Jak získat z dešťové vody pitnou
Z dešťové vody si můžete vyrobit pitnou i na svém pozemku. Stačí k tomu dostatečně velká plocha střech a zařízení, které takovou úpravu dokáže. Praktické je však i pouhé jímání dešťové vody či vsakování na pozemku.
Vítejte na naší webové stránce věnované zásobníkům vody! Zde najdete užitečné rady, tipy, návody a zajímavé články, které vám pomohou lépe porozumět tomuto důležitému prvkům vodního hospodářství. Ať už jste odborník nebo začátečník, věříme, že zde najdete informace, které hledáte. Připojte se k nám a objevte svět zásobníků vody!
Z dešťové vody si můžete vyrobit pitnou i na svém pozemku. Stačí k tomu dostatečně velká plocha střech a zařízení, které takovou úpravu dokáže. Praktické je však i pouhé jímání dešťové vody či vsakování na pozemku.
Hledáte úspornější řešení vytápění svého domu, bytu či kanceláře a šetříte každý metr podlahové plochy? Nový plynový kondenzační kotel s integrovaným zásobníkem BRÖTJE WGB-K EVO 20/28i je dvojnásobně kompaktní a zabere minimum místa!
Nízká hmotnost, nenáročná údržba, kvalitní izolační materiály - to je řešení pro zelené střechy Urbanscape.
Na co jste se ptali v energetické poradně? Přinášíme vám dva zajímavé dotazy a vyčerpávající odpovědi na ně. První dotaz se týká ohřevu vody solárními kolektory, druhý tloušťky tepelné izolace obálky domu.
U Aachenu proběhla zajímavá rekonstrukce bývalého zemědělského stavení s uzavřeným dvorem. ,,Wilde 16“ se jmenuje. Použitím solárního konceptu 50+ se starý statek posunul mezi moderní solární domy.
Firma Godelmann přichází se zcela revolučním výrobkem, za jehož vznikem stojí snaha podílet se na zlepšování životního prostředí. Betonovou dlažbou, která dokonale propouští vodní srážky! A nejen to, dokáže vodu spolu s podložíme dokonce i zbavit nečistot.
Vsakování srážkových vod v zahradách se řídí vyhláškou č. 501/2006 Sb o zasakování dešťové vody do horninového prostředí. Podle této právní úpravy je vsakování srážkové vody obecně upřednostněno před jejím odváděním pomocí veřejné srážkové či jednotné kanalizace.
Natekla vám za současných dešťů do sudů a barelů ze střech konečně nějaká dešťová voda? Jak to udělat, aby vydržela co nejdéle v dobré kvalitě, nekazila se a v nádobách se nelíhli komáři? Začít musíme už u samotného sběru vody a čistoty sběrných nádrží. Určitě se hodí síťka na vstupu z okapu a navrch sudu neprůsvitné víko, nádoby je lepší držet ve stínu a úplně nejlepší jsou podzemní nádrže. Ne každý ale podzemní zásobárnu dešťovky má, proto si musíme umět poradit právě i s běžnými zahradními sudy a barely.
Sucho právě zvyšuje riziko požárů, třeba v Praze zakázal magistrát rozdělávání ohňů. Pořádně nezapršelo celé jaro, v nejbližších dnech jsou ale očekávané deště spolu s ochlazením. Už dávno je nutné v zahradách zalévat, a proto, kdo má trochu rozumu, připravil si sběrné nádoby na dešťovou vodu, různé sudy a barely vhodně postavené pod okapy odvádějícími vodu ze střech. Můžeme si ale s dešťovkou dělat, co se nám zachce? I s používáním dešťové vody souvisí platná legislativa. Kdy a kde ji můžete využívat bez omezení?
Je úplně jedno, jestli se přímo zeptáte umělé inteligence nebo budete vyhledávat rady v různých hobby magazínech a rádcích zahrádkáře. Vždy se dozvíte, že i v lednu vás v zahradě čeká spousta práce. A hned následují nějaké tipy nebo rovnou podrobný soupis všeho, co musíte udělat. A z čeho se pořádně zapotíte. Uklidníme vás. Ne, není to pravda. V lednu se řiďte příslovím „V lednu za pec si sednu“. Trávit ale úplně celý měsíc jenom za pecí se také nevyplatí. Zuří boj o vodu.
Zima bez sněhu a oblev představuje pro dřeviny v zahradách problém. Potřebují nějakou tu vodu i v zimě. Obzvláště stálezelené skvosty, které si sice vytvořily různé způsoby ochrany před ztrátami vody, pořád jí ale ztrácejí dost. Stálezelené druhy trpí v zimě nejvíce. Tak úplně se totiž k zimnímu spánku neukládají. Více vody potřebují i opadavé keře a s blížícím se jarem vlastně všechny dřeviny, začnou ze země pumpovat vodu jako výkonná čerpadla.
Několik stovek, ne-li tisíce korun, tolik lze ušetřit sběrem dešťové vody. Zásoby dešťovky využijete zejména k pravidelné zálivce vegetace, ale také při mytí automobilu, stavebních pracích, praní či úklidu.
Průměrné srážky v Česku se ročně pohybují o kolo 678 milimetrů ročně. To špatné vůbec není. Víme též, že srážkově nadprůměrné měsíce u nás připadají na květen a srpen, zatímco k těm pod průměrem se počítá březen nebo říjen. Jenže s průměry je ovšem vždycky trochu potíž. Jsou lehce ošidné, skutečnost zkreslující. Voda je však pro pěstování rostlin nezbytně potřebná, bez ohledu na čísla a statistiky. Jak ale efektivně pěstovat rostliny, když je jí zoufale málo? Inspiraci jsme našli v horké a povětšinou suché Africe.
Dobrý den, máme u domku v zemi betonovou jímku s plastovou vložkou, kterou momentálně nijak nevyužíváme. Její objem je cca 30 m3 a mohu do ní svádět dešťovou vodu. Dá se jímka rozumně využít na zalévání zahrady a případně i jako vodu pro spotřebu v domku (sprchování, mytí, praní)?
Dobrý den, objem vaší jímky je značně velký. Dnešní komerčně nabízené systémy pro využívání dešťové vody obsahují nádrže…
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?