Podzim je tady. Takže už je čas konečně namotat hadice a odstavit je do kůlny k zazimování, stejně jako konve? Určitě ne. I když se to může zdát kontraintuitivní, i na podzim je na zahradě co zalévat. Vlastně si toho teď o vodu říká docela dost. Byť je tedy „útlum zálivky“ opravdu na programu, se zaléváním ještě zdaleka nekončíme.
Letní sucho vystřídá to zimní
Končí vegetační období, z rostlin opadává listí. Postupně se zbavují svých nadbytečných částí, stahují energii ke kořenům a jejich metabolismus se zpomaluje. To všechno sedí. Takže proč se zaléváním ještě nekončíme? Protože rostliny, které se pořád těžce vzpamatovávají z letních veder a táhlého sucha, teď čekají na další suché období. Nebo bychom měli říkat spíše bezvodé?
Zima, taková ta správně prosněžená, je totiž pro běžné rostliny z hlediska dostupnosti vody asi tak stejně příjemná jako letní sucho. Mění se profil srážek, vodu dostupnou v dešti nahradí voda vázaná ve sněhové nadílce. Ta je pro rostliny nedostupná, dokud neroztaje. A na kámen promrzlá půda vláhu snadno nepropouští. Takže i když se my lidé nahoře „brodíme“ po pás ve sněhu, tam dole u kořenů rostlin panuje naprosté sucho.
)
Zalévat se nepřestává, ale mění se režim zálivky
Rostliny mají přes zimu tu výhodu, že na rozdíl od léta už nemusí náročně vyživovat listoví, květy a plody. Ale jinak to snazší nemají. Mráz může spálit živé části rostliny stejně ničivě jako sluneční úpal v srpnu. Takže podzimní období je o tom, aby se to pomalu ke spánku ukládající rostlinstvo v rozumné míře předzásobilo vláhou, vodou. Na podzim se tedy nepřestává zalévat. Ale mění se režim zálivky.
Jejím cílem je samozřejmě utlumit zalévání, ale postupně. Nejprve je třeba nechat půdu pořádně napít a udržovat ji vlhkou.
Méně často, ale v objemu více
Zhruba od půlky září přibližně do půlky října se zalévá – pokud neprší – méně často, ale v podstatě vydatněji. Za suchého a nedeštivého podzimu se zalévá vydatně a přímo ke kořenům. Další změna? Na rozdíl od léta si podzimní zalévání nenechávejte až na večer. Zalévejte výhradně dopoledne, aby se voda stihla dobře vsáknout a prohřát.
Jak dlouho s tím zaléváním pokračovat? To je trošku složitější. V druhé půlce října už nemá moc cenu řídit se kalendářem. Vést by vás měl váš cit pro věc, teploměr a aktuální předpovědi počasí. Teoreticky až do konce října, ale klidně i první týdny v listopadu můžete ještě zalévat. Ten správný čas utáhnout kohout a skutečně smotat hadice nastává až tehdy, kdy opadá listí z většiny stromů, ale půda ještě není zamrzlá.
)
Tehdy naposledy, na dobrou noc, dopřejete všem nově zasazeným ovocným stromům jednu „hloubkovou“ zálivku. Důkladné podzimní zalití, při kterém jednorázově napustíte desítky litrů vody na strom, klidně i stovky. Tak, aby vlhkost pronikla až hluboko ke kořenům. To je ta vláha, se kterou budou muset vystačit až do jara, a proto nešetřete. Pak už máte hotovo. Tedy, skoro hotovo.
I zimě mají jehličnany žízeň
Opadavé stromy si v zimě pohodlně spí a další vodu nepotřebují. Ale velkým chytákem zůstávají stálezelené rostliny a jehličnany: například túje, bobkovišně, rododendrony, smrky. Ty nespí, a jejich listy i nadále odpařují vodu, odčerpanou kdesi dole kořeny. Tyhle nespící rostliny jsou v ohrožení. V zimě často neuschnou kvůli tomu, že by je spálil mráz. Ale uhynou následkem fyziologického sucha, nedostupnosti vody. Žízní.
Zlaté pravidlo pro zimní zálivku zní, že zalévat máte pouze v dnech, kdy nemrzne a půda je rozmrzlá. Rostlinám stačí menší dávka jednou za pár týdnů, ideálně kolem poledne, kdy je nejtepleji.
To už bychom ale ze září vstoupili rovnýma nohama do zimy. Raději proto ještě o pár kroků nazpět, ke shrnutí zapeklitostí podzimní zálivky.
)
Neřiďte se kalendářem
Když to vezmeme co nejjednodušeji: na podzim není dobré přestat zalévat jen proto, že skončilo léto. Rostliny stále potřebují vodu, dokud půda nezamrzne. Jen se jejich potřeba s chladnějším počasím postupně snižuje. Stromy, keře a trvalky potřebují jít do zimy dobře zavlažené.
Zvlášť důležité je to u nově vysazených rostlin, které ještě nemají hluboký kořenový systém. Dobře zavlažené rostliny jsou také odolnější vůči mrazu a zimnímu vysychání. Určitě víc než rostliny, které skočí do zimy ještě ve stresu ze sucha.
)
Definitivně se venkovní zálivkou končí až při promrznutí půdy. Půda – a počasí – pak rozhodují o termínech a ukončení celého zalévání. To, jaké bude počasí, totiž z kalendáře předem nevyčtete.
Zdroj: FamilyHandyman.com, water.unl.edu, extension.colostate.edu, blog.davey.com
