Listová zelenina ze zahrádky nemusí být jen pochoutka plná vitamínů. Spolu s ní se do kuchyně a na talíř mohou dostat také bakterie, které vás dokážou pořádně prohnat. Předejít se tomu dá docela snadno.
Zelenina a ovoce pro psa? Zbláznili jste se? Vůbec ne, stačí pozorovat. Kdo pejsky chová a to dost dlouho a už mu pod rukama prošla celá řádka psích osobností, určitě si vypozoroval, že mnozí rádi louskají vlašské ořechy a dobývají z nich na tuky bohatá jádra, jiní šílí po přezrálých švestkách spadlých na zem, někteří se dokonce zakousnou do jablka a hrušky. Co ale dělají všichni, to je občasné okusování travního porostu a po čase tuto hmotu zase vydáví. Proč to dělají? Pomáhá jim při trávení. Jde o zvyk zakódovaný v jejich genetice.
Ředkvičky patří mezi nejranější zeleninu, která nás po zimě osvěží a nadopuje zdravým. Vysévat lze semínka ředkviček ještě za chladnějšího počasí, výsevy můžeme provádět i pod netkanou textilii ve studených sklenících, stejně jako v pařeništích. Pestrost nabízených odrůd je přitom až neskutečná stejně jako chuťové variace.
Jedovaté alkaloidy v bramborách jsou důležitou součástí obranného mechanismu této zeleniny vůči predátorům. V naprosté většině případů však lidem tepelně upravené brambory nijak neublíží, ostatně jde o jednu z nejdůležitějších a nejčastěji pěstovaných zemědělských plodin na planetě. Přesto bychom se ale měli mít na pozoru. Určitě je dobré dodržovat konkrétní zásady. A určitě je také dobré brambory vařit správně. Už jen kvůli jejich chuti.
Brambory. Vedle pšenice, rýže a kukuřice jedna ze čtyř nejvýznamnějších zemědělských plodin. Pochopili to už i v Asii, kde dnes pěstují více jak 40 % světové produkce brambor. Tedy více než 160 miliónů tun ročně. Paradoxně je ale trend v naší zemi opačný, oproti roku 1990 není současná produkce ani pětinová. Přesto ale spotřeba brambor výrazně neklesá, vaříme je téměř denně, přidáváme do polévek, pečeme, upravujeme na tisíce různých způsobů. Přitom ale už jen obyčejné vaření brambor neprovádí většina z nás správně. Proč?
Co by udělalo radost zahrádkáři, kutilovi nebo chalupáři? Popřemýšleli jsme a nabízíme několik tipů, které udělají radost tátovi, dědečkovi, mamince i babičce, kteří rádi něco kutí nebo mají ruce neustále zamazané od zahradního substrátu.
Položte vedle sebe mraženou zeleninu, kterou vytáhnete z mrazáku, a zeleninu nezmrzlou, kterou jste si jen před chvílí v šustivém sáčku přivezli z regálu v supermarketu. Co si dáte raději? Favorit souboje o tu více zdravou pochoutku se zdá být předem jasný.
Možné je, že právě letos, kdy vás ukonejšil extrémně teplý podzim, jste po náhlém ochlazení přišli na zahradu a ta zelenina, kterou jste ještě nechávali dozrávat, prostě pomrzla. Nemusí to však ještě představovat problém, ale ne u každé zeleniny a ne vždy. A některou je opravdu lepší nejíst a vyhodit na kompost. Jinou však můžeme pěstovat celou zimu. Jakou?
S odstupem bezmála šedesáti let se dnes na Zelenou revoluci vzpomíná o dost méně pozitivně. Přestala být tím pozitivním, motivujícím příběhem, jako kdysi. Stala se historií novodobého korporačního kolonialismu, historií, kterou by bylo prý lepší neopakovat.
Oranžové nádheře vydlabaných dýní fandit zrovna nemusíte, ale na podzim se jim zkrátka nevyhnete. Jsou všude. A s nimi se připomínají i bláznivé rekordy z dýňového světa.
Říká se, že stačí sníst jedno denně, a přežijete sychravý podzim i zimu bez návštěvy lékaře. Jablko je zkrátka pašák. Určitě v sobě ale nenese tolik vitaminu A, jako třeba mrkev. A ani tolik vitaminu C, jako třeba pomeranč. Takže čím si tu dobrou pověst vlastně zasloužilo?
Sotva jsme zaparkovali auto u první benzíny za Znojmem, vykřikl nejmladší syn: „Vidíte to hejno?“ Z pole se zvedala masa tělíček, která tvořila ve vzduchu stále se přelévající a měnící obrazce. Dokonale synchronizovaná živá hmota. Tu zase usedli a pak hned, jako jeden muž, sborově vzlétli. Tady ale zrovna nebyly v okolí žádné vinice a tak vládlo docela ticho, žádné dunění, jen špaččí štěbetání tisíců neuvěřitelně rychlých hlasivek. Prý stokrát rychlejších svalů než jaké ovládají lidské mrkání očního víčka. Sotva jsme ale zastavili ve vsi, kde jsme měli být týden ubytováni, pumelice za pumelicí, každých pár vteřin, někdy se zdálo, že každou vteřinu. Rány jako by se poblíž odvíjela lítá bitva na život a na smrt.
Například v dubnu roku 2018 vyšel v lékařském časopisu British Medical Journal článek o pacientovi, kterého postihl po snědení údajně nejpálivější chilli papričky na světě (odrůda Carolina Reaper) takzvaný reverzibilní cerebrální vasokonstrikční syndrom, který způsobuje spontánní rozvoj vazospasmů, čili křečovitého zúžení mozkových tepen. Většinou k tomu dochází po požití nadměrného množství alkoholu a jiných drog, případně i léků, toto byl první zaznamenaný případ po požití chilli papričky.
Nasaďte si na hlavu čepice z alobalu a zapněte fén likvidující gamma-paprsky. Povídání o obrázcích žab na obalech potravin bude totiž divoké.
V polovině března letošního roku se v médiích objevila zpráva, že česká jablka jdou ke dnu. Ovocnáři prý vykácejí až desetinu ploch sadů, což představuje zhruba milión stromů. České ovocnáře podle autorů článku drtí levná konkurence z Polska, které přišlo o ruský trh kvůli válce na Ukrajině. Polské výkupní ceny se v průměru pohybují na patnácti korunách. Katastrofa. Obchoďáky prý drahá česká jablka nechtějí, byť čeští ovocnáři nezdražují i přes výrazně zvýšené náklady.
Žádného pěstitele to nepotěší, ale mimořádnost to rozhodně není. V horkých letních měsících mají zkrátka plody rajčat tendence praskat. Proč? Protože nejsou zrovna nafukovací.
Zavařujete okurky, houby, ovoce anebo ještě něco jiného? Myčka na nádobí je jednoduchým řešením, jak zavařit přebytky z vaší zahrady či přírody. Zavařit lze v myčce i maso. A dokonce zavaříte naráz i mnohem větší objem hmoty. Do myčky se totiž vejde o dost více sklenic než do běžného zavařovacího hrnce. Stačí jen dobře utáhnout víčka a zvolit správný program.
Vegetační doba plodové zeleniny není nekonečná a je přímo závislá na počasí konkrétní sezóny. Někdy je sezóna extrémně krátká, může se dokonce i stát, že mnoho plodů nevypěstujeme. Přijdou však roky, kdy se nestačíme divit a jelikož dle lidového rčení “s jídlem roste chuť“, chtěli bychom pak, aby vegetace plodové zeleniny neskončila nikdy. To však bohužel nejde, prodloužit ale vegetační dobu trochu můžeme.
Je všeobecně známo, že s ničím se to nemá přehánět, což platí i pro rostlinstvo a jeho plody. A právě úroda rajčat může být nyní v zahradách a jejich sklenících natolik enormní, že je již nikdo nechce, není je komu ani darovat a sami jsme jimi již duševně přiotrávení. Zase rajčata? Jen to ne!
Ano, některá zelenina může být i jedovatá, může nám způsobit zdravotní potíže. V žádném případě ale nechceme tímto článkem vyvolávat nějakou paniku. Abychom se zeleninou otrávili až smrtelně, museli bychom pozřít takové množství, že je to nereálné, navíc není zelenina ve své „jedovaté“ podobě vlastně ani konzumovatelná.
