Jaké léčivky a bylinky si vypěstujete v zahradě? Zobrazit fotky zobrazit 29 fotek

Některé byliny slouží i dekorativně, provoní zahradu a přilákají užitečný hmyz. Ovšem nejdůležitější jsou jejich vlastnosti léčivé a schopnost okořenit pochutiny a tedy i náš život. Některé využijeme v homeopatii k přípravě různých čajů (aby se nám dobře spalo, abychom se zklidnili, vyřešili zažívací potíže, zbavili se bolesti, ale též nám pomohou při boji se zákeřnými a někdy i smrtelnými chorobami). Mnohé z nich lze využít jako alternativu či náhradu za komerčně vyráběné léky. Některé bylinky se zase využívají jako velice chutné koření. Určitě je dobré na bylinky na zahradě nezapomenout.

Dokonce i pro konkrétní země jsou zcela typické konkrétní byliny – například bazalka pro Itálii, majoránka pro Řecko, kmín pro Persii a podobně. Byliny využijeme jako koření, uvaříme z nich čaje, ale třeba i získáme esenciální oleje (tělové oleje či parfémy) a nebo tinktury (naložení v lihu). Bylinky jsou též základem aromaterapie, nejen homeoterapie a kuchyňské alchymie. Sušené kytice bylinek zase budou působit v interiéru jako krásné aranže, o kvetoucích bylinkách na zahradě nemluvě.

Vysazujeme bylinný záhon

Ideální je vytvořit na zahradě smíšený bylinkový záhon, ovšem bylinky lze pěstovat i na balkónech, terasách a za okny v mobilních nádobách. Od dřívějšího členění bylinkových záhonů do pravidelných obrazců vedených jistým řádem se již ustoupilo, nyní se přistupuje k přirozeně vypadající smíšené výsadbě. Ovšem i tu lze naplánovat. Při výsadbě bylinek na smíšený záhon se zaměříme na to, které z nich jsou stálezelené, které jednoleté a které patří mezi trvalky. Zohledníme též vzrůst do výšky, ale i šířky a také klima. Některé bylinky prostě zůstanou v „hrnku“ za oknem. Bylinky lze rozdělit na sluncemilné a na ty, které milují polostín. Sluníčko miluje třeba třezalka, řebříček, levandule a mateřídouška, polostín zase kořenové bylinky - bazalka, libeček, petržel, máta, pažitka, celer a kerblík. Bylinný záhon též lze smísit s kvetoucími rostlinami, přičemž mnohé z nich opět využijeme v kuchyni či při léčbě a prevenci chorob – růže (okvětní lístky), měsíček – celé květy, slunečnice (semínka), ale třeba i nenáročná a léčivá divizna, levandule a jiné druhy. 
Ovšem pozor – všechny bylinky se nehodí do volné výsadby na záhon. Některé rostliny se natolik bujně rozrůstají, že by vytlačovaly jiné a proto jim raději najdeme samostatné místo a nebo je zasadíme do nádoby. Máta vonná, kostival lékařský a nebo křen selský doslova umoří ostatní rostlinné druhy. Ne nadarmo najdeme křen nejčastěji někde v koutu zahrady.

Dobré je vytvořit si seznam bylinek, bez jakých se prostě neobejdeme a poté vycházet z předem vytvořeného plánku výsadby. Postupujeme přitom podobně jako při výsadbě okrasných záhonů. Do zadních partií nebo dominant vybíráme vyšší byliny - libeček lékařský, diviznu, růže, topolovky a nebo slunečnice. Střed záhonu osázíme například yzopem, měsíčkem lékařským, šalvějí, třezalkou, levandulí, náprstníkem, vavřínem a meduňkou. A v popředí umístíme nejnižší druhy – kostival (ale pozor na něj), pažitku, petržel, rozmarýn, dobromysl a další. Výsadbu bylinného záhonu je zásadně vhodné obohatit rostlinami bohatými na květ, jelikož mnoho druhů bylinek je bohatších na list. Kromě již zmíněných růží, měsíčku a slunečnic lze na záhon vysadit třeba hvozdíky, sedmikrásky, pomněnky, pro jarní měsíce (aby nám v zahradě něco kvetlo) cibuloviny a hlíznaté rostliny a na zimu je dobré umístit vedle bylinného záhonu třeba jalovec či kdoulovec. Pokud jste se rozhodli pro bylinky, které u nás nepřežijí zimu, vysaďte je do nádob a před zimou zase přemístěte někam dovnitř. Platí to například pro vavřín a myrtu. Za bylinkovým záhonem se pak může pnout po opoře třeba chmel a nebo vinná réva.

Pečujeme o bylinky

Péče o bylinky je poměrně jednoduchá. Na podzim ustřihneme trvalkám roční přírůstky a odkvetlá květenství. Mnohé by bez tohoto zásahu vypadaly už za několik let nevzhledně. Ze stejného důvodu je některé druhy třeba sestřihnout až na hlavní stonek (keříček šalvěje lékařské), nebo vykopat a nahradit novými. Lze též u některých druhů vykopat trs a rozdělit. Některé druhy (především ty s okolíkatými květy) se zase intenzivně vysemení na stanoviště (libeček lékařský, fenykl, kopr), čehož lze využít při množení - pověsíme ještě nezralou rostlinu na vybrané stanoviště pomocí tyče a necháme volně vysemenit.

Využití bylinek

Byliny mají všestranné využití. Nejčastěji se louhují ve vroucí vodě a poté pijí jako čaje. Používáme mateřídoušku, heřmánek, kopřivu, řebříček, kontryhel a další, …. Ovšem je mnoho druhů bylin a mají různé účinky. Některé bylinky můžeme nasypat do studené vody, kde je necháme přes noc a druhý den převaříme. Získáme tak výluh vhodný pro ozdravnou koupel (např. kopřiva dvoudomá a ořešák královský). Využití najdou bylinky samozřejmě i v kuchyni - aromatické lístky bazalky, petrželka kudrnka, pažitka, libeček, řeřicha, dobromysl, máta, kopr, fenykl a jiné. 
V zimě bylinky jako když najdeme – pokud si je ovšem nasušíme a nebo naložíme – vytvoříme tinkturu. Lze též připravit mast (například z vepřového sádla) a nebo olej. Obzvláště masti, tinktury a sušení bylinek má dlouhou tradici. Většinou sušíme bylinky, které jsou vhodné na čaje či jako koření. U mnohých druhů se však suší a zužitkují i celé rostliny - od kořenů až po květy.

Čerstvě natrhané bylinky rozložíme na papír bez potisku a nebo zavěsíme ve svazcích, ovšem nikdy přímo na slunce. Vybereme místo, kde je šero a teplo. Nikoli náhodou se bylinky dříve rozvěšovaly okolo pece či kamen. V žádném případě „neblázníme,“ ale sušíme jen takové množství bylinek, jaké skutečně využijeme. A vedle toho můžeme třeba i v zimě pěstovat čerstvé bylinky v květináčích za oknem – například řeřichu.

Aromatické bylinky též vydrží dlouho zamrazené – proto se mrazáku rozhodně nebojte, jde o rychlé, pohodlné a účinné řešení. I v zimě pak snadno sáhnete například po čerstvých listech petržele či pažitky. 
Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.shutterstock.com