Myslíte si, že na vlastním dvoře si můžete dělat, co chcete, v lese patří vzduch i stromy všem a večerní zahradní party s přáteli je vaše ústavní právo? Chyba lávky. Cesta od nevinného opečení buřta k pokutě za jednu přerostlou břízu bývá překvapivě krátká. Připravili jsme přehled běžných i méně známých přestupků, abyste peníze raději nechali v rodinném rozpočtu.
Projekt Space Garden (Vesmírná zahrada) z dílny vizionářského britského designéra a architekta Thomase Heatherwicka představuje jeden z nejprovokativnějších ekologicko-technologických konceptů posledních let. Zatímco většina vesmírných projektů se zaměřuje čistě na technické přežití (hadičky, kovové nádrže, LED osvětlení), Heatherwick do vesmírného plánování vnesl hluboký lidský rozměr a organickou krásu. Tento projekt, poprvé představený jako vizionářský koncept a následně rozpracovaný v sérii prototypů, redefinuje, jak by mohl vypadat život lidí mimo naši planetu – a co se z toho můžeme naučit pro záchranu té naší.
Je to skleník, ale moc z něj vidět není. Z nemalé části svého objemu je totiž skrytý v zemi. Zakopaný. Chytře zužitkovává dostupné zdroje, a přitom se nenáročnou cestou dobírá optimálního stabilního klimatu. Pokud pomýšlíte na pěstování exotického ovoce, je dobrou volbou. Pomeranče v něm můžete pěstovat i když venku sněží.
Spojení slov solární a skleník je vlastně zcela zbytečné. Solární skleník je podobný nesmysl jako liberální demokracie či lidová demokracie. Ona existuje i neliberální a nelidová? Prostě demokracie. Tečka. A skleník. Skleníky využívají již jen z podstaty své existence sluníčko. Ostatně to i rostliny na běžných záhonech a v přírodě. Jenže nejsou kryté konstrukcí potaženou či vyplněnou průsvitným anebo průhledným materiálem, kterým proniká sluneční záření. Proč je však poslední dobou až takový humbuk okolo takzvaných solárních skleníků? Když jsou vlastně zařízením využívajícím sluneční záření skleníky všechny?
Vytápěný skleník je terno, které ocení nejeden vášnivý zahrádkář, nejen zahradníci. Ovšem vytápění skleníku je energeticky velmi náročné a drahé, případně i extrémně pracné a zabere spoustu času. A pokud bychom chtěli vytápět tuhými palivy či biomasou, ani se moc nevyspíme a nesměli bychom vlastně ani chodit do práce. Prostě úkol pro čiperného důchodce. Pro mnohé účely však stačí i jen pouhé temperování. Jak si poradit?
V Evropě byla kdysi tropických skleníků spousta, byť se pochopitelně s jasnou převahou nacházely hlavně v Anglii. Ovšem přes Atlantik na západ jich nikdy nebylo k vidění mnoho. Jen hrstka, a do dnešních dní nepřežily téměř žádné. Právě to činí palmový skleník v Ontariu tak mimořádným. A letos se tento unikátní skleník konečně dočkal citlivé rekonstrukce.
Znáte to, mávnete rukou a řeknete něco v tom smyslu, že „takhle se to dělalo vždycky, zdravý selský rozum si vždy najde nejjednodušší cestu“. Jenže také existuje platná legislativa a ta se mění. A bohužel stejně jako se stále zvyšují pokuty za dopravní přestupky na silnicích, zvyšují se horní i dolní hranice pokut u všeho. Jakým rizikům je lepší se na svých zahradách a pozemcích vyhnout?
Když už zapomenete na květinu k Mezinárodnímu dni žen, měla by být náprava velkolepá. Ideálně taková, která se měří na metry, váží kilogramy a kvete jen jednou za desítky let. Svět rostlin naštěstí skrývá květinové rekordmany, kteří rostou právě pro takové situace.
Zahrady v láhvi působí jako malé zázraky přírody, uzavřené světy, kde si rostliny vystačí samy. Stačí jim ale opravdu jen světlo, voda a pár živin? Příběh slavného „soběstačného“ ekosystému ukazuje, že realita je o něco složitější, než jak ji prezentují nadšené titulky.
Jak souvisí populární výrobce vysavačů a možná budoucnost zemědělství na planetě Zemi? Překvapivě o dost víc, než by se zdálo. A možná o dost míň, než bychom asi chtěli. Proč?
Co je vlastně exotické ovoce? Na začátku totiž není slovo, ale rostlina. Když pojem přeneseme až do „absolutní logiky“, je na jakémkoli místě naší planety exotickým ovocem takové, které zde není původní a typické, neroste zde a lidé na ně nejsou zvyklí. Jenže hranice toho, co je a není exotické, se v čase mění.
Ohlášení stavby nový stavební zákon zrušil. Platí jednoduché pravidlo: povolení potřebuje každá stavba kromě drobných staveb, které zákon vyjmenovává. Poradíme, co postavíte bez povolení, co musíte i tak dodržet a kdy se úřadu nevyhnete.
Příprava skleníku po zimě je nesmírně důležitá. Především musíme včas předejít plísním, které by se mohly už brzy negativně projevit na padání klíčních rostlin, ale i napadení již statnějších a vitálnějších sazenic. Řešíme ale také pravý opak, pokud jsme do skleníku v zimě nenaváželi sníh a ten je nyní vyprahlý jako poušť. Vody bude potřebovat spoustu. Navíc je potřebná i péče o půdu a zlepšení jejích vlastností.
Santiago de Chile najdete na glóbusu na 33 stupních jižní šířky, což odpovídá na jižní polokouli subtropickému klima té severní. Zimy jsou zde od června do srpna chladné a deštivé a může i mrznout, léta jsou suchá – téměř neprší. Není proto divu, že si zde musí kvůli lásce k tropickým rostlinným kráskám pořizovat velké skleníky. Místní klima totiž tropickým druhům nevyhovuje po celý rok. Představíme vám jeden, který vás může nadchnout svou architekturou i technickým řešením. Doslova lze jeho jméno PirqueCasa de Vidrio přeložit jako Skleněný dům Pirque.
Víc než jen jedno poselství, víc než jen jeden účel. Projekt čínských architektů, nazvaný prostě Váš skleník je vaše kuchyně, má zkrátka velmi silný náboj a ukazuje toho mnohem víc, než by se od tak skromné stavby dalo čekat.
Zámek Lednice, o jehož existenci pocházejí písemné zprávy již z roku 1222, vznikl z gotické tvrze s dvorcem. Celý zámek obklopuje jeden z největších evropských parků, ve kterém návštěvníci najdou benátskou kašnu, římský akvadukt, minaret či umělou zříceninu Janův hrad. Nedílnou součástí areálu se stal i zámecký skleník postavený v letech 1843 až 1845 s celkovou délkou 92 metrů, šířkou 13 m a výškou 7,5 metrů. Ve své době byl považován za div techniky. Z celého světa se sjížděli odborníci i vzácní hosté, aby obdivovali nejen technické provedení, ale i množství tropických a subtropických rostlin.
Nemusí to být jen nevzhledná krabice s velkým parkovištěm. Prodejna zahradnického centra může být i tropickým skleníkem s parkem. Alespoň tak to ukazuje projekt italských architektů ze Studio Bressan. Když totiž vezmeme v úvahu jenom namátkový výčet běžných nedostatků velkoprodejen zahradnických center, vlastně jsou to ta nejhorší místa k pěstování a nakupování květin.
Na zahradě nám stojí bytelný skleník a okurkoviště (okurkárium, „domeček“ pro okurky), které se jenom rychle „spíchlo“ ze starých oken, prken a trámků. Jenže za veder je třeba jejich prosklení nějak stínit. Obcházeli jsme se ženou okolní zahrádky a narychlo načmárané pruhy a různé klikatiny štětkou namočenou ve vápně, případně pravidelnější vlnovky, nebo větší zabarvené plochy, nás neuspokojily. Nabídka e-shopů také ne. Řešení se ale našlo rychle.
Pěstovat si v zimě okurky, anebo doufat, že ze semínek pomeranče u vás jednou vyroste celý strom? Bláhové, bláznivé! V zajetí evropského klimatu a střídání čtyř ročních období nic takového není možné. Nebo je? Představy o uměle kontrolovaném klimatu, jež vedly ke vzniku skleníků, jsou staré dvě tisíciletí.
Řekněme, že jste se vydali s nějakou cestovkou, anebo vlastním strojem času do minulosti. A tam, zcela v rozporu s pravidly správného cestování časem, byste se rozhodli dát našim předkům přístup k nějaké průlomové technologii. Nějak nenápadně, aby se na to hned nepřišlo. Co by to tak mělo být?
Nic jiného než hnůj jsme kdysi k hnojení zahrádek, zahrad, záhumenků, políček a polí neměli. Ničím jiným se nehnojilo. Nejvýš se ještě tak zapálilo strniště, nebo se nechalo pole nějaký ten rok být a to bylo vše. A lidé moc dobře rozeznali, ke kterým zvířatům jaká hmota patří. Na pohled i po čichu.
Který skleník byl v loňském roce nejžádanější a stále je? Skleněný nebo polykarbonátový? Jaké má rozměry?
Důvodem, proč je ideální stavět skleník právě na podzim, je včasná příprava půdy na další sezónu. Ano, existují řešení, která nevyžadují podezdívku a betonování základů, ale opravdu stabilní skleník opravdu začíná stavebními pracemi a to by bylo okolo půdy připravené na pěstování na jaře obtížné. Pokud ale skleník postavíte právě nyní a navezete zeminu, do které zapravíte organické hnojivo, stačí již jen v zimě do skleníku zavážet sníh. A již v předjaří se vám odmění prodlouženou zahradní sezónou. Dokonce jej můžeme již první zimu využít k uskladnění lecčeho.
