Znáte to, mávnete rukou a řeknete něco v tom smyslu, že „takhle se to dělalo vždycky, zdravý selský rozum si vždy najde nejjednodušší cestu“. Jenže také existuje platná legislativa a ta se mění. A bohužel stejně jako se stále zvyšují pokuty za dopravní přestupky na silnicích, zvyšují se horní i dolní hranice pokut u všeho. Je to vlastně až k zbláznění, zahradní kutil je v pasti, už ani pořádně neví, co si smí a nesmí dovolit. Dlouho trvající pravdy už nefungují, na studium stále se měnících právních norem není čas ani chuť a právníci jsou drazí. Přece si nebudu platit právní konzultace kvůli každé hlouposti, jakou chci na své zahradě udělat? Drobnosti, maličkosti. Rebel je na světě! To zajisté ne, ale systém je nastaven drtivě. A kdo nemá dost peněz a ještě k tomu otravného souseda, má smůlu. Jakým rizikům je lepší se na svých zahradách a pozemcích vyhnout?
Za pokutami a demoličními příkazy stojí většinou sousedé
Předně je třeba se vyhnout jakémukoli počínání, které nemusí nechat chladnou sousedovu klávesnici, mobil, nebo pero a dopisní papír. Většina úředních příkazů a vyměřených pokut plyne ze stížností někoho jiného. A většinou jsou to právě sousedé. Obvykle jde sice o normy platné již delší dobu, ale v současnosti mají vůči vám úřady pevnější půdu pod nohama, přeneseně „ostřejší břitvu“ nebo „přesnější mířidla“. Prostě platí, že pravidla, která roky nikdo neřešil, se mohou obrátit vůči vám jako příslovečný bumerang. Na co je třeba si dát v zahradě pozor?
)
Ploty až na prvním místě
Může se to zdát až neuvěřitelné, ale podle odborných odhadů jsou každoročně v ČR postaveny tisíce plotů, které nesplňují zákonné normy. Jde tedy o černé stavby vzniklé ve většině případů z neznalosti práva. Klíčová je výška plotu, jeho sousedství s veřejným prostranstvím či komunikací, ale také provedení, materiál a průhlednost. Stovky až tisíce vadných plotů přitom každoročně úřady odhalí a řeší právě díky udání (stížnosti) třetí strany, nejčastěji sousedů. Přitom stačilo komunikovat se stavebním nebo alespoň obecním úřadem ještě předtím, než se hrdý majitel nového plotu pustil do nákupu materiálu.
)
Pamatuji si na rozčileného truhláře, který vyrobil nový dřevěný plot pro svého zákazníka a soused ho donutil oplocení snížit. Zákazník prohlásil, že to není jeho chyba, že měl truhlář znát maximální možnou výšku plotu v řadové zástavbě. A spor byl na světě. Soused si stěžoval, zákazník truhláře měl problém a ten se snažil hodit na truhláře, aniž by musel za cokoli doplácet. Soused měl pravdu, úředníci také, ale pravdu měl i truhlář. Plot vyrobil na zakázku, na přání zákazníka.
Potíž je v tom, že si spousta lidí myslí, že si mohou postavit jakýkoli plot přesně podle svých představ. Omyl, není to pravda. Bez dodržení pravidel stavebního zákona i jiné legislativy to nejde. Ročně padá za černé stavby plotů a jejich nepovolené úpravy až 1500 pokut. Navíc neplatí, že zaplacením pokuty je plot legalizován. Není-li možné v řízení o dodatečném povolení stavby plot zlegalizovat, musí být odstraněn. A týkat se to může i vjezdové brány, branky a vrat.
)
Nejčastějším prohřeškem je překročení povolené výšky dvou metrů, případně plot sousedící s veřejným prostranstvím, aniž by byl záměr povolen. Problémem mohou být také masivní neprůhledné bariéry na hranici pozemku a ohraničení pozemků směrem do ulice. Plot totiž může zasahovat do takzvaného rozhledového trojúhelníku, řidiči mají zhoršený rozhled a je ohrožena bezpečnost dopravy.
Odstranění bývá problém
Některá oplocení je možné uvést do smysluplného stavu odpovídajícího legislativě docela snadno, s jinými je to ale o dost horší. Zkuste třeba snížit 2,5 metru vysokou betonovou zeď, nebo do ní vyřezat průhledy. Zkuste odstranit masivní vysoký gabion a podobně. Třeba v chráněných územích ani nepotřebujete k udání souseda, stačí běžná terénní kontrola pracovníků ochrany přírody a krajiny, kteří stanoví, že váš plot hrubě narušuje historický krajinný ráz. Jinak ale obecně platí, že když se vejdete do výšky dvou metrů, plot nehraničí s veřejnou cestou ani prostranstvím a nevyžaduje terénní úpravy, můžete většinou stavět bez obav. Ve všech ostatních případech to ale nepůjde bez úředního razítka.
)
Drobné stavby v zahradě na druhém místě
Nejčastěji asi půjde o pergoly, ale také krytá automobilová stání, garáže, kůlny zahradní domky a boudy, přístřešky na dřevo, altány, besídky a skleníky. Když má například vaše pergola střechu a je pevně kotvena k domu, může jít očima úřadů o nepovolený přístavek. Stačí ale, aby střechu neměla, nebo aby nebyla kotvena k domu a všechno je v pořádku. Pokud má max. 40 m2 plochy včetně přesahů střechy, není vyšší jak 5 metrů, není blíže k plotu (hranici pozemků) jak 2 metry a na pozemku zůstalo nejméně 50 % plochy pro vsakování dešťové vody.
)
Co se týká drobných staveb, platí ještě další pravidla. Podle přílohy č. 1 zákona č. 283/2021 Sb. jsou drobné stavby takové, které nevyžadují žádné povolení stavebního úřadu a následně ani kolaudaci. Jednoduše je postavíte a užíváte. Kromě výše zmíněných parametrů ale musí být taková stavba umístěna na pozemku rodinného domu nebo stavby určené k rodinné rekreaci a musí s tímto bydlením souviset (nesmí jít o samostatný dům určený k bydlení nebo sloužící k podnikání). Smí mít jenom 1 nadzemní podlaží a může být podsklepená maximálně do hloubky 3 metry.
)
Problematické elektroinstalace
Nemusí se na první pohled zdát, že problematika elektroinstalací by mohla zasahovat do drobných kutilských přečinů v zahradách. Jenže v praxi to skoro vypadá tak, že každý, kdo si zakoupil za pár korun zkoušečku, rozumí elektřině. Vadná elektroinstalace nemusí být na první pohled vůbec vidět a nemusí nijak škodit, dokud se něco nestane. Třeba amatérsky doplněná nabíječka pro elektromobil, elektrickou koloběžku či jízdní kolo. Přidali jste bez následné revize nový okruh nebo měnili jištění? Pak jde o novou elektroinstalaci, která vyžaduje revizi. U stávajících instalací v rodinných domech a jiných soukromých budovách (chata, chalupa, zahradní domek, samostatně stojící garáž) revize povinná není, pouze je doporučeno ji provádět každých 5 let. A provést ji vždy musí revizní technik s oprávněním vydaným Technickou inspekcí ČR.
Pokud si tedy například chcete pořídit pod pergolu regulérní venkovní kuchyň s elektrickým sporákem, troubou a dalším vybavením, bez elektrikáře a revizního technika to nepůjde. Stejné je to v případě, že si doma potřebujete dobíjet elektromobil. Bez odborného provedení a revize navíc hrozí, že v případě škod, které dokonce ani nebyly způsobeny vadnou elektroinstalací, pojišťovna odmítne pojistné plnění.
)
Prokleté pálení
Ne, nebude řeč o černém pálení slivovice, vypalování CD nosičů či pálení kompromitujících dokumentů. Na zahradě prořezáváme stromy a keře, hrabeme listí a suchou trávu a nakonec máme v oblibě to všechno spálit. A tady pozor! Pálení je rozhodně něčím, čeho si sousedi všimnou. Dým nelze přehlédnout a necítit. Obzvlášť když zamoří celou sousedovu zahradu, byť jenom na krátkou dobu. Určitě neexistuje žádný úřední pokyn, podle kterého by se úředníci měli celý týden potulovat v terénu a kontrolovat nás na našich zahradách. Ale soused rozčilený, že mu dým z vašeho páleného listí "zasmradil" čistě vyprané prádlo slunící se na zahradním sušáku a "vlezl" až do bytu, to už je jiná. Stačí jediný telefonát na správné místo a správní řízení je na cestě.
Předně platí od března loňského roku (2025) celoplošný zákaz pálení biologického odpadu na zahradách podle zákona o ochraně ovzduší. Zákon přitom výslovně zakazuje právě spalování trávy, listí i větví za účelem jejich likvidace. Ani obce už tato pravidla nemohou měnit vlastní vyhláškou. Povoleno je ale rozdělávat oheň z čistého a suchého dřeva, šišek nebo větviček. Na pálení listí a shrabané trávy, mokrého trouchnivějícího dřeva, lakovaných či jinak barvených dřevěných prvků, prostě zapomeňte. Dobrou zprávou je, že by obce měly zajistit celoroční možnost odevzdání zeleného odpadu.
)
Svůj strom jenom tak nepokácíš
Strom na vaší zahradě není jenom váš problém, i když jste si ho vypiplali z prťavé sazeničky až do úctyhodných rozměrů. Bez povolení smíte pokácet strom, jehož obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí nepřesahuje 80 cm. To odpovídá stromu průměru přibližně 25 cm. Takový kmínek vlastně pohodlně obejmete jednou rukou. Větší neovocné stromy již povolení potřebují. S ovocnými stromy a keři je to složitější, pokud totiž přestanou plodit, jsou již z logiky věci k ničemu. Přesto je ale třeba dodržet pravidlo kácení výhradně v období vegetačního klidu (od 1.11. do 31.3.). O povolení pokácet strom můžete požádat obecní či městský úřad. Na vyhodnocení žádosti mají úřady lhůtu 30 dní.
)
Problémy se zahradními studnami
Vlastníci pozemků se studnami často nemají povolení odběru podzemní vody. Studny na zahradách podléhají regulacím a bez platného povolení se studna může dost prodražit. Důležité jsou 2 základní předpisy: stavební povolení a povolení k nakládání s vodami. To druhé povolení řeší vodoprávní úřad (obecní úřad obce s rozšířenou působností). Existují i výjimky, například u historických studen, které byly vybudované ještě před 1. lednem 1955. Užívání vody z takových studen se podle nařízení vlády č. 70/1956 Sb. považuje za povolené, musí ale existovat nějaký dokument dokazující stáří studny. A to nebývá vůbec snadné.
)
Pokud máte na pozemku studnu a neexistuje k ní jakákoli dokumentace, je třeba se k problému postavit čelem. Pak pokutu nedostanete. Jestliže vám ale úřady prokážou (třeba i s přispěním souseda) nepovolený odběr podzemních vod, zaplatíte za každý metr krychlový, nejvýše pak celkem 500 000 korun. A pokuta vám může doma přistát hodně rychle.
Je vaše ovoce vždy vaše?
Velice obvyklé jsou právní spory o vlastnictví ovoce mezi sousedy. Pokud je kmen stromu na vašem pozemku, jste vlastníkem stromu a jeho plodů. Když ale větve přesahují na sousední pozemky, patří ovoce spadlé na pozemek souseda sousedovi. Alespoň to říká jak nový občanský zákoník a právní precedent, tak běžné praxe. Totéž platí i o listí. Ovoce, které je ale ještě na stromě, patří vám, i když vlastně visí nad pozemkem souseda. Ano, typický kočkopes, ale tak to prostě je. Určitě bude nejlepší se rozumně dohodnout. Chce soused ovoce spadlé na zem? A dokonce počkáte, dokud mu tam nepopadá všechno, co nad jeho pozemkem na stromě visí? Pak by si ale měl uklidit i listí. Trváte na veškerém ovoci a soused souhlasí? Potom musíte jeho pozemek po dohodě vyčistit od svého listí. Jedna věc je legislativa a druhá rozumná písemná sousedská dohoda. Sklizeň ovoce přímo z větví přesahujících na váš pozemek je bez předchozí dohody z právního hlediska krádeží.
)
Nemá smysl nyní strašit všude stále skloňovanými výšemi sankcí. Ano, stále rostou, ale také mají spodní a horní hranice. Ovšem nejlepší je vždy jednat tak, aby k žádným pokutám a demolicím nemohlo dojít. Pak ať soused obvolává úřady třeba do konce svého závistivého, zlomyslného života.
Zdroj: nasezahrada.com, ČESKÉSTAVBY.cz, zakonyprolidi.cz, energozrouti.cz, drevostavitel.cz, ochrance.cz, Wikipedia
Víte, jaké drobné stavby si smíte postavit bez jakéhokoli povolení?
Pro běžného zahrádkáře, stavebníka a kutila je v novém stavebním zákonu nejdůležitější kategorie drobných staveb, pokud si chce něco budovat sám a bez povolení. Dokonce i bez souhlasu sousedů. Například zahradní domek, kolnu, skleník, pergolu, zastřešené stání, plot či opěrnou zídku. Málokdo ale ví, co si skutečně smí sám a svévolně postavit a jaké parametry přitom musí dodržet. Nebo patříte mezi znalé?
