Stejně jako kaktusy tak i sukulenty našly své příznivce. Nejsou náročné na pěstování, takže se jejich péče snadno mohou ujmout i děti. Sukulentní rostliny se staly zájmem nejen laiků, alé také sběratelů. Existuje na tisíce druhů těchto rostlin, je tedy co obdivovat.
K sukulentům patří ty rostliny, které mají dužnaté listy nebo stonky, které jim umožňují zásobovat v nich vodu. Skupina sukulentů je velice rozmanitá co do tvaru a svých rozměrů.
Pouštní růže (Adenium) je příbuzná s oleandry a oproti jiným sukulentům se pyšní krásnými velkými květy. Pokud jí dáte, co potřebuje, bude v létě zdobit váš balkón či terasu.
Začínáte se skalkou? Úspěšným a zkušeným skalničkářem se může stát opravdu každý, chce to ale začít pozvolně. Přinášíme vám 20 zaručených tipů!
Zelené střechy a vertikální zahrady (svislé stěny) zkrášlí stavby, poskytnou kousek zeleně i uprostřed rušného velkoměsta a na plochých střechách pak i kousek uměle vytvořené zahrady.
Do jaké míry a kdy je vhodné a rozumné uvažovat o zelené střeše? Jak je její realizace náročná a jaké jsou nároky na údržbu?
Domácí vitríny jsou určené především pro epifytní, ale i jiné druhy rostlin a navíc i malé exotické mazlíčky. Dejte si do bytu kousek pralesa.
Opravdu netradiční rostliny připomínající kameny najdeme v rodu zvaném Lithos. Jak živé kameny pěstovat a jakých chyb se vyvarovat?
Tolik slunce jako ve své domovině u nás světlomilné pokojovky mít nebudou, ale nové kultivary jsou křížením přizpůsobené našim podmínkám. Jaké rostliny to jsou?
Aloe vera je sukulent, který ozdobí interiér, ale zároveň jej pěstujeme i jako léčivou rostlinu.
Toužíte po netradiční dlouholeté bonsaji? Nebo hledáte nový kousek do své sbírky sukulentů? Obojí vám splní tlustice.
Na první pohled vypadají jako ty nejnudnější rostliny, které rostliny vlastně ani moc nepřipomínají. Najít lásku k té pichlavé kráse vyžaduje jistý čas, a jejich pěstování je učiněnou školou trpělivosti. Přesto kaktusy dokáží zaujmout a překvapit. Pokud jste jejich kouzlu dosud nepropadli, pár zajímavostí o nich vám k tomu může pomoci.
Pěkně prodražit se nám může sběratelská vášeň, touha po zisku, ale i prachobyčejná neznalost (zákona), která samozřejmě neomlouvá. V prvním případě jde o sběr chráněných druhů rostlin v naší přírodě a pašování rostlinných suvenýrů ze zahraničí, ve druhém případě jde o prodej namnožených rostlin, kdy jsou konkrétní kultivary chráněny autorsky a ve třetím případě o neznalost invazních druhů, které se z našeho pozemku šíří dál do přírody. Prodražit se ale může třeba i bájných 5 povolených samičích rostlin konopí. Ona to s povolením pěstování určitého množství marihuany totiž vlastně vůbec není pravda. Mýty vedou a legislativa je v tomto případě prapodivná.
Prodražit se může sběratelská vášeň, touha po zisku i neznalost. V prvním případě jde o sběr chráněných druhů v naší přírodě a pašování rostlinných suvenýrů z dovolené, ve druhém případě o prodej namnožených rostlin, kdy jsou konkrétní kultivary chráněny autorsky a ve třetím případě o neznalost invazních druhů, které se z našeho pozemku šíří dál do přírody. Prodražit se však může i bájných 5 povolených samičích rostlin konopí. Ona to s tím "dovolením" totiž vlastně vůbec není pravda.
Nebaví vás péče o pokojové rostliny? Existují i takové, které nemusí příliš pít, nevyžadují pravidelné hnojení a snesou i hluboký stín. A snad nejméně náročnou z pokojovek je sukulent jménem tchynin jazyk. Odborně se rostlině říká tenura a latinsky se jmenuje Sanservieria. Proč ale právě zlidovělé tchynin jazyk? Dopátrat se původu tohoto jména nelze, lze však logicky usuzovat jistou podobnost s nesmrtelnými a stále škodícími tchyněmi v podobě pichlavých jazykovitých listů, které jsou špičaté a houževnaté. Navíc je rostlina jedovatá, což se v naší kultuře o mnohých tchyních též traduje. Inu stereotypy...
Voda, sníh, mráz, led, sluníčko a zase dokola. To jsou hlavní důvody, proč zakládat skalku právě na podzim. Ale pozor, ještě nic nevysazovat, tedy s výjimkou cibulek okrasných cibulovin, aby skalku zdobily již v dalším roce. Klima totiž přes zimu otestuje stabilitu skalky a ta si lidově řečeno sedne, usadí se, stane se stabilnější. A na jaře nás pak čeká radostné vysazování získaných exemplářů.
Na suchých, úpalných ploškách zahrady nemusí být pusto a poušť. Stačí správná rostlina na správném místě, a bude tam zase krásně. O ničem jiném to není. Inspiraci pro vhodnou výsadbu si můžete brát jak z destinací v zahraničí, příkladů odolné středomořské, prérijní či jihoafrické flóry je kolem nemálo. Ale hodně parády se dá udělat i s „domácími“ druhy, které jsou podmínkám dobře adaptované.
Juka vláknitá, lidově též palmová lilie, pochází z jihovýchodu USA, odkud se rozšířila do celé Střední Ameriky. U nás se tento skvost prosadil jako okrasná rostlina velmi snadno. Je totiž nepřehlédnutelná a když vykvete překrásnými, bohatými hrozny zvonkovitých květů, pak vám doslova vyrazí dech. Pro svůj dominantní, solitérní vzhled se příliš nehodí do skupinových výsadeb a pokud, pak vždy do popředí.
Až naprší a uschne, říká se. Od pozdního jara to na řadě míst Česka většinou vypadá jinak. Schne, aniž by předtím pořádně zapršelo. Komplikace to je, ale nemusí být úplně katastrofální. Stačí začít pár věcí dělat jinak, a některé nedělat vůbec.
Pochlubit se fotografií své vykvetlé stapelie vřele doporučujeme. Horší už to bude s její fyzickou prezentací, když zrovna tato právě vykvetlá rostlina zapáchá. Květy ve tvaru pěticípé hvězdy má opravdu grandiózní, ovšem puch, který produkuje, vyžene z bytu nejen zájemce o konfrontaci s touto raritou, ale i vás samé. Dobrá zpráva však je, že silný puch připomínající zápach lejna anebo mršiny, vlastně obojího dohromady, trvá jen krátce. A dokonce existuje i druh, jehož výrazné květy nezapáchají.
Živý deštník je pryšec, který si své přiléhavé a tak trochu netradiční české jméno získal okamžitě, jakmile byl poprvé spatřen na výstavě sukulentů. Tento pryšec pochází z vnitrozemí Madagaskaru, kde roste jako endemit v pohoří Bongolava (800-1500 m.n.m) provincie Mahajanga. Je zde součástí opadavých lesů.
