Poslední večeře, tak by se vlastně měl správně jmenovat Zelený čtvrtek. Ostatně existuje teorie, podle které pojem vznikl zkomolením původního německého názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (zelený čtvrtek). V každém případě si právě na tento den křesťané připomínají poslední večeři Ježíše Krista s dvanácti učedníky a ustanovení eucharistie, čili křesťanského obřadu připomínajícího poslední večeři Ježíše Krista před jeho ukřižováním. Konzumuje se chléb (hostie) a pije víno jako symboly těla a krve Krista. Eucharistie se říká také chlebu a vínu konzumovaným při mších. Kněží říkají: „Tělo Kristovo“ a „Krev Kristova“.
Všechno to končí až na letnice, také zelené, ale i rudé
V souvislosti s Velikonocemi hovoříme také o Pašijovém týdnu, který začíná Květnou nedělí a končí Velikonoční nedělí (Božím hodem), respektive lidovým Velikonočním pondělím. A právě Zelený čtvrtek je uprostřed. Jenže, křesťanské Velikonoce trvají ve skutečnosti 50 dní. Ano, začínají na Květnou neděli, ale končí až Svatodušními svátky, tedy slavností Seslání Ducha svatého (lidově „letnice“), což je letos 24. 5. A budete se divit, ale opět jde o „zelené svátky“, říká se ale také „rozálie“ podle rozkvetlých rudých růží. Pro letnice jsou tedy důležité květiny a zeleň. Symbolizují život, růst a oheň Ducha svatého. Rudé růže jsou symbolem ohnivých jazyků, které o letnicích sestoupily na apoštoly), nahradit je však lze právě rozkvetlými pivoňkami. Červená je opravdu hlavní liturgickou barvou letnic jako symbol ohně, lásky a Ducha svatého, rudé květy jsou proto žádoucí jakékoli včetně kvetoucích letniček, máku vlčího apod. Stejně důležité jsou ovšem i zelené březové větvičky a zelené listí. Výzdoba kostelů a domů ratolestmi břízy symbolizuje nový život.
Pašijový týden
Květná neděle připomíná příjezd Ježíše do Jeruzaléma, v tento den se v kostelech světí kočičky a lidé si je odnášejí posvěcené domů pro svou ochranu.
Modré pondělí je začátkem velikonočního úklidu, v kostelech se vyvěšovala modrá látka, někdy se tato tradice ještě dodržuje.
Žluté (šedivé) úterý symbolizuje velký úklid včetně vymetání sazí z komínů.
Škaredá středa je dnem, kdy Jidáš Iškariotský zradil Ježíše. Podle tradice se tento den nesmíme mračit, aby nám to nezůstalo. Také se pečou takzvané jidáše, což je jednoduché pečivo z mouky a vody. Aby to nebylo až tak jednoduché, také Škaredé středě se říká sazometná. Škaredá středa je vlastně posledním všedním dnem svatého týdne.
Zelený čtvrtek je dnem „Poslední večeře Páně“, naposledy se zvoní, načež zvony utichnou, protože „odlétají do Říma“. Pro dobré zdraví se má jíst jenom zelená strava, pije se ale třeba i zelené pivo.
Velký pátek je dnem umučení a ukřižování Ježíše Krista. V tento den křesťané dodržují přísný půst, přikázán je také klid a rozjímání.
Bílá sobota je dnem symbolizujícím Krista ležícího v hrobě. Večer začíná velikonoční vigilie, což je konec půstu. Pečou se mazance.
Velikonoční neděle (Boží hod) připomíná zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Jde o největší velikonoční svátek, světí se velikonoční pokrmy (beránek a mazanec).
Velikonoční pondělí je pak vyhrazeno lidovým tradicím, tedy pomlázce, koledování, polévání vodou, malovaným vajíčkům (kraslicím) apod.
Promíchané zvyky Zeleného čtvrtku
Lidové a církevní (křesťanské) zvyky jsou na Zelený čtvrtek zvláštním způsobem promíchané. Zelený čtvrtek je dnem očisty, zelené stravy a utichajících zvonů, které odlétají do Říma a jsou nahrazené řehtačkami. V kdejaké obci se právě ve čtvrtek začíná řehtat a končí se s tím až v pondělí. Klapači a řehtači symbolizují vyluzovaným hlukem smutek a ticho před ukřižováním Ježíše.
Lidové zvyky zahrnují ze zelené stravy konzumaci zeleniny pro zdraví (hlavně špenátu a kopřiv, ale i pažitky, petržele, zelí, listového salátu apod.), třesení ovocnými stromy pro lepší úrodu a ranní mytí rosou. Kromě zákazu hádek (abychom se nehádali celý rok) si nesmíme na Zelený čtvrtek také nic půjčovat, aby se nás držely peníze.
Obzvláště pečení a konzumace jidášů pak mají také hluboký ochranný smysl. Jde o pečivo z kynutého těsta, které se mazalo medem a jehož pojídání nás mělo chránit před uštknutím hadem a včelím bodnutím. Dalším zajímavým zvykem je zvonění o kameny a kovy. Na památku poslední večeře Ježíše a odletu zvonů lidé cinkají penězi (aby se jich držely) nebo zvoní hmoždíři, aby odehnali hmyz a myši z domu.
Pokud jste pak na Zelený čtvrtek ráno nevymetli ještě před východem slunce dům, zaručeně se vás budou držet blechy. Co se týká zahrady, Zelený čtvrtek je nejvhodnější pro setí hrachu a sázení bylinek. Vše, co tento den zasadíme, dobře poroste. Bohužel u nás právě po chvílích sněží, je opravdu chladno a na jarní výsevy a výsadby to opravdu nevypadá.
Co si ale můžeme dát, to je zelené pivo, moderní (novodobá) tradice, kdy pivovary vaří speciální zelené pivo, nás nutí toto pivo konzumovat právě na Zelený čtvrtek.
Hlavní důvody oslav a význam Velikonoc
Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, který každoročně připomíná umučení a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Symbolizují vítězství života nad smrtí, naději a spásu. Zároveň však jde i o lidovou oslavu jara, jarní rovnodennosti, konce zimy, probouzení přírody a plodnosti, která má v mnohém kořeny v předkřesťanských tradicích. Ale také se zemědělskými zvyky a pověrami. Církev kdysi některé tyto pohanské lidové tradice a zvyky tolerovala, aby nevzbudila nevoli mezi prostým lidem. A to přetrvalo dodnes.
V každém případě ale především z křesťanského hlediska Ježíš Kristus zemřel na kříži, aby vzal na sebe hříchy lidí. Třetího dne však vstal z mrtvých, čímž zvítězil nad smrtí.
Velikonoce jsou spojnicí mezi vírou v duchovní znovuzrození a lidovou radostí z příchodu jara.
Zdroj: vira.cz, ct24.cz, Wikipedia, ceskezvyky.cz, ČESKÉSTAVBY.cz, irozhlas.cz
Kvíz: Jaro lidové. Jak dobře znáte jarní zvyky, obyčeje, tradice a pranostiky?
Jak naši předkové slavili příchod jara pěkně po pohansku? A jak se ještě mnohde slaví dosud? Proč jsme si nikdy tolik nepřivlastnili svátek svatého Valentýna? Jaké lidové pranostiky se k jaru vážou, proč byste se neměli ženit a vdávat v květnu a proč je pod korunou májky uvázán zdobný věnec?


