Příprava skleníku po zimě je nesmírně důležitá. Především musíme včas předejít plísním, které by se mohly už brzy negativně projevit na padání klíčních rostlin, ale i napadení již statnějších a vitálnějších sazenic. Řešíme ale také pravý opak, pokud jsme do skleníku v zimě nenaváželi sníh a ten je nyní vyprahlý jako poušť. Vody bude potřebovat spoustu. Navíc je potřebná i péče o půdu a zlepšení jejích vlastností.
Zaměřte se na skleník
Jenom tak každý rok trochu plít, uhrabat půdu hráběmi a začít pěstovat, to ve skleníku rozhodně nestačí. A jelikož nyní ještě hrozí návrat zimy a vůbec se nemůžeme spoléhat na až tak brzký příchod jara (dnes 26. 2. 2026 bylo přes den okolo 16 oC), mnoho práce zatím v zahradě dělat nelze. Kromě předjarního řezu některých dřevin, běžného zahradního úklidu a shrabání trávníku je proto lepší se zaměřit právě na skleník. Co všechno je třeba udělat?
)
Vyčištění a dezinfekce skleníku jsou nezbytnost
Prázdné záhony, zamlžená skla, tu a tam zbytky plevelů a místy již prorážející nové. Buďto sucho, nebo naopak vyšší vlhkost. To je běžný stav skleníků po zimě. Ale co znamenají kondenzované kapky vody na skle a jeho místy nazelenalý odstín? Nic dobrého, zárodky plísní a chorob totiž nemůžeme vidět vlastníma očima. Můžeme jenom tušit, že neuklizený a důkladně nevymytý skleník by mohl být v nové zahradní sezóně zdrojem problémů. Především zbytky loňských rostlin včetně kořenů jsou kromě samotné půdy nejlepším útočištěm pro choroby a škůdce čekající na první teplejší dny. Například i jenom tenká vrstva hlíny na konstrukci skleníku nebo regálech uvnitř může skrývat spory plísní. Byť to na první pohled vypadá jako trochu větší množství prachu.
)
Uklizený skleník, to ale není jenom zdravější prostředí, ale také spousta světla. Upatlaná, špinavá skla ho logicky propustí méně. Špína není od toho, aby skleník skleník stínila, to se dělá sofistikovanějším způsobem. Sluneční svit je navíc jednou z nejúčinnějších přirozených dezinfekcí, které máme vůbec k dispozici. Jak tedy skleník uklidit, vymýt a vydezinfikovat?
)
Jak důkladně vyčistit skleník v sedmi krocích
1. Nejprve ze skleníku odstraňte vše zbytečné, vykliďte jej. Cokoli, co se zde ukrývalo po celou zimu může být zdrojem budoucích problémů. Různé nářadí, konve, staré květináče, podmisky, to všechno musí ven. A také umýt a nechat vyschnout.
2. Jakmile je prostor skleníku prázdný, přichází na řadu mytí a dezinfekce konstrukce a zasklení. Čistíme úplně všechno, nejlépe tlakovou vodou. Pokud ale nemáte vapku, vystačíte si se svýma rukama, kartáčem, hadrem a zahradní hadicí. Samozřejmě nepoužíváme žádné saponáty (jedině hodně opatrně a jenom na sklo) a jinou chemii, kontaminovali bychom si záhony. Stačí čistá, vlažná voda, případně lze jako dezinfekci přidat pro půdu a rostliny šetrný dezinfekční přípravek, třeba hypermangan. Divili byste se, co vše se na zasklení (je už jedno, zda jde o sklo, polykarbonát, nebo fólii) a konstrukci skleníku najde. Pyl, prach, hlína, zbytky hnojiv i mikroorganismy. Dobré je, že s vodou nemusíme uvnitř ani zvenčí skleníku šetřit, všechno, co steče do půdy, bude fungovat jako zálivka. Umytím výplní navíc výrazně zlepšíme světelné podmínky ve skleníku a to se na jaře projeví rychlejším růstem sazenic.
)
3. Důkladně vyčistěte i záhony, rozumně pohnojte, zryjte (nebo alespoň lehce nakypřete) a nezapomeňte ani na dusíkaté vápno. Dusíkaté vápno je nejlepším způsobem dezinfekce půdy, zároveň jím ale i hnojíme. Poté záhony pěkně uhrabte, čímž je připravíte na výsadbu a výsevy. Půda může být po zimě zhutněná a nedostatečně provzdušněná, ale také přeschlá. Důkladnou zálivkou a alespoň nakypřením zlepšíte její stav.
)
4. Nakonec nechte skleník důkladně větrat. Otevřete dveře a okna a pokud přijde znova mráz, nevadí, uvnitř přece nic nepěstujete a choroboplodné zárodky alespoň pořádně vymrznou.
5. Důležitý je také boj s vlhkostí. Kombinace chladu, kondenzace vodních par na chladných površích a špatného větrání vytváří ideální podmínky pro vznik plísní. Pokud jsou na skle kapky vody, znamená to především, že vzduch ve skleníku stojí. Je třeba zkontrolovat všechny větrací části (okna, okénka a dveře), prostě vše, co souvisí s prouděním a výměnou vzduchu. Vše se musí snadno otevírat a zavírat. Hledejte i místa, kudy do skleníku zatéká, vše si musíme uvnitř řídit sami, permanentně zatékající voda je nežádoucí. A stačí třeba jenom prasklinka ve skle, ulomený kousek skla, nebo netěsnící okno.
)
6. Určitě vždy platí, že čistý skleník, sucho a čerstvý vzduch, který může proudit, jsou pro pěstování rostlin mnohem účinnější prevencí před chorobami a škůdci než jakákoli chemie, kterou byste museli použít v případě napadení rostlin. Navíc je to i výrazně levnější, vlastně téměř zdarma. Stačí trocha vody a práce.
7. Nezapomeňte také, že jednou za 5 let je vhodná kompletní výměna půdy ve skleníku. Přesněji nejméně 15cm vrstvy, pokud půda byla každoročně obohacována o organické hnojivo. Kdy jste to nedělali naposledy? Že nikdy? Pak to udělejte okamžitě, právě letos a právě nyní.
)
Je třeba skleník vykouřit (vysířit)?
Vykouření čili vysíření skleníku je opravdu dobrým preventivním opatřením. Obzvláště za situace, kdy jste v minulé sezóně bojovali se škůdci (např. molice, mšice a svilušky) a chorobami (plíseň okurková, padlí apod.). A to je vlastně každoroční problém, nedá se mu vyhnout. Sířením se v konstrukci skleníku poté, co po umytí důkladně vyschne, dezinfikují i místa, kam jste se s vodou nedostali, tedy různé dutiny. Přezimovat v nich mohou různé patogeny, ale i hmyz. A právě v předjaří je pro vysíření nejvhodnější doba.
Síření se provádí pomocí tzv. sirné svíce nebo knotu, jejichž zapálením se začne uvolňovat oxid siřičitý. Skleník musí být po dobu hoření svíce či knotu pevně uzavřen a utěsněn. Klidně i mnoho hodin. Pozor však, oxid siřičitý je jedovatý pro lidi, zvířata i rostliny, síření proto provádějte opatrně a pouze v prázdném a již vyčištěném skleníku. A pokud se ve skleníku snažíte udržet například dravá slunéčka (a jiný hmyz), sířit nesmíte.
Další stinnou stránkou síření je skutečnost, že síra může způsobovat korozi kovových konstrukcí, ale s tím nic nenaděláme. Sířit se nemusí, ale může. Síření je nejúčinnější při teplotách vyšších jak 10 °C. Po vysíření a vyvětrání znova důkladně omyjte vnitřní konstrukci skleníku a výplně. Vykouření (vysíření) skleníku sice není vyloženě nutné, natož každý rok, ale jde o nejrychlejší a velmi účinnou metodu dezinfekce a prevence. Ne vždy je ale možná a citlivá.
Sterilní prostředí sice dezinfekcí skleníku nevytvoříme, ale to není ani žádoucí. Především se zbavíme zbytečných nánosů z minulé sezóny, které by nás mohly trápit hned na začátku té nové. Snížíme jarní riziko infekcí na minimum. Udělejte to právě nyní.
Zdroj: autorský text - Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz
Kvíz: Schválně. Co všechno nevíte o malém světě velkých skleníků?
Domeček na rajčata, okurky a jednu kytičku konopí někde v koutě, abyste se zbavili mšic a molic? Mýtus. Ale skleněnými chatkami na rajčata a okurky skleníky obvykle jsou. Jenže jde také o zcela specifický ekosystém, nad kterým když se zamyslíme, mnoho smyslu při našem běžném způsobu používání skleníků nemá. Skleníky však také ukrývají zajímavá tajemství a mají fascinující historii. Kde to všechno začalo? Co nevíte o malém světě velkých skleníků?
