Pěstování kaktusů a jiných sukulentů je krásné hobby. Pozorovat výsledky mistrů pichlavého pěstitelství, to je zábava na dlouhé hodiny. Pro nepoučené laiky, kteří by do těch tajemství chtěli proniknout hlouběji, tu ovšem existuje pár překážek. Například ty ostny.
Nebudeme teď vůbec řešit obsáhlá tajemství ideálního substrátu pro kaktusy, pravidelnost a dávkování jejich zálivky, roubování nebo podobné kejkle. Věnovat se budeme jen té jediné maličkosti, která vás při pohledu na tvarově rozrůzněné a ostny poseté exoty napadne jako první. Jak se s nimi vůbec pracuje, respektive, jak se to dělá, když je na ně potřeba sáhnout?
)
Jak? „No ideálně nijak, a když už, tak hlavně bezpečně, aby se kaktusu nic nestalo,“ odpoví vám s potutelným úsměvem každý kaktusář. Je to odpověď trefná a velmi šibalská, která o fintách zkušených pěstitelů vlastně mnoho neprozradí. Kde tedy hledat odpověď? No jistě, v chytrých knihách. Chytré příručky nejsou skoupé na slovo a praví, že kaktusy by měly být přesazeny, jakmile kořeny začnou prosvítat drenážními otvory na dně květináče.
)
Obecně platí, že rychle rostoucí druhy by měly být přesazovány každé dva až tři roky a pomalu rostoucí druhy každé tři až čtyři roky. Přesazování se prý nejlépe provádí na jaře, kdy se kaktusy těší aktivnímu růstu. Dva dny před přesazením kaktus zalévejte, aby kořeny byly vlhké, ale nenasycené. Pak opatrně vyjměte kaktus z původní nádoby tak, abyste nepoškodili kořeny.
)
Odstraňte starou zeminu: Použijte ruce, kartáč nebo jemně odfoukněte starý substrát a odstraňte přebytečnou zeminu z kořenového balu. Zkontrolujte, zda kořeny nejsou poškozené, odumřelé nebo napadené škůdci. Pokud jsou kořeny příliš dlouhé nebo poškozené, opatrně je zastřihněte sterilizovanými nůžkami. Nechte kořeny několik hodin zaschnout, aby se řezné rány zahojily.
Vyberte si vhodný květináč podle velikosti kořenového balu. Nemusí být příliš velký, stačí jen o pár centimetrů širší, než je tělo kaktusu. Ujistěte se, že má drenážní otvor. Na dno nového květináče přidejte drenážní vrstvu. Vhodné materiály zahrnují štěrk, oblázky nebo pemzu. Zakryjte drenáž vrstvou nové kaktusové zeminy. Zvolte dobře propustnou a vzdušnou směs, abyste zabránili zadržování vody a hnilobě kořenů.
)
Kaktus umístěte do středu květináče a ten naplňte připraveným substrátem. Ujistěte se, že kaktus je pevně umístěn, aniž by se stlačovaly kořeny. Vrstva půdy by měla vyplnit prostor mezi dnem a kořeny. Nezalévejte kaktus ihned po přesazení. Počkejte několik dní, aby se kořeny přizpůsobily novému prostředí a zabránilo se hnilobě kořenů. Krása. Ale znovu ani zmínka o tom, jak na ty prevíty sáhnout!
Je to prostě spiknutí, informační embargo.
)
Práce v rukavičkách
Takže? Když už přijde na manipulaci s kaktusy, dělá se to skutečně opatrně. Tak, abyste se vyhnuli citelnému popíchání. U malých kousků se dává přednost pinzetám. Pozor, není pinzeta jako pinzeta. Klasická z manikúry nestačí, ty z chirurgické oceli jsou poměrně ostré a mohou kaktus otlačit. Pokud potřebujete něco „většího“ a přitom šetrného, dobře prý fungují dřevěné kleště na grilování.
U větších exemplářů pak kaktusáři často pracují v rukavicích. Prstových, ale v těch z opravdu silného materiálu. Ty gumové, úklidové, na to nestačí. Ideálem jsou pak silné kožené rukavice. Prsty v nich mají cit, ale ochrana nechybí. Pokud pracujete s exempláři řekněme delšími, osvědčuje se obalit je papírovými novinami. Novinový papír je tužší a ve více namotaných vrstvách ochrání jak kaktus, tak i vás.
)
To je třeba rozdíl oproti papírovým utěrkám a ubrouskům. Ty jsou moc jemné, a mohou se přichytávat na ostny. Které si je pak zaháčkují a vypadají bílé. U skutečně rozložitých, těžkých a baňatých kaktusů (Ferocacti) se hodí obložit je rovnou extrudovaným polystyrenem. Před jejich ostny by vás ani kožené rukavice neochránily.
Kombinaci šetrnosti (vůči kaktusům) a ochrany vašich rukou pak přislibují bublinkové folie, běžně používané jako výplňový materiál. Ty se velmi vyplácí i při stěhování kaktusů z místa na místo.
)
A jak to udělat, abyste k té přesazené nádheře dosypali ještě trochu substrátu navíc? Vzhledem k tomu vypouklému tvaru a pozici kaktusu v květináči to většinou nejde tak, že byste jenom sypali. Kamínky by uvízly mezi ostny. Takže? Tou fintou je pomoci si s nějakým „násypníkem“. Třeba zastřiženým kouskem úzké PVC trubky nebo zahradní hadice. Ty se dají zastrčit „pod“ kaktus a bezbolestně pracovat.
Zdroj: Trexplants.com, BBC.co.uk
