Amphibiarium - nový pavilon obojživelníků nese na své fasádě barvy vzácného mloka (Zdroj: Zoo Ostrava) Zobrazit fotky zobrazit 5 fotek

Nový pavilon pro obojživelníky se jmenuje Amphibiarium a najdete ho hned u hlavního vstupu do areálu. Stane se tak v letošní sezóně jedním z prvních míst, která v areálu uvidíte. Výstavba stála okolo 22 milionů korun a nabídne bezprostřední kontakt s prostředím, ve kterém obojživelníci přirozeně žijí. Nastěhovat se všichni mají postupně do letošní letní sezóny.

Co v článku najdete

Venkovní jezírko i menší vodní plocha uvnitř

Nový pavilon pro obojživelníky má nepravidelný osmiúhelníkový půdorys. Zaujme však nejen svým tvarem, ale i černo-žlutou fasádou inspirovanou zbarvením mloka. Součástí pavilonu bude i venkovní jezírko přístupné z exteriéru a menší vodní plocha uvnitř pavilonu. Přes ni povede prosklená lávka. Obojživelníci jsou nyní v ostravské zoologické zahradě už hodně blízko svému novému domovu.

41 % druhů obojživelníků je na světě ohroženo

Obojživelníci nejsou nároční jenom na podmínky chovu, ve skutečnosti jde o nejohroženější skupinu obratlovců na světě. „V Červeném seznamu IUCN je uváděno 41 % všech obojživelníků v různých kategoriích ohrožení. To je největší podíl mezi různými sledovanými skupinami živočichů. Přitom jsou v zoologických zahradách chováni jen okrajově, v některých institucích jsou zcela opomenuti. Je to velká škoda. Obojživelníci naši pomoc potřebují. Pavilon Amphibiarium bude sloužit nejen k jejich chovu, ale zároveň jako motivace pro návštěvníky, bude učební pomůckou i nástrojem ochrany přírody. Bude estetickou a dobrodružnou prezentací pestrosti přírody,“ vysvětlil záměr ředitel Zoo Ostrava Jiří Novák.

Amphibiarium, pohled zezadu (Zdroj: Zoo Ostrava)
Amphibiarium, pohled zezadu (Zdroj: Zoo Ostrava)

Členění pavilonu na teplou a studenou část

Pavilon bude rozdělen na teplou a studenou část. Díky tomu bude možné vytvořit ideální podmínky pro druhy pocházející z odlišných klimatických oblastí. Interiér má ambice vtáhnout návštěvníky do typických prostředí obojživelníků, například do deštného pralesa, dokonce s imitací tropických dešťů. Chladnější zóna bude vhodná třeba pro horské druhy čolků a axolotly. Technologické řešení zahrnuje sofistikovanou vzduchotechniku, chlazení, regulaci vlhkosti, filtrace, akvária s vyhříváním i speciální systémy, které zabraňují mísení klimatických podmínek mezi jednotlivými částmi pavilonu.

Nyní se pracuje na vybavení interiérů (Zdroj: Zoo Ostrava)
Nyní se pracuje na vybavení interiérů (Zdroj: Zoo Ostrava)

Nyní se pracuje na vybavení interiérů

Na dokončenou stavbu pavilonu nyní navazují práce v interiéru. Instalace akvárií, modelace umělých skal a dalších prvků nezbytných pro vytvoření autentického prostředí. Do svého nového domovského přístavu by se obojživelníci měli postupně stěhovat v průběhu letošního roku. Otevření expozice pro veřejnost je naplánováno na letní sezónu. Návštěvníci zoo se pak mohou těšit na pestrou přehlídku tropických i horských druhů. Například pralesničky, červory, létavky a další exotické obyvatele z obojživelných světů planety.

Technologicky extrémně náročný pavilon

Projekt nového pavilonu financovalo město Ostrava a jako generální dodavatel jej realizovala společnost VAMOZ CONSTRUCTION, člen skupiny PROMET Group. „Stavíme prostředí pro jedny z nejcitlivějších živočichů vůbec. Vše musí řádně a přesně fungovat – od regulace vlhkosti a teploty až po proudění vzduchu a světelné podmínky. Právě tato komplexnost dělá z pavilonu Amphibiarium skutečný test technických i realizačních schopností,“ řekl Pavel Ambrož, stavbyvedoucí společnosti VAMOZ CONSTRUCTION.

Pavilon pro obojživelníky patří k náročnějším projektům, na kterých jsme v posledních letech pracovali. Spojuje vysoké nároky na stavební provedení, biologické potřeby zvířat i velmi náročné vzájemné propojení technologických zařízení. Právě takové zakázky nás profesně posouvají a dávají naší práci smysl. O to větší radost máme z toho, že jsme tento moderní pavilon mohli postavit právě v Ostravě – ve městě a regionu, kde naše společnost dlouhodobě působí,“ dodal Ambrož.

Amphibiarium - hlavně technologicky jde o extrémně náročný pavilon (Zdroj: Zoo Ostrava)
Amphibiarium - hlavně technologicky jde o extrémně náročný pavilon (Zdroj: Zoo Ostrava)

O ostravské zoo

Zoo Ostrava byla založena v roce 1951. Dnes je jedním z nejnavštěvovanějších turistických cílů v ČR a zároveň uznávanou ochranářskou organizací evropského významu. Momentálně je zde chováno okolo 450 druhů zvířat o cca šesti tisících jedinců. Mnoho z nich přitom patří mezi vzácné a ohrožené druhy. Včetně obojživelníků. Tak nezapomeňte – Amphibiarium není kouzelná formule z Harryho Pottera ale nový pavilon pro malé obojživelné krasavce světa. V Ostravě!!!

Zdroj: Zoo Ostrava, VAMOZ CONSTRUCTION, Promet Group

Mapa ostravské zoo (Zdroj: Zoo Ostrava)
Mapa ostravské zoo (Zdroj: Zoo Ostrava)

Kvíz: Jaké současné české architektonické počiny uspěly v nejvýznamnější evropské anketě?

Ceny Mies van der Rohe Award jsou udělovány od roku 1988 Evropskou komisí spolu s barcelonskou Nadací Mies van der Rohe. Například v roce 2024 zvítězil studijní pavilon v kampusu TU Braunschweig Gustav Düsing podle návrhu studia Max Hacke, v roce 2022 městský dům kingstonské univerzity od Grafton Architects. Z českých nominací se v historii ankety umístilo na shortlistu třiceti až čtyřiceti nejvýznamnějších staveb 7 počinů. Poznáte, jaké to jsou?

Foto: (Zdroj: EARCH, Foto: Pavel Štecha)
Budovu, která se dostala na shortlist Mies van der Rohe Award v roce 1996, navrhla architektonická kancelář Burian-Křivinka. Šlo o vůbec jednu z prvních velkých porevolučních realizací v centru Brna. Svým stylem se stavba snažila navázat na slavnou tradici brněnské meziválečné architektury. O jakou budovu jde?
Investiční a poštovní banka
Moravské národní muzeum NATRUC
Kancelářský komplex Šalina
1/7