Podzimní servis pro drobné ovoce: Kompletní průvodce řezem, výživou a zazimováním

Podzimní servis pro drobné ovoce: Kompletní průvodce řezem, výživou a zazimováním

Podzim představuje pro pěstitele drobného ovoce klíčové období, kdy se rozhoduje o výnosu i vitalitě keřů pro celou nadcházející sezónu. Ačkoliv se po sklizni může zdát, že zahrada ukládá své síly k odpočinku, kořenový systém rostlin zůstává aktivní a nadzemní části potřebují cílený zásah podle biologických nároků konkrétního druhu. Zatímco některé dřeviny vyžadují radikální prosvětlovací řez a silné zásobení draslíkem, jiné nesmíte řezat dříve než v předjaří a vyžadují specifické pH půdy či ochranu před mrazivým větrem a holomrazy. Následující přehled mapuje podzimní péči o tradiční i teplomilnější druhy pěstovatelné v podmínkách České republiky.

Stopka napoví, sklep pohlídá: Průvodce šetrnou sklizní jablek a hrušek

Stopka napoví, sklep pohlídá: Průvodce šetrnou sklizní jablek a hrušek

Zatímco ranní mlhy líně usedají do čerstvé trávy a pavučiny babího léta chytají kapky rosy, ve větvích stromů se odehrává tichý zázrak. Jablka chytají karmínový ruměnec, hrušky těžknou medovou sladkostí a zahrada začíná vonět tím nejlepším podzimním parfémem. Jenže vědět, kdy nastal ten pravý okamžik natáhnout ruku a plod utrhnout, je tak trochu alchymie. Utrhnete-li příliš brzy, skousnete trpkou kyselost; počkáte-li moc dlouho, zbyde vám úroda leda na rychlý mošt. O hodně se postará hmyz, zbytek dorazí hniloba. Pojďme se podívat, jak tento voňavý poklad očesat opatrně a uložit ho k odpočinku tak, aby vám křupavou radost dělal možná ještě až v únoru. To platí samozřejmě pouze pro jablka a ještě k tomu jenom u některých odrůd. Hrušky se sklízí výhradně ještě tvrdé, v nekonzumní zralosti, a nechávají se pak dozrávat na bedýnce. Po dozrání hrušek (obvykle ještě v podzimním čase) je nutná jejich velmi rychlá konzumace.

Kolik pálenky z vlastní úrody vám zákon dovolí? Pozor na záludné limity i pokuty od celníků

Kolik pálenky z vlastní úrody vám zákon dovolí? Pozor na záludné limity i pokuty od celníků

Podzimní stromy se prohýbají pod tíhou švestek, jablek či hrušek a v hlavě nejednoho zahrádkáře zraje stejný plán, proměnit přebytečnou úrodu v čirou tekutou radost. Pěstitelské pálenice jedou touto dobou na plné obrátky. Než ale naložíte kvas nebo alespoň sklizené ovoce do kufru auta, vyplatí se znát přesná pravidla hry. Stát totiž pěstitelům nabízí lákavou poloviční daň, její čerpání má však přísný strop, který celní správa hlídá nekompromisně. Tak důsledně, že se nedá obejít, leda domácím pálením načerno, které samozřejmě nemůžeme nikomu doporučit.

Tichý jed ve spíži: Proč může plesnivý ořech vážně ohrozit zdraví a jak se chránit

Tichý jed ve spíži: Proč může plesnivý ořech vážně ohrozit zdraví a jak se chránit

Plesnivá jádra ořechů ve skořápkách představují v českých domácnostech jedno z nejvíce podceňovaných zdravotních rizik. Zatímco plesnivý krajíc chleba většina lidí bez váhání vyhodí do koše (přestože se stále najdou tací, kteří jej i sní), u ořechů přetrvává všeobecná benevolence. Lidé často špatnou část jednoduše odkrojí, napadená jádra zamíchají do těsta na bábovku nebo je použijí do vánočního cukroví v mylné víře, že trouba vše sterilizuje. Skutečnost je však alarmující. Plísně napadající ořechy totiž produkují vysoce toxické a chemicky odolné látky zvané mykotoxiny, které nelze zničit běžnou kuchyňskou úpravou ani omytím pod tekoucí vodou.

Sklizňová není konzumní. Kdy se pustit do sběru hrušek? Teď, nebo až nastane správný čas

Sklizňová není konzumní. Kdy se pustit do sběru hrušek? Teď, nebo až nastane správný čas

Čekání na to, až hrušky konečně dozrají? To by se vám na podzim taky úplně nemuselo vyplatit. Tohle chutné ovoce se totiž povětšinou nesklízí v plné konzumní zralosti. Dozrává totiž od středu jadřince, zevnitř. A až by uzrály, pak by na jejich sklizeň bylo už pozdě. Od září do října je tedy trháte „dřív“ a „zelené“, a pak je necháváte dojít. Jak? S tím vám pomůže třeba obyčejný papírový sáček.

Ve spolupráci s ALMEVA EAST EUROPE a.s.
Zpětné získávání tepla v praxi: studie proveditelnosti pro sušičku zeleniny

Zpětné získávání tepla v praxi: studie proveditelnosti pro sušičku zeleniny

Na společnost Almeva se obrátila potravinářská společnost provozující sušárnu zeleniny s žádostí o analýzu proveditelnosti využití odpadního tepla. Tento zdroj energie se nachází v procesu blanšírování zeleniny, při němž se obrovské množství páry vyráběné v kotli na černé uhlí nenávratně ztrácí bez užitku ve vzduchu (výduch). Pára použitá pro tepelnou úpravu zeleniny měla v sobě na výstupu z technologie stále velké množství nevyužitého odpadního tepla. Jde o případ ideálně vhodný pro použití systému pro zpětné získávání tepla = HRS (Heat Recovery System).

TIP! Přečtěte si naše seriály a najdete informace, které hledáte!
Poslední večeře se stala obřadem všech křesťanů. Jí se ale hlavně „zelené“

Poslední večeře se stala obřadem všech křesťanů. Jí se ale hlavně „zelené“

Poslední večeře, tak by se vlastně měl správně jmenovat Zelený čtvrtek. Ostatně existuje teorie, podle které pojem vznikl zkomolením původního německého názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (zelený čtvrtek). V každém případě si právě na tento den křesťané připomínají poslední večeři Ježíše Krista s dvanácti učedníky a ustanovení eucharistie, čili křesťanského obřadu připomínajícího poslední večeři Ježíše Krista před jeho ukřižováním. Konzumuje se chléb (hostie) a pije víno jako symboly těla a krve Krista. Eucharistie se říká také chlebu a vínu konzumovaným při mších. Kněží říkají: „Tělo Kristovo“ a „Krev Kristova“.

Bohatá úroda brambor začíná teď. Nechte si je před výsadbou naklíčit

Bohatá úroda brambor začíná teď. Nechte si je před výsadbou naklíčit

Při automatizované výsadbě na polích jsou naklíčené brambory k ničemu, klíčky by sázecí stroj zničil. Doma ale obvykle nepěstujeme brambory v obřích objemech a můžeme si proto dovolit každou opatrně vložit do výsadbové rýhy klíčky vzhůru a nakonec všechno opatrně zahrnout zeminou. Na rychlosti růstu i pozdější úrodě by to mělo být znát. Je to vlastně luxus, který máme oproti velkovýrobě. A protože se brambory většinou vysazují po celý duben, na předklíčení sadby je ještě čas. Jak to udělat?

Nebezpečné jablko sytosti může i zabít. U nás je nadále součástí potravinových doplňků

Nebezpečné jablko sytosti může i zabít. U nás je nadále součástí potravinových doplňků

Pustit se do publikování na téma diet, hubnutí a zaručených přípravků, které mají zázračné účinky, je pro každé médium podřezávanou větví, na které sedí vedení. Vlastně všichni. My to ale uděláme jinak. Pokusíme se krátce pojednat o zázraku, který se nakonec nekoná. Stojí za ním rostlina, které se říká garcinie kambodžská nebo také tamarind malabarský.

Nevíte, co s víkendem? V Hustopečích a na Petříně kvetou mandloně, na Moravě je to ale velká sláva

Nevíte, co s víkendem? V Hustopečích a na Petříně kvetou mandloně, na Moravě je to ale velká sláva

V Praze na Petříně nejde v Seminářské zahradě pod americkou ambasádou o žádnou oficiální slavnost. Mandloně prostě vykvetou a my se jimi můžeme při procházce kochat. Zato v Hustopečích v době, kdy mandloně jsou v „plném květu“, probíhají každoročně Slavnosti mandloní, které má rozhodně smysl navštívit. Svých „zachráněných“ mandloňových sadů si v Hustopečích velmi váží, ve skutečnosti však jde o slavnosti nejen mandloní, nýbrž i vína. Proč? Jednoduše proto, že jižní Morava. Chybět nebude ani folklór.

Kdouloň nebo kdoulovec? Ovoce našich babiček do zahrad patří a na stůl také

Kdouloň nebo kdoulovec? Ovoce našich babiček do zahrad patří a na stůl také

Na podzim se čeká na plody kdouloně i kdoulovce hodně dlouho. Sklízí se často až když přemrznou, ale jenom málo lidí už dnes ví, že se dají konzumovat. A že jsou doslova natřískané zdravím. Většinou se u nás v dnešní době pěstují jako okrasné a kdouloně také jako podnože hrušní. Zapomeňte však na to, že se jednoduše zakousnete jako do jablka nebo hrušky, pokud se pro výsadbu rozhodnete. Kdoulovec má navíc jedovatá semena, která musíme odstranit.

Kvíz: Urodila se spousta jablek. Otestujte si své znalosti o tomto biblickém ovoci
Kvíz

Kvíz: Urodila se spousta jablek. Otestujte si své znalosti o tomto biblickém ovoci

Jablka byla u nás odjakživa jedním z neoblíbenějších druhů ovoce. Dala se skladovat dlouho do zimy, bylo jich všude hodně, mohli jsme si je, hladoví a žízniví, utrhnout i podél cest. A právě letos se jablek urodilo opravdu hodně, nejvíce za poslední roky, dokonce třikrát tolik než loni. Pomohla kombinace slunce, tepla a dostatečného množství srážek, ani kratší ochlazení v červenci neuškodilo. Očekává se úroda okolo 110 tisíc tun, s tím je však také spojena otázka, co s nimi? Pěstitelé si navíc často stěžují, že plody jsou poškozené, uškodilo jim jarní počasí, na řadě je proto zpracování na mošt a pálenky, marmelády, kompoty, křížaly a jiné dobroty. Co všechno víte o jablkách?

Kvíz: Poznáte oblíbené druhy dýní? A jsou vlastně dýně vůbec jenom dýněmi?
Kvíz

Kvíz: Poznáte oblíbené druhy dýní? A jsou vlastně dýně vůbec jenom dýněmi?

Právě u nás i jinde ve světě dozrávají a sklízí se obří dýně, které mnohdy trhají rekordy. Kdybychom volili místo politiků dýně (a možná by to dávalo smysl), zřejmě by vítězily ty největší či jinak nejkurióznější. Ale pozor, dýně, to vlastně nejsou jenom dýně. Klíčem je totiž slovo tykev. A vůbec nejde jen o ty největší. Tykve. Možná by byla lepším politikem dýně špagetová, nebo máslová, cuketa, případně patizon. Nebo dýně okrasná? Ostatně by se snáze převážely na různá zasedání než třeba světový rekord Travise Giengera z roku 2023. Jeho dýni vážící 1246,9 kg a s obvodem 642,6 cm by totiž museli nakládat hydraulickou rukou na korbu náklaďáku a do poslanecké sněmovny přemisťovat jeřábem pomocí speciálně vybouraného okna. Nepraktický legislativní přítěžek. Zatímco běžné intelektuální (neduté) hokkaido se lehce vejde do síťovky (Pozn. red.: S Japonskem nemají dýňová hokkaida nic společného, ani s přímou demokracií.).

Proč se vám nedaří uchovat dýně? Každá není stejná, navíc potřebují dozrát

Proč se vám nedaří uchovat dýně? Každá není stejná, navíc potřebují dozrát

Prvním krokem k maximální skladovatelnosti dýní je jejich správné dozrání. Ano, může se vám zdát, že počasí už není na zeleninu vhodné, že listy dýní jsou samá plíseň, že je chladno, ale to tykvím nevadí. Především nesmí mrznout a hlavně potřebují pořádně dozrát, aby se zvýšila jejich trvanlivost i zlepšila chuť. Pak musíme dýně skladovat na suchém a teplejším místě. A nakonec postupně odebíráme ke spotřebě plody podle trvanlivosti odrůdy.

Podzim je v zahradách dobou plísní. Má s nimi smysl bojovat a jak? Zkuste přesličku

Podzim je v zahradách dobou plísní. Má s nimi smysl bojovat a jak? Zkuste přesličku

Podzim je v zahradách každoročně obdobím, ve kterém se plísně šíří snadno a rychle. Ano, mají rády teplo, ale není to podmínka, nejdůležitější je pro rozvoj plísní vlhkost, navíc se právě na podzim rozkládá nejvíce rostlinných zbytků. A to jsou opět plísně. Připojíme-li málo sluníčka, nedostatečné provětrání a vysokou hustotu výsadby, je seznam faktorů kompletní.

Chcete v příštím roce opravdu velkou úrodu jahod? Vysaďte je právě nyní v srpnu

Chcete v příštím roce opravdu velkou úrodu jahod? Vysaďte je právě nyní v srpnu

Srpen, respektive jeho druhá polovina, je ideálním obdobím pro vysazování jahodníků. Proč? Protože platí jednoduchá poučka: „Čím dříve jahodníky vysadíte, tím větší bude už první sklizeň. Největší pak bude druhá hned v následujícím (druhém) roce, ještě přijatelná bude třetí a po odplození je nutné sazenice opět vyměnit. Ale pozor, nikdy nevysazujte jahody po jahodách, to jedině kdybyste vyměnili půdu, což je samozřejmě zbytečný a náročný luxus. Většinou je nezbytný pouze nejméně roční odstup. A čím delší, tím lépe. Alespoň jeden rok pěstujte na opuštěném jahodovém záhonu něco jiného, složitější to není.“

Proč je v třešních červ, co s ním a proč stromy při sklizni prořezávat?

Proč je v třešních červ, co s ním a proč stromy při sklizni prořezávat?

Červivé třešně není třeba vyhazovat, stačí je namočit do vody. Červ v třešních vlastně není až takový problém. Horší je, když třešním pomrznou květy, když pustí násadu plodů a neurodí nic, když listy začnou černat a když jsou stromy obalené mšicemi. Třešně a višně mají mnoho problémů a neduhů, z nichž červ je opravdu tím nejmenším. Nesmí ho však být moc. Dobrou zprávou je, že i červivost třešní se dá eliminovat. Zcela odstranit ale ne. A jak je to s řezem při sklizni?