Na rohu Sedmé avenue a Christopher Street na Manhattanu leží kousek země, na který se sotva vejde židle. Přesto má hodnotu milionů. Takzvaný Hessův trojúhelník je nejmenší soukromou parcelou v New Yorku. A také pomníkem podivného vzdoru vůči městské radnici.
New York se mění před očima
Píše se tok 1910 a město známé jako New York se doslova mění před očima. Ty nejdramatičtější změny se odehrávají na proslaveném Manhattanu, kde průmyslová, dopravní i rezidenční zástavba uvolňuje místo pro budoucí věžáky. Změny sice „skončí“ dobře, vznikne tu reprezentativní srdce americké metropole. Ale ti, kteří přišli o střechu nad hlavou, protože jejich obydlí musela ustoupit výstavbě, to tehdy tak radostně nevnímali.
Pána, o kterém teď bude řeč, a který se jmenuje David Hess, vám úplně líto být nemusí. O střechu nad hlavou přestavbou New Yorku nepřišel, svůj dům velikosti paláce měl ve Filadelfii. A s ním i desítky dalších nemovitostí. Hess byl totiž proslulým spekulantem s pozemky. Lacino koupit a draho prodat sice nevypadá jako nějak překvapivě originální plán, ale v měřítcích, s nimiž pracoval Hess, byl výnosný. Pravda, v New Yorku mu to úplně nevyšlo.
)
Městská radnice v manhattanské West Village totiž k „uvolnění stavebních parcel“ použila právní kličku, která ve Státech moc populární není. Prosadili si výjimku na základě veřejného zájmu, což jim umožnilo stávající nemovitosti vyvlastnit. Tedy odkoupit za „průměrnou“ tržní cenu. Jen ve West Village bylo takhle vyvlastněno 253 domů.
Tady se vydělávat nebude
Pro Hesse, který doufal, že tu spekulacemi s pozemky zbohatne, to byla hodně špatná zpráva. Za pozemek, na němž stál jeho pětipodlažní bytový dům Voorhis, totiž dostal jen velmi průměrnou sumu. Ne že by se vzdal bez boje. Právní bitvu s radnicí sváděl po tři léta, a stála ho podstatnou část jeho jmění. Úspěšný ale nakonec nebyl.
Jeho potomci to ale nevzdali. Když se v roce 1922 šťourali v pozůstalosti Davida Hesse, povšimli si jejich advokáti, že parcelu onoho pětipodlažního domu Voorhis nevyužila radnice ve West Village celou. Přesněji řečeno, radnice na ní nechala postavit nový bytový věžák, ale z té parcely – dnes na dohled od od křižovatky Sedmé avenue a Christopher Street – zůstal kousek nezastavěný.
)
3200… centimetrů čtverečních
Město tedy v tomto případě nevyužilo vyvlastněný pozemek v plném rozsahu, a Hessovi příbuzní tak opětovně získali právní nárok na jeho přepsání zpět do svého majetku.
Je tedy otázkou, co bylo jejich motivací. Jestli chtěli dostát odkazu svého otce, a bít se o právo na pozemek stejně neústupně, jako on. Anebo jim opravdu záleželo na tom, aby podstatu dědictví vyčerpali do posledního centu a centimetru. Nebo za tím viděli další prostor pro pozemkovou spekulaci? Těžko říct. (Možná je to další z mnoha staveb na truc, o kterých máme celý seriál.) Nicméně jim stačilo, aby podali formální žádost o vypořádání a ten zbytek nezastavěné parcely byl opět jejich.
Stálo to za to? To je dost relativní. Protože onen pozemek, pozůstatek domu Voorhis na čísle popisném 55, měl rozlohu 3200… centimetrů čtverečních.
Symbol vzdoru a neústupnosti
Ano, byl to malý rovnostranný trojúhelníček o osmdesáticentimetrové hraně. Žádné velké dědictví to tedy nebylo, nic relevantního. Spíš to mohla být zajímavá záminka pro další spekulace.
Protože to byl pozemek soukromý, a běda městu, kdyby se ho pokusilo zastavět nebo kopat pod ním. Potomci rodu Hessových si dali záležet na tom, aby si tuhle mikro-parcelu v městském prostředí jasně vykolíkovali.
Opatřili ji dlažbou s kamennou mozaikou, na níž stojí napsáno: „Pozemek je majitelem rodiny Hessů a nikdy nebyl věnován k veřejným účelům.“ Vzdor a vztek na radnici z toho přímo čiší. Ale to je asi tak všechno. Město totiž s odkupem tohoto trojúhelníčku nikterak nespěchalo, a všichni v sousedství spíš pobaveně sledovali, jak Hessovi potomci s tímhle nevyužitelným kouskem své půdy naloží.
Velký byznys s prťavou parcelou ale neudělali, a tak ji, v roce 1938, prodali obchodu United Cigars, který se nacházel vlastně v sousedství. Vzali ho od Hessů za 100 dolarů.
Památník pod nohama
Zmíněný obchod na tento specificky tvarovaný pozemek umístil poutač. Na nic jiného se opravdu nehodil. Zpráva o prodeji „nejmenší parcely v celém New Yorku“ se ale dostala do novin, a Hessovi pak byli spíš pro smích.
Hessův trojúhelník změnil majitele ještě několikrát. V padesátých letech byl přepsán na místní židovskou univerzitu, Yeshiva University, která jej každoročně vedla v plesové tombole, vynášela jako hlavní cenu, realitní příležitost na „luxusním a reprezentativním pozemku“. Po nich se majitelem stala realitní společnost 70 Christopher Realty Corporation, která toho využila k osobité reklamě. Prý pro ně není sebemenší pozemek nezajímavý.
V roce 2021 se Hessův trojúhelník dostal do prodeje znovu, ale i stávající majitelé ponechávají onu původní dlažbu se vzdorovitým nápisem netknutou. Není to úplně pravděpodobné: ale pokud byste se přeci jen dostali do situace, že by z vás měl být příští majitel Hessova trojúhelníku, úplně špatná realitní příležitost to dnes není.
Stavební pozemky na Manhattanu patří k těm nejdražším na planetě Zemi, a cena za jeden metr čtvereční se tu může vyšplhat až na astronomických 50 000 dolarů. Milion korun za metr čtvereční, to už je síla. Jen tedy, Hessův trojúhelník toho o tolik víc nenabízí.
Přeci jen, je to kuriozita, turistické lákadlo a zajímavé připomenutí časů, kdy se na Manhattanu stavělo ve velkém. V tom je ta jeho pravá hodnota.
Zdroj: Wikipedia.org, Curbed.org, gothamist.com
Poznáte světová města podle panoramatu?
