Vítejte na naší stránce věnované velikonočním dekoracím! Zde najdete rady, tipy, návody a zajímavé články, které vám pomohou vytvářet krásné a originální velikonoční dekorace. Připravte se na to, abyste si užili kreativní a zábavnou sezónu plnou velikonočních dekorací!
Právě o Velikonocích se příroda již probouzí a příchod jara symbolizuje i příchod nového života. Velikonoce přitom rádi slaví i ateisté, jelikož velikonoční tradice nejsou spojeny jen se svátky náboženskými, křesťanskými. Velikonoce jsou svátky optimistickými a patří mezi nejoblíbenější v roce. Není proto divu, že jsou spojovány právě se živou rostlinnou výzdobou.
Dubnové práce jsou v plném proudu jak v okrasné, tak i v užitkové zahradě. Začínáme se věnovat setí, výsadbě a přesazování. Kromě toho, je třeba věnovat intenzivní péči i trávníku, aby se opět zazelenal po zimě.
Ač jsou velikonoce významným křesťanským svátkem, s barvení vajec se pravděpodobně začalo již dávno před narozením Ježíše Krista. Barvení začalo pravděpodobně ze zcela praktických důvodů, a to odlišení vařených vajec od nevařených. Barvila se přírodními barvami, které můžete k barvení použít i dnes místo kupovaných barev v sáčku.
Jak uplést svou vlastní pomlázku? Přečtěte si stručný postup a prohlédněte si video návod. Nespokojte se s kupovanou pomlázkou, vyražte k rybníku pro proutí a vyrobte si vlastní, tradiční. Protože jen taková má magickou moc a přinese kýžené jarní "pomlazení".
Jistě znáte šperky vyrobené z pryskyřice, jsou velmi originální a jednoduché na výrobu. Kromě šperků se ale z pryskyřice dají vyrábět interiérové dekorace. Od vánočních a velikonočních ozdob, po obrazy, světelné dekorace nebo stoly, pokud přidáte pryskyřici a své nápady, vznikne vám originální dekorace.
Velikonoční svátky letos připadají na začátek dubna. Jelikož je času momentálně dost, nápadů, jak si zkrátit chvíli není nikdy dost. Na barvení a zdobení velikonočních vajec se můžete vrhnout klidně hned.
Velikonoce, svátky jara, se nezadržitelně blíží. Letos připadají na 18. dubna. Velikonoce jsou křesťanským svátkem, oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Původně se ale jednalo o pohanský svátek vítání jara. Jedním ze symbolů je i velikonoční věnec, který se umisťuje na vchodové dveře. Vy ho ale můžete umístit kamkoliv i v interiéru.
Velikonoční věnce jsou tradičním prvkem dekorace během Velikonoc. Tyto věnce jsou často vyrobeny z větviček, květin a dalších přírodních materiálů a jsou umístěny na dveřích nebo na stolech, nebo jen tak na zdi. Vence jsou nejčastěji vyrobeny z přírodních materiálů, které jsou dostupné právě na jaře. Podívejte se na několik tipů, jak si takový věnec vyrobit doma.
Letos jsou v módě přírodní barviva, motivy a materiály a z barev sytá světlejší zelená, oranžová a žlutá. Jak například barvit vejce přírodními materiály?
Ať již dovede velikonoční výzdoba a tradice včetně těch modernějších vykreslit kdekomu jarní úsměvy na tvářích, především jde o nejdůležitější křesťanský svátek. „O tom žádná...“ A důležité jsou rovnou 4 dny: Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota a neděle vzkříšení. Věřící si o Velikonocích připomínají umučení a zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
Čekání na jaro bývá někdy nekonečné. Počasí se za okny střídá každou chvíli a děti už neví, co by vyvedly? Zkuste přivolat jaro společně. Společným tvořením jarních a velikonočních dekorací si užijete spoustu zábavy.
Obsah mají stále stejný - spoustu bílkovin - ovšem vnější vzhled velikonočních vajíček může být natolik rozličný jako lidská ošacení. Tvořeno lidmi!
Velikonoce jsou obdobím nového začátku a zrození. Velikonoční dekorace mohou pomoci vytvořit příjemnou jarní atmosféru v interiéru vašeho domova. Zde jsou některé nápady na velikonoční dekorace, které mohou být skvělým doplňkem pro váš domov.
Typickou a zároveň nejoblíbenější velikonoční dekorací jsou stále vajíčka. Pokud se vám podařilo nějaké při barvení nebo vyfukování prasknout, nezoufejte. Skořápky vajec můžete také využít k velikonoční výzdobě. Vyfoukanými vajíčky můžete ozdobit větvičky ve váze, vytvořit z nich závěsy do oken a různé jiné velikonoční dekorace.
Floristé a vůbec prodejci velikonočních ozdobných propriet, živých i neživých, nás poučují, že na Velikonoce by hroby měly být hotové zhruba 2 až 3 týdny předem a výzdoba by měla na hrobech zůstat ještě týden po Velikonocích. Ale zkuste si dát na hrob něco, co vydrží měsíc? Navíc když máte rodinný hrob třeba na opačném konci republiky a k cestě tím směrem jste se prokousali až těsně před Velikonoci, nebo až o Velikonocích? Nic se neděje, výzdoba může být i taková, že neurazí křesťany, pohany ani ateisty, o Velikonocích ani po nich. A hmatatelný velikonoční symbol nemusí nést vlastně vůbec žádný.
Poslední večeře, tak by se vlastně měl správně jmenovat Zelený čtvrtek. Ostatně existuje teorie, podle které pojem vznikl zkomolením původního německého názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (zelený čtvrtek). V každém případě si právě na tento den křesťané připomínají poslední večeři Ježíše Krista s dvanácti učedníky a ustanovení eucharistie, čili křesťanského obřadu připomínajícího poslední večeři Ježíše Krista před jeho ukřižováním. Konzumuje se chléb (hostie) a pije víno jako symboly těla a krve Krista. Eucharistie se říká také chlebu a vínu konzumovaným při mších. Kněží říkají: „Tělo Kristovo“ a „Krev Kristova“.
Velikonoce jsou významným jarním svátkem nejen křesťanským, ale i lidovým. Pestrá směs pohanských tradic spojených s vítáním jara, plodností a koncem zimy je o Velikonocích kombinována se zvyky a tradicemi křesťanskými. Křesťané slaví 50 dní, mylně je období křesťanských Velikonoc laiky vnímáno jako 4 dny od Zeleného čtvrtku do Velikonoční neděle (Hodu božího), zatímco vrcholem lidových tradic a veselic je Velikonoční pondělí. O rostlinách a květinách sice velikonoční zvyky přímo nehovoří, přesto s nimi však máme Velikonoce přímo spojované. Které to jsou a proč?
Naprostá banalita, chtělo by se říct. Ale jestli jste se více než jednou pokoušeli oloupat, zbavit skořápky, vejce uvařená „natvrdo“, možná jste zjistili, že to někdy může být docela nervy napínající kumšt. Proč? Zatímco napoprvé to jde třeba hladce a bez námahy je vyloupnete, jindy se skořápka nepoddajně drží tuhého bílku, který trhá.
Velikonoce se slaví téměř po celém světě, ale ne všude stejně. Zatímco u nás se pletou pomlázky, peče beránek a děti hledají čokoládová vajíčka, jinde se o Velikonocích třeba čtou detektivky, smaží gigantické omelety nebo se vyrážejí pouštět draci. A víte třeba, proč se zrovna na Velikonočním ostrově Velikonoce vůbec neslaví? Pojďte to zjistit – v tomhle kvízu vás čeká velikonoční výlet kolem světa!
Na Velikonoce se s různými zvyky a tradicemi každý rok doslova roztrhne pytel, je jich mnohem více než o Vánocích. Asi to bude tím, že Vánoce sice křesťané slaví jako narození Ježíška, ovšem právě Velikonoce symbolizují velké finále! Udání za mrzký peníz, zatčení, křížová cesta, ukřižování, smrt, vzkříšení (zmrtvýchvstání) a nanebevzetí.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
