Jihočeské moře opět zažívá náročný vstup do letní sezóny. Strach rekreantů i místních obyvatel rozdmýchaly zprávy o záhadných, bleskových úmrtích několika psů a také hromadných zažívacích potížích studentů ubytovaných v jednom z tamních hotelů. Mezi lidmi se okamžitě začaly šířit spekulace: Je voda v Lipně otrávená? Může za to selhávající kanalizace, nebo toxické sinice? Odborné analýzy Hydrobiologického ústavu Akademie věd ČR a Krajské hygienické stanice ukazují, že realita je složitější – čelíme totiž dvěma zcela odlišným problémům, které spolu paradoxně nesouvisejí. V každém případě je v Lipně už delší dobu málo vody, což se na její kvalitě projevuje nejvíce.
Aktuální stav na Lipně
Aktuální stav hydrologické situace, přesnou výšku hladiny (v m n. m.) i průtok v porovnání s dlouhodobým normálem zjistíte okamžitě přímo na oficiálním portálu Povodí Vltavy v sekci Stavy a průtoky (případně přes vodohospodářský informační portál DIBAVOD / ČHMÚ). Obecně platí, že pro Lipno je standardní maximální hladina zásobního prostoru stanovena na 725,60 m n. m. Pokud v letních měsících klesne hladina pod zhruba 724 m n. m., začínají se masivně obnažovat břehy a kameny, což je právě moment, kdy se výrazně zvyšuje riziko výskytu bentických sinic, ale i obyčejných sinic, plovoucích ve vodě spolu s planktonem. V zimě byl v Lipně dokonce stejný podíl sinic, jaký bývá v létě v rybnících. A vzhledem k aktuální hodnotě z 18. 6. v lokalitě VD Lipno 1 (723,04 m n. m.) a průtoku 6,68 m3/s taková situace právě panuje. V Lipně je vody dlouhodobě málo, na některých místech jsou obnažené i pařezy po těžbě v době budování nádrže, mělké laguny okolo nádrže jsou v podstatě vysychajícími bahništi.
)
Neviditelný zabiják na dně: Proč u Lipna umírají psi?
Největší zděšení vyvolaly případy psů, kteří zkolabovali a do hodiny a půl po venčení u vody uhynuli. Majitelé přitom shodně tvrdili, že voda byla na pohled dokonale čistá a průhledná. Právě v tom však tkví největší záludnost. Vědci z Akademie věd ČR nakonec potvrdili, že viníkem není klasický zelený „vodní květ“, který v létě plave na hladině. Problém představují tzv. bentické sinice (zejména rody Microcoleus a Phormidium). Tyto organismy nežijí ve vodním sloupci (jako nekton a plankton), ale rostou přímo na dně – na kamenech, bahně a dřevě, kde tvoří nevzhledné slizovité koberce hnědé až černé barvy.
Jakmile v horkých dnech klesne hladina přehrady, tyto obnažené nánosy oschnou na břehu a vytvoří krustu. Pro psy je tato hmota při rozkladu pachově velmi atraktivní. Stačí, aby olízli kontaminovaný kámen nebo klacek, a do těla se jim dostanou vysoce koncentrované sinicové neurotoxiny (např. anatoxiny). Ty fungují jako bleskový nervový jed, který blokuje nervosvalový přenos. Zatímco běžný vodní květ způsobí psovi „jen“ zvracení, pozření bentických sinic ochromí dýchací svaly a srdce během 15 až 30 minut. Pro lidi, kteří se v čisté vodě koupou, tyto toxiny nepředstavují přímé nebezpečí, pokud hmotu ze dna nekonzumují, což na rozdíl od psů neudělá nikdo.
)
Střevní epidemie: Selhání vody, nebo lidského faktoru?
Druhým strašákem jsou každoročně se opakující žaludeční a střevní potíže rekreantů a vodáků. Kdo jezdí na Lipno pravidelně roky či desítky let, musel se s tím nutně setkat. Když nedávno v hotelu u Lipna skončilo devět slovenských gymnazistů na infuzích v nemocnici, okamžitě padlo podezření na vodu. Hygienici však po prozkoumání vzorků potvrdili, že pitná voda byla naprosto v pořádku. Na vině byla pravděpodobně blesková virová nákaza (např. noroviry) v dětském kolektivu či kontaminované jídlo, zatím ale nelze vyloučit ani vodu z Lipna v daném místě.
U vodáků na řece Vltavě pod Lipnem se situace také opakuje desítky let. Většinou jde o kombinaci tří faktorů:
- Extrémní nápor na infrastrukturu: Tisíce lidí v kempech a podél řeky mohou lokálně zvýšit koncentraci bakterií E. coli, které lidé nechtěně spolknou třeba při sjíždění jezů.
- Letní hygiena: Stravování ve stáncích, neumyté ruce a jídlo vystavené vysokým teplotám.
- Záměna příznaků: Úpal, dehydratace a kombinace slunce s alkoholem vyvolávají podobné příznaky, jako jsou nevolnost a zvracení, které lidé automaticky svádějí na „vodu v řece či nádrži“.
)
Vodní manuál: Jak se chovat a kde se bezpečně koupat?
Pokud se chystáte na Lipno, není důvod k panice. Podle oficiálních měření hygieniků je kvalita vody na hlavních plážích stále velmi dobrá. Stačí však logicky rozlišovat, kde a jak se koupete. Na tom totiž záleží nejvíc. Určitě je dobré mít na paměti, kde nízká hladina vody v Lipně odkryla místa s kanalizačními rourami, resp. odhalenými odpadními výpustmi, které pro vás zmapovali vědci z Biologického centra AV ČR. Důležitá je i geografie nádrže, obecná pravidla pro bezpečné koupání a přísný režim pro čtyřnohé mazlíčky.
1. Geografie nádrže: Od Horní Plané po Lipno nad Vltavou
Hydrologie přehrady zásadně ovlivňuje čistotu konkrétních pláží. Rozdíly mezi horním a dolním tokem jsou pak vyloženě klíčové:
Horní část (např. pláž Horní Planá, Nová Pec): Nachází se blíže přítoku Vltavy. Voda se zde mění nejrychleji a je v neustálém pohybu. Má přirozené hnědé zbarvení kvůli rašelině z Šumavy – to sice snižuje průhlednost, ale zároveň brání slunci pronikat do hloubky, což omezuje růst sinic. Z hlediska mikrobiologie a bezpečí jsou tyto pláže na začátku léta nejspolehlivější. Hlavní hrozbou je zde bodové znečištění. Vyústění místní čistírny odpadních vod (ČOV) leží cca 300 metrů od pláže. Při letních přívalových deštích může dojít k přepadu naředěných splašků a silný západní vítr pak toto znečištění může zanést až k pláži.
Dolní část (např. pláž Frymburk, Lipno nad Vltavou): Voda je zde opticky čistší, méně hnědá a hlubší. Sluneční svit ale proniká hluboko ke dnu a kvůli pomalému proudění se voda rychle prohřívá. To vytváří živnou půdu jak pro klasický vodní květ, tak pro nebezpečné bentické sinice na dně. Hlavním rizikem je skutečnost, že Frymburk čelí obrovskému tlaku apartmánové zástavby. Kromě zátěže z oficiální ČOV se zde objevují skryté či neschválené odpadní roury a výustě dešťové kanalizace (např. u přístaviště), které do vody prokazatelně zanášejí šedou vodu s fosfáty a bakteriemi E. coli. Pozor! Frymburská oficiální pláž je hned vedle.
)
)
)
)
2. Obecná pravidla pro bezpečné koupání
Sledujte roury a zátoky: Ekosystém Lipna je extrémně citlivý na přísun fosforu. Dříve se masivně hnojila pole okolo Lipna, dnes jsou hlavní důvody jiné. Nikdy se nekoupejte v těsné blízkosti (cca do 300 metrů) od viditelných vyústění kanalizace, potrubí vedoucích z břehů nebo v úzkých, stojatých zátokách, kde se hromadí odpadní pěna a naplaveniny.
Pozor na vítr a přívalové deště: Pokud fouká vytrvalý vítr směrem k vaší pláži, unáší s sebou i případné nečistoty z hladiny a zátok. Po silných přívalových deštích s koupáním v blízkosti obcí raději den či dva vyčkejte.
)
3. Přísný režim pro čtyřnohé mazlíčky
Pokud cestujete se psem, mějte ho v pobřežních oblastech Lipna (zejména v úseku mezi hrází a Přední Výtoní či v Radslavi) striktně na vodítku. Nedovolte mu pít vodu z přehrady mimo oficiální, kontrolované pláže. Zamezte především tomu, aby olizoval kameny, břehy nebo jakoukoli vyschlou černohnědou slizovitou hmotu na pláži a jinde.
V případě, že pes po procházce začne nadměrně slinit, těžce dýchat, projevovat dezorientaci nebo dostávat křeče, okamžitě vyhledejte nejbližší veterinární ordinaci – rozhodují minuty!
Zdroj: AV ČR, Wikipedia, sinice.cz, Povodí Vltavy, Krajská hygienická stanice, novinky.cz, ct24.cz, ceskokrumlovsky.denik.cz
)
)
)
)
)
)
Kvíz: Co víte o přírodních a umělých jezerech v ČR?
Mnoho jich není, ale určitě každý z nás již nějaké navštívil a případně se v něm i vykoupal, pokud se to zrovna smělo. Česká jezera a jezírka. Pozor, nikoli rybníky a přehrady! Tisíce jich sice jako ve Finsku nejsou, přesto stojí za průzkum...
