Prvním krokem k maximální skladovatelnosti dýní je jejich správné dozrání. Ano, může se vám zdát, že počasí už není na zeleninu vhodné, že listy dýní jsou samá plíseň, že je chladno, ale to tykvím nevadí. Především nesmí mrznout a hlavně potřebují pořádně dozrát, aby se zvýšila jejich trvanlivost i zlepšila chuť. Pak musíme dýně skladovat na suchém a teplejším místě. A nakonec postupně odebíráme ke spotřebě plody podle trvanlivosti odrůdy.
1. Dozrávání (vyzrávání) dýní
Při dozrávání se škrob v dýních postupně mění na cukr. Díky tomu má vnitřní obsah tykví (dužnina) sladší a výraznější chuť, přitom však jemnější konzistenci. Dokonce i když už kvůli počasí a stavu rostlinstva dýně sklidíte, mohou dál dozrávat nad slunci, ale pod přístřeškem, je-li ještě přes den dostatečné teplo a v noci a k ránu nemrzne. Je-li však venku až příliš vlhko, hodně prší, případně dokonce hrozí mrazíky, budou dýně dobře vyzrávat i doma při pokojové teplotě. Venku už být nesmí! Dokonce jde v interiéru o mnohem vhodnější způsob skladování než třeba ve vlhkém sklepě, nebo průjezdu, kde mohou být hodně nízké teploty. Určitě je ale důležité dýně pořád otáčet, aby mohly ze všech stran důkladně proschnout.
)
A nyní už se to liší. Záleží na tom, o jakou dýni jde. Pokud jde o odrůdy vyšlechtěné z tykve velkoplodé (Cucurbita maxima), což jsou oblíbená hokkaida, kuri a máslové dýně, vyžadují dozrávat pro nejlepší chuť ideálně až 2 měsíce. 1 měsíc je minimum. Pokud jde o odrůdy vyšlechtěné z tykve obecné (Cucurbita pepo) a tykve muškátové (Cucurbita moschata), stačí na dozrávání týden až dva. Odrůdy vyšlechtěné z dýně obecné je lepší sníst dříve, již po Novém roce jde jejich jakost prudce dolů, vysušují se a jsou vláknitější.
)
Zatímco dýně vyšlechtěné z tykve velkoplodé vydrží klidně až do jara. Nám se letos podařilo uchovat jednu máslovou dýni v neplesnivém stavu až do nové sklizně, konzumovat jsme si ji však již netroufli. Byla tak dlouho výzdobou na chladnějším místě v chodbě pod schodištěm, až jako výzdoba i skončila.
)
2. Skladování dýní
Do sklepa dýně sice patří, ale do suchého a pokud se v něm drží teploty cca 10 až 15 °C. Nejhorší je pro dýně při skladování vlhko a zima, mráz je dorazí opravdu rychle. Vlastně skladované dýně vydrží déle než ve vlhkém a chladném sklepě při pokojové teplotě. A když vám doma teploty v zimě nepřesahují 20 °C, máte vyhráno. Co se týká vlhkosti vzduchu, ideálních je cca 70 %. Za této vlhkosti a příznivé teplotě plody nevysychají, ani neplesniví. Jinak je dužina dýní odolná a slupka navíc opravdu pevná. Ovšem opět platí, že nejpevnější slupku mají dýně vyšlechtěné z tykve velkoplodé, čili oblíbená hokkaida a máslovky.
A pozor, dýně se nikdy nesmí dotýkat navzájem, musí mezi plody volně proudit vzduch. Velmi vhodné je také jejich uložení například na slámě. A platí ještě jedno důležité pravidlo, dýně sklízíme s co nejdelší stopkou, abychom nevytvořili cestu plísním a bakteriím do plodu. Pokud by se však stopka odlomila, takovou dýni neskladujte, ale rychle spotřebujte. Bez stopky nevydrží nikdy dlouho ani za nejlepších podmínek. Zásadně také sklízíme pouze dýně se zaschlou stopkou. A nejlepší je provádět sklizeň za suchého a slunného dne, samozřejmě předtím, než přijdou první mrazíky.
Zdroj: autorský text – Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz, ireceptar.cz
)
