Baljenac (Zdroj: Wikimedia, autor: NASA / CC 00) Zobrazit fotky zobrazit 7 fotek

V rozmarech české zimy se na předchozí horké léto vzpomíná hezky. Ostrůvek Baljenac vám s tou lehkou melancholií pomůže. Je malý, skoro kapesní. Na krátkou dovolenou by ale určitě stačil. Jeho skutečná mimořádnost ovšem vynikne až tehdy, spatříte-li ho z výšky.

Co v článku najdete

Otisk lidského prstu

Velký není. Vlastně, vezmeme-li to od břehu k břehu, naměříme na něm jen 1,4 kilometrů čtverečních plochy. Žádný kopec, který by stál za řeč. A stromů jen minimum. Čím tedy oválný ostrůvek, který je součástí souostroví Šibenik na dalmatském pobřeží, zaujme? Tím, že při pohledu z ptačí perspektivy nápadně připomíná otisk lidského prstu. Asi nic zásadního pro soudobou daktyloskopii, ale senzace pro turisty je to zajisté nemalá.

Baljenac - kamenné zídky a pár stromů a keřů (Zdroj: Wikimedia, autor: NASA / CC 00)
Baljenac - kamenné zídky a pár stromů a keřů (Zdroj: Wikimedia, autor: NASA / CC 00)
Baljenac - jako otisk lidského prstu (Zdroj: Wikimedia, autor: NASA / CC 00)
Baljenac - jako otisk lidského prstu (Zdroj: Wikimedia, autor: NASA / CC 00)
Baljenac - bývalá zemědělská činnost na celé ploše ostrůvku (Zdroj: Wikimedia, autor: LikeCroatia / CC BY 3.0)
Baljenac - bývalá zemědělská činnost na celé ploše ostrůvku (Zdroj: Wikimedia, autor: LikeCroatia / CC BY 3.0)
Baljenac - na sucho poskládané kamenné zídky (Zdroj: Wikimedia, autor: Mnalis/ CC BY-SA 4.0)
Baljenac - na sucho poskládané kamenné zídky (Zdroj: Wikimedia, autor: Mnalis/ CC BY-SA 4.0)

Vedlejší produkt tradiční zemědělské praxe

Ostrůvek Baljenac (někdy též psán jako Bavljenac) za tu svou mimořádnost vděčí na sucho stavěným kamenným zídkám. Místní jim tu říkají suhozidy. Dohromady se jich tu nachází třiadvacet kilometrů délky. Obklopují malá protáhlá terasovitá políčka, a společně vytváří dokonalou podobu papilárních linií na bříšcích lidských prstů. Vypadá to fantasticky. A neméně fantastická je i historie kamenných zídek.

Ty totiž nevznikaly na stejném principu, jako podobně vypadající zídky normanské, v Anglii nebo francouzské Bretani, potažmo v Irsku. Tohle nejsou zdi, jimiž by si nesmlouvaví hospodáři vyjasňovali pozemkové vztahy se svými sousedy. Ty zídky jsou vedlejším produktem tradiční zemědělské praxe ve zdejším velmi suchém a rovněž velmi větrném klimatu.

Ne pro parádu, ale proti suchu

Kdybyste tu do země vsadili sazeničku, můžete klidně počítat nahlas (a nebude to trvat dlouho), než ji sežehne zdejší bura. Tak se jmenuje horký a přitom silný vítr. Vysušuje rostliny i půdu, je naprosto nemilosrdný. Taky pak tu vysušenu úrodnou prsť odvane do moře. Zídky se tu stavěly jednak proto, že bylo třeba odhalit k hospodaření přístupnou, obdělávatelnou půdu. Ale taky proto, že tu půdu bylo třeba ochránit před větrem a slunečním úpalem.

Suhozidy slouží jako bariéra, zástěna proti větru. Chrání půdu i pěstované rostliny. Kterým současně poskytují stín. A příhodnější mikroklima. Protože v zastíněných střípcích plošek je o cosi chladněji a vlhčeji. Stavba na sucho vrstvených zídek byla na práci enormně náročná, ale v daných podmínkách to ani jinak dělat nešlo. Kdo se chtěl dočkat úrody, musel se nejprve dát na kamenickou práci.

Baljenac - rastr jako papily lidského prstu (Zdroj: Wikimedia, autor: NASA / CC 00)
Baljenac - rastr jako papily lidského prstu (Zdroj: Wikimedia, autor: NASA / CC 00)
Baljenac - zídky jsou uspořádané terasovitě (Zdroj: Wikimedia, autor: LikeCroatia / CC BY 3.0)
Baljenac - zídky jsou uspořádané terasovitě (Zdroj: Wikimedia, autor: LikeCroatia / CC BY 3.0)

Zlepšilo se hospodaření s vodou na ostrově

Tím, že zídky vytvořily terasovitý profil, se rovněž zlepšilo i hospodaření s vodou na ostrově. To, co naprší „nahoře“, postupně sesedá substrátem dolů. Členitá topografie terénu tomu nahrávala. Stavba suhozidů je vlastní ostrovům celého dalmatského pobřeží. Třeba na nedalekém Pagu se těch zídek táhne co do délky rovná tisícovka kilometrů. Pag ovšem jako otisk lidského prstu nevypadá.

Výlet na Baljenac je možná „senzační“ kvůli tomu, jak vypadá z výšky. Odráží ale i trudnou realitu zemědělského hospodaření v podmínkách, které by nám už asi přišly extrémní. Minimálním úhrnem srážek, vysokými teplotami. Místní se s tím naučili žít, a na stavbě a údržbě zídek pracovali celé generace. A právě tím se oválný ostrůvek vlastně stává inspirací.

Inspirace nejen na dovolenou

Horka i sucha se dají přežít, jen se musí vědět, jak na to. A kdo začne s budováním kamenných zástěn proti větru a slunci včas, bude mít náskok, až se z rozmarů počasí stane tvrdá realita.

Jinak si ale ostrůvek Baljenac vysloužil díky své kulturní, historické a jedinečné krajinářské hodnotě nominaci na zápis do Seznamu světového dědictví UNESCO. Chorvatsko by ho tam „rádo vidělo“, ale zatím na potvrzení čeká a ještě dlouho čekat bude. Kdybyste sem někdy zavítali, možná vám ta scenérie přijde plytká a nezajímavá. Ale to, co tu vidíte, je krajina spoluutvářená člověkem.

Mimořádné dílo lidských rukou, které je stejně pozoruhodné jako naše rybníky na Třeboňsku. I ty vykřesaly potenciál z nehostinného kraje. I když naopak bažin, blat a močálů. Přínos Baljenac je v tom, že nám může ukázat, že i v extrémních podmínkách se přežít dá. A kdo na ně bude připraven, nebude zaskočen.

Zdroj: Camping-simuni.org, alluringworld.com