Vyhazovat posečenou trávu do obecního kontejneru na bioodpad je naprostý nesmysl. Hloupost, bláznovství, doslova šílený nápad. Tato cenná surovina dovede zahradě pomoci k vyšším výnosům i ochraně. I když začátek je vždy stejný, tedy zprovozníme sekačku, nebo vezmeme do ruky kosu. Trávník je posekaný, ale co s trávou dál? Do hnědého kontejneru? Nebo vysypat někdo do strouhy u pole? Kdepak, posekaná tráva je cenná rostlinná surovina, která najde v zahradě široké možnosti využití. Jaké?
Zaběhnutý rituál, který může být zbytečný
Nad tím, co vlastně udělat s posečenou trávou, většina z nás příliš nepřemýšlí. Máme to zaběhnuté. Někdo ji jenom vyveze na zahradním kolečku do obecního kontejneru a má problém vyřešený. Jiní ji dávají někam okolo plotů a cest, nebo na jednu hromadu, kde se tráva postupně rozkládá. Pro každého z nás je to určitý zaběhnutý rituál. Stačí se ale zastavit a zopakovat si následující:
Posekaná tráva je skvělé hnojivo a zároveň ochrana pro záhony, tedy pro rostliny na záhonech pěstovaných. Například brání růstu plevelů. Když víte, jak s posekanou trávou naložit, může být pro zahradu požehnáním. Pojďme si projít jeden možný způsob využití posekané trávy za druhým.
)
)
1. Skvělý mulčovací materiál
Posekaná tráva je předně skvělý mulčovací materiál, který udrží na záhonech vodu i teplo. Krátká stébla trávy, tedy trávy, která prošla drcením sekačkou, jsou rozhodně skvělý mulč. Pokud takový materiál rozprostřete na záhonech mezi pěstovanými rostlinami, vznikne jakási přírodní peřina, která v létě nepustí sluneční záření až přímo k hlíně. Záhony díky tomu nevysychají, za chladných jarních nocí a rán je kořínkům rostlin naopak teplo (u kořenů je stabilní teplota), posekaný materiál přitom brání v růstu plevelům a zároveň vyhovuje žížalám, kterým se pak v půdě lépe daří. A prokypřují a prokypřují…
)
Nikdy ale nesmíme trávu stlát na záhonech ve velkých vrstvách, obzvláště za deštivého, vlhkého, vlezlého počasí. Z mulče se stane mazlavá vlhká hmota, pod kterou se nastěhují slimáci, kteří pak zlikvidují vámi pěstované rostliny. Nejlepší je pokládat trávu v tenčích vrstvách. Střídavé proschnutí na sluníčku s opakujícím se deštěm pak nevadí.
Travnatý koberec určitě zachutná také ovocným stromům a keřům, pozor však, nikdy nemulčujeme až ke kmeni. Vrstva trávy brání okolo stromů a keřů odparu vody. A ten je nežádoucí pod celou plochou koruny, jenom ne u kmínku. Trávu lze dokonce i lehce zapravit hráběmi do vrchní vrstvy půdy, ale pozor na kořeny a kořínky, někdy na ně narazíme ve velice malé hloubce.
)
)
2. Skvělý materiál do kompostu
Do kompostu posekaná tráva určitě patří. Ale jen jako jedna z vrstev. Právě vrstvení a střídání materiálů je pro komposty velice důležité. Ovšem kompostování jenom samotné trávy nemá valný smysl. To si můžeme dovolit v případě listí (listovka), „trávovka“ ale neexistuje, respektive by její vlastnosti byly vším možným, jenom ne tím, co pro zahradu potřebujeme. Zásadní kompostovací trik spočívá v míchání hmot. Tráva a jiné „zelené“ materiály potřebují vedle sebe „hnědý“ materiál, což je suché listí, drcené větvičky, lepenkové krabice bez potisku, plata od vajíček a tu a tam nějaká ta lopata hlíny. A proč právě travní hmota a kompost? Travní hmota se při rozkladu hodně zahřívá, což právě při kompostování potřebujeme. Vysoké teploty v kompostu spolehlivě zahubí zárodky plísní a semínka plevelů.
)
3. Travní jícha
Stejně jako se jícha tradičně připravuje z kopřiv, lze přidávat i mnohé další byliny. A ano, také lze jíchu udělat jenom z posekané trávy. Naplníte jeden modrý klasický plastový zahradní soudek vodou a postupně tam přidáváte trávu, jak trávník sekáte. Po týdnech hnití získáte zkvašenou hmotu, kterou je při zálivce ještě dobré hodně ředit vodou. Hodí se pak nejen jako výživná zálivka, ale také můžeme postřikovat listy rostlin proti škůdcům. Zapáchat to sice bude hodně, ale toho se zahradníci rozhodně nebojí.
)
4. Ochrana před růstem plevelů
Všude, kde se nechcete potýkat s plevelem, můžete posekanou trávu ukládat. Třeba okolo plotů. Ano, tady samozřejmě opět hovoříme o trávě jako mulčovacím materiálu, ale jiný benefit než ochranu před pleveli v tomto případě nezískáváme. Žádným jiným rostlinám to neprospěje. Jenom naší dobré náladě, že si okolo potu nemusíme pořád zkracovat strunu strunovky.
)
5. Ochrana samotného trávníku
Ponechání posekané trávy na trávníku funguje jako přírodní hnojivo dodávající živiny, zároveň chrání půdu před vysycháním a zabraňuje růstu plevelů. Tato metoda je ale vhodná při pravidelném sečení, kdy neodstraňujeme naráz příliš mnoho travní hmoty. Šetříme čas nutný pro hrabání a likvidaci posekané trávy.
Zajímavosti na závěr
- Pokud na trávníku použijete chemii proti plevelům, tedy selektivní herbicid, může jeho zbytek v posekané trávě zůstat i několik týdnů. Lepší je samozřejmě takový materiál vůbec nepoužívat. Uložit okolo plotu a to je asi tak vše.
- Jaká nejsilnější vrstva posekané trávy jako mulčovacího materiálu smí být, aby materiál nezačal rychle hnít? Vrstva by neměla být silnější než 3 až 5 centimetrů.
- Může se stát, že v trávníku převažují pampelišky, sedmikrásky a jiné byliny. Co pak s posekanou hmotou? Posekat na delší stéblo a usušit jako seno, nebo dát do kompostu, kde se zahřátím rozkládající se hmoty zničí životaschopnost semínek plevelů.
- Určitě není hromada posekané trávy vhodná na zimu jako skrýš pro různé druhy živočichů. Smradlavá hnijící hmota jim nepomůže, od toho je listí, klacky, kameny.
- Vytvoření biomasy. Posekaná tráva může být použita jako surovina pro výrobu bioplynu nebo jiných forem obnovitelné energie.
- Některá zvířata, jako jsou králíci, morčata a slepice, mohou posekanou trávu konzumovat jako součást své stravy. Ale pozor, musí být čerstvá a nezapařená.
- Pokud posekanou trávu nechcete a bydlíte na vsi, můžete se dohodnout s někým ze sousedů. Je dost dobře možné, že ji bude naopak potřebovat pro svá zvířata, ať už jako potravinu (čerstvou i sušenou), nebo jako podestýlku. Možná vám to soused bude sám i pravidelně sekat. Luk k posekání mají zemědělci nedostatek.
- Určitě trávu nepalte, neházejte do popelnice a nevyvážejte mimo svůj pozemek, všechny okolní pozemky někomu patří, byť by to měla být obec a ne soukromý vlastník. A tomu někomu se vůbec nemusí líbit nepovolená skládka. Byť jenom z posekané trávy.
- Nesekaná část luční plochy, tedy luční porost, prospěje biodiverzitě, především pak hmyzu. Takzvanou mozaikovou seč už provádí i některá města.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, nasezahrada.com, izahradkar.cz, ireceptar.cz
Kvíz: Trávníky. Jaké rostliny rostou na travních plochách nejčastěji? A jaké naopak nechceme?
