružení Svaz zakládání a údržby zeleně. A následovalo ocenění JEZÍRKO ROKU 2024.
Narazíme na podobnou argumentaci často. Pokud budeme pravidelně využívat pročištěnou odpadní vodu a vodu dešťovou, ušetříme spoustu peněz. Hodí se ke splachování záchodu, zalévání (pouze dešťovka), různému mytí a čištění v domácnostech, praní prádla, ale i k mytí automobilu, traktůrku, sekačky, motorky. Pozor však, jenom tak si doma na svém pozemku umýt auto (či jinou techniku), aniž byste navštívili k tomu určenou myčku, je docela risk, který se může hodně prodražit. A od vidiny vysokých úspor za nepoužívání oficiálních myček nechce k vysoké pokutě dokráčet nikdo.
Pokud žena sbírala byliny, měla kočku a žila sama, pravděpodobně ji čekalo mučení, tedy vyšetřování z čarodějnictví. Která z vás žije sama s kočkou a na okenním parapetu má bylinky? Tak pozor, v jiné době by to byla osudová chyba. Ovšem i současná legislativa doslova perlí, především pak obecní a městské vyhlášky. Docela neznámé jsou však lidem i některé zákazy postavené legislativně o dost výše. Takové, které vlastně platí skoro všude. Jaké a k čemu vedou?
V novém Občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) se objevily v souvislosti s okapy a sváděním dešťové vody nové pojmy. Služebnost okapu, právo na svod dešťové vody a panující pozemek. Vedle toho je ale nutné se také řídit § 1013 a 1019, které se týkají omezení vlastnického práva, stejně jako Vodním zákonem (zákon č. 254/2001 Sb.), případně i Stavebním zákonem (zákon č. 283/2021 Sb.). Jak to tedy s okapy, sváděním dešťové vody, stékáním vody na sousední pozemky a naopak právem na vodu vlastně je?
