V dnešních vysoce modernizovaných a industrializovaných městech člověk hledá místo, kde by se mohl nadechnout čerstvého vzduchu a na chvíli si odpočinout od davů. Zatímco v mnoha městech to možné téměř není, jinde představují plochy zeleně vyhledávané oázy klidu a pohody. Někde takové parky fungují dokonce velmi dlouho.
Central Park
Největší sice není, ale rozhodně patří mezi ty nejznámější. Newyorský Central Park byl dokončen v roce 1876, což z něj činí jeden z nejstarších, v Severní Americe tedy skoro jistě. Nachází se uprostřed města, měří 4 kilometry na délku a půl kilometru na šířku. Debaty o tom, že by tuhle ikonickou plochu zeleně bylo lepší proměnit třeba na vysoce perspektivní stavební parcely zatím pokaždé Newyorčané smetli ze stolu. Hodnota okolních nemovitostí je totiž vysoká právě proto, že stojí v sousedství zeleně. Každý rok jej navštíví více než 40 milionů lidí.
Phoenix Park
Za dalším velikánem mezi městskými parky zamíříme do Irska, do Dublinu. Zajímavostí je, že původně nešlo vůbec o park, ale lovecký revír místního šlechtice, který si pozemek držel jako své soukromé hájemství až do 17. století. Poté, co se milostivě uvolil přenechat jej městu, stal se jedním z největších městských parků v Evropě. Ke svérázům Phoenixu se počítá, že jej obklopuje vysoká zeď dlouhá celkem 16 kilometrů. Území je ceněné pro svůj klid a pořádek, a stará se o něj zvláštní sorta údržbářů, rangerů. Park je pro Irsko natolik významný, že má svou vlastní legislativu. Zahradníci a rangeři mají pravomoc vykázat a/nebo dokonce zatknout návštěvníky, kteří se tu chovají nevhodně. Takže vážně „nerušte“ místní zvěř, choďte jen po vyznačených cestách a odpadky opravdu házejte jen do koše.
Chapultepec
Vypisovat tu, kolik obyvatel vlastně má Mexico City, vlastně ani nemá cenu. Než si to přečtete, údaj zastará. Metropole se totiž rozrůstá vpravdě děsivým tempem, v širší aglomeraci žije asi 22 milionů lidí. Zdejší krajina je extrémně urbanizovaná. A nejspíš proto vyniká Park Chapultepec, kterému se přezdívá Plíce Mexico City. Soustředěný je kolem historického vrcholku Chapultepec a v současnosti je jedním z největších městských parků v celé Latinské Americe. Skládá se ze čtyř částí, v jedné z nich se nachází zoologická zahrada, v další zámek a muzea. A samozřejmě řada dalších atrakcí, doplňujících pečlivě udržovanou vegetaci. Park je také sídlem prezidentské rezidence. Každoročně jej navštíví téměř 15 milionů lidí, kteří si tu mohou prohlédnout prý to nejkrásnější z Mexika.
Stanley Park
Stanley Park v kanadském Vancouveru vlastně moc jako park nevypadá. Spíš se zdá být severským lesem, který nějakým nedopatřením prorostl do města. Nebo město prorostlo do něj? Prakticky zabírá polovinu rozlohy centra. A s rozlohou 405 hektarů je obrovský, třetí největší v Severní Americe. Zajímavý je i jeho vznik. Stanley Park totiž nevznikl podle žádného architektonického návrhu, nebyl předmětem důmyslného plánování. Ještě před rozsáhlejší kolonizací bylo jeho území velmi jemně rozděleno mezi tisícovky různých soukromých majitelů, a to včetně původních obyvatel, indiánů. Město obrostlo park. A teprve v 19. století se území stalo volným propojením zeleně a městské zástavby.
Metropolitan Park Santiago
Místo toho, aby řešili, co dělat s obtížně zastavitelnými vrcholky, které postupně obrůstala městská zástavba, rozhodli se v hlavním městě Chile udělat z nich městský park. Tedy spíše parky. Ono se jich totiž pod hlavičkou jednoho jediného metropolitního parku podařilo sjednotit do sebe šestnáct. S rozlohou 772 hektarů patří k největším městským parkům na celém světě. Ačkoli výstavba parků byla plně dokončena až koncem 60. let 20. století, finální podoba se po částech začala formovat už na počátku 20. století. Metropolitan Park dnes nabízí množství atrakcí, jako jsou květinové zahrady, zoologické zahrady, lanovky, bazény i působivá sousoší a kapličky. Právě tím, že jeho jednotlivé části vznikaly porůznu, nabízí působivý celek nebývalou pestrost.
Chugach State Park
Uvádíme ho zde pro úplnost jako poslední položku. Protože aljašský park Chugach je jednoznačnou anomálií. Pro procházku městským parkem si totiž zpravidla nemusíte balit zásoby na několik dní. Tady ale ano. Tento státní park, zřízený zákonem podepsaným 6. srpna 1970 aljašským guvernérem Keithem Millerem, byl vytvořen za účelem poskytování rekreačních příležitostí, ochrany malebné estetické hodnoty pohoří Chugach, dalších geografických prvků a zajištění bezpečnosti zásobování Anchorage vodou. Guvernér zkrátka využil právní kličky, nebo spíše nejasnosti ve výkladu zákonů, protože není nikde přesně definováno, jak může být městský park velký. Takže tenhle „městský“ park má rozlohu 2004 kilometrů čtverečních. Má hory, ledovce i jezera. A ano, je největší na světě.
Fontainebleau
A ještě jednu záležitost z Evropy tu nesmíme nakonec opomenout. Les Fontainebleau, tedy Foret de Fontainebleau nebo též Foret de Biere, což ve staré francouzštině znamená „vřesový háj“. Od srdce Paříže leží šedesát kilometrů jihovýchodně, ale Pařížané si ho tuze rádi připisují za „svůj“. Zalesněné území o rozloze 250 kilometrů čtverečních je totiž jejich oblíbeným cílem vycházek. I tady šlo původně o královské lovecké panství v okolí nedalekého stejnojmenného paláce. Dnes je to největší chráněná přírodní oblast v Île-de-France a prohlašuje se za první přírodní rezervaci na světě, i když tohle prvenství (z roku 1861) by asi bylo hodno zpochybnění. V současnosti se tenhle „park“ počítá k místům, které si zamilovali horolezci a fandové šplhání po přírodních boulderech.
Zdroj: Wikipedia.org, playgroundequipment.com


