Jaké bylinky by v zahradě neměly chybět?
Určitě mnohé z nich znáte, mnozí všechny, přesto jsme připravili seznam bylinek, které by v zahradě neměly chybět. Věříme, že bude mnohé inspirovat.
Léčivé byliny a vše, co jste o nich potřebovali vědět. Přečtěte si naše bylinkářské rady. Prohlédněte si také oddělení bylin v našem katalogu rostlin.
Určitě mnohé z nich znáte, mnozí všechny, přesto jsme připravili seznam bylinek, které by v zahradě neměly chybět. Věříme, že bude mnohé inspirovat.
Levanduli můžeme stříhat několikrát v roce, poprvé v březnu až dubnu, podruhé po odkvětu v červnu až srpnu a případně potřetí i na podzim od konce srpna do září. Ovšem podzimní řez se příliš nedoporučuje.
Bylinky v zahrádce a nebo přímo bylinková zahrádka? A co bylinky v kuchyni, respektive v bytě? Byliny lze pěstovat na více místech zahrady a využít je různými způsoby, třeba i k ochraně jiných rostlin před škůdci. Některé se hodí dokonce i do záhonů okrasných. A nebo chcete rovnou bylinkovou zahrádku?
Alkoholismus je v naší kultuře všudypřítomný, abstinentů pomálu a existují (rozlišujeme) různé úrovně závislosti na alkoholu. Čím více alkohol konzumujeme, čím častěji a v co větší míře, tím větší zdravotní rizika to přináší. Ovšem i s alkoholem nám pomohou bylinky a některé jsou dokonce nezastupitelné. Třeba ostropestřec mariánský.
Lékořici lysé se též přezdívá sladké dřívko, přitom jde o divoce rostoucí rostlinu, kterou najdeme i v naší přírodě. Tedy v jejích teplejších oblastech. Dařit se jí proto bude i v našich zahradách. A víte, jaká nejznámější „dětská“ pochutina se z lékořice vyrábí? No přece pendrek.
Pěstování těch nejhodnotnějších z bylin vlastně není obvykle vůbec složité. A platí to i pro rýmovník, doslova zázrak pro naše rýmou ucpané nosy a nachlazená těla. Nejlepší je přitom vkládat do nosu čerstvé lístky, které jsou prsty poškozené tak, aby uvolňovaly co nejvíce silic. Jenže rýmovník také využijeme v kuchyni a dokonce podobně jako neméně aromatickou a antibakteriální (antibiotickou) šalvěj.
Plicník lékařský to již má svém názvu, funguje však i takový podběl, šalvěj a některá koření. Samozřejmě je třeba nejvyšší opatrnost a konzultace s lékařem, pokud již naše plíce onemocní a o to víc, pokud je nemoc virového původu. Bylinky a koření však opravdu pomohou, přesto nemůže mít tento článek ambice pomáhat s léčbou, nýbrž má charakter pouze informativní.
Mít v kuchyni malou bylinkovou zahrádku, to je pro spoustu lidí splněný sen. Člověk by snadno mohl nabýt dojmu, že mu doma snadno poroste cokoliv. Jenže je to trochu složitější a zdaleka ne každá voňavá bylinka prostředí kuchyně vytrvale snese. Které druhy patří mezi odolné? Které vám v kuchyni vydrží po celý rok?
Jedlé květy má mnoho bylinek, ale i okrasných rostlin a mnohé rostliny jsou jedlé doslova celé. Stejně tak můžeme v zahradě pěstovat spoustu rostlinných druhů s antibiotickými účinky. A jednou z nejvýznamnějších, která vyčnívá nad jinými, je právě lichořeřišnice. Léčivá antibiotická bylinka s vlastnostmi květiny okrasné. A naopak. A dokonce i zelenina.
Pravda, trochu troufalé tvrzení, ovšem měsíček lékařský není zdaleka jen léčivým pokladem, ale i zajímavostí kulinářskou a krásnou květinou, která se hodí dokonce i k řezu do vázy. Přitom má minimální nároky na své pěstování a ochotně sám vysemení. Dokonce se vám může objevit i v květnaté louce.
Bylinky, které využijeme při vaření či přípravě salátů, ale i důležité léčivky, si můžeme vypěstovat v zahradě – a nejen to – krásně ji vyzdobí, provoní a přilákají užitečný hmyz.
Sezóna medvědího česneku právě začíná a my si ji můžeme ozvláštnit dobrodružnou výpravou. Tedy zatím alespoň v rámci hranic okresu, kde bydlíme, ale snad toto omezení rychle skončí. Medvědí česnek totiž najdeme na velmi působivých místech naší přírody, především ve vlhčích a stinných místech lužních a listnatých lesů. Stačí fotoaparát či alespoň chytrý mobil a uděláme něco pro utužení svého zdraví tělesného i duševního. A sběrači pomohou sběrem čerstvých listů detoxikaci svého těla.
Velké množství jinak běžných plevelů je ve skutečnosti léčivými bylinkami. A některé z nich mají dokonce vyloženě nezastupitelné léčebné účinky a využití. Třeba takový ostropestřec mariánský, jehož semena jsou nezastupitelná při léčbě lidských jater a jejich regeneraci. My se ale nyní zaměříme na rostliny jedlé, které kromě svých léčebných či preventivních účinků také chutnají či zdobí a nemohou nijak ublížit.
Bylinky lze pěstovat v bytě za oknem, na venkovním okenním parapetu, na balkóně, terase, na obyčejném i vyvýšeném záhoně, na rovině i ve svahu, v menším i větším množství. A velmi efektivní i efektní jsou právě takzvané bylinkové spirály. Založit je přitom lze poměrně snadno, i když nějakou tu manuální práci to určitě bude chtít.
Název článku evokuje, že nemáme na mysli styl bydlení a barvy, ale naopak chutě a vůně, tedy rostliny a především bylinky, které ze Středomoří pochází.
Mnoho lidí neví, že právě před zimou stahují rostliny svou sílu zpátky do kořenů, díky čemuž přečkají zimu až do jara. A právě v tuto dobu je ideální sběr léčivých kořenů. Obsahují totiž nejvíce lidskému zdraví prospěšných látek.
Sůl je stále základ, byť mnozí kuchaři a gurmáni preferují „ochutnání“ potravin, jejich původní chuti, bez přísad. Ovšem co bylinky, jaké jsou ideální právě pro grilování?
Slovo pampeliška se používá (a dokonce i oficiálně) pro více rostlinných druhů jednoho rodu, ovšem právě ta, která je zapotřebí k výrobě pampeliškového medu, se správně jmenuje smetánka lékařská. Jak si pampeliškový med připravit a proč?
Přelom 15. a 16. století byl po dlouhé době časem, který začínal přát chytrým lidem. Jedním z nich byl alchymista a pionýr medicíny, přezdívaný Paracelsus. Když už nic jiného, zůstala nám tu po něm památná věta, že: „Jed od léku odlišuje pouze podávané množství.“
S plevelem jsme bojovali celou sezónu. A teď, když už na záhoncích dohromady nic nepěstujeme, by se mohlo zdát, že konečně můžeme povolit. To je ale chyba. Začátek podzimu je tím nejlepším obdobím, kdy se do plevelů pořádně pustit. Co uděláte teď, totiž může rozhodnout o tom, jak budou vaše záhony vypadat příští jaro.