Které rostliny se mezi sebou nesnáší? A které naopak zasadit vedle sebe?
Co zasadit vedle rajčat, paprik, okurek, cibule či brambor? Přehledná tabulka snášenlivosti zeleniny a rostlin, které se spolu nesnáší.
Jak na pěstování zeleniny? Články, rady a tipy od zkušených zahrádkářů na jednom místě. Nechte si poradit!
Co zasadit vedle rajčat, paprik, okurek, cibule či brambor? Přehledná tabulka snášenlivosti zeleniny a rostlin, které se spolu nesnáší.
Okurky zvané nakládačky jsou prioritně určené k „nakládání,“ tedy zavařování, resp. naložení do roztoku, ve kterém je konzervujeme, čímž prodloužíme jejich životnost až na naprosté maximum.
Brambory se vlastně dají pěstovat v jakémkoli organickém materiálu, nejen v půdě dobře prohnojené organickým hnojem. Pokud máte kdekoli na svém pozemku nevyužité a dokonce neúrodné místo, pro alternativní způsob pěstování brambor je jako stvořené.
Jedni tvrdí, že je chuť černých rajčat dokonce lepší, než u běžných odrůd, jiní černá rajčata zavrhují. A to i zahradníci. Pravdou je, že nejde o chuťový zázrak, podstatou černých rajčat je zdraví. V každém případě ale existují a můžeme si je doma pěstovat jako jakákoli jiná. Ostatně žlutá či oranžová rajčata, která jsou taktéž neobvyklá, již do našich zahrad pronikla mnohem masivněji.
Možné je, že právě letos, kdy vás ukonejšil extrémně teplý podzim, jste po náhlém ochlazení přišli na zahradu a ta zelenina, kterou jste ještě nechávali dozrávat, prostě pomrzla. Nemusí to však ještě představovat problém, ale ne u každé zeleniny a ne vždy. A některou je opravdu lepší nejíst a vyhodit na kompost. Jinou však můžeme pěstovat celou zimu. Jakou?
Samozřejmě si můžeme koupit sazenice paprik, ovšem můžeme také začít už od semínek, a to dokonce i z těch paprik, které nám loni nejvíce chutnaly, pokud jsme si semínka uschovali.
Všeobecně je známo, že právě oblíbený a pro zdraví „tuzemáka“ nezbytný česnek se má vysazovat (resp. vysévat) již na podzim. Ovšem stále oblíbenějším je jeho vysévání jarní, které je umožněno mírnými zimami posledních let. A důvodů je rovnou několik.
Jmen posbírala tato zelenina mnoho, to oficiální je sladkojam jedlý, známějšími jsou však čajot a mexická okurka. Chuťově připomíná někomu cuketu, jiným kedlubnu, případně sladší okurku, patizon a chřest. Konzumovat lze různými způsoby, ale co se týká pěstování, bude nezbytný skleník. Nižší teploty jak 20 stupňů Celsia totiž tato tropická zelenina nesnese. Za pokus však její pěstování určitě stojí.
Pór pochází z Přední Asie a Středomoří a je u nás jakožto zelenina pěstován a používán již od středověku. Do Evropy se dostal s římskými legiemi. Ostatně, kdo by jej dnes neznal, hodí se do polévek, lze jej dusit, vařit, zapékat i sušit. A vynikající je i syrový v salátech a pomazánkách.
Může to znít až neuvěřitelně, ale druhů zeleniny, kterou můžeme obohatit svůj jídelníček přímo ze zahrádky po celou zimu, je mnoho desítek. Dokonce jsem našel informaci, že rakouský zahradník Wolfgang Palme si pro tento účel ověřil až 70 druhů zeleniny!
Jako oblíbená teplomilná tykvovitá zelenina jsou okurky klasikou, která nechybí v žádné domácnosti, restauraci, prostě v gastronomii. Jsou všudypřítomné, na rozdíl od našich předků však vyžadujeme, aby okurky nebyly hořké. Navíc je to i bezpečnější, protože hořkost okurek značí vyšší obsah v určitém směru nebezpečných cucurbitacinů.
Vysít a vysázet zeleninu odděleně, každou na jiný záhon či jinou část záhonu a nebo ji střídat prostorově? A se kterou zeleninou si to vůbec můžeme dovolit? Proč se dnes tolik hovoří o smíšené kultuře, čili polykultuře? A jaké jsou její historické kořeny?
Pokud například papriky vysejeme hodně brzy, klidně již v druhé polovině ledna, dočkáme se bohatší úrody a začnou nám plodit dříve.
Připravujete si již sadbu a nebo se na to chystáte a nechcete, aby se vaše sazenice zbytečně vytahovaly za sluncem, byly slabé a dlouhé? Jak dosáhnout toho, aby vaše sazenice netrpěly a vyrostly z nich krásné, silné rostliny rajčat, papriky a dalších rostlin?
Pěstování hrášku se skutečně nedá považovat za nějakou královsky náročnou disciplínu, dokazující um zahradníka. Ostatně, je to plodina, na které se kouzlu setí (a následné chutné sklizně) učí už malé děti. To ale neznamená, že by se nedalo pojmout setí hrášku trochu víc profesionálně. Jaké jsou ty nejznámější finty?
Ten nápad nemá chybu a věřit mu chceme. Stejně neochvějně, jako jsme v dětství věřili povídačkám o keřích, na nichž rostou špagety anebo krůtí párky. S důkazy úspěchu je to ovšem složitější. Pěstování brambor do výšky, vertikálně, na rozdíl od pohádek přesto možné je. Jen se to každému nepodaří.
Jestli má smysl zrovna pěstovat rajčata v zavěšených nádobách kořeny vzhůru, to skutečně nevím. Jistá logika mě napadá, není třeba vyvazovat výhony a rostliny by se neměly polámat. Ovšem zkoušet to nemíním (a žena si právě ťuká na čelo, že chci o takové hlouposti vůbec psát). Jsme však lidé různí a zvídaví a kdo má malý prostor pro své pěstování, možná právě pro něj půjde o objev nevídaný. A je netradičních možností pěstování mnohem více.
Mrkev v záhonu klidně kropte, jak je libo, ale teplomilnou plodovou zeleninu je třeba zalévat jinak. Opakování stále stejných chyb vede ke snížení úrody. A některé by rostliny dokonce nemusely ani přežít, obzvláště ty mladé, které se teprve nedávno probudily k životu.
Plíseň okurková se nespecializuje pouze na okurky, jak jméno plísně napovídá, ale také na cukety. Smutné je, že tato plíseň výrazně sníží odrůdu a dokonce dovede i zlikvidovat celé rostliny. Zprvu se začnou na listech tvořit bílé až šedavé skvrny a nakonec povlaky na celých plochách listů. A jak začne plíseň napadat i plody, máme po úrodě.
S plevelem jsme bojovali celou sezónu. A teď, když už na záhoncích dohromady nic nepěstujeme, by se mohlo zdát, že konečně můžeme povolit. To je ale chyba. Začátek podzimu je tím nejlepším obdobím, kdy se do plevelů pořádně pustit. Co uděláte teď, totiž může rozhodnout o tom, jak budou vaše záhony vypadat příští jaro.
Dobrý den, jak se pozná, že je dýně hokaido již zralá a vhodná ke sběru. Přijde mi, že na záhodně vypadá stále stejně několik týdnů. Děkuji za odpověď.
Zralost u dýný poznáte podle stopky. Pokud je stále zelená, dýně ještě přijímá vodu a živiny. Usychající stopka je znakem toho, že je…