Vápnění půdy na zahradě je velice důležité, samozřejmě hlavně kvůli rostlinám, které zde pěstujeme. Vápno zmírňuje kyselou reakci půdy, zlepšuje zdravotní stav rostlin likvidací choroboplodných zárodků, je nepostradatelnou složkou výživy rostlin (zlepšuje příjem živin a je důležité pro stavbu buněk), ovlivňuje strukturu půdy a dezinfikuje ji, brání tvorbě půdního škraloupu a podporuje tvorbu humusu. Sice je pravdou, že v půdách se vápník přirozeně vyskytuje, ale v různé koncentraci a obsah vápníku klesá pěstováním rostlin nebo vyplavováním vodou. Nejnáročnější je přitom na obsah vápníku zelenina, která však má i vysoké nároky na zálivku, čímž obsah vápníku v půdě klesá ještě více. Jak zjistit, jestli půda vápnění potřebuje a v jaké podobě vápno dodat?
Jak ověřit potřebu dodání vápna do půdy
Vápník je nejdůležitějším znakem kyselosti a zásaditosti půd, zajímá nás tedy hodnota pH půdy. Většina druhů zeleniny a ovoce potřebuje pH v rozmezí 5,5 až 6,5 (neutrální pH je 7, resp. v případě půdy 6,6 až 7,2). Je-li pH půdy vyšší nebo nižší, pěstovaným rostlinám se zřejmě nebude příliš dařit ani při pravidelné zálivce a hnojení. Nejlepší je změřit pH půdy na jaře a na podzim před hnojením. Použít lze lakmusový papírek, půdní pH test nebo půdní elektronický pH/EC metr. Pozor však, levnější pH metry mohou být méně přesné a mohou mít kratší životnost. Při použití nejlevnějších lakmusových papírků je odchylka přesnosti cca 0,5 pH. Nejkomplexnější jsou laboratorní rozbory a nejsou zase až tak drahé, navíc je nepotřebujeme každý rok.
)
)
)
)
Půdní reakci můžeme poznat i podle výskytu plevelů, na kyselých půdách roste třeba jitrocel, přeslička a šťovík, na zásaditých komonice a hořčice. Silně zásadité (alkalické) půdy mají pH vyšší jak 7,7, alkalické půdy pH 7,3 až 7,7, neutrální půdy 6,6 až 7,2, slabě kyselé půdy 5,1 až 6,5, kyselé půdy 4,6 až 5 a silně kyselé půdy do 4,4. Většině rostlin pěstovaných v českých zahradách přitom vyhovují půdy neutrální až mírně kyselé. Neutrální pH podporuje biologickou aktivitu, jsou však výjimky. Třeba borůvky vyžadují kyselé půdy, košťálová zelenina, aromatické byliny a mnohé skalničky půdy alkalické. Z logiky věci plyne, že vápno přidáme při nižším pH, které odhalí půdu kyselejší.
Příliš nízká půdní reakce brzdí růst rostlin, stejně jako činnost mikroorganismů a žížal. Zhoršuje se struktura půdy, ta se slévá a tvoří se škraloup, přijatelnost většiny živin je však v tomto případě dobrá s výjimkou fosforu, hořčíku a molybdenu. Při vysoké hodnotě pH je pro změnu snížena přijatelnost manganu, železa a boru. A pokud půdu vyloženě převápníte, dojde k fatálnímu nedostatku stopových prvků.
Naopak není třeba vápnit, pokud je pH půdy neutrální či mírně kyselé a pokud je mírně vyšší jak 7,2 a půda obsahuje uhličitan vápenatý. Jeho obsah zjistíme jednoduše i pomocí octu, stačí vložit do nádobky malý vzorek půdy (v gramech) a kápnout ocet. Je-li uhličitan vápenatý v půdě, vzorek jemně bublá (rozkládá se na vodu a oxid uhličitý).
)
V jakých dávkách vápnit půdu a čím?
Kromě samotného vápna je také důležitá jeho forma přijatelná rostlinami. Vápníme zásadně mletým vápencem (dolomitickým nebo levnějším místním) anebo hnojivovým vápnem (např. dusíkaté vápno). Nikdy nevápníme hašeným vápnem a sypkým vápenným hydrátem. Na neutrálních půdách je dobré zapravit 0,5 až 1 kg mletého vápence (0,25 až 0,5 kg dusíkatého vápna) na 10 m2, na slabě kyselých půdách 1 až 2 kg mletého vápence (0,5 až 1 kg dusíkatého vápna) a na kyselých půdách 2 až 3 kg mletého vápence (1 až 1,5 kg dusíkatého vápna). Rozumné vápnění má smysl i na neutrálních půdách, jelikož obsah vápence se bude ve vegetačním období snižovat. Obzvláště pak při pěstování zeleniny. Ale pozor, zelenina je naopak citlivá na převápnění, proto vápníme méně a častěji. Udělat to jednou za několik let v silné dávce by bylo chybou. A jelikož výjimky potvrzují pravidlo, na vápnění (rozumné) nijak nereaguje mrkev, rajčata, salát a reveň. Košťáloviny je naopak třeba vápnnit 2 až 3 týdny před výsevem nebo výsadbou. Půdu pro kořenovou zeleninu vápníme na podzim či v zimě předchozího roku. V případě kyselejších půd vápníme půdu také okurkám, paprice, cibuli a česneku, celeru a špenátu.
)
Vápnění ve sklenících
Ve sklenících vápno především dezinfikuje unavenou půdu, přidávat pouze kompost nestačí. Únava půdy se projevuje deformací plodů a případnými skvrnami na plodech. Na nedostatek vápna v půdě reaguje zelenina nápadnými nekrózami květních konců plodů. Ty jsou posléze napadány saprofytickými houbami, které zcela znehodnotí plody. Používá se dusíkaté vápno (2O % N a 5O % CaO), které zároveň zlikviduje semena plevelů, klíčící plevele, původce houbových chorob, ale i vajíčka slimáků. Podílí se na dobré celkové kondici rostlin a kvalitě plodů.
Dusíkaté vápno se jednoduše rozhodí v potřebném množství na dobře zrytý záhon a zapraví do půdy rýčem. Poté se půda pořádně zalije a zakryje igelitovou fólií, která se nechá ležet 3 týdny až měsíc. Dusíkaté vápno se v půdě hydrolyzuje na kyanamid a vápno a právě kyanamid působí v půdě fungicidně, insekticidně, herbicidně a repelentně. Dusíkaté vápno se přemění na močovinu a ta se dále transformuje na čpavkový a nitrátový dusík. Rychlost reakce je závislá na půdní vlhkosti a teplotě a trvá cca 2 týdny. Právě za tuto dobu jsou zničena semena plevelů, klíčící plevele, vajíčka slimáků a slimáci a také původci houbových chorob kořenů a stébel. Dusík se postupně uvolňuje 7 až 10 týdnů a to ve formě přijatelné pro rostliny, přičemž se zvyšuje dostupnost vápníku a jeho příjem rostlinami, což se projeví likvidací plísní a zlepšením skladovatelnosti sklízených plodů. Skleník tedy vápníme 3 až 4 týdny před výsevem a výsadbou.
Doporučuje se také vykuřování skleníku vykuřovacími jednotkami, které je účinné na přezimující škůdce. I zkušení zahradníci vám však řeknou, že musí stačit pořádné umytí zasklení a konstrukce skleníku. Samozřejmě za užití přípravku, který nepoškodí půdu, pokud do ní steče. Nebo pouze tlakovou vodou, čímž se zároveň zalije zavápněná půda.
)
Vápno v kompostech
Pravidelné přidávání vápna do kompostů urychluje jejich zrání, odstraňuje zápach a likviduje hmyz. V zásadě stačí jednou za čas posypat povrch kompostu vápnem a přikrýt zeminou. Dále opět přihazujeme zahradní a kuchyňský biologický odpad, opět přihodíme vápno a zeminu atd.
)
A co s páleným a hašeným vápnem?
Pálené vápno lze použít na těžších půdách, ale se značným předstihem před pěstováním rostlin, čili nejlépe na podzim spolu s organickým hnojením. Do půdy zapravené pálené vápno rychleji přijímá vlhkost. I hašené vápno má antibakteriální, dezinfekční a odkyselující vlastnosti, musí se ale před aplikací důkladně ředit vodou, musí se rozpustit. Funguje tedy v podobě zálivky, zatímco páleným vápnem povrch půdy posypeme a hmotu zapravíme do půdy. Pálené a hašené vápno lze přidávat i do kompostu. Více méně ale platí, že se bez těchto dvou podob vápence zcela obejdeme. V zahradách stačí vápno dusíkaté nebo drcený vápenec. A kromě dusíkatého vápna obsahují vápennou složku i mnohá další hnojiva.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, higarden.cz, zahradnictviweiss.cz, levnepostriky.cz, Wikipedia, nkz.cz
