Zatím možná není, ale buďte si jistí, že velmi brzo bude. Co? Sucho. Letní prázdninové třicítky o sobě daly letos vědět už v květnu a nedá se čekat, že by celý červen propršel tak, aby to stálo za řeč. Takže, ať již chcete či nikoliv, už záhy začnete řešit zalévání. A též to, kde brát vodu.
Využívejte všechny dostupné zdroje vody
Zahradničení, které za sucha šetří vodu a přitom vám nebrání v pěstování zeleniny, v principu čerpá ze čtyř základních pilířů. Jaké to jsou? Efektivní využití veškeré dostupné vody; zdravá půda; ochrana před zbytečným odpařováním a pochopitelně též hluboká, cílená závlaha.
Začneme hned od prvního úsporného bodu. Ten, jak lidem ne vždy dochází, úzce souvisí s bodem čtvrtým. Šetřit vodou totiž neznamená nezalévat. Zalévat se musí, jinak to prostě neporoste. A jde o to vybalancovat poptávku po vodě s dostupnou nabídkou. Což dokážete právě tím, že se budete držet tohoto moudra: „Využívejte všechny dostupné zdroje vody“.
Berte, dokud dávají
Anebo spíš: „Hloupý dává, hloupější kdo nebere?“. Jisté je, že když prší, padá vám z nebe voda zadarmo. A v kontextu péče o záhonky za letních veder je přímo hřích toho účelně nevyužít. Dešťová voda, kterou nějak nejímáte, je zbytečně promrhaným zdrojem. Z každé střechy by svodem měla téci do nějakého barelu, nádrže, jímky. Z žádné zpevněné plochy by neměla dešťovka mizet jen tak výlevkou do kanálu. Raději ať teče do nějakého rozlivu, svejlu (zasakovacího příkopu), terénní deprese, podmáčené plochy. Protože každý litr, který nezůstane u vás, vám později bude nejspíš chybět.
Voda z klimatizace i mytí zeleniny
Přemýšlejte nad tím, jak efektivně zvýšit svou schopnost (a schopnost vaší zahrady) zadržet co nejvíc z dešťové vody. Prvním krokem šetření je nepromarnit to, co se nabízí samo. A vodu, kterou už „máte“, pak chraňte před zbytečným výparem. Buďte kreativní. I voda, která odchází jako kondenzát z vaší klimatizace, se hodí k zalévání. I voda, ve které omýváte zeleninu před konzumací, se bude hodit.
Zeleninová zahrada potřebuje v letním období přibližně 20 až 30 litrů vody na jeden metr čtvereční. Při každé zálivce. Takže v horkém měsíci spotřebujete 150–300 litrů na metr čtvereční.
Přijde vám tedy, že vás voda zachycená v sudech a barelech během letního vedra nespasí? Máte pravdu, na tři týdny saharského horka nejspíš nastřádat dost nikdy nestačíte. Ale tou v barelech a sudech nastřádanou vodou si můžete koupit cenný čas. Vydržet s rezervou déle, než byste dokázali bez ní.
Druhý bod? Zdravá půda
Může se to zdát podivné, když přeci řešíme vodu. Ale půda je nedílnou součástí celé úsporné rovnice. To ona bude s tou vodou nějak nakládat a hospodařit. A vaše péče o půdu - energie, kterou jste do ní vložili - se při šetření s vodou maximálně zhodnotí. Proč? Protože zdravá půda zadržuje mnohem více vody.
Zdravá půda je jako houba, žínka na mytí, která do sebe vodu nasaje a dokáže ji udržet po delší dobu. Půda nezdravá? Ta je spíš jako děravé necky. Voda z ní zmizí rychle.
O tom, jak vytvořit půdu zdravou, už byly popsány stohy papíru a spousty knih, ale uživatelsky to můžeme zkrátit na jeden popisný aspekt. Zdravá půda, která je schopná dobře zadržovat vodu, má zpravidla vysoký podíl obsahu organické hmoty.
Kompostem můžete podíl organické hmoty zvýšit. Rozumným a dobře načasovaným přídavkem hnoje, steliva, také. Zeleným hnojením, zaoráváním biomasy, rovněž. Souvisí to s tím, že organická hmota v půdě zvyšuje i diverzitu půdního života. Třeba nejrůznějších mikro a makroorganismů, které se budou starat o rozklad organické hmoty a přitom budou půdu provzdušňovat, činit jí pórovitější, měnit její strukturu. Dělat z ní lepší žínku, chcete-li.
Zádrhel je v tom, že „zdravá půda“ není něco, co by se dalo pořídit za jeden víkend. Je to proces bez konce, dílo, o které usilujete cíleně po celou dobu své zahradnické praxe. Není to jako koupit dva barely a dát je pod okap. Zdravou půdu „děláte“ celá léta. A až přijde sucho, tak se vám ta dlouhodobá péče vrátí zpět i s úroky.
Držet a nepustit
Zdravou půdu, bod druhý, vlastně nemůžeme oddělit ani od třetího bodu, kterým je ochrana před zbytečným odpařováním. Protože zdravá půda je výsostně efektivní opatření, jak si vodu podržet. A jaká jsou další opatření? Stačí se podívat na to, co vám naopak vodu ze zahrady nejvíc bere.
Je to přímé slunce, které zvyšuje odpar a vede k vysychání. A je to i vítr, který půdu vysouší stejně jako fén. Co se s tím dá dělat? Rostliny lze chránit výsadbou u plotů, stromů nebo budov. Je třeba pracovat se stínem. A tam, kde není, ho nějak cíleně vytvářet. Stínicí textilie snižují přehřívání půdy i odpar vody z rostlin.
A víte, co je nejlepší? Ta úsporná opatření lze všemožně dohromady kombinovat. Taková dobře vypjatá plachta vám může posloužit jako další vodosběrné zařízení. A přitom bude snižovat odpar i chránit rostliny před úpalem. Nebo že zvyšování podílu organické hmoty v půdě (bod druhý) těsně souvisí s tím, že na záhonky budete aplikovat vrstvu mulče. I mulčování chrání půdu a zadržuje vodu.
Jinak samozřejmě platí, že hustší výsadba vytváří přirozený stín a pomáhá udržovat vlhkost v půdě. A že pěstování přímo v zemi bývá z hlediska hospodaření s vodou výhodnější než třeba vyvýšené záhony. Ty se ze stran intenzivněji prohřívají a nemají si kam sáhnout kořeny pro vodu.
Mezi faktory, které vám vodu naopak berou, ale nesmí chybět ještě jeden. Přímo vámi pěstované rostliny. Sáhnete-li po rostlinách přímo žíznivých, budete s nimi mít za sucha víc problémů, než kolik vám přinesou užitku. Největší úspory vody přináší výběr odrůd přizpůsobených místnímu klimatu. Pro pěstování jsou vhodné zejména místní, tradiční nebo speciálně vyšlechtěné odrůdy s nižší spotřebou vody. A to už jsme vlastně skoro na konci.
Zůstává už jen to poslední: Zalévejte sice méně často, ale zato důkladně!
Nejlepší šetření vody? Nešetřit, když už s ní zaléváte
Nejefektivnější jsou kapkové závlahy, průsakové hadice nebo kapkovací pásky, které dopravují vodu přímo ke kořenům. Snažte se vodu dostat tam, kde je to skutečně zapotřebí. A to skutečně není jen tak na povrchu. Vodu musíte dostat do hloubky, v průsaku ke kořenům. Což značí, že musíte zalévat méně často, ale intenzivně.
Postřikovače vám moc nepomohou, ztrácejí část vody odparem. Zato hlubší a méně častá zálivka podporuje růst hlubších kořenů, které lépe využívají zásoby vláhy. Časté mělké zalévání vede k povrchovému zakořenění a vyšší citlivosti rostlin na sucho. Doporučuje se zalévat místo každodenní krátké zálivky vydatně a následně nechat několik dní pauzu.
Sucho vás může na zahradě pořádně potrápit, ale když se na něj připravíte předem, dá se ustát. Šetřit vodou ovšem neznamená, že budete šetřit na zálivce. Je to celý proces. O tom, kolik zítra spotřebujete vody a kolik vám jí zbude, pak rozhoduje i to, zda jste před týdnem nakoupili sudy a šoupli je pod okap; co jste před měsícem vysadili anebo jak jste se starali o půdu na svém pozemku v posledních letech.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, APnews.com
Kvíz: Jak v zahradě přežít období sucha aneb zahradníkem bez vody
Tento kvíz prověří vaše znalosti o tom, jak proměnit vyprahlou poušť za domem v prosperující oázu, aniž byste si ničili ruce a záda těžkými konvemi s vodou a krajině brali cenné zásoby podzemních vod. Jste spíše vizionářský permakulturní mág, nebo nešťastný uctívač uschlých anglických trávníků? Čím méně správných odpovědí, tím více zahrádkářského neštěstí.


