Tunely? S těmi běžně počítáme u automobilové a vlakové dopravy. Jinde na ně narážíme jen zřídka a třeba samo spojení „tunel pro cyklisty“ působí skoro dojmem nějaké kuriozity. V Norsku se teď ale chystají k počinu, který naše představy o podobných stavbách dost významně promění. Chystají se stavět tunel pro nákladní lodě. A ano, bude ohromný.
Plánoval se dlouho
Ten projekt je unikátní, nebývalý svými rozměry i očekávanými náklady. Jak se ale říká, všechno je jednou poprvé. A tak se musíme smířit i s tím, že Norsko si „odkleplo“ financování první stavby takového druhu na světě: tunelu pro zaoceánské nákladní lodě.
Pokud vše půjde podle plánů, práce na stavbě takzvaného Stad Ship Tunnel by měly být zahájeny už v roce 2027. Vypadá to jako rychlý, možná až unáhlený start. Pravda je ale taková, že projekt Stad Ship Tunnel „visí“ ve vzduchu už po čertech dlouho. Předcházela mu léta politických debat, ekonomických revizí a bezpočet odkladů a proměn podoby zadání. Norsko zkrátka nechtělo v projektu, který bude budovat jako první na světě, šlápnout vedle.
A je třeba dodat, že právě tento projekt – jeden z nejambicióznějších a nejneobvyklejších infrastrukturních projektů, jaké kdy byly v oblasti námořní dopravy navrženy – těch příležitostí k zaškobrtnutí a chybám v plánování nabízel víc než dost.
)
Postupné navyšování nákladů a koukání celého světa pod ruce
Ve světě se nachází poměrně dost lokalit, kde by podobné dílo, lodní tunel skrze masiv pobřežních hor – alespoň z hlediska infrastruktury, bezpečnosti a plynulosti lodní přepravy – dávalo smysl. Ale prakticky všechny státy, které by o něco takového mohly mít zájem, se zatím rozhodly takticky vyčkat. Odložily své plánování do doby, než Norové ukážou, jestli je to vůbec možné. A chtějí se poučit z případných chyb.
Což ovšem norské inženýry staví do nezáviděníhodné pozice. Oči všech jim míří pod ruce. A hledají se nedostatky. Na všem.
Snahu nezadat si pak dokresluje i postupné navyšování nákladů. Když se poprvé – kolem roku 2017 - začalo hovořit o nejvyšších možných nákladech takového projektu, byla ta pesimisticky maximální cena nastavena k pěti miliardám norských korun. Teď, bezmála o deset let později, už cena sahá k devíti miliardám norských korun.
Pokud jste žhaví do přepočtů a zaokrouhlování, cenovka, která momentálně na rozplánovaném Stad Ship Tunnel visí, značí sumu 782 milionů eur. Nějakých 18,8 miliardy korun.
Co se o Stad Ship Tunnel zatím ví?
Nejde o silniční nebo železniční tunel speciálně upravený pro plavbu, ale o konstrukci navrženou výhradně pro námořní provoz. Stavba vznikne na západním pobřeží země a umožní rozměrným nákladním zaoceánským plavidlům proplout prakticky skrz pobřežní horu, čímž se vyhnou jednomu z nejnebezpečnějších úseků moře u Norska.
Stad Ship Tunnel bude vybudován na poloostrově Stadlandet, přivráceném k Severnímu moři. Oblasti, která odjakživa představovala jednu z nejnáročnějších částí norské pobřežní plavby. Vody obklopující mys Stad jsou známé mimořádně drsnými meteorologickými podmínkami. Silný vítr, náhlé změny počasí a velmi vysoké vlny činí tento úsek jedním z nejobtížnějších pro mnoho plavidel.
)
Vikingové raději přesouvali lodě po souši
Malé historické okénko si v tomto případě určitě dovolit můžeme. A to hned z časů Vikingů. Drsní seveřanští dobyvatelé totiž už v 10. století vyhodnotili moře při poloostrově Stad za natolik nezpůsobilé k plavbě, že tu své lodě raději do zátoky přetahovali po souši, než aby zbytečně riskovali. Je to ilustrativní, ale odpovídající. Protože část trasy Stad Ship Tunnel té vikingské cestě odpovídá.
Cíl plánovaného tunelu je možná přímočaře jednoduchý, ale ambiciózní. Umožnit lodím zcela se vyhnout této nebezpečné trase tím, že se přímo prorazí cesta skrz horu. Tím se má zvýšit bezpečnost plavby, omezit zpoždění způsobená nepříznivým počasím a zajistit nepřetržitý provoz i za nejtěžších klimatických podmínek. V kontextu miliardových nákladů to zní bláhově, ale pro zemi, jejíž ekonomika je z významné části založena na moři, exportu a vůbec napojení se skrze pobřeží, jde o strategickou investici, která bude mít dlouhodobé dopady. Pozitivní, samozřejmě.
Dílo, jaké svět neviděl
Odpověď na otázku, jak asi velký musí být tunel, aby jím proplula zaoceánská nákladní loď, je prostá: „Hodně.“ Rozměry Stad Ship Tunnelu jasně ukazují, proč je celý projekt považován za dílo bezprecedentní.
Tunel bude dlouhý mezi 1 700 a 1 800 metry – to je v dnešních časech moderních silničních a železničních staveb vcelku pohoda – ovšem široký má být 37 metrů. A právě tady se celý projekt dostává ke svým limitům.
Zajištění takové kaverny je výzva, kterou u projektu podobné délky dosud nikdo neřešil. Nejde jen o to, že je to „opravdu velký tunel“. Za provozu se totiž bude chovat natolik jinak, a řeší natolik odlišné specifikace, že tu vlastně příměr s běžným provozem tunelů nevystačí. Stavba má být schopná pojmout lodě o délce až 140 metrů a maximálním výtlaku přibližně 16 000 tun. Takže samotné proplouvání lodí bude ovlivňovat strukturu stavby víc než třeba vlak ovlivňuje drážní tunel.
)
Modelové řešení pro zbytek světa
Norové se těší, že naznačené parametry umožní průjezd široké škále obchodních plavidel, trajektů a osobních lodí, které jsou dnes nuceny obeplouvat nebezpečný mys.
Stad Ship Tunnel pro ně představuje mnohem více než jen místní infrastrukturu. Pro Norsko je konkrétním důkazem odhodlání investovat do inovativních řešení, která mohou zvýšit bezpečnost a efektivitu námořní dopravy. Pro zbytek světa by se projekt mohl stát modelem, který bude vhodné pozorně sledovat, aby bylo možné lépe pochopit, jak čelit výzvám spojeným s plavbou v oblastech charakterizovaných mimořádně náročnými přírodními podmínkami.
Podle Kystverketu, Norského pobřežního úřadu odpovědného za projekt, žádná jiná země dosud nevybudovala tunel takových rozměrů. A po svém otevření se Stad Ship Tunnel stane světovým prvenstvím. Bude jednou z nejinovativnějších námořních staveb, jaké kdy byly postaveny.
Zdroj: Autoblog.it, dezeen.com, Wikipedia.org
