Vyvýšené záhonky se staly jedním z největších trendů posledních let a na českých zahradách jich rychle přibývá. Přestože na první pohled vypadají jednoduše, jejich správné založení má svá pravidla. Klíčovou otázkou přitom není jen to, jak vysoký záhon zvolit, ale hlavně čím ho správně vyplnit, aby fungoval jak pro zahrádkáře, tak pro samotné rostliny.
Jak mají vyvýšené záhony fungovat?
Začalo to nejspíš už předloni, letos se to ale projevilo naplno. Vyvýšené záhonky jsou prostě hitem sezóny. Ať už jde o pěstovanou „krásu“ anebo užitek z úrody, na českých zahrádkách těch dřevěných boxů houfně přibylo. A spolu s tím se vyrojily i docela praktické otázky, jak a čím vlastně takový hezký vyvýšený záhonek správně vyplnit.
„Čím vyplnit? Co že je to za hloupou otázku - Hlínou přece!“ může znít popuzená odpověď. Ovšem to je odpověď, která odráží nepochopení toho, jak vlastně ty vyvýšené záhonky mají fungovat. A též „pro koho“ mají fungovat.
)
Zahradníci si totiž vybírají vyvýšené záhonky z několika rozmanitých důvodů (například kvůli čistotě nebo estetickému vzhledu, či z prosté nemožnosti mít na dvoře normální záhonek), ale tím asi vůbec nejsilnějším motivem je, že se k záhonku nechtějí hluboce předklánět a ohýbat.
Vyvýšené záhonky z principu svého vzniku sloužily k tomu, aby se i postarší zahradníci mohli dostat k pěstování a zahradnické práci, a přitom si nemuseli „huntovat“ neohebná záda a kolena. A z této logiky plyne i to, že „ten dobrý“ vyvýšený záhonek by měl být vlastně co nejvyšší. Nejhlubší, chcete-li.
Každý chce jinou hloubku
Nesmí se přitom zapomenout ještě na jednu zásadní rovinu problému. Jedna věc je, jak vyvýšené záhonky fungují pro lidi – někomu stačí nízká třiceticentimetrová ohrádka, jiný potřebuje záhonek ve výšce devadesáti centimetrů, aby mohl pracovat vstoje – ale záhonky musí taky nějak „fungovat“ pro pěstované rostliny.
Je tedy chybou pořídit si vyvýšený záhonek, který nebude fungovat pro vás. Pokud se nechcete ohýbat nad záhonky, příliš mělký vyvýšený záhon vám k užitku nebude. A zrovna tak, pokud chcete pěstovat kořenovou zeleninu. Ta totiž potřebuje určitou hloubku substrátu. Vyvýšený záhonek musí odpovídat tomu, co chcete pěstovat.
)
Optimální výška (hloubka) vyvýšeného záhonku se odvíjí od vašich potřeb i potřeb pěstovaných plodin.
S hloubkou okolo třiceti centimetrů si můžete dovolit pěstovat většinu běžné zeleniny. Je to dobré pro saláty, bylinky i mělce zakořeněné jahody. Ale na nic jiného se to nehodí. Pokud chcete pěstovat kořenovou zeleninu, anebo třeba rajčata a papriky, už je zapotřebí hloubka substrátu okolo 40–60 centimetrů.
Šedesáticentimetrová ohrádka už přitom není úplně standardní profil komerční produkce vyvýšených záhonků, a pro ty hlubší verze to platí též. Za takový vyvýšený záhon o výšce kuchyňského stolu byste už museli platit tolik, že se rozhodně začne vyplácet svépomocné řešení. Postavit si ho sami. A to už nás dostává k samotné výplni.
Hlína nebo napytlovaný substrát? Ani jedno
Když si představíte, že takový průměrný komerční dřevěný box má rozměry 120 krát 240 centimetrů, a k tomu 40 centimetrů výšky (což vlastně seniorům s bolavými zády moc nepomůže), bylo by do něj třeba vměstnat nějakých osmnáct koleček nakopané hlíny anebo pětadvacet pytlů zakoupeného zahradnického substrátu. Což by činilo celý projekt až zbytečně nákladným a vlastně neefektivním.
Protože pro pěstované plodiny v uzavřeném a ohraničeném boxu je nesmírně důležitá drenáž. Odvodnění. A současně nejvyšší důležitost z hlediska jejich růstu má jen ta povrchová „aktivní pěstební vrstva“.
)
Obyčejná nakopaná zahradní hlína by neodpovídala tomu požadavku na drenáž. A napytlovaný zahradnický substrát, vyplněný do celého objemu vyvýšeného záhonku, zase představuje zbytečné mrhání.
Čím tedy vyplnit objem vyvýšeného záhonku? Vezmeme to od základů, od té nejspodnější vrstvy.
Vrstvy a hlubiny vyvýšeného záhonku
Na samé dno se nejčastěji dává materiál, který nesouvisí ani tak s pěstováním, jako spíš s drenáží a úsporou substrátu. Zakládat sem tedy můžete karton nebo noviny (ty se postarají o to, aby odspoda neprorůstal do záhonku plevel), hrubší kusy větví a klacků nebo slámu. Společné těmto materiálům je, že zlepšují odvodnění, snižují množství potřebné zeminy a postupně se rozkládají, sesedají.
Na ně pak do střední vrstvy klademe organický materiál: kompost, listí, trávu. I tahle vrstva se bude postupně rozkládat a sesedat. Důležité je, že bude postupně pomáhat vytvořit v objemu vyvýšeného záhonku živiny potřebné pro růst a bude zlepšovat strukturu půdy. Bude se starat o to, aby v záhonku bylo vlhko, ale nikoliv mokro. Protože přebytečnou vodu bude odvádět do té nejspodnější úrovně.
)
Doporučený substrát?
A nakonec, tedy na samý vrchol? To je ta klíčová část, do které se sází rostliny a kde na kvalitě půdy opravdu záleží. Doporučený substrát je namíchanou směsí: dva díly kompostu, dva díly kvalitní ornice a jeden díl materiálu pro provzdušnění. Provzdušnění je pro kořeny rostlin zásadní. Garantuje, že se voda nebude zdržovat v povrchové vrstvě – proteče do střední vrstvy – ale neztratí se.
Pokud byste vyvýšený záhonek vyplnili jen hlínou ze zahrady, vznikne vám po prvním zalití blátivá káď (a po prvním suchu hliněná nepálená cihla obřích rozměrů). A pokud byste vyvýšený záhonek vyplnili (velmi draze) napytlovaným zahradnickým substrátem z obchodu, voda ze zálivky jím proteče a u základů záhonku vytvoří protékající močál. Proto je třeba vrstvit a pracovat s různými materiály.
Jak ale vrstvit, když ty záhonky mohou být různě vysoké? Abychom si to nekomplikovali, berte to jednoduše po třetinách. Třetina podkladového materiálu, třetina organické vrstvy a třetina aktivní pěstební vrstvy. U třiceticentimetrového mělkého záhonku to moc smysl nedává, ale čím hlubší (vyšší) vyvýšený záhon máte, tím spíš se vám vrstvení vyplatí.
)
Zakládání vyvýšeného záhonku
Ještě předtím, než někde slavně rozložíte a poskládáte vyvýšený záhonek, vezměte prosím v potaz to, co vámi vybrané místo skutečně nabízí. To místo by mělo být rovné a poměrně slunné. Přesněji řečeno, pro normální pěstování budete potřebovat šest až osm hodin slunce denně. A není snad větší trapas, než postavit a vyplnit vyvýšený záhonek tunou zeminy tam, kde – jak později zjistíte – panuje stín.
S výběrem místa pro vyvýšený záhon souvisí i podklad a sklon terénu. Nevyplatí se budovat takovou pěstební ohrádku někde v dolíku, kde se po každém dešti zdržuje voda. A před samotným poskládáním je třeba půdu v místě zbavit plevele. Zabráníte tím (nebo spíš zpomalíte) postupné prorůstání plevele odspoda.
)
Když už je „dílo“ hotové, nezapomeňte půdu ve vyvýšeném záhonku dobře pozalévat. To aby si sesedla. Teprve až dostatečně sedne a klesne, zhutní se, můžete zahájit výsadbu. Bude to určitě lepší, než kdyby se pod kořeny rostlin půda do hloubky propadala dál. Není přitom od věci tu „aktivní pěstební zónu“ na povrchu přesypat slámou nebo štěpkou. Budou bránit tomu, aby se na fajnovém novém záhonku usadily plevele. A taky to trochu pomůže zadržet vlhkost.
Vyvýšené záhonky jsou radost a skvělý nápad. Určitě ale nemusíte mrhat svými zdroji na to, abyste je celé kompletně vyplnili napytlovaným zahradnickým substrátem. A určitě do nich nepatří dvacatera kolečka obyčejné hlíny. Musí fungovat pro vás, ale i pro pěstované rostliny.
Zdroj: FamilyHandyman.com, Gardenary.com, RHS.org.uk
)
