Tato nenáročná a tak trochu baculatá rostlina není v žádném případě jedovatá, proto neohrozí v bytě vůbec nikoho včetně třeba papoušků, naopak je uznávanou léčivkou s tvarem listů připomínajícím tak trochu mince. Zřejmě proto vznikla pověst, že nám právě tlustice přinese bohatství. A co víc, vyzařuje ze sebe prý dobrou energii, má příznivý vliv na podnikání, úspěch, štěstí, ale i klid a získání spousty dobrých přátel. Sníte třeba o novém autě či domě? S nadsázkou řečeno – pořiďte si tlustici!
)
Zásobárna vody pro období sucha
Tlustice vejčitá (Crassula ovata) je rostlinným druhem z čeledi tlusticovité (Crassulaceae). Tento dlouhověký (jen výjimečně jednoleté a víceleté) sukulent, který se u nás pěstuje výhradně jako pokojová rostlina, pochází z jižní Afriky, kde najdeme v přírodě mnoho druhů tlustic (více jak 200 druhů). Navzájem jsou si dosti podobné, odlišují se od sebe jen mírně. Tlustici můžeme dokonce pěstovat i jako bonsaj.
Není dokonce problém mít některý druh tlustic na jednom místě zahrady po celý rok. Některé jsou přímo určené k pobytu venku. Vždy ale tlustice vyžadují písčitou půdu a nebo písek smíšený s hlínou, pouze přes propustný substrát mohou tyto rostliny rychle napumpovat (nasát) vodu do svých listů.
)
Typický je pro tlustice robustní stonek připomínající kmen stromu a oválné a silně masité listy sytě zelené barvy, které jsou zásobárnou vody pro období sucha. V podobě pokojové rostliny nám jakákoli z tlustic vykvete pouze výjimečně, v přírodě jižní Afriky však běžně kvetou starší rostliny, a to nejčastěji květy bílými a nebo růžovými. Kvetení podpoříme správnou pokojovou teplotou, minimální zálivkou a absencí přímého slunce. Vyzkoušet lze i hnojivo na sukulenty, které aplikujeme na jaře. Tlustice nám mohou doma vykvést po 4 až 6 letech.
Mezi tlusticemi se většinou setkáme pouze s málo druhy, které jsou u nás oblíbené. Jde o tlustice tvaru oválného, stromového, plavuňovitého, druhy skalní, srdeční a vousaté. Každý z těchto druhů má svůj poddruh, který se liší například zbarvením listů či svou velikostí. Některé tlustice dorůstají v přírodě až jednoho metru.
)
Klidně zapomínejte zalévat, o zálivku si tlustice řekne sama
Tlusticím stačí jen minimální zálivka, přestože je zapomeneme v horku a na přímém sluníčku. Rostliny tvoří husté keříky a jejich listy dovedou zcela uzavřít své póry (dýchací průduchy), aby voda obsažená v listech nevysychala. Oxid uhličitý potřebný k fotosyntéze pak přijímá pouze v noci. Proto je tlustice považována za rostlinu vhodnou do ložnice, nebude vám totiž za vašeho spánku spotřebovávat kyslík. Až bude potřebovat vodu, řekne si o to sama opadáváním listů, je však lepší zalít vždy, jakmile substrát zcela vyschne a rostlina bude stále v dobré kondici.
)
Tlustice přečkají bez újmy i dlouhá období sucha
V jižní Africe tlustice dokonce přečkají i dlouhá období sucha. Nedovedou však přežít teploty nižší jak 7 °C. Ovšem letnění tyto u nás známé pojovky vyloženě milují. Přes zimu jim pak prospívají chladnější teploty, ale jen mezi 10 a 21 °C. Zvyšuje se tak šance, že se dočkáme květů. Jestliže však na květech netrváte, vydrží tlustice bez problémů celou zimu i v suché a přetápěné místnosti. Oč méně potřebuje v zimě tepla, o to více však vyžaduje světla. Do temného kouta tlustice prostě nepatří. Ve stínu přestává růst, začnou jí žloutnout listy a rostlina časem uhyne.
Nadměrná zálivka je pro tlustice smrtící
Zalévat musíme tlustici jen opatrně, vždy je lepší nechat zeminu před další zálivkou zcela vyschnout. Většině rostlin takové zacházení nevyhovuje a uhynou, tlustice je však vyloženě vyžaduje. Jestli ji něco zaručeně zničí, pak je to kromě stínu i nadměrná zálivka. Přelévání vede k zahnívání kořenů a nakonec i stonku. Za horkého léta zaléváme tlustice pouze na večer, kdy již teploty poklesnou a sluníčko nepraží. Vodu používáme zásadně odstátou a o pokojové teplotě. Ideální je dešťovka, která vyhovuje všem rostlinám. Tlustice jsou též nenáročné na hnojení, stačí pohnojit pouze dvakrát za rok a to vždy ve vegetačním období (cca na jeho začátku a po půlce).
)
Tlustice v podobě bonsaje je skvost
Mladé tlustice mají stonky načervenalé, které později sílí a dřevnatí. Vynikajícím způsobem tlustice snáší pravidelné zaštipování a tvarování. Jsou proto ideální pro pěstování v podobě bonsají. Snadno si postupně vytvarujeme malý stromek se silným kmínkem.
)
)
Kdy můžeme přesazovat a jak
Přesadit můžeme tlustici kdykoli během roku, má to však smysl pouze v případě, že se její kořeny již nevejdou do květináče. Vždy volíme květináč jen o trochu větší a opět počkáme, než jej kořeny vyplní. Starším rostlinám však měníme již jen vrchní zeminu v květináči. Na dno květináče je třeba nasypat drenáž v podobě hrubého písku, aby voda mohla rychle odtékat a substrát rychleji prosychal. Zemina musí být lehká, propustná, příměs dílu písku není vůbec od věci.
)
Množení tlustic řízky
Množení tlustic provádíme stonkovými řízky na jaře a nebo v létě. Řízky vysadíme do misky s vlhkou rašelinou a jakmile rostlinky zakoření, můžeme je přesadit. Množení lze též provádět pomocí jednotlivých lístků, které zasadíme do vlhkého substrátu.
Množení listy provádíme tak, že odstřihneme nejvrchnější list, řez necháme proschnout (klidně i několik dní), vložíme do vlhké směsi písku a zeminy, mírně zalijeme a postavíme na slunné místo. První týden již více nezaléváme. Ideální je množení na jaře, jelikož si rostlina vytvoří do léta kořeny. Na jaře se navíc tlustice mohou tvarovat a my tak získáme materiál pro množení.
)
Mluva listů
Pokud má tlustice nedostatek vláhy, sama na to upozorní shazováním listů. Stačí však zalít a opět se zazelená. Její regenerační schopnosti jsou vyloženě úžasné. Potřebu zálivky navíc poznáme zúžením listů, což znamená, že tlustice z listů vyčerpala zásoby vody a můžete si proto doplnit další.
Pokud pak rostlinu pro změnu přelijete, její listy začnou žloutnout a stonky vadnout. V takovém případě umístěte svou tlustici do tepla a nechte substrát proschnout. Jinak by se do kořenů mohla pustit hniloba a bylo by po rostlině.
)
Nejčastější nemoci tlustic
Nejrizikovější je pro tlustice špatné zacházení a nevhodné podmínky, jinak nemocemi příliš netrpí a škůdcům také odolávají. Jinak je nejčastější nemocí bakteriální hniloba (shnilá (měkká) místa na listech nebo stoncích, která musíme odstranit a tlustici přesadit) a dále plíseň šedá (na rostlině se začne tvořit zelený povlak a její listy začnou hnít, poškozené části musíme odstřihnout a postříkat speciálním postřikem). Pokud však rostlině poskytnete jen tolik vody, kolik nezbytně potřebuje, nemocím se vyhnete.
)
Léčivé účinky tlustic jsou velmi rozsáhlé
Léčivé účinky tlustic nejsou tolik známé, je to však škoda. Většina léčivých účinků se přitom připisuje listům tlustice. Šťáva z nich léčí například opary a afty v ústech (stačí natírat šťávou až do pocitu úlevy a do druhého dne by měla infekce zmizet). Léčivých účin ku konkrétně tlustice vejčité využívali afričtí domorodci (příslušníci kmene Khoi a dalších afrických kmenů), konzumovali listy nastrouhané, uvařené v mléce a nebo v podobě kaše. Léčili si tak průjmy a nebo rostlinu používali naopak jako projímadlo, zabírala na kuří oka, ale i epilepsii, místa po bodnutí hmyzem, hemeroidy apod. Tlustice však dovede léčit také různé záněty (např. ledvin), strie, abscesy, popáleniny a zmírňuje artrózu kloubů. Pomáhá také při bolestech v krku, pomůže s drobnými ránami a oděrky a též s žaludečními vředy.
)
