Jak na pěstování zeleniny? Články, rady a tipy od zkušených zahrádkářů na jednom místě. Nechte si poradit!
Hnojiva nemusíte složitě vybírat v obchodě a utrácet za ně peníze. Většinu z nich už máte k dispozici přímo na své zahradě. Stačí je jen začít vnímat trochu jinak. Kompost, listí, posekaná tráva nebo třeba hnůj totiž nejsou odpad, ale plnohodnotné zdroje živin.
Vyvýšené záhony jsou všudypřítomné. Ne že by nedávaly smysl. Je spousta míst, kam záhon jinak než v nějaké objemné nádobě nedostaneme. Často je pak setřena hranice mezi vyvýšeným záhonem a mobilní nádobou (květináčem). Všude ale být nemusí, natož na místech, kde by mohl být obyčejný záhon. A obzvláště v případech, kdy nám nevadí ohýbání a klekání při péči o záhon a rostliny na něm pěstované, vyvýšený záhon vlastně nepotřebujeme. Trend je trend, ale už vám neřekne, že je někdy úplně zbytečný. A kromě spousty práce nebývají vyvýšené záhony ani levné.
Když se z parazita stane zbraň namířená správným směrem, může být velmi prospěšný. Parazitické hlístice bude mnoho lidí znát jako účinný prostředek proti plzákům španělským, úporným invazním škůdcům, které má v zahradách rád jenom ten, co je požírá. Méně z nás však už ví, že různé druhy hlístic se dají úspěšně využít v boji s mnoha dalšími zahradními škůdci.
Brambory máme za samozřejmost… jenže jejich příběh je plný zvratů. V kvízu narazíte na jejich původ, první pěstitele, evropské předsudky, irský hladomor, jedovaté části i na luxusní odrůdu z Francie, která stojí jak malý šperk. Tak co, zvládnete ho na plný počet?
Při automatizované výsadbě na polích jsou naklíčené brambory k ničemu, klíčky by sázecí stroj zničil. Doma ale obvykle nepěstujeme brambory v obřích objemech a můžeme si proto dovolit každou opatrně vložit do výsadbové rýhy klíčky vzhůru a nakonec všechno opatrně zahrnout zeminou. Na rychlosti růstu i pozdější úrodě by to mělo být znát. Je to vlastně luxus, který máme oproti velkovýrobě. A protože se brambory většinou vysazují po celý duben, na předklíčení sadby je ještě čas. Jak to udělat?
Zahrada bývá útočištěm před světem korporátů, porad a manažerských pouček. Přesto existuje jeden jejich termín, který by se mezi záhonky hodil znát: scope creep, tedy plíživé rozšiřování práce. Začnete malým úkolem – postavit zídku, vytrhat plevel – a najednou zjistíte, že jste si přidělali půl dne práce navíc.
Příprava skleníku po zimě je nesmírně důležitá. Především musíme včas předejít plísním, které by se mohly už brzy negativně projevit na padání klíčních rostlin, ale i napadení již statnějších a vitálnějších sazenic. Řešíme ale také pravý opak, pokud jsme do skleníku v zimě nenaváželi sníh a ten je nyní vyprahlý jako poušť. Vody bude potřebovat spoustu. Navíc je potřebná i péče o půdu a zlepšení jejích vlastností.
Hybridy (F1) jsou výborné pro začátečníky, garantují stabilní a vysoký výnos, ale každý rok je třeba kupovat nová semínka. Další generace nebývají geneticky stabilní. Oproti tomu nehybridní osiva vyhledávají zkušenější zahrádkáři, milovníci tradičních chutí a semenaření. A GMO osiva? Ta jsou u nás přísně regulována a v obchodech se s nimi nesetkáte.
Zimní návrat mrazů zaskočil nejen silničáře, ale i nadšené zahrádkáře. Sazenice vyseté v dobré víře, že jaro už klepe na dveře, se na okenních parapetech vytahují za nedostatkem světla a rychle slábnou. Proč k tomu dochází a jak mladé rostlinky zachránit dřív, než bude pozdě?
Pojem FIALOVÁ CHUŤ se brzy možná ocitne jako reklamní slogan na našich zelinářských pultech. Kvůli fialovým rajčatům. Novému kultivaru obchodně nazvanému Purple Bliss.
Týká se to českých zahrádkářů úplně stejně jako farmáře někde na Severozápadě USA, v Německu, Irsku nebo Číně. Drobní majitelé několika záhonů to však nepoznají, jednoduše si koupí „pár semínek“ jako dřív, akorát za víc peněz. Po titěrných dávkách se drahota snadno rozpustí. Zato farmáři si již osivo nekupují, ale pronajímají. Dokonce si ani nemohou příliš vybírat. O tom, co a kdy se bude pěstovat, rozhoduje hrstka lidí mimo farmy. Potažmo zástupci 4 gigantů vlastnících 60 procent globálního trhu s osivy a 75 procent trhu s pesticidy. A jelikož jde výhradně o chemické firmy, neexistuje překážka spojení prodeje chemie spolu s „licencí“ na osivo. Jeden ze 4 monopolních korporátů patří dokonce Číňanům, což by mělo na západě vzbudit ještě větší obavy o potravinovou bezpečnost. Zamýšlí se Autumn Spredemann a Anastasia Gubin v časopisu EPOCH TIMES.
Velmi zajímavý článek na téma současné klimatické krize a regeneračních metod zemědělského hospodaření vyšel v časopisu Epoch Times. Americká farmářka Mollie Engelhart se pozastavuje nad tím, proč toto podle ní „nejúčinnější řešení“ klimatické krize ignorujeme. Tvrdí, že regenerační zemědělství pomáhá obnovit biologickou rozmanitost a kvalitu půdy včetně obsahu vody a ukládání oxidu uhličitého do půdy. Ale nikdo o něm nechce slyšet, firmy a vlády raději přehazují peníze lopatami z místa na místo.
Možná jste už někdy slyšeli větu: „Do toho žabince nevlezu!“ Pokud je nějaká vodní plocha zarostlá okřehkem, opravdu příliš neláká ke koupání, racionální důvod však neexistuje. Do vody bychom neměli lézt kvůli přemnožení řas a sinic, ale okřehek? To jsou droboučké rostlinky, které lze dokonce jíst. A které rostou v čisté vodě stejně jako ve špinavější. Jak náramná potravina budoucnosti by to přitom mohla být! Ale bude chutnat?
Podle posledních průzkumů zahrádkářů v Čechách neubývá, navíc si zahradničením zlepšují fyzickou kondici, snižují obezitu, zlepšují svůj jídelníček (konzumují více zeleniny a ovoce) a jsou méně ohroženi potravinovou chudobou. Zahrádkáři celému ČESKU, dalo by se říci, nejenom KERSKU. Navíc se zahrádkaření ukazuje jako účinný prostředek v boji proti současné epidemii obezity. A možná za to může tak trochu i covid-19.
Vápnění půdy na zahradě je velice důležité, samozřejmě hlavně kvůli rostlinám, které zde pěstujeme. Vápno zmírňuje kyselou reakci půdy, zlepšuje zdravotní stav rostlin likvidací choroboplodných zárodků, je nepostradatelnou složkou výživy rostlin (zlepšuje příjem živin a je důležité pro stavbu buněk), ovlivňuje strukturu půdy a dezinfikuje ji, brání tvorbě půdního škraloupu a podporuje tvorbu humusu. Sice je pravdou, že v půdách se vápník přirozeně vyskytuje, ale v různé koncentraci a obsah vápníku klesá pěstováním rostlin nebo vyplavováním vodou. Nejnáročnější je přitom na obsah vápníku zelenina, která však má i vysoké nároky na zálivku, čímž obsah vápníku v půdě klesá ještě více. Jak zjistit, jestli půda vápnění potřebuje a v jaké podobě vápno dodat?
S lehkostí padajícího listu mezi nás přišel říjen. A s ním i velký seznam úkolů, prací a povinností, které vás na podzimní zahradě, ve skleníku a doma mezi pokojovkami čekají. Naostřete si tužku, ať si můžete odškrtávat, co jste už stihli a co vás teprve čeká.
Právě u nás i jinde ve světě dozrávají a sklízí se obří dýně, které mnohdy trhají rekordy. Kdybychom volili místo politiků dýně (a možná by to dávalo smysl), zřejmě by vítězily ty největší či jinak nejkurióznější. Ale pozor, dýně, to vlastně nejsou jenom dýně. Klíčem je totiž slovo tykev. A vůbec nejde jen o ty největší. Tykve. Možná by byla lepším politikem dýně špagetová, nebo máslová, cuketa, případně patizon. Nebo dýně okrasná? Ostatně by se snáze převážely na různá zasedání než třeba světový rekord Travise Giengera z roku 2023. Jeho dýni vážící 1246,9 kg a s obvodem 642,6 cm by totiž museli nakládat hydraulickou rukou na korbu náklaďáku a do poslanecké sněmovny přemisťovat jeřábem pomocí speciálně vybouraného okna. Nepraktický legislativní přítěžek. Zatímco běžné intelektuální (neduté) hokkaido se lehce vejde do síťovky (Pozn. red.: S Japonskem nemají dýňová hokkaida nic společného, ani s přímou demokracií.).
Návod na podzimní výsadbu cibulek je prostý. Ne všude vám ale prozradí i to, jak cibulky udržet v zemi až do zimy, tedy vlastně do jara. Vyhrabat je ven na světlo totiž zkouší kdekdo na vaší zahradě. Mnohé jsou chutné. Velice.
Prvním krokem k maximální skladovatelnosti dýní je jejich správné dozrání. Ano, může se vám zdát, že počasí už není na zeleninu vhodné, že listy dýní jsou samá plíseň, že je chladno, ale to tykvím nevadí. Především nesmí mrznout a hlavně potřebují pořádně dozrát, aby se zvýšila jejich trvanlivost i zlepšila chuť. Pak musíme dýně skladovat na suchém a teplejším místě. A nakonec postupně odebíráme ke spotřebě plody podle trvanlivosti odrůdy.
Podzim je v zahradách každoročně obdobím, ve kterém se plísně šíří snadno a rychle. Ano, mají rády teplo, ale není to podmínka, nejdůležitější je pro rozvoj plísní vlhkost, navíc se právě na podzim rozkládá nejvíce rostlinných zbytků. A to jsou opět plísně. Připojíme-li málo sluníčka, nedostatečné provětrání a vysokou hustotu výsadby, je seznam faktorů kompletní.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
