Poslední večeře se stala obřadem všech křesťanů. Jí se ale hlavně „zelené“

Poslední večeře se stala obřadem všech křesťanů. Jí se ale hlavně „zelené“

Poslední večeře, tak by se vlastně měl správně jmenovat Zelený čtvrtek. Ostatně existuje teorie, podle které pojem vznikl zkomolením původního německého názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (zelený čtvrtek). V každém případě si právě na tento den křesťané připomínají poslední večeři Ježíše Krista s dvanácti učedníky a ustanovení eucharistie, čili křesťanského obřadu připomínajícího poslední večeři Ježíše Krista před jeho ukřižováním. Konzumuje se chléb (hostie) a pije víno jako symboly těla a krve Krista. Eucharistie se říká také chlebu a vínu konzumovaným při mších. Kněží říkají: „Tělo Kristovo“ a „Krev Kristova“.

Bohatá úroda brambor začíná teď. Nechte si je před výsadbou naklíčit

Bohatá úroda brambor začíná teď. Nechte si je před výsadbou naklíčit

Při automatizované výsadbě na polích jsou naklíčené brambory k ničemu, klíčky by sázecí stroj zničil. Doma ale obvykle nepěstujeme brambory v obřích objemech a můžeme si proto dovolit každou opatrně vložit do výsadbové rýhy klíčky vzhůru a nakonec všechno opatrně zahrnout zeminou. Na rychlosti růstu i pozdější úrodě by to mělo být znát. Je to vlastně luxus, který máme oproti velkovýrobě. A protože se brambory většinou vysazují po celý duben, na předklíčení sadby je ještě čas. Jak to udělat?

Nebezpečné jablko sytosti může i zabít. U nás je nadále součástí potravinových doplňků

Nebezpečné jablko sytosti může i zabít. U nás je nadále součástí potravinových doplňků

Pustit se do publikování na téma diet, hubnutí a zaručených přípravků, které mají zázračné účinky, je pro každé médium podřezávanou větví, na které sedí vedení. Vlastně všichni. My to ale uděláme jinak. Pokusíme se krátce pojednat o zázraku, který se nakonec nekoná. Stojí za ním rostlina, které se říká garcinie kambodžská nebo také tamarind malabarský.

Nevíte, co s víkendem? V Hustopečích a na Petříně kvetou mandloně, na Moravě je to ale velká sláva

Nevíte, co s víkendem? V Hustopečích a na Petříně kvetou mandloně, na Moravě je to ale velká sláva

V Praze na Petříně nejde v Seminářské zahradě pod americkou ambasádou o žádnou oficiální slavnost. Mandloně prostě vykvetou a my se jimi můžeme při procházce kochat. Zato v Hustopečích v době, kdy mandloně jsou v „plném květu“, probíhají každoročně Slavnosti mandloní, které má rozhodně smysl navštívit. Svých „zachráněných“ mandloňových sadů si v Hustopečích velmi váží, ve skutečnosti však jde o slavnosti nejen mandloní, nýbrž i vína. Proč? Jednoduše proto, že jižní Morava. Chybět nebude ani folklór.

Kdouloň nebo kdoulovec? Ovoce našich babiček do zahrad patří a na stůl také

Kdouloň nebo kdoulovec? Ovoce našich babiček do zahrad patří a na stůl také

Na podzim se čeká na plody kdouloně i kdoulovce hodně dlouho. Sklízí se často až když přemrznou, ale jenom málo lidí už dnes ví, že se dají konzumovat. A že jsou doslova natřískané zdravím. Většinou se u nás v dnešní době pěstují jako okrasné a kdouloně také jako podnože hrušní. Zapomeňte však na to, že se jednoduše zakousnete jako do jablka nebo hrušky, pokud se pro výsadbu rozhodnete. Kdoulovec má navíc jedovatá semena, která musíme odstranit.

Kvíz: Urodila se spousta jablek. Otestujte si své znalosti o tomto biblickém ovoci
Kvíz

Kvíz: Urodila se spousta jablek. Otestujte si své znalosti o tomto biblickém ovoci

Jablka byla u nás odjakživa jedním z neoblíbenějších druhů ovoce. Dala se skladovat dlouho do zimy, bylo jich všude hodně, mohli jsme si je, hladoví a žízniví, utrhnout i podél cest. A právě letos se jablek urodilo opravdu hodně, nejvíce za poslední roky, dokonce třikrát tolik než loni. Pomohla kombinace slunce, tepla a dostatečného množství srážek, ani kratší ochlazení v červenci neuškodilo. Očekává se úroda okolo 110 tisíc tun, s tím je však také spojena otázka, co s nimi? Pěstitelé si navíc často stěžují, že plody jsou poškozené, uškodilo jim jarní počasí, na řadě je proto zpracování na mošt a pálenky, marmelády, kompoty, křížaly a jiné dobroty. Co všechno víte o jablkách?

Kvíz: Poznáte oblíbené druhy dýní? A jsou vlastně dýně vůbec jenom dýněmi?
Kvíz

Kvíz: Poznáte oblíbené druhy dýní? A jsou vlastně dýně vůbec jenom dýněmi?

Právě u nás i jinde ve světě dozrávají a sklízí se obří dýně, které mnohdy trhají rekordy. Kdybychom volili místo politiků dýně (a možná by to dávalo smysl), zřejmě by vítězily ty největší či jinak nejkurióznější. Ale pozor, dýně, to vlastně nejsou jenom dýně. Klíčem je totiž slovo tykev. A vůbec nejde jen o ty největší. Tykve. Možná by byla lepším politikem dýně špagetová, nebo máslová, cuketa, případně patizon. Nebo dýně okrasná? Ostatně by se snáze převážely na různá zasedání než třeba světový rekord Travise Giengera z roku 2023. Jeho dýni vážící 1246,9 kg a s obvodem 642,6 cm by totiž museli nakládat hydraulickou rukou na korbu náklaďáku a do poslanecké sněmovny přemisťovat jeřábem pomocí speciálně vybouraného okna. Nepraktický legislativní přítěžek. Zatímco běžné intelektuální (neduté) hokkaido se lehce vejde do síťovky (Pozn. red.: S Japonskem nemají dýňová hokkaida nic společného, ani s přímou demokracií.).

Proč se vám nedaří uchovat dýně? Každá není stejná, navíc potřebují dozrát

Proč se vám nedaří uchovat dýně? Každá není stejná, navíc potřebují dozrát

Prvním krokem k maximální skladovatelnosti dýní je jejich správné dozrání. Ano, může se vám zdát, že počasí už není na zeleninu vhodné, že listy dýní jsou samá plíseň, že je chladno, ale to tykvím nevadí. Především nesmí mrznout a hlavně potřebují pořádně dozrát, aby se zvýšila jejich trvanlivost i zlepšila chuť. Pak musíme dýně skladovat na suchém a teplejším místě. A nakonec postupně odebíráme ke spotřebě plody podle trvanlivosti odrůdy.

Podzim je v zahradách dobou plísní. Má s nimi smysl bojovat a jak? Zkuste přesličku

Podzim je v zahradách dobou plísní. Má s nimi smysl bojovat a jak? Zkuste přesličku

Podzim je v zahradách každoročně obdobím, ve kterém se plísně šíří snadno a rychle. Ano, mají rády teplo, ale není to podmínka, nejdůležitější je pro rozvoj plísní vlhkost, navíc se právě na podzim rozkládá nejvíce rostlinných zbytků. A to jsou opět plísně. Připojíme-li málo sluníčka, nedostatečné provětrání a vysokou hustotu výsadby, je seznam faktorů kompletní.

Chcete v příštím roce opravdu velkou úrodu jahod? Vysaďte je právě nyní v srpnu

Chcete v příštím roce opravdu velkou úrodu jahod? Vysaďte je právě nyní v srpnu

Srpen, respektive jeho druhá polovina, je ideálním obdobím pro vysazování jahodníků. Proč? Protože platí jednoduchá poučka: „Čím dříve jahodníky vysadíte, tím větší bude už první sklizeň. Největší pak bude druhá hned v následujícím (druhém) roce, ještě přijatelná bude třetí a po odplození je nutné sazenice opět vyměnit. Ale pozor, nikdy nevysazujte jahody po jahodách, to jedině kdybyste vyměnili půdu, což je samozřejmě zbytečný a náročný luxus. Většinou je nezbytný pouze nejméně roční odstup. A čím delší, tím lépe. Alespoň jeden rok pěstujte na opuštěném jahodovém záhonu něco jiného, složitější to není.“

Proč je v třešních červ, co s ním a proč stromy při sklizni prořezávat?

Proč je v třešních červ, co s ním a proč stromy při sklizni prořezávat?

Červivé třešně není třeba vyhazovat, stačí je namočit do vody. Červ v třešních vlastně není až takový problém. Horší je, když třešním pomrznou květy, když pustí násadu plodů a neurodí nic, když listy začnou černat a když jsou stromy obalené mšicemi. Třešně a višně mají mnoho problémů a neduhů, z nichž červ je opravdu tím nejmenším. Nesmí ho však být moc. Dobrou zprávou je, že i červivost třešní se dá eliminovat. Zcela odstranit ale ne. A jak je to s řezem při sklizni?

Potravinová soběstačnost je cestou Česka do Guyany. Proč?

Potravinová soběstačnost je cestou Česka do Guyany. Proč?

Odtrhnout se od globálních řetězců, spoléhat jen sami na sebe a veškeré potraviny si vyrábět sami? Zní to zajímavě, a proto má taky teorie o potravinové soběstačnosti nemálo příznivců. Nová „globální“ studie ale ukazuje, že dobrý nápad by to nebyl. Snaha o soběstačnost by naše talíře nechala poloprázdné.

Jak neumřít hlady aneb jak vypadá zahrada pro přežití

Jak neumřít hlady aneb jak vypadá zahrada pro přežití

Chcete dosáhnout potravinové soběstačnosti, nebýt závislí na vnějších zdrojích? Toužíte být připraveni na všechny možné i nemožné krize? Nebo dokonce válku? Anebo vás jen nebaví tolik utrácet za potraviny? Pak byste možná mohli společné řešení nalézt u sebe na zahradě. V šestici plodin, které vás hlady pojít nenechají.

Nejen pro případ upírů. Jak uchovat česnek co nejdéle při síle?

Nejen pro případ upírů. Jak uchovat česnek co nejdéle při síle?

Česká kuchyně to s česnekem sice nepřehání, ale úplně se bez něj neobejde. Místo kvantity sázíme na kvalitu, a to si žádá čerstvé zboží. Když se trochu inspirujete, vydržíte s dobře naskladněnou zásobou až do další sklizně. Jak to tedy udělat, aby česnek vydržel co nejdéle v plné síle? A třeba i jako účinný prostředek proti pověstným upírům z říše fantazie?

Oskeruše: zapomenutý poklad našich zahrad

Oskeruše: zapomenutý poklad našich zahrad

Oskeruše, botanicky známá jako jeřáb oskeruše (Sorbus domestica), je ovocný strom, který v sobě spojuje historickou hodnotu s praktickým využitím. Tato mohutná dřevina, dorůstající výšky až 20 metrů, kdysi běžně zdobila české a moravské sady a zahrady. Patří k tzv. starým odrůdám. Dnes se s jeřábem oskeruše setkáváme spíše vzácně, přestože nabízí mnohostranné využití.

Evoluce ovoce a zeleniny dokládá nesporné úspěchy šlechtění

Evoluce ovoce a zeleniny dokládá nesporné úspěchy šlechtění

Řekněme, že byste se vydali do minulosti. A protože by vám tou cestou časem trochu vyhládlo, zastavili byste se v tržnici, pro něco na zub. Čekalo by vás ale nepříjemné překvapení. Ovoce a zelenina, na které byste narazili, by vám k chuti moc nepřidaly. Původní pra-odrůdy totiž za moc nestály, a vypadaly dost překvapivě.