Vyvýšené záhony jsou všudypřítomné. Ne že by nedávaly smysl. Je spousta míst, kam záhon jinak než v nějaké objemné nádobě nedostaneme. Často je pak setřena hranice mezi vyvýšeným záhonem a mobilní nádobou (květináčem). Všude ale být nemusí, natož na místech, kde by mohl být obyčejný záhon. A obzvláště v případech, kdy nám nevadí ohýbání a klekání při péči o záhon a rostliny na něm pěstované, vyvýšený záhon vlastně nepotřebujeme. Trend je trend, ale už vám neřekne, že je někdy úplně zbytečný. A kromě spousty práce nebývají vyvýšené záhony ani levné.
Kvůli bolavým zádům si „sedřít“ záda?
Je to pravda, pro spoustu lidí může vyvýšený záhon představovat více práce než užitku. Na jednu stranu se všude argumentuje tím, jak se obzvláště starší lidé nemusí k vyvýšenému záhonu shýbat, ale jak by si měli tuto docela složitou a fyzicky náročnou záležitost se svými bolavými zády založit, o tom se už nepíše ani nemluví. Musí to udělat někdo za ně, samozřejmě. Stinných stránek vyvýšených záhonů je ale více.
)
Skvělý vynález, nebo jenom módní trend?
Vynikající vynález, nebo trend? Vlastně obojí. Záleží na tom, co od vyvýšených záhonů očekáváte. Jde vám jenom o to, že se vám líbí? Že ta „dřevěná ohrádka na hlínu“ pěkně vypadá? Pak vás překvapí jak náklady na její vytvoření, tak nároky na péči. Třeba už jen zálivka je v případě žíznivé zeleniny nezbytná za veder denně, půda rychleji prosychá než na běžném záhoně.
)
Máte-li však opravdu závažný důvod, například málo prostoru, špatnou půdu v zahradě, opravdu bolavá záda či jiné zdravotní omezení a někdo vám takový záhon rád vyrobí a založí, není proč váhat. Rozhodnutí to rozhodně není špatné, ale funguje dobře pouze v případě, že znáte pravé důvody, proč vyvýšené záhony potřebujete. A že je skutečně využijete.
)
Značnou roli navíc hraje u vyvýšených záhonů marketing, který udělá všechno pro to, abyste si koupili hotové stavebnice vyvýšených záhonů. Pár tisícovek za kus a pak budete řešit, čím to vlastně naplnit. Pochvalné a smyšlené legendy jsou pro tento případ nezbytné. Jen ať si na složitosti přijdou sami, náš výrobek je v pořádku…
Věčné problémy se dřevem
Vyvýšený záhon by měl být vlastně ideálně zděný z cihel či kamenů, případně betonový, nebo z plastových či dřevoplastových palubek. Využívá se i drahá cortenová ocel a další materiály. Proč? Protože dřevo hnije. A když ještě přichází do kontaktu se zeminou, hnojivy, zálivkovou vodou a výkyvy počasí, je zaděláno na docela rychlý malér. Když použijete drahé, silné fošny a ještě je dobře naimpregnujete, záhon vydrží déle, tedy jeho „dřevěné“ vymezení. Pokud sáhnete po dubu či nějaké odolné cizokrajné dřevině, vydrží o to déle. Ale ta cena! Běžná levná smrková prkna či dokonce levné krajiny shnijí za pár sezón a pak musíte vyvýšený záhon stavět znova. Dřevo je prostě problém, navíc je i problematické jeho ošetření chemií, kvůli pěstovaným jedlým rostlinám samozřejmě.
)
Vyplnit vyvýšený záhon hmotou není jen tak
Standardně může mít vyvýšený záhon rozměry například 120 (šířka) × 240 (délka) × 40 (výška) cm, což představuje okolo tisíce litrů substrátu. Při dvojnásobné délce (až 5 m) pak okolo dvou tisíc litrů. Samozřejmě se do vyvýšeného záhonu nedává jenom substrát či hlína, ale i tak jde o velké množství hmoty, kterou potřebujeme nějak získat.
)
)
)
)
Začneme dřevem na dně záhonu. Tato vrstva může být silná až několik desítek centimetrů. Pak se dává listí a listovka spolu s posekanou trávou i senem či slámou. Máte? Potom se mísí běžná zemina s kvalitním zahradním kompostem a něčím na odlehčení, aby se vyvýšený záhon nestal bahništěm ani tvrdou krustou za sucha. Obvykle se používá třetina kompostu, třetina kokosových vláken nebo rašeliny a třetina zahradní zeminy. Máte? Přidat můžete i písek. Pořizování takové hmoty za peníze může vyjít na mnoho tisíc. A to už vůbec nemluvíme o dřevěné konstrukci, která nevydrží věčně. Naplnění vyvýšeného záhonu je fyzicky i finančně mnohem náročnější, než se může zdát na první pohled. Potřebujeme velké množství kvalitního materiálu. Čím déle se na přípravu vyvýšených záhonů připravujete a hmotu shromažďujete na oddělených hromadách, o to lépe.
Opravdu máte k dispozici dostatek levné hmoty všeho druhu (či dokonce zadarmo), aby se vám vyvýšené záhony pořádně neprodražily?
)
)
Prokletá zálivka!
Vyvýšený záhon vysychá rychleji než běžný. Je odizolovaný od spodní vody a má větší povrch vystavený vzduchu. Za horkého léta musíme zalévat skoro každý den, substrát vyschne ve vyvýšeném záhoně rychle. A pokud nechcete „vyvýšeně“ plýtvat vodou, které máte i tak nedostatek, je na vyvýšených záhonech skoro nezbytnou potřebou kapková závlaha. Žádný luxus, ale omezení pracnosti a zároveň minimalizace spotřeby vody. Ještě chcete vyvýšený záhon?
)
Skvělé řešení do malých zahrad, na velké terasy, balkóny a lodžie
Na menších plochách, kde není možné vybudovat normální záhony, jsou vlastně vyvýšené záhony ideální. Dokonce zde vynikají, protože jinde vlastně ani žádná jiná zeleň pořádně není. To samé platí pro zahrady s chudou půdou, zavezené stavební sutí apod. Vyvýšeným záhonem vytvoříme pro rostliny ideální podmínky bez ohledu na podloží. Tím může být klidně i dlažba a hovořit můžeme o „velké mobilní nádobě“ v podobě „vyvýšeného záhonu“. Pro každého bez zahrady, ale s terasou nebo velkým balkonem či lodžií, je vyvýšený záhon vlastně jedinou rozumnou cestou k vlastní zelenině.
)
Přednosti vyvýšených záhonů
- Na prvním místě je jednoznačně zahřívání půdy. Na jaře se zemina ve vyvýšených záhonech ohřeje rychleji. Teplo přijímá od slunce nejen shora, ale i z boků. I když by někdo mohl spekulovat s tepelně izolačními vlastnostmi dřeva a nízkou schopností tepelné akumulace, záhon je prostě nad zemí a jeho obsah se rychleji přizpůsobí oteplení. Na vyvýšený záhon tedy lze vysévat a vysazovat až o několik týdnů dříve. A třeba u rajčat nebo paprik může několik týdnů navíc rozhodnout o úrodě.
- Až na druhém místě je pohodlí při práci bez klekání a ohýbání zad. Hlavně při pletí a okopávání. Pro každého se zdravotními problémy a starší lidi to opravdu může být hlavní důvod, ovšem někdo jim musí takový záhon postavit a naplnit.
- Na třetím místě je méně plevelů. Ale pouze v případě, že do vyvýšeného záhonu sypeme nezaplevelený materiál. Pak to bude lepší alespoň v prvním roce. Jinak jsou ale plevele všudypřítomné a líbí se jim samozřejmě často nejvíce tam, kde mají nejvíce výživy a vody. Jako třeba zelenině.
Zdroj: autorský text – Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz
)
)
)
)
)
)
)
)
Kvíz: Jaký typ zahrady by vám nejvíce vyhovoval?
Jste spíše člověk, který chce mít designovou zahradu jako z magazínu? Nebo pohodář, kterému by sedla přírodní a bezúdržbová zahrada? Otestujte se.
