Natekla vám za současných dešťů do sudů a barelů ze střech konečně nějaká dešťová voda? Jak to udělat, aby vydržela co nejdéle v dobré kvalitě, nekazila se a v nádobách se nelíhli komáři? Začít musíme už u samotného sběru vody a čistoty sběrných nádrží. Určitě se hodí síťka na vstupu z okapu a navrch sudu neprůsvitné víko, nádoby je lepší držet ve stínu a úplně nejlepší jsou podzemní nádrže. Ne každý ale podzemní zásobárnu dešťovky má, proto si musíme umět poradit právě i s běžnými zahradními sudy a barely.
Sběrné nádoby se musí udržovat čisté
Na prvním místě je vždy čistota sběrných nádob. V sezóně se nádrže znečišťují rychle, v sudech při nabírání vody běžně potápíme špinavé kyblíky a kropáče, někdo si rychle namočí rostlinu v kořenovém balu, něco do sudu napadá shora a kvůli větru, nějaké nečistoty spláchne déšť ze střechy. Složitá jsou i pylová období. Po sezóně je nutné všechny sběrné nádoby na dešťovou vodu pořádně vymýt. Není třeba používat žádnou chemii, stačí jenom voda. Na dně sudu by neměla být hlína, listy, větvičky a jiné nečistoty. V sezóně pak nádoby také pravidelně čistíme, vždy po větším odběru vody, kdy se už blížíme ke dnu.
)
)
Dá se voda udržet v lepší kvalitě ve velkých nadzemních barelech než v sudech?
Může se zdát, že klasické tisícilitrové barely jsou na tom o něco lépe než běžné zahradní sudy. Je to však relativní. Pokud se na vstupu (u okapového svodu) nezachytávají nečistoty (síťka a jiné způsoby filtrace), na dně barelu se budou hromadit. Navíc jsou to nádoby průsvitné, světlo je však pro udržení kvality vody nejméně žádoucí, podporuje růst a množení sinic. Barely je proto nutné držet o to více ve stínu a vůbec nejlepší je jejich zakrytí před světlem (plachta, rákos, bambus, různé tkaniny a fólie atd.). Vymývání dna barelů je po vyčerpání vody stejně důležité jako v případě sudů. Nečistoty na dně jsou vždy největším zdrojem rozkladných procesů, hniloby. A voda se pak rychleji kazí. Proti barelům také hovoří skutečnost mnohem pomalejší spotřeby vody. Voda v barelu zůstává déle, což je opět předpoklad její horší kvality. Vodu ze sudů spotřebováváme mnohem rychleji, mnohdy se ani nestačí začít kazit.
)
Zakrývání sudů víkem
Kromě zmíněné filtrace dešťové vody na vstupu do nádob je také praktické zakrývání různých sudů neprůhledným víkem. Dá se do něj snadno udělat otvor pro okapní svod, lehce se dá sejmout a zase nasadit. Kromě ochrany před pronikáním nečistot do vody zároveň bráníme množení komárů. Shora otevřené sběrné nádoby jsou ideálním prostředím pro komáří larvy a ve finále zeštípají hladové samičky komárů právě nás. Kromě víka se hodí i síťka, protože komárům stačí pro proniknutí k vodě jenom nepatrné otvory.
Každý potřebuje jiné množství dešťovky
Vzniknout může i kaskáda sběrných nádob, záleží jenom na možnostech a potřebném objemu dešťovky. Někdo pěstuje hodně zeleniny, jiný si nechal založit bezúdržbovou suchou zahradu. Vždy je ale třeba dbát na udržení co nejkvalitnější vody, v jakékoli sběrné nádobě. Při zálivce na půdu ke kořenům obvykle nepředstavuje kazící se voda problém, ale při zálivce na listy a plody už mohou nastat potíže. A především nám samotným mohou vzniknout zdravotní problémy, pokud si zkaženou vodou ušpiněnou zeleninu a bylinky pořádně neumyjeme.
)
)
Složitější i jednoduché řešení mechanických nečistot
Zjednodušeně řečeno udržení kvality dešťové vody v nádržích vyžaduje kombinaci mechanické filtrace, ochrany před světlem a pravidelné údržby. Voda se kazí hlavně kvůli organickým nečistotám (listí, pyl, prach, hlína, posekaná tráva, větvičky) a množení bakterií, případně i sinic. Nejlepší je začít u lapačů střešních splavenin (geigerů) instalovaných na okapové svody v místě napojení na žlab. Vedle toho je vhodné umístit do nádrže nebo před ni filtrační koš s jemností filtrace menší než 0,5 mm. Využít lze také samočisticí filtry využívající principu vody splachující nečistoty pryč z nádrže. V nejhorším případě ale postačí sběr nečistot z hladiny sudu a jeho zakrývání víkem. Pravidelně čistíme při odběru vody i dno sudu.
)
Temno a chlad
Důvody, proč udržíme dešťovou vodu v dobré kvalitě a dlouhou dobu právě v podzemních nádržích, jsou jasné. Jsou jimi temno a chlad. I nadzemní nádrže by proto měly být neprůsvitné a měli bychom je držet ve stínu nebo alespoň na severní straně domu, případně ještě něčím zakrývat, aby se méně zahřívaly. Čím nižší je teplota vody, tím pomaleji se v ní rozvíjejí nežádoucí procesy. Přístupem světla a vzrůstem teplot podporujeme řasy i rozkladné bakterie. Dalším velkým nepřítelem dešťové vody je čas. I v podzemních nádržích by se voda měla obměňovat každé 3 až 4 týdny. V dobré kvalitě dešťovka nevydrží věčně. Do velkých nádrží je možné přidávat speciální bakterie, které rozkládají organické nečistoty, vodu čistí a zbavují zápachu, i ty však potřebují čas. Při rychlé spotřebě vody se nevyplatí.
)
Jednoduché triky
Předkové házeli do sudů na dešťovku kusy dřevěného uhlí, které funguje jako přirozený filtr. Dovede na sebe vázat nečistoty a pohlcovat pachy. Když dáte pár kousků do síťky a ponoříte do sudu, můžete zkusit, jestli měli pravdu. Stejně tak můžete vyzkoušet sílu mědi, stačí hodit do sudu třeba pár kousků měděného plechu, kus staré měděné trubky apod. Měď má antibakteriální a fungicidní účinky, brzdí růst řas a množení bakterií způsobujících hnilobu. Pozor však, voda pak není vhodná pro zalévání plodin určených k přímé konzumaci. Je to vlastně jed.
Co se týká larev komárů, kromě zakrývání sběrných nádob na dešťovku můžeme použít speciální biologické tablety (obsahují např. bakterii Bacillus thuringiensis) vyráběné přímo na hubení larev komárů (selektivní přípravek). Předností tohoto řešení je naprostá nezávadnost pro lidi, domácí zvířata i rostliny. Házet však tablety do sudů, ze kterých průběžně odebíráme vodu a pak se modlíme, aby znova zapršelo, nemá smysl.
)
Olejový protikomáří trik
Jednoduchá biologie komárů nám naznačuje, že jejich larvy sice žijí ve vodě, ale potřebují i vzduch. Bez přístupu ke kyslíku uhynou. Aby se larvy komárů mohly nadechnout, vystrkují těsně nad hladinu svůj zadeček opatřený dýchací trubičkou. Vy pak shora pozorujete, jako by v sudu visely stovky malých nitkovitých živočichů hlavou dolů. Jak toho využít? Stačí obyčejný kuchyňský olej, třeba i odpadní po smažení. Do sudu nalijeme takové množství oleje, aby se na povrchu vytvořily olejové skvrny, které se na hladině spojí. Vznikne souvislý mastný film třeba jako na talíři s mastnou polévkou. Tenká vrstvička oleje změní povrchové napětí vody a fyzicky ucpe dýchací otvory larev, které se okamžitě udusí.
)
Trochu problém pak ale nastává se samotnou vodou v sudu, respektive s olejem. V půdě olej rostlinám neublíží, nesmíme však zalévat na listy, na nichž by olej vytvořil neprodyšný film. Rostliny by pak nemohly dýchat podobně jako larvy v sudu. Na horkém slunci by se rostliny navíc popálily. Čili pokud už máme v sudu hodně komářích larev, po použití oleje je třeba zalévat rostliny výhradně ke kořenům. Obzvláště salát s okurkami by po zálivce na listy nemusel dopadnout dobře.
Další stinnou stránkou je rychlé žluknutí oleje na přímém slunci. V nádobě umístěné ve stínu je to pomalejší, ale ke žluknutí oleje dojde také. Dešťovka kontaminovaná olejem se proto musí spotřebovat rychle. Zničíte larvy komárů, rychle něco zalijete ke kořenům, sud vypláchnete a čekáte na další déšť. Se žluklým olejem by nádoba po pár dnech až týdnech páchla jako hnijící voda, akorát jinak. Poslední stinnou stránkou je uchytávání oleje na stěnách nádob. Nakonec nezbude nic jiného než použít při vymývání sudu teplou vodu a saponát.
)
Voda páchne po zkažených vejcích?
Voda ve vaší nádobě černá a dosahuje typického zápachu po zkažených vejcích? Mohou za to anaerobní bakterie, kterým se daří všude, kde je dostatek organického materiálu bez přístupu vzduchu. Nejsnáze toho dosáhnete tak, že necháte do sudu spláchnout ze střechy kdejakou nečistotu, že sud držíte na přímém slunci a vodu nespotřebováváte. Co pak s ní? Vylít k okrasným dřevinám, případně použít k zálivce trávníku, ale někde dál od domu. Sud důkladně vyčistit a uvažovat, jestli dešťovku z něj vůbec budete potřebovat. I přirozené vsakování deště v zahradě má své kouzlo.
)
Jednoduchá desinfekce nádrží octem
Při vymývání různých sudů a barelů na dešťovku se vyplatí použít trochu laciného octa a horké vody. Ocet nádoby vydezinfikuje a zbaví zbytků biofilmů, na nichž se drží bakterie a sinice. Nakonec nádobu pořádně opláchneme čistou vodou a můžeme sbírat další dešťovku.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, msn.com, Wikipedia, ireceptar.cz, zahradkarskaporadna.cz, bakteriedoseptiku.cz
)
