Proč bychom měli zadržovat dešťovou vodu a jak si vybrat nádrž?

Sucho prostě je naším aktuálním problémem, byť zrovna letos byl květen na srážky štědrý, ovšem například v dubnu nepršelo dlouhé týdny. A lze předpokládat, že se v létě bude situace z posledních roků opakovat. Proč je vůbec důležité zadržovat dešťovou vodu, jak si vybrat vhodnou nádrž a jak se nás snaží motivovat stát?

Co je dešťovka

Dešťovka je zlidovělý a hojně používaný výraz pro voda z dešťových srážek. A právě tato voda je až příliš cenná, a to nejen pro účely zalévání zahrady, než abychom ji nechávali splachovat do kanalizace. Přitom náklady na její zadržování vůbec nemusí být vysoké. Navíc existuje státní program, který se nás snaží motivovat dotací na pořízení nádrže na dešťovou vodu a právě tento program se jmenuje příznačně „Dešťovka“.

Intervaly sucha

Letní intervaly sucha se každým rokem prodlužují, na našem území se dokonce objevily lokality, kde nepršelo několik let a vyschly i rybníky. Nedostatek vláhy je přitom nebezpečný z více důvodů, nejenže není v daných lokalitách čím zalévat a rostliny nemohou přežít, ale půda se také přehřívá a ztrácí svou úrodnost. Déšť je přitom důležitý pro takzvaný „malý vodní cyklus“, což zjednodušeně znamená, že spadlé srážky se v dané lokalitě odpaří a opět zde spadnou. Jde vlastně o uzavřený koloběh, který když narušíme, poškozuje to krajinu. Pokud pak po dlouhém a devastujícím suchu přijde přívalový déšť, je zkáza dokonána.

Dešťovku nepijte, zato rostliny po ní ožijí a využijete ji i v domě

Dešťová voda sice není pro člověka pitná, jelikož neobsahuje dostatek minerálů a je též třeba zvýšit její pH, ovšem o to více chutná rostlinám. Přitom ji lze využít i v domě jako vodu užitkovou a ušetřit tak za vodu pitnou. Stačí k tomu jednoduchá filtrace (např. jen mechanická, kterou bývají nádrže na vodu vybavené). Mechanicky jsou odstraněny nerozpuštěné nečistoty, načež můžeme dešťovku využívat kromě zalévání zahrady a pokojových i balkónových rostlin také k oplachování různých předmětů, mytí automobilu, splachování toalet, ale i praní. Dešťová voda je navíc měkká (obsahuje minimum vápníku) a proto netvoří vodní kámen a nezvyšuje spotřebu pracích prostředků.

Dotace „Dešťovka“

Dotační program dešťovka nabízí možnost příspěvku na pořízení systému pro zadržování dešťové vody. Program podporuje pořízení nádrže na dešťovou vodu (samonosné, k obetonování a dvouplášťové). V případě staveb nových domů nám pak vodní zákon vyloženě ukládá povinnost zadržovat dešťovou vodu a nechávat ji na svém pozemku. U nových domů proto musí být vytvořen zadržovací systém. Dešťovka se na pozemku perfektně vsákne a pak se na místě využije. 

Největší důležitost má podle zákona právě vsakování, díky kterému může voda v lokalitě kolovat a tvořit tak malý vodní cyklus. Druhou nejvyšší důležitostí je pak zadržování srážek a jejich odpouštění oddělenou kanalizací do vodního toku. Až poslední v pořadí je řízené odpouštění dešťovky do kanalizace, ovšem správně do takzvané kanalizace dešťová. Tu však na většině místech naší země dosud vůbec nenajdeme. 

Jak si vybrat nádrž na vodu

S nádrží na dešťovou vodu dokonce uspoříme až 50% za vyúčtování vody! Čili nejen ekologické povědomí je důležité, ale i ekonomické údaje. Výběr toho správného typu nádrže však bývá často velmi složitý. Na co si tedy dát pozor a s jakými náklady je třeba počítat? 

Zásadní otázkou je, jaké množství pitné vody spotřebuje průměrně jedna domácnost za den. A může to být i více jak 100 litrů! Zhruba polovina denní spotřeby vody připadá na vaření a denní hygienu. A právě pro praní prádla, mytí nádobí, splachování a zalévání zahrady spotřebujeme zhruba stejné množství pitné vody. Pokud tedy využijeme dostatečně velkou nádrž na dešťovou vodu, můžeme snížit spotřebu „placené“ pitné vody až o polovinu. Jednoduše si pak spočítáme životnost nádrže v letech a roční úsporu vody. 

Tak to by byla motivace a nyní se seznamme s faktory, nad kterými budeme uvažovat při samotném výběru nádrže. Zásadní je velikost nádrže, tedy její objem. Ten volíme podle účelu (chceme vodu jen pro zalévání, nebo ji využijeme i v domě a jak?), podle velikosti zahrady (její plochy), podle střešní plochy domu, ze které bude voda sváděna, ale i podle počtu osob v domácnosti. Co se týká zalévání zahrady, počítejte s potřebou 600 litrů vody na 1 m2 ročně. Něco zajistí samotné srážky, ovšem velká část tohoto množství vody musí být ve formě zálivky. A posledním kritériem je individuální potřeba vody a ta se u každé rodiny liší a mnohdy zásadně!

Typy nádrží na dešťovku

Základ nabídky nádrží na dešťovku představují menší okrasné nádrže, například nádrž Atlantis o objemu 209 litrů od společnosti Koever CZ s.r.o., která českým zákazníkům dodává kvalitní německé produkty vyrobené z umělé hmoty, konkrétně z polyetylenu (PE). 

Ovšem nosnou nabídku této společnosti představují velkoobjemové monolitické plastové podzemní nádrže, které jsou vyráběné technologií rotačního tváření plastů (tzv. sintrací). Díky této technologii jsou tyto nádrže vysoce pevné dosahují dlouhé živostnosti, přitom jsou lehké a proto i snadno zabudovatelné. Navíc jsou po ukončení své životnosti 100% recyklovatelné. 

Například podzemní plochá nádrž Ozeanis unese 1700 litrů dešťové vody a je vhodná na pozemky, kde nelze kopat do větších hloubek. Potřebujete-li pak větší objem, lze bez problémů propojit navzájem více nádrží. Malá hloubka uložení navíc představuje menší objem vykopané zeminy, kterou musí z pozemku odstranit.

Ovšem v řadě Ozeanis najdeme i podzemní nádrže o objemu až 6000 litrů vody, při jejichž vzájemném propojováním lze vytvářet libovolné sestavy o téměř nekonečných rozměrech. 

Kolik zaplatíme?

A cena? Nejmenší nádrž o objemu 1000 litrů pořídíme za cca 10.000 korun a nádrže nad 4000 litrů stojí řádově několik desítek tisíc korun. Ovšem například jednoduché malé nadzemní nádrže, určené především k zálivce na balkonech a menších zahradách, stojí od 500 korun až po 10.000 korun, což jsou ale nádrže stylově provedené, imitující například umělý kámen nebo žulu. 

Poslední položkou je příslušenství nádrží (filtr, čerpadlo a potrubí). Za kvalitní filtr, který připraví dešťovou vodu pro využití v domácnosti, zaplatíme minimálně 3.000 až 4.000 korun, jednodušší filtry určené pro vodu k zalévání pak stojí do 2.000 korun. U ponorných čerpadel se pak cena odvíjí od jejich výkonu (maximálního průtoku vody za časovou jednotku nebo překlenutí vzdálenosti čerpané vody do místa její spotřeby). Velmi dobrá čerpadla pořídíme za 3.000 až 7.000 korun. A nakonec nás nějaké peníze bude stát ještě výkop a odvezení zeminy, tedy pokud si tuto práci nezajistíme svépomocí. 

Pokud jste se již rozhodli k nákupu nádrže na dešťovou vodu, obraťte se na odborníka, který vám kompetentně poradí a doporučí to nejvhodnější řešení včetně vhodného příslušenství.

Zdroj: www.koever.cz