Nebezpečné jablko sytosti může i zabít. U nás je nadále součástí potravinových doplňků

Garcinie kambodžská (Garcinia gummi-gutta, dříve Garcinia cambogia) je tropická rostlina z čeledi klusiovitých (Clusiaceae) a řádu malpígiotvaré (Malpighiales). Všeobecně je známa jako doplněk stravy pro podporu hubnutí a tady právě vznikl velký problém. Plody garcinie, které připomínají malé dýně, se sice po staletí používají v jižní Asii jako koření a součást místní tradiční kuchyně, odborná veřejnost v Evropě a jinde ve světě ale otočila kormidlo. Problém není až tak v samotném ovoci jako právě v extraktu, který se z něj vyrábí. Má pomáhat spalování tuků a přispívat ke kontrole hladiny cukru a cholesterolu v krvi, jenže se objevilo již více případů, kdy užívání extraktu vedlo k vážnému poškození zdraví. A Francouzi dokonce vyhlásili roční zákaz všech doplňků stravy, které jablko sytosti, jak se garcinii kambodžské přezdívá, obsahují. Onen pocit sytosti nás může přijít hodně draho.

Garcinie kambodžská je keř pocházející z Indie, Nepálu a Srí Lanky. Plody tohoto keře vypadají jako dýně, dorůstají však pouze do velikosti malého jablka. Dobře, zůstaňme u příměru s dýněmi, vypadají jako malé dýně okrasné. Přesto jsou ale nazývány jablkem a ještě k tomu jablkem sytosti. Celý rod Garcinia pochází z bioregionu Sundaland v Asii, Americe, Austrálii, tropické a jižní Africe a Polynésii. Počet druhů je podle wikipedie sporný, přibližné číslo je odhadováno na 400. Plodům se říká různě (saptrees, mangostany, garcinie, opičí ovoce), ovšem pouze plodům garcinie kambodžské se říká právě jablko sytosti. Dalšími používanými názvy jsou žíhaná bobule a malabarský tamarind.

Garcinie jsou vesměs dřeviny, často i hodně vysoké stromy, ale také keře. Konkrétně garcinie kambodžská je stálezelený tropický strom nebo keř. Ve svém přirozeném prostředí může dorůstat výšky až 20 metrů. Plody připomínající malé dýně mají obvykle žlutou, zelenou nebo oranžovou barvu a typický je pro ně vysoký obsah kyseliny hydroxycitronové (HCA). Ta způsobuje až odporně kyselou chuť, kvůli které se plody nekonzumují přímo, ale zpracovávají se na marmeládu a ocet, případně se suší a používají jako koření. Sušená a uzená kůra se také běžně používá jako konzervant potravin, využití našla i v ájurvédské medicíně při léčbě gastrointestinálních potíží a revmatismu (Zdroj: americké Národní centrum pro biotechnologické informace - NCBI).

Obzvláště kůra plodů se tedy suší na slunci a prodává se samotná nebo rozemletá na prášek. Když opomineme vysoký obsah vitamínu C a vápníku, představuje problém právě HCA, látka pomáhající kontrolovat chuť k jídlu a podporující metabolizmus tuků. Docela zvláštní kyselina. Toho jsme si na západě samozřejmě všimli a když přidáme asociaci s práškem, rovnou vznikne lék. A ne ledajaký. Byznys se rozjíždí, tloustnoucí mladé dámy, paničky i starší ženy šílí nadšením. Prodávají se extrakty v podobě kapslí, určené k hubnutí.

Princip je jednoduchý, HCA potlačuje chuť k jídlu, vy se cítíte být sytí a nepřejídáte se. Tuky se navíc rozkládají rychleji, vitamín C a vápník jsou příjemnými benefity navíc. Roste i mediální pozornost, o zázracích, potvrzených a všeobecně uznaných zázracích, se píše skvěle. Návštěvnost je vysoká, lidé hubnou. Dokud se ale nepřijde na to, že přípravky s obsahem HCA (komerční jméno přípravku je Hydroxycut) jsou toxické pro lidská játra. A klinické studie navíc začnou ukazovat, že valný vliv na hubnutí přípravek ani nemá. Je to prostě jenom byznys. Ale i s lidským zdravím.

Jenomže právě hubnutí je nekonečnou mantrou současné doby přeplněné obézními obyvateli západu. A ti se nerozpakují utratit velké peníze za jakýkoli prostředek, který je obezity zbaví, nebo ji alespoň zmírní.

Garcinie se prostě stala častou součástí volně prodejných vícesložkových bylinných produktů a navíc je inzerována jako hlavní produkt na hubnutí, EXTRAKT. Obchodníci v reklamě dokonce tvrdí, že tento extrakt zpomaluje tvorbu nového tělesného tuku a způsobuje, že tělo začne využívat tuky jako zdroj energie. Snížíme si ještě hladinu krevních lipidů a hladinu špatného LDL cholesterolu, získáme antioxidanty (další mantra dnešní doby) a díky serotoninu se budeme lépe cítit i psychicky.

Suma sumárum, v doplňcích stravy pomáhajících hubnout, které byly pojmenovány Hydroxycut, je vlastně slupka jablka sytosti, ona na slunci sušená slupka, tedy extrakt z ní. A z čeho vznikla ona víra v zázrak? Podržte se, podle tvrzení amerického Národního centra pro biotechnologické informace (NCBI) „Bylo prokázáno, že deriváty garcinie kambodžské a HCA způsobují potlačení chuti k jídlu a úbytek hmotnosti u potkanů.“ Zároveň však v NCBI upozornili, že při pokusech s lidmi nebyly potvrzeny stejné účinky. Konkrétní studie dokonce uvedla, že dávky garcinie kambodžské užívané po dobu 8 – 12 týdnů snížily hmotnost účastníků o 1,2 kilogramu. Stačí 2 dny nejíst a číslo bude stejné, o sportování nemluvě.

Teď už však opravdu k jaterní toxicitě. Vědci si totiž začali všímat, že přibývá případů často velmi vážných poškození jater právě v souvislosti s užíváním garcinie kambodžské, respektive extraktu s komerčním jménem Hydroxycut. Přesto ale ještě v roce 2019 NCBI uvádí, že „Četnost nežádoucích účinků na játra v souvislosti s Garcinia cambogia není známa, ale pravděpodobně je méně častá a vyskytuje se u méně než 1:10 000 lidí.“

U 61 let staré ženy, která užívala přípravek Super Ananas Slim obsahující Hydroxycut zhruba 6 týdnů, se objevily bolesti břicha, nevolnost, tmavá moč a hepatitida. Žena však měla mít játra zcela zdravá, nezneužívala alkohol či jiné drogy, nebyla vystavena hepatotoxinům či paracetamolu. Poškození ženiných jater bylo podle lékařů závažné a ještě po měsících se v jaterních testech objevovaly abnormality. A další případ, klinickými příznaky muže užívajícího stejný produkt bylo akutní poškození jater s významnou žloutenkou a jaterní dysfunkcí. Případů začalo přibývat. A odborníci zjistili, že u většiny nemocných poškození jater odezní za jeden až tři měsíce od vysazení bylinného přípravku. Pořád ale zůstávalo riziko rozvinutí fulminantní hepatitidy, což je nejzávažnější forma zánětu jater, vedoucí až k transplantaci, nebo smrti. Dnes už NCBI uvádí, že je nutné se opakovanému podávání přípravku vyhnout. Mezi další časté nežádoucí účinky Hydroxycutu patří závratě, sucho v ústech, bolesti hlavy, žaludeční nevolnosti a průjem, nadýmání (plynatost) a pálení žáhy.

Vlastně se to ví už hodně dlouho. A přestože je používání garcinie kambodžské zakázáno v léčivech i v ČR (zákaz od roku 2012), v potravinových doplňcích se nadále prodává ve většině zemí, včetně České republiky. Od loňského roku to ale neplatí pro Francii. Francouzské úřady vydaly nařízení, které na jeden rok pozastavuje dovoz a prodej potravinových doplňků obsahujících garcinii kambodžskou. Pozastavení platí v celé Francii od 17. dubna 2025 do 17. dubna 2026 a francouzská vláda jím reagovala na zprávu Francouzské agentury pro bezpečnost potravin, životního prostředí a zdraví při práci (ANSES). Ta v březnu loňského roku doporučila, aby lidé přestali užívat doplňky stravy na bázi jablka sytosti. Proč? Protože jenom ve francouzském zdravotním systému bylo mezi lety 2009 a březnem 2024 hlášeno 38 případů nežádoucích účinků včetně poškození jater, fatální hepatitidy, problémy se srdcem, poškození svalů, zánětů slinivky břišní a psychických poruch. A analýza četných případů závažných účinků hlášených po celém světě toto varování potvrdila.

Účinky garcinie se dnes zabývá také Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a dá se očekávat, že k zákazu v ČR dojde „z centra EU“. Více méně ale před přípravky varuje alespoň české Informační centrum pro bezpečnost potravin. Česká játra jsou prostě silnější.

Zdroj: Wikipedia, NCBI, ANSES, EFSA, denik.cz, bezpecnostpotravin.cz, refresher.cz, vlasta.cz