Ano, některá zelenina může být i jedovatá, může nám způsobit zdravotní potíže. V žádném případě ale nechceme tímto článkem vyvolávat nějakou paniku. Abychom se zeleninou otrávili až smrtelně, museli bychom pozřít takové množství, že je to nereálné, navíc není zelenina ve své „jedovaté“ podobě vlastně ani konzumovatelná.
Jedno staré zahraniční úsloví praví, že dáte-li člověku rybu, nasytíte ho na jeden den. Naučíte-li ale toho člověka rybařit, nasytíte ho na celý život. Afrika by teď něco takového docenila, byť ne v podobě rybaření, ale spíše kapacitních technologií na skladování potravin. Aby se tu předcházelo zbytečnému mrhání.
Vitamíny jsou považovány za středobod zdravé výživy, a v žádném vyváženém jídelníčku by rozhodně chybět neměly. To samozřejmě platí. Jen je třeba pohlídat si, v jaké formě onu vitamíny našlapanou zeleninu konzumujeme. Ne vždy totiž do sebe se syrovou zeleninou dostaneme těch vitaminů nejvíc. Která zelenina je zdravější až poté, co se tepelně upraví?
Nizozemsko je údajně jedním z největších producentů emisí skleníkových plynů v Evropě a právě holandské zemědělství se na celkových emisích podílí 46 procenty. Jenže právě plán snížit drasticky emise dusíku a amoniaku do roku 2030, čili roku takzvaného Green Dealu, zvedl farmáře ze židlí. Vláda jako by dle nich vzbuzovala dojem, že vůbec nedomyslela možné sociální dopady takového kroku.
Rajská jablka sice pochází z Ameriky, ovšem poté, co se dostala do Evropy, měla dlouho prapodivný osud. Až za francouzské revoluce prý navrhl horlivý kuchař republikánům, aby jedli červené plody rajčat na znamení oddanosti revoluci. A rajčata se rychle stala fenoménem. Navíc se prý v Evropě rajčata objevila na jihu před osmi sty až tisíci lety zcela přirozeně, ovšem nebyla konzumována.
Které dýně jsou jedlé, a které především k dekoraci? Existují nejedlé dýně anebo lze konzumovat úplně každý druh a odrůdu? Dýňománie začíná na jaře, podržte si klobouky, bude to fičák, který skončí podzimním kláním o největší dýně nejlepších dýňopěstitelů. A samozřejmě také vyřezáváním halloweenských svítících strašidel právě z dýní.
Pamatuji si to, jako by to bylo včera. Před rokem 1990 jsme jezdili na pravidelné zemědělské brigády a jednou z nich byla sklizeň cibule. Na poli se před slzením utéct nedalo, byť jsme cibuli neloupali a nekrájeli, jen sklízeli. Všude cibule a všude slzy. Zato v zákulisí nám pak ukázali, jak se to při zpracovávání cibule dělá. Na stůl se postavilo několik obrovských hrnců s horkou vodou a bylo. Nevím, jestli nám tehdejší pracovnice JZD natolik vsugerovaly, že to pomáhá, až jsme si to opravdu i mysleli anebo voda skutečně zabrala.
Taro kořen je doslova zázrak nabitý vitamíny a minerály. A kromě toho, že výborně chutná, také léčí. Bohužel právě tuto delikatesu dosud ochutnal jen málokdo z nás a také se u nás nepěstuje, jelikož jde o druh, kterému prospívá klima tropické a snese i subtropy. Ovšem v našich obchodech již tento sortiment najdete, tedy především v těch asijských. Proč právě taro kořen vyzkoušet?
Krechty nejsou zdaleka jen historickým způsobem skladování zeleniny, někde se krajově dokonce praktikuje dodnes. A proč? Jde o nejjednodušší možný a přitom velice účinný způsob uskladnění. Co je to krecht? Jednoduše řečeno vlastně jáma v zemi.
Když stojíte pod jabloní a řekne se mošt, znamená to obvykle na počátku šťávu z jablek. Ovšem to, jak se k ní dostat, už tak jednoznačné není. A podobné je to i s jejím dlouhodobým skladováním, konzervací. Každý má svůj recept.
Uživit celou domácnost, vlastní rodinu, jen z toho co vydá úroda na zahradě? Ještě donedávna to znělo jako sen, bukolická pohádka, romantizující návrat k přírodě a kořenům.
Zatímco v nákupních centrech už loví z hudebních archivů kulisu koled a veselých zimních písní, a na radnici usilovně přemýšlí, kam tentokrát rozvěsí výzdobu světelných řetězů, vy můžete najít klid na zahrádce. I v listopadu se totiž můžete potěšit úrodou.
Stalo se to před rokem. Blížily se Dušičky neboli Halloween a my jsme se rozhodli s dětmi vydlabat a vyřezat strašidelné dýně. Vydlabané zbytky zůstaly na kompostu. A na jaře nás čekalo překvapení.
Otázka zní, jak to zařídit, aby práce vložená do vydlabávání dýně a její vyřezávání nepřišla vniveč, a vydržela nám krásně strašidelná co nejdéle. A to už se vyplatí hledat radu tam, kde mají s Halloweenem letité zkušenosti.
Sklizeň úrody je velké finále, pomyslná tečka za uplynulou sezónou, vysvědčení za vaši práci. Dřina ale ještě úplně nekončí. Pokazit závěr, a za výbornou úrodu vám vystavit nedostatečné může nesprávné skladování. Na co nezapomenout?
Skladování je u česneku tím nejdůležitějším. Ostatně má tuto vlastnost společnou s další zeleninou a ovocem. Dlouhodobě můžeme skladovat třeba také cibuli, dýně, kořenovou zeleninu, brambory a jablka. Každá plodina vydrží skladovaná za ideálních podmínek různě dlouhou dobu, ovšem právě sklizený česnek může být v dobré kondici ještě v březnu následujícího roku. A více jak půl roku skladování, to je už pořádně dlouhá doba.
Poslední dobou koluje mezi lidmi vtip. Co je nejčastější srpnový pozdrav? Ahoj, nechceš cuketu? V srpnu každoročně vrcholí plození cuket a mnozí lidé prostě už ani neví, co s nimi.
Petržel ve vývarech a v polévkách je snad naprosto nezbytná, nejlépe ta čerstvá. Lze jí však také dochucovat saláty a jiné pokrmy, dozdobit chlebíčky a lahůdkové mísy, ale také vařit omáčky. Ostatně třeba základ oblíbenou české pochoutky jménem svíčková tvoří právě kořenová petržel spolu s mrkví a celerem. Jaký je rozdíl mezi petrželí kořenovou a listovou?
Vydatná sklizeň bohaté udělá pořádnou radost. Ale aby tu kromě radosti byl i užitek, je třeba zeleninu a ovoce správně skladovat. Jaké podmínky je třeba dodržet, aby při chuti a čerstvosti vydrželi do nejdéle?
Meruňky, broskve, třešně, jablka, bezinky, brambory, fazole, baklažány či rebarbora. Věděli jste, že některé plody našich zahrádek mohou být toxické? Ale nebojte se, pokud si dáte pozor, neotrávíte se. A na co si tedy dát pozor?