Jak hospodařit s dešťovou vodou? Jak na dotační program dešťovka? Jak na to i bez dotace? Přečtěte si naše články, rady a tipy na to, jakou nádrž na dešťovou vodu pořídit, jak používat dešťovku na zalévání zahrady, sprchování, splachování toalety nebo dokonce k pití? A co je třeba dešťová zahrada? To vše se u nás dozvíte.
Za déle trvajícího horka a sucha nám již pravidelně vysychají zdroje vody. Vodu však potřebujeme stále, nejen k pití, mytí a vaření, ale i ke splachování toalety a zalévání v zahradě. A řešením je sběr a ukládání vody dešťové.
Z dešťové vody si můžete vyrobit pitnou i na svém pozemku. Stačí k tomu dostatečně velká plocha střech a zařízení, které takovou úpravu dokáže. Praktické je však i pouhé jímání dešťové vody či vsakování na pozemku.
Nejspíš má každý z nás v sobě nějaký zděděný kousek hospodáře, i když nám neroste ani pelargónie nebo mořská cibule v okně; jak na nás týden svítí slunce, začnem se starostlivě dívat k nebi a říkáme si na potkání: „Mělo by zapršet.“
Proč je vůbec důležité zadržovat dešťovou vodu, jak si vybrat vhodnou nádrž a jak se nás snaží motivovat stát?
Kdy je požadavek na zřízení vsakovacího objektu (jímky) na našem pozemku oprávněný?
Pojem dešťová zahrada nepředstavuje nic jiného než originální, ovšem zcela přirozený způsob, jak na pozemku nakládat s dešťovou vodou. Jak takovou dešťovou zahradu vytvořit?
Když už ne jímku na dešťovou, pak alespoň sudy či tisícilitrové barely, má dnes již snad každý majitel rodinného domu se zahradou. U novostaveb jde dokonce o povinnou záležitost. Ovšem různí se nároky na kvalitu této vody při jejím využívání. Jak dešťovou vodu čistit?
Zajímáte se o možnou dotaci na shromažďování dešťové vody? Nechte si zařídit odborný posudek, navrhnout konkrétní řešení, vybrat vhodnou nádrž a dotaci vyřídit.
Pořídit si nádrž na vodu je vynikající nápad. To ale neznamená, že by jeho provedení nemohlo skončit debaklem. I prodejci nádrží, kterým pro tentokrát dáme rádi za pravdu, po vás obvykle chtějí dopředu pár odpovědí. Třeba, kolik té vody vlastně budete chtít. Odkud a jakým způsobem ji budete zadržovat. Jak ji z nádrže budete dostávat ven. A s tím souvisí, na co vlastně budeme vodu využívat.
Déšť. Pro básníky zdroj melancholie, pro milence záminka ke sdílení jednoho deštníku, pro cyklisty sprcha v přímém přenosu, ale pro zahradníky? Logistická operace srovnatelná s vyloděním v Normandii. Od chvíle, kdy náš prapředek zjistil, že z nebe padá něco, po čem mu lépe roste jeho piplané obilí, se lidstvo snaží tu padající tekutinu polapit. A buďme k sobě upřímní – většinu historie to byla docela slušně lopotná groteska.
Zatím možná není, ale buďte si jistí, že velmi brzo bude. Co? Sucho. Letní prázdninové třicítky o sobě daly letos vědět už v květnu a nedá se čekat, že by celý červen propršel tak, aby to stálo za řeč. Takže, ať již chcete či nikoliv, už záhy začnete řešit zalévání. A též to, kde brát vodu.
Letní idylka na vlastní zahradě má jednoho velkého nepřítele – fyziku. Moderní trendy nás sice naučily obklopovat se elegantním betonem, velkoformátovou dlažbou a minimalistickými gabiony, ale v červenci se tato architektonická nádhera mění v obří akumulační kamna. Jakmile teploměr olízne třicítku, vaše terasa už neslouží k odpočinku, ale k polnímu testování odolnosti lidského organismu proti sálavému teplu. Než ale poběžíte do hobbymarketu pro stínicí sítě a další hučící elektrickou klimatizaci do bytu (na zahradě by se bez valného efektu pořádně prodražila), zauvažujte o řešení, které nestojí ani korunu za elektřinu, neroztrhá se, skvěle vypadá a funguje tisíce let. Pojďme se zaměřit na architekturu stínu – tu zelenou.
Jihočeské moře opět zažívá náročný vstup do letní sezóny. Strach rekreantů i místních obyvatel rozdmýchaly zprávy o záhadných, bleskových úmrtích několika psů a také hromadných zažívacích potížích studentů ubytovaných v jednom z tamních hotelů. Mezi lidmi se okamžitě začaly šířit spekulace: Je voda v Lipně otrávená? Může za to selhávající kanalizace, nebo toxické sinice? Odborné analýzy Hydrobiologického ústavu Akademie věd ČR a Krajské hygienické stanice ukazují, že realita je složitější – čelíme totiž dvěma zcela odlišným problémům, které spolu paradoxně nesouvisejí. V každém případě je v Lipně už delší dobu málo vody, což se na její kvalitě projevuje nejvíce.
Představte si příjezdovou cestu nebo parkovací stání, které v zimě neklouže, při dešti okamžitě vsakuje vodu a po zbytek roku vypadá jako krásný zelený trávník. Že to zní jako sci-fi? Tento povrch se jmenuje štěrkový trávník (v zahraničí známý jako Schotterrasen) a na českých zahradách se stává obrovským hitem. Jak funguje, k čemu je alternativou a jak si ho dokážete vybudovat svépomocí?
Zahrada potřebuje hlavně vodu a sucho je v tomto směru přímým opakem ideálního stavu. Pomůže zadržování vody v zahradě, kypření, mulčování, výsadba stínicích stromů, budování větrolamů z keřů, kompostování, pěstování v polykulturách, střídmé, ale vydatné zalévání po ránu či k večeru, preference zálivky ke kořenům rostlin, vyšší sečení trávníku a sázka na rostliny s nižšími nároky na závlahu.
Natekla vám za současných dešťů do sudů a barelů ze střech konečně nějaká dešťová voda? Jak to udělat, aby vydržela co nejdéle v dobré kvalitě, nekazila se a v nádobách se nelíhli komáři? Začít musíme už u samotného sběru vody a čistoty sběrných nádrží. Určitě se hodí síťka na vstupu z okapu a navrch sudu neprůsvitné víko, nádoby je lepší držet ve stínu a úplně nejlepší jsou podzemní nádrže. Ne každý ale podzemní zásobárnu dešťovky má, proto si musíme umět poradit právě i s běžnými zahradními sudy a barely.
Sucho právě zvyšuje riziko požárů, třeba v Praze zakázal magistrát rozdělávání ohňů. Pořádně nezapršelo celé jaro, v nejbližších dnech jsou ale očekávané deště spolu s ochlazením. Už dávno je nutné v zahradách zalévat, a proto, kdo má trochu rozumu, připravil si sběrné nádoby na dešťovou vodu, různé sudy a barely vhodně postavené pod okapy odvádějícími vodu ze střech. Můžeme si ale s dešťovkou dělat, co se nám zachce? I s používáním dešťové vody souvisí platná legislativa. Kdy a kde ji můžete využívat bez omezení?
Přírodní bazény vnímáme jako moderní způsob, jak si užít koupání bez chemie a zároveň zůstat v souladu s přírodou. Na první pohled připomínají klasický bazén – často mají jednoduchý, obdélníkový tvar – zásadní rozdíl je však ve vodě. Ta je živá, bez chlóru a dalších chemických přípravků.
V novém Občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) se objevily v souvislosti s okapy a sváděním dešťové vody nové pojmy. Služebnost okapu, právo na svod dešťové vody a panující pozemek. Vedle toho je ale nutné se také řídit § 1013 a 1019, které se týkají omezení vlastnického práva, stejně jako Vodním zákonem (zákon č. 254/2001 Sb.), případně i Stavebním zákonem (zákon č. 283/2021 Sb.). Jak to tedy s okapy, sváděním dešťové vody, stékáním vody na sousední pozemky a naopak právem na vodu vlastně je?
Vodní radovánky na vlastní zahradě? Jde to i bez chemie! Přírodní koupací jezírka jsou stále oblíbenější alternativou k bazénům.
21.11.2005
Dobrý den. Před několika lety jsem v RD vybudoval systém, který řeší využití veškeré odpadní vody z koupelny, tj. na splachování na WC. Ve sklepě je nádoba, kam přitéká voda z koupelny v přízemí. Z této nádoby se voda čerpá do jiné nádoby. Voda prochází přes několik sítek. Denně nám zabere obsluha zhruba 7 minut – 5 minut načerpání cca 100 l vody a 2 minuty na propláchnutí prvního sítka. Systém nebyl dokonalý, avšak nedostatky jsem odstranil. Je toto využívání vody správné? Děkuji za odpověď.
Dobrý den pane Polívko. Děkuji za Váš zajímavý dotaz. Využívání odpadní vody z koupelny na splachování WC je jedním z…
30.4.2010
Dobrý den, ráda bych se Vás zeptala, je stanovena hranice od sousedního pozemku, pokud zabuduji podzemní nádrž na dešťovou vodu o velikosti 5 m3 k sousedovu plotu?
Jestliže se bude jednat o stavbu podmiňující bydlení (bude umístěna na pozemku rodinného domu), nesmí být vzdálenost této stavby od…
12.6.2012
Dobrý den, chtěli bychom využívat dešťovou vodu. K dispozici máme nádrže v koši 1000l, které bychom chtěli zakopat do země a poté nainstalovat čerpadlo. Napište nám prosím, jestli je možné nádrže v koši zakopat a jestli je možné tyto nádže propojit jako spojené nádoby. Děkuji
V zaslaném dotazu bohužel není uveden bližší popis nádrží, ani z jakého jsou materiálu. Z hlediska odolnosti proti korozi by byl…
7.4.2014
Prosím o radu, potřebujeme svést dešťovou vodu na vlastní pozemek, chceme udělat trativod a jámu na dešťovou vodu vysypanou štěrkem. Jak velkou a hlubokou jámu musíme vykopat, kolik štěrku a jaké frakce do ní dát. Existuje nějaký vzorec na výpočet nebo návod, jak to udělt? Střecha je 70m2, srážky jsou u nás spíš podrůměrné. Půda v nižší vrstvě je písčitá. Mockrát děkuji
Dobrý den, otázkou je, zda neuvažujete o využití dešťové vody buď na zalévání zahrady (pokud nějakou máte) nebo je tu varianta využít…
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
